Poslanec a předseda Svobodných Libor Vondráček přijal pozvání do studia XTV krátce poté, co Markéta Šichtařová složila poslanecký mandát. Rozhovor se točí kolem tří témat: odchodu Šichtařové ze sněmovny, demonstrace Milionu chvilek na Letné a koaličního plánu zrušit poplatky za veřejnoprávní média.
Šichtařová odchází — nastupuje Nerušil
Markétu Šichtařovou v poslanecké sněmovně nahrazuje Josef Nerušil, předseda pražské organizace SPD, který v průběhu kandidatury získal výrazný počet preferenčních hlasů. Vondráček odchod komentuje bez dramatizace — nelituje, ale přiznává, že Šichtařová si od počátku mandátu získávala sympatie svou jinakostí. Tato jinakost ji ale v politice nakonec dostihla. Trpělivost jí postupně docházela, protože politika je spíš běh na dlouhou trať než sprint.
Šichtařová si čím dál víc uvědomovala, jak omezený prostor jí jeden poslanecký mandát k prosazení systémových změn dává — zvláště pokud voliči od ní očekávali razantní výsledky v argentinském stylu Javiera Mileiho. Mandát se jí zdál příliš malý na velké změny, a postupně přestávala vidět důvod pokračovat. O rezignaci Vondráčkovi předem nic neřekla, což ho zaskočilo. Nástup Nerušila přesto bere jako přirozené pokračování spolupráce v klubu SPD.
Demonstrace na Letné koalici neznepokojují
Demonstrace Milionu chvilek na pražské Letné přivedly podle organizátorů dvě stě až čtvrt milionu lidí. Vondráček je klidný — a s nadsázkou přiznává, že ho ve čtvrtek večer víc pohnula prohra Sparty na Letné než zprávy z demonstrace. Demonstranty ale bere jako normální projev demokracie: mají právo vyjadřovat nespokojenost, a tohle v demokracii patří.
Přepisovat koaliční program kvůli protestujícím by ovšem podle Vondráčka bylo v přímém rozporu s demokratickým mandátem. Miliony lidí volily koaliční strany a koalice plní přesně to, co slíbila. Demonstranti tvoří zlomek z těch, kteří koalici dali hlas — přibližně 2,5 % všech občanů. Necítí žádnou krizi legitimity a neočekává, že se koalice od svého programu odchýlí.
Referendum jako konstruktivní cesta pro nespokojené
Vondráček přímou demokracii označuje za vyšší formu demokracie. Namísto pouličních protestů by preferoval, kdyby nespokojení občané sesbírali podpisy pod referendum. Pokud by se prokázalo, že skutečná většina chce jiný kurz, vláda by výsledek musela respektovat. Zatím se ale jedná o protest části populace — nikoli o projev vůle nadpoloviční většiny. Koalice navíc disponuje mandátem přibližně padesáti procent voličů, zatímco předchozí Fialova vláda vládla s menší volební podporou.
Poplatky za ČT a ČRo: zrušit, ale postupně
Koalice má v programovém prohlášení jasný závazek: zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas. Vondráček upřesňuje kroky — v první fázi budou odpuštěny poplatky znevýhodněným skupinám občanů. Celkový plán počítá s přechodem na financování ze státního rozpočtu, podobně jako ve většině zemí Evropské unie, kde koncesionářské poplatky vůbec neexistují. Ze čtyřiadvaceti členských států EU je platí jen přibližně deset.
Jako klíčový argument uvádí administrativní zátěž: ČT a ČRo samy vynakládají přes 250 milionů korun ročně jen na správu a výběr poplatků. Po přesunu financování do státního rozpočtu tyto náklady odpadnou a prostředky zůstanou médiím k dispozici. Celková výše financování se výrazně nemění — mění se jen způsob výběru. Poplatky Vondráček označuje za převlečenou daň: platí je i firmy, přestože jejich zaměstnanci příjmy z ČT ani ČRo nevyužívají.
Nezávislost médií a jejich budoucnost v digitální době
Téma nezávislosti ČT a ČRo vyvolává v rozhovoru živou výměnu. Vondráček pochybuje, zda jsou tato média skutečně nezávislá — jako příklad uvádí způsob, jakým Václav Moravec vedl své pořady a vybíral hosty od svého nástupu v roce 2005. Moderátor namítá, že ani financování ze státního rozpočtu rizika závislosti neodstraní — jen je přenese na vládu.
Vondráček připouští, že stoprocentní nezávislost je v praxi nedosažitelná — každý novinář prošel svou školou a nese svá přesvědčení. Důležitější otázkou je pro něj dlouhodobé směřování ČT. Sledovanost veřejnoprávní televize klesá a internet nabízí stále více alternativ. Veřejnoprávní média se postupně stávají doplňkem, nikoli hlavním zdrojem informací. Prostor uvolněný odchodem ČT by ze komerčního trhu beztak zaplnily komerční stanice financované z reklamy.
Zásadní pro Vondráčka je, aby stát ani televize občanům nevykládaly, co si mají myslet. Každý si má tvořit názor sám — a to považuje za základní podmínku zdravé demokracie.
