V budově Poslanecké sněmovny se konalo promítání dokumentárního filmu Jak nehajlovat, na které Piráti pozvali mimo jiné europoslance Filipa Turka. Film vznikl z iniciativy režisérky poté, co se hajlování začalo šířit jako „legrace" mezi dětmi na základních školách — autorka jej natočila s žáky, kteří navštívili Osvětim, aby pochopili, co ten posunek znamená.
Turek, přítomný na promítání, využil diskuzi po filmu k tomu, aby zpochybnil, zda je hajlování vůbec fašistický posunek — přirovnal jej k antickému římskému pozdravu a ptal se přítomných dětí, zda pokládají Elona Muska za fašistu. Diskuzi, která poté začala, organizátoři fakticky nepřipustili. Přímý svědek popisuje silnou frustraci z toho, jak bylo Turkovi umožněno vkládat dětem do hlavy zmatené argumenty, a jak byl sám umlčen, když chtěl sdělit opačný názor. Mediální záznamy pak v online prostředí kolují v jiném kontextu, než ve kterém ve skutečnosti zazněly.
Kauza Dozimetr a Rakušanova politická pozice
Korupční kauza Dozimetr, týkající se pražského Magistrátu a Dopravního podniku hlavního města Prahy, se začala projednávat u soudu. Vít Rakušan, zakladatel a dlouholetý předseda hnutí STAN, nebyl v kauze obviněn. Přesto je jeho jméno se skandálem pevně spojováno — hnutí muselo vyloučit Petra Hlubučka, projít externím auditem a obměnit celé vedení. Ve sněmovních volbách 2025 STAN získal přes patnáct procent hlasů a třiatřicet mandátů, Rakušan přes to svou funkci ministra vnitra nakonec opustil.
Rakušan je hodnocen jako mimořádně houževnatý politický hráč — trojnásobné nevolení ho z vedení hnutí nevyřadilo. Právě tato schopnost „vrátit se dveřmi" je ale vnímána jako důkaz přizpůsobivosti na hranici pokrytectví: člověk, který jde demonstrovat za demokracii na Slovensko, přitom doma nese přímou odpovědnost za prostředí, v němž Dozimetr vznikl.
Petr Fiala na Babišově benzínce — drzost jako politická kategorie
Petr Fiala navštívil Babišovu benzínkovou síť a situaci doplnil jízlivým komentářem. Toto gesto je rozebíráno jako ukázkový případ politické drzosti: Fiala vládl čtyři roky a neprosadil žádnou zásadní strukturální reformu, přesto si dovoluje komentovat, co Babiš postavil nebo nepostavil. Závěr je, že takový výstup Babišovi spíš pomůže, než uškodí — voliči zvyklí na Fialův rétorickýstyl jej čtou jako výraz povýšenosti.
Vondráček o referendu a demokracii
Předseda sněmovny Radek Vondráček byl v daném týdnu hostem XTV. V rozhovoru odmítl, že by česká demokracie byla ohrožena, a označil demonstrace za projev nespokojenosti lidí, kteří čtyři roky neměli vládu podle svého gusta. Zároveň se vyslovil pro zavedení závazného referenda jako pojistky: pokud by vláda přijala zákon v rozporu se svým volebním programem, občané by ho mohli zákonnou cestou zablokovat. Česká republika je přitom jednou z mála zemí EU, kde celostátní referendum neexistuje.
Žhářský útok v Pardubicích a bezpečnostní rozpočet
V pořadu vystoupil také Lubomír Metnar. Tématem byl žhářský útok na výrobní halu firmy Archer-LPP v Pardubicích — firma vyrábí drony pro Ukrajinu. Policie pracuje se čtyřmi verzemi, z nichž jednou je teroristický útok. Metnar odmítl konkrétní dotazy s odkazem na probíhající vyšetřování, nicméně potvrdil, že bezpečnostní rozpočty pro rok 2025 rostou — ministerstvo obrany dostalo o 14,2 miliardy korun více než v předchozím roce.
Válka v Íránu a geopolitika
V pořadu byl přehrán výstup exministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, který hodnotil americkou vojenskou operaci v Íránu jako největší americké vojenské angažmá od invaze do Iráku v roce 2003. Zaorálek upozornil na strategickou sílu Íránu u průlivu Hormuz: Írán jej ovládá z pobřeží pomocí mobilních střeleckých pozic a rychlých plavidel, takže jakákoliv námořní síla v průlivu je zranitelná bez ohledu na svou velikost. Průlivem protéká ropa a plyn v objemu stovek miliard kubických metrů ročně — jeho uzavření by mělo dopady na globální energetiku překračující důsledky rusko-ukrajinského konfliktu.
Trumpova operace je hodnocena jako improvizovaná a bez jasné výstupní strategie. Írán je na rozdíl od Iráku v roce 2003 geopoliticky připravený a disponuje decentralizovanou obranou, která neumožňuje klasické vítězství v poli. Výsledkem je patová situace, z níž se americká administrativa neví jak dostat, aniž by ztratila tvář.
Kariérní zlom: pilot vrtulníku
Host Karel si v průběhu roku pořídil vrtulník a zahájil výcvik soukromého pilota. Motivací bylo překonat leteckou fobii, která ho provázela léta — zlom nastal poté, co ho kamarád-instruktor vzal na let a přikoval jej symbolicky k sedačce. Od té chvíle fobie ustoupila a přeměnila se v zálibu. Součástí rozhovoru je video záznamu nočního letu nad Prahou. Debata vyústí v sázku: pokud moderátor nastoupí do komerčního letadla, Karel s ním poletí vrtulníkem do Tišnova.
