Libor Vondráček, předseda Svobodných a poslanec vládní koalice, komentoval v pořadu Jak to je situaci v Poslanecké sněmovně: opoziční poslanci se rozhodli zablokovat sněmovnu kvůli volbě členů rady České televize a první jednací den plenárního týdne věnovat nekonečným projevům o veřejnoprávním vysílání.
Opozice blokuje sněmovnu kvůli ČT
Místo věcné legislativy plánuje opozice monopolizovat řečniště diskusemi o tom, zda bez České televize existuje demokracie a svoboda. Milion chvilek pro demokracii připravuje protesty — jenže podle Vondráčka to ukazuje, že vláda jde správnou cestou. „Zpravidla, když proti něčemu demonstrují Milion chvilek, tak to ukazuje, že jdeme správnou cestou, protože to jsou neskuteční pokrytci," prohlásil. Milion chvilek mlčel celé předchozí volební období, nevycházel do ulic kvůli DSA ani MFA v EU, ale jakmile se sahá na Českou televizi, protestují.
Hrozby stávky zaměstnanců ČT Vondráček bagatelizoval: na rozdíl od stávky dopravního podniku, která ochromí město, by stávka ČT pravděpodobně prošla bez povšimnutí — lidé by jednoduše přeladili nebo hledali informace na internetu.
Financování ČT: přesun do státního rozpočtu jako první krok
Vondráček přesun financování České televize do státního rozpočtu vítá jako první krok, nikoliv jako cíl. Skutečným cílem by měl být model, kdy Českou televizi platí jen ti, kdo ji chtějí sledovat — podobně jako Netflix nebo americká veřejnoprávní média, kde je bankovní účet uvedený na konci pořadu a platba je dobrovolná.
Přesun do státního rozpočtu přinese alespoň kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu, která dosud chyběla — a to je podle Vondráčka zřejmě největší důvod, proč je odpor tak silný. Česká televize přitom hospodaří nehospodárně: pronajímá si prostory, přestože vlastní největší natáčecí studio ve střední Evropě, a vyplácí odcházejícím ředitelům odstupné v řádu milionů korun.
ETS2 a Fit for 55: energetická chudoba pro polovinu Evropy
Vondráček ztratil jakoukoli naději, že Evropskou unii lze reformovat zevnitř. Jako alternativu prosazuje přestup do EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), která by zachovala přístup na evropský hospodářský prostor bez povinnosti podřizovat se bruselské regulaci. Po půl roce v parlamentu se podle vlastních slov ještě více radikalizoval — každý týden řeší, jak se vypořádat s novou povinností přicházející z Bruselu: větrné elektrárny, DSA, ETS2, migrační pakt.
Balíček Fit for 55, který má do roku 2030 snížit emise CO2 o 55 %, má podle vlastních dat Evropské komise dostat 120 milionů domácností EU pod hranici energetické chudoby — tedy přibližně 200 milionů obyvatel. Na to Brusel připravil „klimatický sociální fond", jehož prostředky jsou ale směšné ve srovnání s předpokládanými dopady. Česko navíc tvoří pouze zlomek evropského podílu na světových emisích CO2: pokud by všechna spalovací auta v EU ze dne na den zmizela, světová produkce CO2 by klesla o 0,04 %.
Prezident Pavel a KSČ
V části věnované vztahu vlády a prezidenta Vondráček zpochybnil důvěryhodnost Petra Pavla. Připomněl, že Pavel byl ještě krátce před pádem komunistického režimu předsedou základní organizace KSČ — a takový člověk podle něj jen obtížně může věrohodně hájit demokratické hodnoty. Momentem zlomu byl Pavlův tiskový výstup, při kterém přečetl SMS a pohrozil podáním podnětu na tajné služby kvůli údajnému vydírání ze strany ministra zahraničí — aniž by umožnil novinářům klást otázky. „V momentě, kdy tomu dodal tady tento rozměr, tak se to přehouplo někam, odkud bude těžké vrátit se zpátky," hodnotil Vondráček.
Přesto věří, že v březnu 2028 bude v Hradě někdo jiný. Ideálně by koalice měla podpořit dva kandidáty — muže a ženu — a nesázet vše na jednu kartu.
