Novela stavebního zákona prošla třetím čtením jako účtování s předchozí vládou. Obhajoba předlohy stojí na dvou pilířích: na číslech, o kolik povolování staveb za čtyři roky spadlo, a na výčtu toho, co nový režim zavádí — jedno řízení, jedno razítko a lhůty, které půjde vymáhat.
Povolení ubylo o třetinu
Podle Českého statistického úřadu se v roce 2021 povolilo zhruba 34 tisíc bytových budov. V roce 2025, tedy už podle stavebního řízení předchozí vlády, jich bylo 23 tisíc. Se všemi budovami včetně podnikových a inženýrských staveb jde o propad z 91 tisíc stavebních povolení v roce 2021 na 62 tisíc v roce 2025.
Česko se u povolování staveb propadlo na 157. příčku mezinárodního žebříčku Doing Business. Zpomalené povolování brzdí investice a s nimi celé hospodářství — a přesně to je jádro výtky vůči rozhodnutí zrušit zákon z roku 2021 dřív, než si ho kdokoli stihl vyzkoušet v praxi.
Účet za experiment jde do desítek miliard
Bankovní analytici oslovení ČTK odhadli ztrátu za první dva roky na 15 a 40 miliard korun, dohromady tedy 55 miliard. S dalším rokem se částka blíží hranici 90 až 100 miliard. Objevily se i odhady podstatně vyšší, jeden z nich mluví o 700 milionech korun denně.
Podle šetření CEEC Research zasáhlo zpomalené povolování 36 procent firem a 18 procent jich kvůli němu přišlo o část tržeb. Sto miliard je přitom cena jednoho malého modulárního jaderného reaktoru — nebo, chce-li někdo názornější měřítko, sto až dvě stě škol či padesát nemocničních pavilonů.
I kdyby ztráta nakonec nebyla stomiliardová, ale sedmdesáti- nebo padesátimiliardová, na podstatě to nic nemění. Kvůli tomu padlo i trestní oznámení.
Jedno povolení, jeden úřad, jedno razítko
Místo desítek souhlasů bude nově stačit jedno rozhodnutí: jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko a jeden partner pro stavebníka.
Novela k tomu zavádí závazné lhůty. Rodinný dům se má povolit do 60 dnů, velké bytové projekty do dvanácti měsíců, změny územních plánů do dvou až tří měsíců. Podstatné je, že lhůty budou nově vymahatelné.
Roli obcí a krajů zákon posiluje — územní plány si nově pořizují samy obce, a mají tak větší vliv na podobu svého okolí. Kdo o čem v území rozhoduje, shrnuje přehled pravomocí obcí, krajů a úřadů. Bytové domy se navíc stávají veřejným zájmem, stejně jako dálnice nebo školy.
Dva a půl roku příprav, pak rychlá jízda
Předloha nevznikla na úřednickém stole. Dva a půl roku v opozici na ní spolupracovaly podnikatelské a profesní svazy, komory, obce, univerzity, památkáři, investoři i ekologové — tedy ti, kdo staví garáž, dům, elektrárnu, silnici nebo fabriku, i ti, kterých se stavba dotkne. Novela navazuje na zákon z roku 2021, který připravovala bývalá ministryně Klára Dostálová a který odborníci vyhlásili zákonem roku.
Výtka, že vláda jede buldozerem, naráží na prostou aritmetiku. Standardní připomínkové řízení by projednávání protáhlo o další rok a stálo dalších čtyřicet miliard. Nejde ale o zcela nový předpis, nýbrž o aktualizaci zákona, který připomínkovým řízením prošel v letech 2020 a 2021. Zainteresované instituce proto dostaly delší prostor mezi prvním, druhým a třetím čtením. Sešly se stovky připomínek a všechny byly vypořádány.
Končí tím praxe, kterou stavebníci znají až moc dobře: protahování, šikana a vydírání těch, kdo do stavby dávají peníze a nesou odpovědnost. Poprvé mají mít stejné podmínky ti, kdo staví, jako ti, kdo stavbě brání — aniž by o práva přišel kdokoli s věcnou připomínkou.
Co se o novele říká a co v ní stojí
Kolem předlohy koluje několik tvrzení, která v textu zákona oporu nemají.
Ochrana přírody se prý zhorší — jenže koncentrovaný proces s jasnou odpovědností ji posiluje. Obce prý přijdou o pravomoci — v územním plánování naopak získávají silnější roli. Developeři prý dostanou volnou ruku — to by platilo, kdyby zákon zaváděl výjimky, jenže žádné nezavádí.
Jediná odchylka je přechodné období roku 2027, kdy centrální úřad ještě nedokáže povolovat všechno. Aby se připravené velké projekty neodkládaly o další rok, dojedou v přechodném režimu stavby nad 10 tisíc metrů čtverečních. Od roku 2028 platí stejná pravidla pro všechny: pro velkého i malého investora, pro garáž i pro developerský projekt s třiceti bytovými domy.
Digitalizace až po zákonu
Výtku, že vláda nezvládá digitalizaci stavebního řízení, vznesl z opozičních lavic předseda Kupka. Jenže právě zpackaná digitalizace z dílny předchozí vlády shodila všechno ostatní, včetně toho, co v jejím zákoně špatné nebylo. Těžko hledat projekt, který se od roku 1990 povedl hůř.
Postup je proto opačný. Nejdřív schválit kvalitní zákon, pak přesunout agendu pod centrální Úřad rozvoje území, což potrvá zhruba rok. Stavební úřad má mít jedno centrální řízení a jednotnou metodiku, podobně jako finanční správa. Agenda se přesune ze současných více než 600 stavebních úřadů na 220 a logisticky to lehké nebude.
Digitalizace poběží paralelně a termín do roku 2030 znamená nejpozději, ne nejdřív — řada digitálních nástrojů může naběhnout dřív. Výtka, že vláda jede zároveň příliš rychle a zároveň digitalizuje příliš pomalu, si odporuje sama.
Co na novelu říkají komory, svazy a obce
Ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřej Boháč označil novelu za největší pozitivní systémovou změnu v oblasti rozvoje měst za poslední dekádu. Předseda České komory architektů Jan Kasl, rozhodně ne spojenec vlády, míní, že novela jde správným směrem a že obce a kraje budou mít skutečný vliv na plánování svého území.
Prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza ji vítá jako krok ke srozumitelnému a předvídatelnému právnímu rámci, který má reálnou šanci povolování i výstavbu urychlit. Šéf Hospodářské komory Zdeněk Zajíček připomíná posílený princip jednoho řízení, kratší povolovací lhůty a jasnější odpovědnost úřadu. Ekonom Dominik Stroukal, člen NERV předchozí vlády, míní, že zjednodušené a zrychlené stavební řízení dává šanci rozběhnout bytovou výstavbu.
Komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě hodnotí jednotná pravidla a postupy kladně — dosud se stávalo, že na stejný projekt měly různé úřady úplně jiný názor. Její dlouholetý předseda Robert Špalek napsal poslancům, že chápe nutnost reformovat stavební legislativu a je pro přijetí předloženého návrhu; jeho pozměňovacím připomínkám přitom předkladatelé z valné většiny vyšli vstříc. Místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal vidí největší přínos v tom, že se regionální rozvoj stane veřejným zájmem — klíč k tomu, aby se v malých obcích i velkých městech předvídatelně plánovalo a stavělo.
Bývalý guvernér Miroslav Singer to shrnul z ekonomické strany: novela má hospodářství přinést procento hrubého domácího produktu navíc.
Poslední pokus
Slib urychlit výstavbu je splněný a tlak na ceny přijde postupně — rychlejší stavění ho vyvolá, i když ne ze dne na den. Zbytek je otázka důvěry. Po zákonu z roku 2021 a jeho zrušení jde o třetí a nejspíš poslední pokus, jak celý sektor přesvědčit, že se to dá zvládnout. Kdo staví plot, garáž, silnici nebo podnikovou halu, totiž neřeší, kdo zrovna sedí ve vládě. Chce, aby to fungovalo.
