Sněmovní výbor pro obranu projednal nominaci generála Miroslava Hlaváče na nového náčelníka generálního štábu Armády České republiky a svým usnesením ji podpořil. Na společné tiskové konferenci po jednání výboru shrnuli ministr obrany Jaromír Zůna a kandidát na náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč priority nového vedení armády, plánované vyzbrojovací projekty, financování obrany i bezpečnostní situaci v regionu.
Nominace Hlaváče a vzájemná spolupráce s ministrem
Hlavním bodem jednání výboru pro obranu bylo představení kandidáta na nového náčelníka generálního štábu. Generál Hlaváč je respektovanou osobností armády a jednání výboru proběhlo ve vstřícném duchu. Ministr obrany na něm představil záměry resortu, generál Hlaváč pak své priority pro výkon funkce a přístup k tvorbě koncepce výstavby armády.
Generál Hlaváč poděkoval vládě České republiky za důvěru, kterou do něj vložila nominací, a uvedl, že je připraven pracovat pro stát a jeho občany. Své priority představil výboru pro obranu a ocenil důvěru, kterou výbor svým usnesením deklaroval.
K samotnému výběru ze seznamu kandidátů zaznělo, že ministr na vládu nepřicházel s žádným konkrétním jménem, ale s kandidáty vzešlými z doporučení připraveného společně s generálem Karlem Řehkou. Mezi navrženými byli důstojníci na nejvyšších velitelských funkcích armády — velitel teritoriálních sil, velitel vzdušných sil, velitel velitelství pro operace i jeho zástupce — a seznam byl doplněn také o jméno generála Hlaváče. Ministr nehlasoval proti generálu Hlaváčovi, výhrady směřoval k procesu rozhodování, v němž podle něj nebyl dán dostatečný prostor posoudit všechny navržené kandidáty. Zdůraznil, že každý z nich je kvalifikovaný a schopný funkci vykonávat.
Oba muži se znají z dlouholeté služby — sloužili spolu u jednoho praporu v polovině 90. let, kde tehdy působil i generál Svoboda. Spolupráci označili za věcnou a oba potvrdili připravenost společně pracovat zejména na rozvoji armády. Den před tiskovou konferencí už společně připravovali personální záměr na obsazení hlavních funkcí v armádě po změně ve vedení generálního štábu.
Priority nového vedení armády
Mezi prioritami nového vedení je naplnění základních závazků vůči alianci, k nimž patří těžká brigáda, a nastartování modernizace a strukturálních změn u čtvrté brigády rychlého nasazení. U vzdušných sil jde především o přípravu na přijetí letadel F-35.
Nejvyšší prioritou v této oblasti je protivzdušná obrana — navýšení jejích schopností a zároveň příprava protidronové ochrany na území České republiky. Protidronová ochrana má být součástí protivzdušné obrany státu, přičemž celý systém musí být schopen reagovat na aktuální hrozby. Výraznou prioritou je rovněž budování schopností teritoriálních sil. Podrobnější představení vizí přijde až po dokončení jmenovacího procesu, jehož posledním krokem je rozhodnutí prezidenta Petra Pavla.
Koncepce výstavby armády a jednání s premiérem
Ministr informoval o stavu příprav dlouhodobého výhledu pro obranu — dokumentu zpracovávaného ministerstvem obrany, který slouží jako politické zadání pro celou soustavu koncepcí v resortu. Tento výhled má být v nejbližších dnech projednán na výboru pro obranné plánování a v příštím měsíci předložen ke schválení Bezpečnostní radě státu.
Koncepci výstavby armády představoval na jednání s premiérem Andrejem Babišem generál Hlaváč jako armádní dokument tvořený v součinnosti s ministerstvem. Premiérovi nebyl předkládán hotový text, ale několik klíčových oblastí vyžadujících rozhodnutí. Premiér rozhodl o navýšení ambicí pouze v personální oblasti; tato část se podle jeho pokynu upravuje a dokument se nyní finalizuje pro jednání Bezpečnostní rady státu.
Financování obrany a vyzbrojovací projekty
Koncepce výstavby armády je připravena v několika scénářích financování, aby bylo zřejmé, kam se armáda dostane při různé úrovni rozpočtu — při 2 i při 2,2 procentech HDP. To bylo předmětem jednání s premiérem. Koncepce je předsunuta o dva roky, aby ji bylo možné provázat s přípravou státního rozpočtu na rok 2027 a výhledem na roky 2028 a 2029; období let 2027 až 2030 je klíčové pro hlavní akviziční projekty.
Dalším účelem je věcná příprava na summit NATO v Ankaře, kde Česká republika deklaruje trajektorii výdajů na obranu a podobu pravidelného hlášení do aliance až do roku 2035 — ať už jde o tvrdé výdaje ve výši 3,5 procenta, nebo o infrastrukturní a další výdaje související s obranou a bezpečností ve výši 1,5 procenta. O konkrétní trajektorii má rozhodnout jednání s premiérem v následujícím týdnu, načež vláda schválí mandát.
Ke konkrétním zakázkám zaznělo, že dělostřelecký systém CAESAR je jedním z klíčových projektů spuštěných v roce 2021, který nabral zpoždění na straně dodavatele. Armáda nepřichází s novými požadavky, ale trvá na třech nepřekročitelných podmínkách ze smlouvy, jež musí být naplněny před zahájením vojskových zkoušek. Jednání s dodavatelem o řešení pokračují. U náhrady kolových bojových vozidel Pandur pro čtvrtou brigádu byla letos obdržena studie proveditelnosti a generálská rada schválila vojenské doporučení odeslané ministrovi k politickému rozhodnutí. Ministr zároveň oznámil, že vládě předloží aktualizovaný seznam strategických projektů vyzbrojování.
Nábor vojáků a otázka výcviku civilistů
V rámci koncepce výstavby armády je stanoven výhled 32 tisíc vojáků do roku 2030, k tomu 10 tisíc příslušníků aktivních záloh. Pro střednědobý horizont k roku 2035 zatím nelze potřebnou strukturu predikovat, neboť závisí na vývoji bezpečnostní situace. Uvedené číslo se týká samotné armády; celková personální ambice je výrazně vyšší, protože do systému patří i ozbrojené síly a další vojenské součásti ministerstva — vojenské školství, vojenské zpravodajství, vojenská policie či vojenské nemocnice, které se doplňují zkušenými vojáky z armády.
K možnosti vojenského výcviku civilistů zaznělo, že ministr se nebrání žádné formě, která zvýší připravenost a odolnost občanů na krize; jako příklad uvedl dobrovolný výcvik pro středoškoláky. Povinná vojna podle něj zatím není na stole a nediskutuje se o ní.
Legislativní změny a bezpečnostní situace
Mezi legislativními prioritami jsou dvě klíčové změny: možnost činit přípravná opatření a přijímat rozhodnutí už v době míru, dříve než nastane krize a budou vyhlášeny zvýšené stavy jako stav ohrožení státu či válečný stav, a dále možnost využít prostředky protivzdušné obrany k reakci na hrozby již v míru, bez složitých procesů.
Vývoj bezpečnostního prostředí není pozitivní. Aliance intenzivně posiluje schopnosti odstrašení, buduje vojenské kapacity na východním křídle a aktualizovala operační plány. Z hlediska Ruska je vysoce aktuální oblast hybridního působení — informační a dezinformační kampaně i kybernetická bezpečnost, jíž bude věnována mimořádná pozornost. Na tiskové konferenci zazněla také zmínka o varování ředitele BIS Michala Koudelky, podle nějž je možné, že Rusko bude chystat provokaci v Pobaltí.
Závěr
Tisková konference shrnula stav příprav nového vedení armády: výbor pro obranu podpořil nominaci generála Miroslava Hlaváče, jehož jmenování má završit prezident Petr Pavel. Priority směřují k protivzdušné a protidronové obraně, modernizaci brigád, posílení personálu a klíčovým vyzbrojovacím projektům. Koncepce výstavby armády se finalizuje ve více scénářích financování v návaznosti na rozpočet a závazky vůči NATO.
