Vládní hnutí ANO uvedlo na úterní tiskové konferenci poslaneckého klubu hlavní legislativní priority pro nadcházející týden Poslanecké sněmovny. V centru pozornosti stojí znovuzavedení elektronické evidence tržeb v modernizované podobě EET2, navýšení rodičovského příspěvku ze 350 na 400 tisíc korun a senátní návrh úprav volebního zákona pro nadcházející podzimní volby. Po předchozím týdnu, kdy byla sněmovna blokována, koalice doufá v konstruktivnější průběh jednání.
Program sněmovny: rodiče, EET, volby a vyznamenání
Týden v Poslanecké sněmovně začíná mimořádnou schůzí věnovanou změně zákona o státní sociální podpoře — konkrétně navýšení rodičovského příspěvku. Ve středu pokračuje 17. mimořádná schůze třetím čtením zákona o podpoře bydlení a prvním čtením vládního návrhu na znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Čtvrtek je vyhrazen hlasování o propůjčení státních vyznamenání, páteční program zahrnuje zákon o rostlinolékařské péči a státních zaměstnancích a volby do orgánů sněmovny. Projednán bude rovněž senátní návrh na úpravu správy voleb a sněmovní tisk k legislativě matrik a digitálních nástrojů ve vnitřní správě.
EET2: nová elektronická evidence tržeb pro rok 2026
Znovuzavedení elektronické evidence tržeb pod označením EET2 patří k prioritám ministerstva financí. Návrh se nevrací k modelu z roku 2016 — má jít o moderní, jednodušší a administrativně méně náročný systém odpovídající roku 2026. Příprava probíhala v součinnosti s podnikateli, profesními svazy a odbornou veřejností. Podnikatelé nebudou nuceni tisknout účtenky ani pořizovat drahá zařízení; nejmenším živnostníkům stát nabídne bezplatnou webovou aplikaci ke stažení na chytrý telefon ze stránek ministerstva financí nebo Finanční správy.
Evidence se má týkat pouze nezbytného minima — stát nebude sledovat, co lidé kupují ani kdo nakupuje. Nově se kontroly zaměřují výhradně na kontaktní platby při osobním kontaktu se zákazníkem; běžné bankovní převody mezi účty evidenci nepodléhají. Pro nejmenší podnikatele se zavádí režim takzvaného EET off: kdo splňuje podmínky paušální daně v prvním pásmu (do jednoho milionu korun příjmů), může se z evidence vyvázat. Místo 100 korun měsíční daně z příjmu by však platil 1 500 korun — tedy o 1 400 korun více, k tomu sociální a zdravotní pojištění.
Dobrovolní hasiči, spolky a organizátoři vesnických akcí novou administrativou zatíženi nebudou — limit pro nárazové akce typu plesů, zábav a majálesů činí zhruba 300 tisíc korun ročně. Pokud by však tytéž subjekty podnikaly, například provozovaly hospodu na vesnici, podléhaly by stejným pravidlům jako ostatní podnikatelé. Podle aktuálního průzkumu podporuje znovuzavedení EET 65 procent občanů — nejvíc za posledních deset let. Více než polovina veřejnosti považuje zrušení EET v roce 2022 za chybu.
Při plném spuštění se očekává přínos do veřejných rozpočtů až 15 miliard korun ročně. Tyto prostředky mají financovat návrat daňových úlev, které předchozí vláda zrušila — slevu na studenta, školkovné a odstropování volnočasových i části zdravotních benefitů pro zaměstnance. Součástí návrhu je rovněž osvobození dobrovolného spropitného od daní a odvodů pro zaměstnance v gastronomii do výše 7 procent tržeb a snížení DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 procent.
Rodičovský příspěvek poroste ze 350 na 400 tisíc korun
Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá v rámci mimořádné schůze sněmovny návrh na zvýšení rodičovského příspěvku ze 350 tisíc na 400 tisíc korun, u dvojčat a vícerčat na 800 tisíc korun. Navýšení se má týkat dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy od 1. ledna 2027. Cílem je zlepšit situaci rodin s dětmi, zmírnit dopady inflace a usnadnit slaďování osobního a pracovního života; zvýšený příspěvek rovněž umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení. Dopad do státního rozpočtu se odhaduje na 230 milionů korun od ledna 2027.
Vláda návrh schválila 18. května 2026. Do druhého čtení se podle ministerstva vloží zásadní pozměňovací návrh na změnu normativních nákladů na bydlení a parametrů zranitelnosti u takzvané superdávky. Na ministerstvu proběhlo jednání všech sněmovních stran, na jehož závěru panovala bazální shoda; přizváni byli rovněž předsedové senátních klubů, aby novela měla co nejhladší průběh. Resort opírá nastavení o data od konce dubna — 300 tisíc smluv týkajících se příspěvků na bydlení umožňuje analyzovat chování dávek v jednotlivých regionech, okresech a dokonce v jednotlivých částech měst.
Rozšíření okruhu příjemců navýšení (například na všechny děti mladší tří let) ministerstvo odmítá. Důvodem jsou rozpočtové důvody — rozpočet je podle aktuálního vedení resortu zděděn s velkou dírou po předchozí vládě a rozšiřování sociálních výdajů není v současné chvíli reálné. Definitivní variantu však může pozměnit kreativita druhého čtení, kde se očekávají návrhy nejen koaličních partnerů, ale i opozice. Ministerstvo bude usilovat o zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením na 25 dní.
Senátní novela volebního zákona: papírové lístky, QR kódy a odložení systému
Senátní návrh změny volebního zákona obdržela sněmovna minulý měsíc a koalice mu dává prioritu, aby stihl platit pro podzimní volby. Novela řeší tři body. Za prvé vrací větší přehlednost hlasovacích lístků ve volbách do Senátu a při volbě prezidenta — vrací se ke starému systému jednoho lístku na každého kandidáta. Předchozí novela z minulého volebního období zaváděla z úspor jediný společný hlasovací lístek, podle Senátu však nebyla doprovázena dostatečnou informační kampaní a mohla vést k nesrovnalostem.
Druhým bodem je usnadnění volebního aktu osobám se zdravotním postižením, především zrakově postiženým. Každý hlasovací lístek by byl opatřen QR kódem, který si volič může načíst chytrým telefonem. Návrh navazuje na snahy z předchozího volebního období, kdy tehdejší koalice dala přednost korespondenční volbě a obdobným tématům.
Třetím bodem je odložení použití nového informačního systému správy voleb. Systém je součástí kritické infrastruktury, musí být dostatečně robustní a odzkoušený. Ministerstvu vnitra je třeba poskytnout čas k dobudování a k doplnění zákona o řešení mimořádných situací — například globálních výpadků. Pro organizátory voleb se nic nového nepřidává, postupy zůstávají ty obvyklé. Větší kontroverze se podle koalice neočekává.
Co týden ve sněmovně přinese
Tři klíčové předlohy — EET2, navýšení rodičovského příspěvku a úprava volebního zákona — mají posunout naplňování programového prohlášení vlády a stabilizovat pravidla pro podzimní volby. Otázkou zůstává, zda bude sněmovna fungovat v konstruktivnějším režimu než v týdnu předchozím a zda se podaří všechna témata posunout do dalších čtení v plánovaném tempu.
