Pražský radní pro kulturu a památkovou péči Jan Wolf (KDU-ČSL) v rozhovoru otevřeně přiznal koaliční chybu z minulé volební éry: Dvorecký most, který se v Praze slavnostně otevřel po letech jako první nový pražský most a kterým nemohou jezdit auta, podle jeho slov schválila ještě koalice okolo primátorky Adriany Krnáčové (ANO) a sociální demokracie — tedy mnohem dřív, než tématu chytili Piráti. Kompromisně bylo počítáno s pozdější úpravou pro osobní dopravu, ale na tuto dohodu se v dalších letech zapomnělo.
Dvorecký most a chybějící úprava pro auta
Most o šířce 16 metrů má v současné podobě věnováno asi 10 metrů chodníku a cyklostezce, zbytek zabírá tramvajový pás. Wolf upozorňuje, že současný stav není ani pro cyklisty optimální — na chodníku není namalovaný cyklistický pruh a chodci se s cyklisty potkávají ve sporých metrech. Jeho návrh úpravy je technicky jednoduchý: stejně jako na mostě Legií nebo na Palackého mostě by mohly auta po kolejích jezdit i přes Dvorecký most. Po stranách tramvajového pásu by se na každé straně daly vytvořit zhruba tři metry pro osobní dopravu (do tří tun, kamiony vyloučeny) a zbyly by tři metry chodníku — práce by podle Wolfa trvaly přibližně dva měsíce.
Wolf prognózuje, že k této úpravě v horizontu pěti let dojde, jakmile bude v pražském magistrátu jiná politická reprezentace s pragmatičtějším přístupem k průjezdnosti města. Konkrétně tu, kde tehdy dopravu měl v gesci Petr Dolínek z ČSSD, označuje za politicky pochopitelnou, ale strategicky chybnou: ústupek se podle něj udělal proto, aby projekt neblokovaly aktivistické a neziskové spolky.
Praha za poslední čtyři roky a Hřibův argument o PR
K dopravní agendě bývalého náměstka primátora Zdeňka Hřiba má Wolf konkrétní vzpomínku. Hřib si podle jeho slov funkci radního pro dopravu vybojoval s argumentem, že tato funkce přináší nejvíce PR výstupů ze všech radních. Wolf to označuje za odborně nejslabší motivaci a přiznává politickou chybu pražské lidové strany — neměli připustit, aby dopravu na magistrátu drželi Piráti.
Z dnešní pražské koalice (TOP 09, ODS, KDU-ČSL, STAN a Piráti) byl podle Wolfa od počátku ideologicky nesourodý balanc — od konzervativců typu jeho samotného až po totálních liberálů jako Hřib — odsouzen k blokádě. Před čtyřmi lety přitom KDU-ČSL podle něj měla jiný plán: chtěla povolební koalici s hnutím ANO. Ke spojení nedošlo proto, že hlasovala proti Hana Marvanová, tehdejší členka klubu lidovců s rozhodujícím hlasem. Kvůli této blokádě podle Wolfa Praha ztratila čtyři roky, kdy se z velkých dopravních projektů nepodařilo dotáhnout obchvat ani vnitřní okruh Blanka 2 / Vlasta.
Vztah ke Babišově vládě a politika konsenzu
Postoj ke Babišově vládě má Wolf nečekaně otevřený. V současné vládě má podle vlastních slov řadu přátel — připomněl konzervativní spolek Klub K, kam dochází i ministr zahraničí Petr Macinka. Vládu Andreje Babiše nehodnotí apriori negativně, výhrady má — stejně jako měl k minulé Fialově vládě. Tento konsenzuální postoj je podle něj jedním z důvodů, proč ho pražští lidovci na podzimní komunální volby nezvolili — vyhledává dialog napříč spektrem, včetně poslanců SPD a hnutí ANO. Politicky korektní obrat v rétorice obhájil i příkladem návratu mariánského sloupu na Staroměstské náměstí: bez hlasů opoziční ANO a SPD by sloup nikdy nestál a hlasy „proti" tehdy dali výhradně Piráti.
KDU-ČSL: Wolfova kandidatura proti Grolichovi a směřování strany
Na sjezdu KDU-ČSL byl Wolf nečekaně navržen lidmi z Liberecka jako protikandidát Jana Grolicha při volbě předsedy. Sám se na tuto kandidaturu necítil být připraven a odmítl ji. Vznik a podpora protikandidatury nicméně podle Wolfa ukázaly, že v lidovecké základně existuje silné křídlo, které není spokojeno s posunem strany od konzervativně-středového k středově-liberálnímu pojetí. Grolichův design „Noví lidovci" Wolf přijímá jako rétorickou nutnost — preference KDU-ČSL kolem 2,5 až 3 procent vyžadovaly podle něj nějakou změnu, jen má pochybnost o tom, kterým směrem strana skutečně směřuje.
Svatojánské slavnosti, sloup a kultura jako agenda
Wolf je dlouholetý člen Svatojánského spolku, který letos uspořádá 18. ročník svatojánských slavností na Vltavě — barokního spektákula, které v plné podobě probíhalo kontinuálně až do roku 1948. Bratrstvo svatého Jana Nepomuckého mělo v baroku až 100 tisíc členů — pro srovnání KDU-ČSL měla podle Wolfa v 90. letech podobné číslo, dnešní strany tato čísla nedosahují.
Jan Nepomucký je podle Wolfa nejzobrazovanějším světcem světa po Kristu a Panně Marii — soch na mostech a v kostelích po celém světě je odhadem 3 až 5 tisíc, daleko více než světová známost Jaromíra Jágra v hokejovém prostoru. Wolf zmínil i to, že barokní ohňostroj, který tradičně uzavíral spektákulum, zakázal v době Hřibova primátorství magistrát — což ho jako kurátora barokního dědictví mrzí.
Závěr: čekání na novou pražskou koalici
Z rozhovoru vyplývá Wolfova konzistentní linie: pražská kultura a památková péče (mariánský sloup, svatojánské slavnosti, kulturní podpora) se mu daří držet, ale dopravní a infrastrukturní rozhodnutí stagnují. Klíč k jejich rozhýbání vidí v nové pražské koalici po podzimních komunálních volbách, která se opře o pragmatičtější přístup k průjezdnosti města. Dvorecký most je z jeho pohledu konkrétní příklad, kde technické řešení existuje a počká si jen na politické rozhodnutí, které vyžaduje dva měsíce stavebních prací.
