Během jediného týdne přišel nejcennější čipová firma světa o zakladatele a Microsoft o funkční poštu v desítkách zemí. Čtyřčlenný studiový panel obě kauzy rozebírá s podezřením, že oficiální vysvětlení nestačí. Okrajově přijde řeč i na ruskou naftu, kterou Spojené státy nemohou převzít, a na salvadorské drony nad Haiti.
Huangův pád: nevěra, nebo něco víc?
Nejdřív šlo o jednu ženu, údajně čínskou špionku. O dva dny později o kolegyni z firmy, další den o třetí ženu. Jensen Huang, zakladatel a dlouholetý šéf Nvidie, nakonec rezignoval, přestože podle firemní ankety si 88 procent zaměstnanců přálo, aby zůstal. Do kauzy se vložil i prezident Donald Trump. V rozhovoru se Stephenem A. Smithem označil Huanga za velmi dobrého šéfa, kdyby ale nešlo o čínskou špionku, mohlo by se o tom mluvit jinak.
Technologický svět se ozval téměř jednohlasně. Podle CZ z kryptoburzy Binance byla chyba Huanga pustit. Palmer Luckey ze zbrojní firmy Anduril odpověděl po svém: „Čína chce Jensena pryč, takže já ho chci zpátky.“ Elon Musk na výzvu z internetu napsal, že by pro něj bylo ctí Huanga zaměstnat. Šéf Telegramu Pavel Durov si z celé věci udělal legraci, že jemu žádná špionka poslána nebyla. Investor Naval připomněl Steva Jobse a Travise Kalanicka: zakladatele firmy prostě jen tak nenahradíte.
Panel se zastavuje u rychlosti, s jakou správní rada jednala. Od prvních zpráv k odchodu šéfa uběhlo 48 hodin, bez pokusu o kompromis typu omluva, osobní dozor a zkušební doba. Kdyby šlo o Marka Zuckerberga, šéfem by zůstal, protože mu dvojí třída akcií zajišťuje kontrolu nad Metou. Huang takovou pojistku neměl. Jeden z panelistů proto spekuluje, že za odchodem stojí spíš starší případ čipů, které přes singapurskou firmu a údajně přes univerzitu sloužící jako zástěrka skončily v Číně. Pokud o tom rada ví, chce se šéfa zbavit dřív, než vybuchne další bomba. Druhý panelista souhlasí: bezpečnostní riziko je vážnější než samotná nevěra.
Ozve se i opačný hlas. Kde jsou důkazy, že jde o špionku? Zatím jen anonymní zdroje. Moderátor připomíná Lincolna, který nakonec válku svěřil generálu Grantovi, alkoholikovi s prchlivou povahou, a ne reprezentativnímu McClellanovi. Má akcionáře zajímat soukromý život šéfa, když firmu vede skvěle? Huang přitom není správce staré firmy. Stál u grafických karet, které rozhýbaly herní průmysl, vsadil na umělou inteligenci, stavěl lepší a větší čipy a Intel nechal daleko za sebou. Panel ho řadí mezi klíčové postavy závodu s Čínou o umělou inteligenci.
Nvidia navíc stojí uprostřed spleti vzájemných investic s Microsoftem, OpenAI a AMD. Mezi vítěze kauzy panel řadí výrobce paměťových čipů Micron a čínskou umělou inteligenci, mezi poražené americké penzijní účty. Index S&P 500 se přitom drží kolem 7 650 bodů, jen pár procent pod vrcholem. V pouštěném klipu z dřívějšího rozhovoru s Emily Chang Huang popisuje, že šéf musí nést odpovědnost a že tlak má být vysoký: „Jsem zodpovědný za celé odvětví.“ V divácké anketě se 47 procent vyslovilo proti jeho odchodu, 27 procent pro a dalších 26 procent pro, ale jen kvůli podezření ze špionáže.
Kdo převezme Nvidii
Trump byl o situaci podle panelu několikrát informován. Nvidii dočasně vede finanční ředitelka Colette Kress, známá řadou sporů s Huangem. Podle panelu například stáhla plánovanou investici z 250 na zhruba 100 miliard dolarů. Natrvalo ve funkci nezůstane, firma potřebuje nového tahouna. Trump prohodil, že by Nvidii mohl vést Tim Cook. Zda by o to Cook vůbec stál, nikdo neví.
Jeden z panelistů čeká scénář podobný nástupnictví v Applu: člověka známého v oboru, ale ne z obálek časopisů. Prvním testem bude podle panelu výsledková konference v úterý 17. listopadu. Analytici se budou ptát, co se mění v organizaci a zda firmu opouštějí klíčoví lidé. Pokud dočasná šéfka obstojí, přechod podle panelu proběhne metodicky.
Outlook, Teams i Copilot mimo provoz v 74 zemích
Ve čtvrtek kolem poledne východoamerického času přestal fungovat Outlook. Spolu s ním padly Exchange Online, Teams, Copilot, SharePoint i nástroje pro správu a zabezpečení, a to v 74 zemích. Jen ve Spojených státech hlásili uživatelé na vrcholu kolem 130 tisíc problémů, ve čtvrtek večer stále přes 25 tisíc. V Singapuru ohlásily potíže s poštou banky DBS, UOB a OCBC i aerolinky Singapore Airlines. OpenAI a Anthropic hlásily problémy s integracemi napojenými na Microsoft.
Obnova jde pomalu. Nové zprávy chodí, starší ne, a upozornění na telefonu přicházejí dřív než samotná pošta, protože běží jiným kanálem. Manažer Microsoftu Charles Lamanna uvedl, že nic nenasvědčuje škodlivé nebo kybernetické aktivitě, příčina se ale stále vyšetřuje. V době natáčení trval výpadek zhruba 22 hodin. Letos už firma zažila výpadek dlouhý 9 hodin a 22 minut, loni na konci října 8 hodin a 24 minut, Outlook a Teams v listopadu 2024 zhruba 24 hodin. Pokud výpadek přesáhne 24 hodin, půjde podle panelu o nejdelší výpadek v historii Microsoftu.
Panelista, jehož firma sama vyvíjí software, nerozumí jedné věci. Když jde o chybu v kódu, vrátí se předchozí funkční verze. Microsoft to zjevně udělat nedokázal a servery podle zpráv padaly stejně rychle, jak se vracely do provozu. Proč firma mlčí, když bezpečnostní ředitelé po celém světě potřebují vědět, zda mají něco udělat? Jedno vysvětlení panel nabízí: pokud by šlo o útok cizí mocnosti, například Íránu a jeho spojenců, mohla by tajná služba NSA firmu požádat, ať nic neříká a problém řeší potichu. Jde ovšem jen o spekulaci.
Kybernetická bezpečnost, kterou nejde koupit
Jeden z účastníků připomíná konferenci finančního sektoru v Argentině, kde se nemluvilo o ničem jiném než o kybernetické bezpečnosti. Microsoft podle své výroční zprávy zaměstnává 35 tisíc inženýrů, kteří se věnují jen bezpečnosti, a vyhradil na ni 20 miliard dolarů na několik let. Přesto se výpadku nevyhnul. Závěr panelu: dokonalá ochrana dnes neexistuje. Umělá inteligence zrychluje útoky víc než obranu.
Další panelista jde dál. Umělá inteligence a kvantové počítače podle něj brzy prolomí jakékoli šifrování rychleji, než se obrana stihne přizpůsobit. Utajované informace pak budou v bezpečí jen na papíře. Proti tomu stojí Hanlonova břitva: nepřisuzuj zlému úmyslu, co lze vysvětlit hloupostí nebo smůlou. Mohl za vším stát řetězec drobných chyb uvnitř firmy? Čím déle ale výpadek trval, tím méně panelu takové vysvětlení dává smysl. Společnost je na technologiích závislá natolik, že bez nich přestává fungovat, a právě to panel znepokojuje nejvíc.
Ruská nafta, sankce a tlak na Írán
Trump se s ruským prezidentem Putinem dohodl na nákupu ruské nafty. Objem je zanedbatelný, desetiny procenta trhu, cílem ale bylo stlačit cenu nafty a tím i náklady na dopravu zboží. Do Spojených států zatím nedorazilo nic. Tankery se vracejí, dopravci odmítají náklad vézt a příjemci ho odmítají převzít. Důvodem jsou platné sankce, podle kterých by převzetí ruského paliva nebylo legální. Prezident dohodu chápe jako výkonné rozhodnutí, druhá strana se drží sankcí. Dohoda se tak nerozpadla, jen ji nejde provést.
Jeden z panelistů v tom vidí širší plán. Trump podle něj nejdřív uvolňuje ekonomický tlak doma, aby mohl přitlačit na Írán a vynutit si mírovou dohodu. Až bude válka s Íránem uzavřená, může v roce 2027 znovu zvýšit tlak na Rusko a hledat cestu k ukončení války na Ukrajině. Pokud se k tomu vrátí normální ceny benzinu, vyřeší podle panelu většinu hlavních problémů. Panel si všímá i toho, že ropa Brent po amerických volbách zlevnila o 8,7 procenta.
Bukele na Haiti: adresa ze sítě X, pak drony
Osmnáctého října byli nedaleko haitské metropole přepadeni čtyři salvadorští technici a od té doby jsou nezvěstní. Salvadorský prezident Bukele vyslal na Haiti asi 2 500 vojáků. Když pak kdosi na síti X zveřejnil fotografie nového domu s bazény spojovaného s bossem gangu, Bukele odpověděl: „Kde je ten dům? Dejte nám přesnou adresu a zničíme ho.“
Dům patřil Wilsonu Josephovi, přezdívanému Lanmò Sanjou, vůdci gangu 400 Mawozo, jednoho z nejobávanějších na Haiti. Jeho gang v roce 2021 unesl 17 misionářů, většinou Američanů, a za každého žádal milion dolarů. Spojené státy na něj vypsaly odměnu milion dolarů. Zhruba ve stejné době požádal boss OSN o mírová jednání. V neděli ve 2:30 ráno dům zasáhly výbušné drony řízené haitskou policií, krytí podle zpráv zajišťovaly čtyři vrtulníky, z toho dva salvadorské. Uvnitř bylo podle neověřených zpráv až 20 ozbrojenců, sám boss doma nebyl. Bukele pak zveřejnil video se vzkazem, že slib splnil, dům i velitelství gangu jsou zničené a většina gangsterů utekla bez boje. Haitští novináři rozsah škod zatím potvrdit nemohou, část kolujících snímků vznikla pomocí umělé inteligence a technici jsou stále nezvěstní.
Bosse ani unesené muže tedy Bukele nezískal. Získal ale vzkaz, kterému rozumí každý gang: víme, kde bydlíš. Panel připomíná historku s tehdejším americkým ministrem obrany Donaldem Rumsfeldem. Novinářka mu vyčítala, že se Spojených států nikdo nebojí a že v sobotu ve dvě odpoledne bude na náměstí demonstrovat 200 příslušníků al-Káidy. Rumsfeld vytáhl papír a zeptal se, jestli náhodou nezná souřadnice. Tehdy šlo o vtip, dnes podle panelu stačí jedna odpověď na sociální síti.
Závěr
Obě hlavní kauzy spojuje nedůvěra k oficiálním vysvětlením. U Nvidie panel tuší, že správní rada předbíhá něco vážnějšího než nevěru, u Microsoftu se ptá, proč firma s tisíci bezpečnostních inženýrů tak dlouho mlčí. Odpovědi přinesou až příští týdny: výsledková konference Nvidie, závěry vyšetřování výpadku a osud čtyř nezvěstných techniků na Haiti.
