Poslední jednání kabinetu před srpnovou přestávkou schválilo digitalizaci agend kolem registru vozidel, zmenšení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje na zlomek původního rozsahu a novelu zákona o účetnictví, která zužuje okruh firem povinně vykazujících takzvané ESG údaje. Další jednání vlády je podle premiéra Andreje Babiše naplánováno na 17. srpna.
Podstatnou část tiskové konference pak zabraly dotazy novinářů na personální změnu v čele Letiště Praha, na kauzu bývalé poradkyně ministerstva práce a na rozpočtový schodek.
Registr vozidel se přesouvá na internet
Vláda schválila novelu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle prvního vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka půjde nově přes portál dopravy vyřídit zápis nebo převod vozidla, třetí registrační značku na nosič kol, novou značku a doklady při ztrátě nebo odcizení, dočasné vyřazení vozidla z provozu i vývoz vozidla.
Pokud si úkon žádá novou registrační značku nebo osvědčení o registraci, nebude kvůli převzetí nutné chodit na úřad — dokumenty půjde nechat doručit třeba do výdejního boxu. Registrační značky budou přenositelné mezi vozidly, takže si je majitel bude moci ponechat i po výměně auta.
Havlíček zároveň zdůraznil princip, že stát nemá po občanovi znovu žádat údaj, který už má. Příkladem je ekologická likvidace vozidla: informace se propíše mezi systémy a zánik vozidla se zapíše automaticky. Této změny se podle ministra může týkat zhruba 190 tisíc lidí ročně, převodu vozidla se loni týkalo asi 1,2 milionu řidičů. Automaticky se z registru vyřadí i vozidlo nahlášené jako odcizené a zrychlí se vydávání třetí registrační značky, u níž online žádost zamíří rovnou do výroby.
Zóny pro větrníky vláda zmenšila na jedenáct procent
Kabinet omezil možnou výstavbu větrných elektráren prostřednictvím takzvaných akceleračních zón na 11 procent původního rozsahu. Původní závazek, který podle Havlíčka schválila předchozí vláda na podzim 2025 už po vypršení svého mandátu, počítal s plochou 2685 kilometrů čtverečních. Nový rozsah je 297 kilometrů čtverečních.
Ze 110 vytipovaných lokalit jich zůstalo 61, z toho 49 pro vítr, zbytek pro fotovoltaiku; u patnácti lokalit se navíc zmenšila plocha. Za nesplnění závazku podle ministra hrozil Česku postih z národního plánu obnovy ve výši 10 miliard korun. Vypořádání trvalo přes půl roku a resort podle Havlíčka vyřídil 13 500 připomínek, převážně od obcí a krajů.
Povinné ESG výkaznictví se zúží z dvou tisíc firem na sto
Vláda schválila novelu zákona o účetnictví z dílny ministerstva financí. Ministryně financí Alena Schillerová ji popsala jako odvrácení byrokratické a ekonomické hrozby pro české firmy. Povinnost vykazovat udržitelnostní parametry — od biodiverzity na firemním pozemku přes uhlíkovou stopu v dodavatelském řetězci až po zastoupení menšin — se podle ní má zúžit ze zhruba 2000 subjektů na 100, konkrétně na firmy s ročním obratem nad 11 miliard korun. Výrazně se má omezit i přenášení těchto povinností na dodavatele, kvůli kterému agenda dopadala na malé a střední firmy.
Novela zároveň zjednodušuje účetní pravidla pro obce, kraje, ministerstva a další veřejné instituce. Hranice pro povinné odepisování dlouhodobého majetku se sjednocuje na 100 tisíc korun, dosud to bylo 40 tisíc u hmotného a 60 tisíc u nehmotného majetku.
Peer pracovníci dostali místo v katalogu prací
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka informoval o nařízení vlády, které ukotvuje takzvané peer pracovníky — lidi s vlastní prožitou zkušeností, kteří provázejí například osoby po výkonu trestu, se závislostmi nebo se zkušeností s násilím. Od 1. srpna 2026 budou zařazeni do 6. až 10. platové třídy katalogu prací ve veřejných službách a správě. Zaměstnavatelé díky tomu budou vědět, jak je odměňovat.
Ministr práce odmítl obvinění kolem bývalé poradkyně
Druhou částí Juchelkova vystoupení byla reakce na medializovanou kauzu jeho bývalé poradkyně Semancové. Ministr uvedl, že byla přijata 1. prosince 2025, tedy dříve, než byl sám 15. prosince jmenován, a že náležitosti kolem jejího střetu zájmů měl vyřídit personální odbor ministerstva ještě před jeho nástupem. Existenci střetu zájmů podle svých slov nezpochybňuje, odmítá však, že by poradkyně mohla ovlivnit přerozdělování dotací.
U dětských skupin financovaných z národního plánu obnovy se podle ministra už nic nestaví a resort pouze administruje žádosti o platbu. Poradkyni podle svého vyjádření přeřadil mezi odděleními proto, že mu starostové signalizovali skluz v administraci; po jejím rozkrytí požádal Centrum regionálního rozvoje o kapacity na dokončení agendy a milník podle něj bude splněn. Když v polovině března dorazil podnět o střetu zájmů, poradkyni od agendy odstavil a následně se s ní ministerstvo rozloučilo.
Juchelka rovněž odmítl, že by Česko mělo o evropské peníze přijít. Evropské projekty se podle něj nejprve platí ze státního rozpočtu a teprve zpětně proplácejí z unijních zdrojů, přičemž stát dobrovolně financuje více projektů, než kolik mu Evropská unie proplatí. Na příkladu dětských skupin uvedl, že za 700 milionů korun z národního plánu obnovy musí Česko postavit zhruba 500 dětských skupin s odchylkou pěti procent, přičemž celkové náklady přesahují 6 miliard korun ze státního rozpočtu. Evropské peníze tak tvoří asi 11,5 procenta nákladů.
Akcelerační zóna neznamená automatickou výstavbu
V odpovědi na dotaz České televize Havlíček zopakoval, že akcelerační zóna sama o sobě neznamená výstavbu větrníku ani fotovoltaiky — jde pouze o zrychlené povolovací řízení. Každý projekt musí projít řádným povolovacím procesem jako jakákoli jiná stavba a obce i občané zůstávají účastníky stavebního řízení. Zmenšený rozsah zón vláda podle ministra projednala s Evropskou komisí a podmínky pro čerpání z národního plánu obnovy podle něj zůstávají splněny.
Ministr zároveň zpochybnil ekonomickou návratnost větrné energetiky v Česku: bez výhodné výkupní ceny se podle něj investorům stavba nevyplatí a povětrnostní podmínky u nás nejsou ideální. Původní rozsah zón označil za neprojednaný s obcemi a kraji.
Premiér o zakázce letiště na mediální prostor
Premiér Andrej Babiš spojil dotazy na Letiště Praha s kritikou médií. Poukázal na chystanou stomilionovou zakázku letiště na nákup mediálního prostoru a uvedl, že jeho vláda na rozdíl od předchozí nedává médiím stovky milionů korun. Připomněl také pokus o prodej letiště z roku 2008 a tvrdil, že jako ministr financí v roce 2014 podobnému scénáři zabránil.
K řediteli letiště Radomíru Lašákovi premiér uvedl, že jeho výběr je čistě v gesci ministryně financí a že Lašák má zkušební lhůtu; případné pochybnosti o jeho působení bude podle Babiše řešit resort financí. Novinářka České televize přitom připomněla, že premiér v minulosti mluvil o Lašákově podílu na špatném hospodaření ČSA.
Co ministerstvo financí na letišti zastavilo
Schillerová obhájila právo ministerstva financí jako stoprocentního akcionáře rozhodnout o novém vedení letiště a vypočetla případy, do kterých podle svých slov po nástupu zasáhla.
Prvním je neveřejný prodej dceřiné společnosti Czech Airlines Handling, která zajišťuje odbavení, zavazadlový a technický servis či palivo. Podle ministryně letiště za jejího předchůdce Zbyňka Stanjury a dosluhujícího generálního ředitele prodej finalizovalo v tichosti, přestože mělo k dispozici analýzu advokátní kanceláře doporučující otevřené nabídkové řízení. Minimální tržní cena zpracovaná až z popudu nového vedení ministerstva vyšla na 612 milionů korun, nabídka vítězné společnosti přitom činila jen 480 milionů. Prodej ministryně zastavila a předpokládá, že nové vedení nechá provést forenzní audit.
Druhým případem je poradenská smlouva bez tenderu. Nedlouho poté, co se Filip Benda, bratr Marka Bendy z ODS, stal kancléřem tehdejšího ministra financí Stanjury, získala firma, v níž do té doby působil, od letiště rámcovou poradenskou smlouvu až na 5 milionů korun se sazbou 2500 korun na hodinu. Podle Schillerové po ní nezůstaly žádné písemné výstupy a plnění mělo probíhat ústně; utraceno bylo 1,36 milionu korun a smlouvu nechala ukončit.
Třetí je poradenská smlouva na externí projektový management k rozšíření terminálu 2 za 777 milionů korun bez DPH, kterou letiště uzavřelo 17. října 2025, tedy necelé dva týdny po sněmovních volbách. Nejde o smlouvu na samotnou výstavbu, ale na podporu při přípravě dokumentace, řízení kvality, finanční reporting a hlídání nákladů. Nové vedení se na ni má podle ministryně podívat.
Čtvrtým případem je právě zmiňovaný nákup mediálního prostoru za 92,5 milionu korun plus 6 milionů za mediální agenturu. Zakázka dostala stopku a nový šéf má posoudit, zda ji letiště potřebuje.
Rozdíl v přístupu k rozvoji letiště ministryně demonstrovala na dividendové politice: letos v červnu rozhodla, že letišti zůstane 80 procent loňského čistého zisku ve výši 3,2 miliardy korun na investice, zatímco její předchůdce nechal loni vyplatit státu dividendu 2 miliardy korun.
Lašáka označila za zkušeného profesionála z oblasti letectví, finančního řízení a lidských zdrojů. Bude mít roční smlouvu bez konkurenční doložky, kterou lze kdykoli ukončit, a musí projít prověrkou Národního bezpečnostního úřadu; členem představenstva je jmenován k 1. srpnu. Předsedu ODS Martina Kupku, který žádá zveřejnění dokumentů k výběrovému řízení, odkázala na zákon o svobodném přístupu k informacím a na paragraf 11 jednacího řádu sněmovny.
Nový zákon o obcích je vládní, ne poslanecký
Zákon o obcích spadá do gesce ministra Metnara, na tiskové konferenci ho ale zastoupila Schillerová. Odmítla, že by šlo o totožný návrh jako v minulém volebním období: tehdejší předloha byla poslanecká a neprošla mezirezortním připomínkovým řízením, nyní jde o vládní návrh po standardním připomínkovém řízení.
Novinkami je narovnání dlouhodobě nesystémového krácení odměn neuvolněných zastupitelů, rozšíření kompetencí společenství obcí, zavedení registru představitelů obcí a centrálního registru svazků obcí. Návrh nepočítá s příspěvkem na činnost společenství obcí ze státního rozpočtu, takže podle ministryně nenavyšuje mandatorní výdaje.
Zrušení deváté třídy zatím zůstává námětem k debatě
Na dotaz Prima News premiér uvedl, že k tématu obdržel stanovisko a vyjádřit se k němu měli ministr školství Robert Plaga i ministryně financí. Schillerová tak podle něj učinila písemně, Plaga materiál dostal v den jednání a téma bude vláda řešit až poté.
Schillerová později doplnila vlastní pohled s tím, že nejde o názor hnutí ani koalice. Podle ní by zkrácení docházky ušetřilo státu, školám i rodičům, přičemž v jednom roce by osmé a deváté třídy končily současně. Sama uvedla, že na střední školu odešla z osmé třídy, a odkázala na analýzu týkající se porodnosti s tím, že se dnes studuje příliš dlouho. Zdůraznila, že jde o návrh, ke kterému se povede širší debata; číslo 50 miliard korun ročně, na které se novinář ptal, nekomentovala.
Cenový strop na pohonné hmoty vláda zatím neobnoví
Regulaci u pohonných hmot, jejíž platnost skončila 19. července, vláda podle premiéra zrušila stejně jako okolní státy. Situace na trhu se sice po dění v Hormuzském průlivu měnila, ale trend se podle Babiše obrací: cena ropy Brent podle jeho slov spadla ze 101 na 88, před válkou byla na 75. Marže distributorů se podle informací vlády drží kolem tří korun a nezměnila se; nafta v Česku patří podle premiéra k nejlevnějším v Evropě, levnější je jen v Polsku.
Ministr financí má kompetenci reagovat rychle, takže pokud by se situace zhoršila, může vláda regulaci marží znovu zavést. Schillerová doplnila, že ministerstvo financí provádí denní monitoring u všech firem.
Otevírací dobu o svátcích měnit nechtějí
Vláda zamítla návrh KDU-ČSL, který chtěl rozšířit zákaz prodeje na další svátky. Premiér to zdůvodnil tím, že by se nemělo neustále něco zakazovat a že současný režim lidem vyhovuje. Vlastní návrh na změnu úpravy kabinet nechystá; dříve posuzoval i opačně laděný návrh ODS na liberalizaci otevírací doby.
Havlíček k tomu dodal, že oba návrhy podle něj míří především na vlastní voličské skupiny a že současný stav je rozumným kompromisem — malé obchody jsou navíc otevřené vždy.
Prague Pride a bezpečnost po útoku v Berlíně
Novinář se ptal, zda vláda kvůli útoku na akci na podporu práv LGBT+ komunity v Berlíně chystá zpřísněná bezpečnostní opatření pro nadcházející Prague Pride. Premiér uvedl, že podnět předá ministru Metnarovi, aby vzal události v Německu v potaz, zároveň ale nepředpokládá, že by se něco podobného mělo stát v Česku.
Případ podle něj souvisí s německou migrační politikou; Babiš připomněl, že postoj jeho hnutí k ilegální migraci je stejný od roku 2016, a zmínil opatření proti ilegální migraci včetně přístroje, který u přijíždějících nebo přilétajících osob měří puls.
Cesta do Číny se chystá na jaro příštího roku
Podle premiéra byla Okamurova cesta do Číny úspěšná a Peking má zájem vrátit vzájemné vztahy na úroveň, jakou má se spojenci Česka. Konkrétně zmínil vízovou povinnost, jejíž zrušení by podle něj českým občanům pomohlo, a přímou linku Šanghaj–Praha. S Karlem Havlíčkem se předběžně dohodl na oficiální návštěvě někdy na jaře příštího roku, podmíněné tím, že přinese konkrétní výsledek.
Babiš připomněl, že Čína do Česka vyváží asi třináctkrát více, než kolik k ní směřuje z české strany, takže prostor pro tuzemské firmy je podle něj velký. Ekonomické mise podle premiéra přinášejí konkrétní výsledky — zmínil jednání o dodávkách šesti letounů Skyfox a tří strojů L-410, návštěvu černohorského premiéra i chystanou účast na světové výstavě Expo. K zadrženému českému občanovi v Číně uvedl, že případ řeší ministerstvo zahraničních věcí a rodina a že si sám nepřál, aby se o věci mluvilo veřejně.
Schodek rozpočtu podle premiéra nepůjde srazit za rok
Na dotaz DVTV, kdy vláda začne reálně snižovat schodky, premiér odpověděl číselným srovnáním: v roce 2025 byl podle něj deficit 290 miliard korun a k tomu vláda zdědila díru dalších 90 miliard, letos je deficit 310 miliard, a dostat se za jeden rok na 150 miliard není podle něj možné, aniž by to ohrozilo ekonomiku. Vláda podle něj chce sestavit investiční rozpočet a nehodlá zastavovat investice do nemocnic ani škrtat policii, hasičům a obraně.
Babiš připomněl, že on i Schillerová vedli ministerstvo financí už dříve, a odkázal na tehdejší opatření jako kontrolní hlášení, elektronickou evidenci tržeb nebo zdanění nadnárodních společností. Otázku k prezidentskému vetu odmítl komentovat. Následující den měl podle svých slov strávit na ministerstvu financí sestavováním rozpočtu.
Ostrá výměna s novináři o financování médií
Novinář serverů Novinky a deníku Právo namítl, že Seznam měl za vlády Petra Fialy nižší příjmy z inzerce od státních institucí než za dřívější vlády Andreje Babiše. Premiér reagoval opakovaným obviněním, že Seznam Zprávy a Novinky manipulují a vedou proti vládě kampaň.
Konkrétně odmítl titulky o chystané změně jednacího řádu vlády s tím, že povinnost nezveřejňovat zvukové záznamy platí už delší dobu a byla přijata za předchozí vlády, a že žádnou změnu jednacího řádu nechce. Zpochybnil i zpracování průzkumu o vojenské pomoci Ukrajině: podíl lidí, podle nichž je pomoc nedostatečná, podle něj vzrostl ze 4 na 13 procent, zatímco údaj o 40 procentech lidí podporujících utlumení pomoci se podle premiéra do titulku nedostal. Zmínil rovněž daňový spor s majitelem vydavatele.
Prezidentského kandidáta koalice nemá
Na dotaz, zda má koalice představu o prezidentském kandidátovi, premiér odpověděl, že žádného kandidáta nemá a téma pro vládu aktuálně není. Do senátní a komunální kampaně se osobně zapojit hodlá a některé kandidáty podpoří, časové možnosti ale podle něj omezí zářijové vrcholení jednání o rozpočtu.
Pohřeb Milana Knížáka se státními poctami
Vláda projednala a odsouhlasila pohřeb Milana Knížáka se státními poctami. Havlíček upřesnil, že nejde o státní pohřeb — kategorií je několik — a že obdobný scénář měl pohřeb disidentky Chramostové, která rovněž zanechala výraznou stopu v kultuře. S formou pohřbu bude podle ministra souhlasit i rodina.
Škoda podle ministerstva zatím prokázaná není
Seznam Zprávy se ptaly, proč resort dosud nepodal trestní oznámení, odkud půjdou peníze na šest projektů vyřazených z proplácení Evropskou unií a zda bude ministerstvo peníze po někom vymáhat. Juchelka odpověděl, že samotné vyřazení projektu ještě neznamená vznik škody — ani u národního plánu obnovy, ani u programu OPZ+ nefunguje financování tak, že by každý jednotlivý projekt zakládal nárok na evropské peníze.
Zda a v jakém rozsahu vznikla finanční újma, bude podle ministra možné posoudit až po dokončení administrace projektů a vyhodnocení dotčených programů; některé dětské skupiny totiž mohou vypadnout kvůli chybějící kolaudaci nebo problémům se stavebním povolením. Resort si na věc vyžádal externí posudek a případnou škodu bude vymáhat. Premiér doplnil, že pokud škoda vznikne, ministr podá trestní oznámení; zároveň označil zpravodajství o kauze za účelovou kampaň.
Na dotaz Deníku N, zda se osobně zajímal o výběrové řízení na šéfa letiště ještě před jeho vyhlášením, Babiš zopakoval, že věc je čistě v gesci ministryně financí.
Turkovo působení vláda neřešila
Deník N se ptal na další působení vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka. Podle premiéra to vláda neprojednávala a platí dohoda, že se počká na policejní vyšetření dopravní nehody; pokud by ji Turek způsobil, sám avizoval rezignaci na funkci. Babiš zároveň uvedl, že Turkův způsob komunikace mu není blízký a sám by tak nekomunikoval.
Závěr
Poslední předprázdninové jednání vlády přineslo tři konkrétní schválené body — digitalizaci agend registru vozidel, zúžení povinného ESG výkaznictví a ukotvení peer pracovníků — plus zásadní zmenšení akceleračních zón pro obnovitelné zdroje. Dominantním tématem tiskové konference se ale staly personální a zakázkové spory kolem Letiště Praha a dotace na dětské skupiny. Kabinet se znovu sejde 17. srpna.
