Poslanecká sněmovna na 27. schůzi projednala ve třetím čtení dva vládní tisky. Klíčovým bodem byla rozsáhlá novela stavebního zákona, kterou vládní koalice předkládá jako cestu k rychlejší výstavbě a dostupnějšímu bydlení. Předlohu podali poslanci Andrej Babiš, Karel Havlíček, Tomio Okamura, Petr Macinka a další z vládních řad; sněmovna ji nakonec schválila. Druhým bodem byl vládní zákon o finančních službách uzavíraných na dálku, který prošel téměř jednomyslně.
Jedno razítko místo 626 úřadů: co reforma mění
Jádrem reformy je systémová integrace stavební agendy do jednoho řízení s jedním razítkem. Novela opouští dosavadní model šesti stovek obecních prvostupňových stavebních úřadů a nahrazuje jej jednotnou státní stavební správou s novým úřadem rozvoje území. Pro zemi velikosti České republiky jde podle předkladatelů o logický krok, který odstraní přílišnou roztříštěnost rozhodování.
Reforma zároveň snižuje počet závazných stanovisek a racionalizuje je podle toho, jak jsou v konkrétní situaci věcně důležitá. Odpovědnost za odbornou kvalitu projektů se přesouvá na autorizované osoby - architekty a inženýry, kteří za ni ručí svou autorizací. Pořizování územněplánovací dokumentace přechází ze státu na samosprávu, aby o podobě svého území rozhodovaly přímo obce a kraje. Součástí je i racionalizace technických požadavků na výstavbu a konec takzvaného gold-platingu, tedy požadavků přísnějších, než mají vyspělé západní země.
Implementace nové státní stavební správy
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová v závěrečném slově uvedla, že souběžně s legislativním procesem běží od března projekt implementace státní stavební správy. V rámci přísného projektového řízení s nastavenými milníky pracuje deset expertních skupin - řeší delimitaci orgánů státní správy, novou strukturu úřadu rozvoje území, lidské zdroje, ekonomiku a financování, legislativu včetně prováděcích předpisů a metodik, provoz a kyberbezpečnost, spisovou službu a archivy, ICT, územní plánování i komunikaci. Podle Mrázové bude vláda schopna odpovědět na všechny dotazy k implementaci do detailu nejpozději na podzim, tedy ještě před nabytím účinnosti finální podoby zákona.
K nákladům reformy ministryně dříve při interpelaci uvedla, že dnešnímu systému slouží zhruba 35 tisíc úředníků a novému uspořádání bude stačit polovina. Jednorázové náklady na transformaci vyčíslila přibližně na 3,5 miliardy korun, provozní náklady na 7,1 miliardy korun a očekávané přínosy na 7,6 miliardy korun, spolu s pozitivním dopadem na hrubý domácí produkt.
Maraton hlasování: koalice prosadila novelu i klíčové změny
Nejprve sněmovna zamítla opoziční návrhy na vrácení předlohy do druhého čtení. Hlasovacím maratonem o více než sto dvaceti pozměňovacích návrzích provedla poslance zpravodajka hospodářského výboru Zuzana Ožanová; kvůli počtu hlasování byla doba jednoho hlasování zkrácena na patnáct vteřin. Sněmovna schválila komplexní pozměňovací návrh hospodářského výboru a řadu dalších úprav.
Mezi přijatými návrhy byl například návrh Borise Šťastného, který ruší povinnost souhlasu správy národního parku u staveb do 150 metrů od jeho hranice, nebo návrh poslankyně Peštové zavádějící výjimky z ochrany zemědělského půdního fondu do 500 metrů podél dopravní infrastruktury. Podporu získal i návrh Davida Pražáka zvyšující limit pro posuzování vlivu na životní prostředí u dobývacích jednotek. Novelu jako celek sněmovna schválila poměrem 88 hlasů pro a 79 proti.
Výhrady opozice: památky, UNESCO a legislativní proces
Opozice pro kontext namítala především způsob projednávání - poslanecký návrh o osmi stech stranách doplněný komplexním pozměňovacím návrhem o více než tisíci stranách podle ní obešel řádné mezirezortní připomínkové řízení a dopadovou studii. Kritika směřovala i k oslabení ochrany kulturního dědictví; poslankyně Adriana Chochelová varovala před zásahem do památkové péče a rizikem pro statky zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Zazněly také výhrady k dopadům na životní prostředí, práva obcí a sousedů i k legalizaci černých staveb. Koalice tyto pozměňovací návrhy většinou nepodpořila.
Druhý bod: ochrana spotřebitele u finančních služeb na dálku
Posledním bodem schůze byl vládní návrh zákona o finančních službách uzavíraných na dálku, transpozice evropské směrnice. Nová regulace má sloužit jako záchranná síť pro spotřebitele u služeb sjednávaných online, které nemají vlastní evropskou sektorovou úpravu - upravuje předsmluvní informace, právo na odstoupení od smlouvy, náležité vysvětlení a ochranu před nekalými praktikami. Pro online prodej zboží i služeb zavádí možnost odstoupit od smlouvy stejně snadno, jako ji uzavřít, a spotřebitel získává právo na vysvětlení člověkem tam, kde podnikatel použil pouze automatizovaný online nástroj.
Zpravodaj Vojtěch Munzar navrhoval nahradit v zákoně slovo tlačítko technologicky neutrálním pojmem ovládací prvek, aby si provozovatelé mohli zvolit vlastní technické řešení; tento pozměňovací návrh však sněmovna zamítla. Účinnost zákona byla posunuta na 1. ledna 2027 a zákon jako celek prošel poměrem 152 hlasů pro, nikdo nebyl proti.
Závěr
Sněmovna tak posunula do další fáze vlajkovou reformu vládní koalice - novelu stavebního zákona, která má slíbit rychlejší povolování a dostupnější bydlení prostřednictvím jednotné státní stavební správy. Vedle ní schválila i zpřesnění ochrany spotřebitele u finančních služeb sjednávaných na dálku. Schůze byla po dokončení těchto bodů přerušena do 14. července.
