Ministerstvo životního prostředí po prvním zasedání nové pracovní skupiny pro požární bezpečnost v národních parcích svolalo tiskový briefing. Vedle ministra Igora Červeného na něm vystoupili generálporučík Vladimír Vlček, proděkan pro strategii Fakulty bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava, a Jakub Kleindienst, kancléř České zemědělské univerzity v Praze. Otázky novinářů se pak stočily ke Krkonošskému národnímu parku, Šumavě i akceleračním zónám pro obnovitelné zdroje.
Pracovní skupina a mrtvé dřevo
Skupinu ministerstvo slíbilo na jaře a první protipožární technologii předalo Národnímu parku České Švýcarsko už při spuštění kampaně Parky jsou sexy. Podle Červeného nemá skupina psát „studie proveditelnosti do šuplíku“, ale připravit strategii, z ní konkrétní akční kroky a plán, který ministerstvo předloží vládě a promítne do legislativy, dotací i strategií organizací, které pod resort spadají.
Prvním úkolem je naložit se suchým, takzvaně mrtvým dřevem. Ministr odmítl tvrzení zelených neziskovek a některých zelených politiků, že chce resort dřevo z parků vytěžit a prodat. „To je absolutně nesmysl,“ řekl. Skupina má na základě dat a vědeckého poznání určit, kolik dřeva a v jakých lokalitách ponechat a kolik odvézt. „Není to o tom, že vysbíráme poslední dřívko z území České republiky,“ dodal.
Obce v parcích a 4,2 milionu návštěvníků Krkonoš
Druhým tématem je udržitelnost národních parků. Parky podle ministra vznikly na území, kde už obce stály, ne naopak, a lidé například v Krkonoších nebo na Šumavě by se měli mít stejně dobře jako kdokoli jiný v republice. Krkonošský národní park ročně navštíví 4,2 milionu lidí, zatímco mnohonásobně větší americký park Sequoia zhruba dva miliony. Většina návštěvníků přitom míří jen na Sněžku a k vodopádům. Ministerstvo chce turisty rozprostřít do celé oblasti, zlepšit občanskou vybavenost a pomoci místním podnikatelům, aby se na lanovku nečekalo čtyři hodiny.
Pomoci má digitalizace, kterou ale stát nebude sám vyvíjet. Ministerstvo jedná s americkým partnerem, který software poskytuje zdarma, a upraví ho pro protipožární ochranu i pro řízení návštěvnosti. Vláda podle Červeného v programovém prohlášení slíbila myslet na obyvatele všech lokalit a lidé v parcích nemají vnímat ministerstvo jako někoho, kdo jim zbytečně komplikuje život.
Generál Vlček: navázat na neschválenou novelu
Vlček, který skupinu vede, připomněl, že se nezačíná na zelené louce. Už v minulém volebním období vznikla novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která po požáru z roku 2022 řešila požární ochranu národních parků: včasnou detekci, hasební vodu, přístupové komunikace a odstupové vzdálenosti. Přijata nakonec nebyla, protože byla svázaná se zamítnutým zřízením národního parku Křivoklátsko.
Novinkou je podle Vlčka práce s mrtvým dřevem, kterou si vynutil letošní květnový požár v Českém Švýcarsku. Neznamená to podle něj, že by skupina navrhovala vyvézt z parků všechno dřevo; hledá poměr mezi udržitelností parku a požární bezpečností. Ve skupině sedí ředitelé národních parků, ředitelé krajských hasičských záchranných sborů a odborníci z akademické obce. Ministerstvo chce mít návrh do konce prvního čtvrtletí příštího roku, ve druhém čtvrtletí má přijít legislativní úprava. Druhou rovinou je věcné požárně bezpečnostní řešení parků včetně dokumentace zdolávání požárů.
Kancléř ČZU: vědci a ředitelé parků u jednoho stolu
Kleindienst ocenil, že se dodržela dohoda s ministrem a ve skupině jsou vědci, kteří se dlouhodobě věnují ochraně přírody a lesa, i ředitelé parků. To podle něj zaručuje transparentnost vůči odborné veřejnosti i organizacím ochrany přírody. Obyvatelům obcí na území parků slíbil, že výstupy skupiny zohlední i rozvoj jednotlivých regionů.
Harmonogram a zkušenosti z amerických parků
Na dotaz České televize na časový plán ministr odpověděl, že skupina pracuje ode dne prvního zasedání. Zkušenosti z roku 2022 podle něj pomohly zvládnout letošní jarní požár, nelze je ale jen zkopírovat na všechny parky, protože České Švýcarsko je velmi specifické území. Strategie má být šitá na míru každému parku a k tomu vznikne obecná strategie i pro další území. První výstupy čeká Červený v prvním čtvrtletí roku 2027, pozměňovací návrhy chce prosadit ve druhém čtvrtletí.
Na přelomu prvního a druhého čtvrtletí mají do Česka přijet kolegové z amerických národních parků. Skupiny se zúčastní bez hlasovacího práva a předají zkušenosti: park Sequoia zažil ničivé požáry ve větším měřítku a umí efektivně využívat umělou inteligenci. Česká strana jim naopak nabídne zkušenosti s drony, ve kterých podle ministra drží prim Národní park České Švýcarsko.
Šumava a trestní oznámení
K Šumavě, kde už armáda měla dokončit první průzkum, se ministr podrobněji vyjádřit nechtěl. Věc řeší společně s ministerstvem obrany a informace chce zveřejnit s ministrem obrany. Ujistil jen, že armáda na místě pracuje.
Oznámil ale posun v trestním oznámení. Po vrchním státním zastupitelství v Praze ho podle něj přijala i NCOZ a bude vyšetřovat. Ministerstvo doložilo nové důkazy: kromě e-mailu bývalému náměstkovi má potvrzení, že bývalé vedení resortu obdrželo přes datovou schránku dotaz přímo ze Správy Národního parku Šumava k původnímu šetření a že zpráva byla otevřena. Dokládá to datová schránka i interní systém ministerstva. Oznámení se proto rozšířilo z jednoho na více neznámých pachatelů.
Kritika ředitele KRNAP a peníze pro parky
Česká televize se ptala i na výzvu předsedy Svazku měst a obcí Krkonoše Sobotky a dalších starostů, aby ředitel Krkonošského národního parku Moravec skončil. Vyčítají mu nedostatečnou komunikaci a založení paralelní asociace národních parků. Červený kritiku spojil s doznívající euforií po senátních volbách a řekl, že za ředitelem stojí. Personální změny byly podle něj v parcích avizovány už na začátku roku a restrukturalizaci ministerstvo dokonce odložilo, aby parky nezaskočila uprostřed hlavní sezóny. Spor kolem asociace podle něj nebyl akcí ministerstva, šlo o nedorozumění mezi řediteli, které si vyříkali.
V Národním parku České Švýcarsko podle ministra k žádným škrtům nedošlo a na příští rok zajistil ve státním rozpočtu navýšené peníze. Narážel tím na Svárovskou, která mu přes sociální sítě vzkazovala, že má peníze shánět ve státním, a ne v soukromém sektoru. Zelení podle něj kritizovali snahu získat soukromé peníze pro přírodu a o pět minut později s piráty vyhlásili sbírku na svou stranu. Sbírka v rámci kampaně Parky jsou sexy se má pro veřejnost plně spustit od ledna. „Kdo nebude chtít přispět, nevadí. I tak do těch národních parků běžte,“ vzkázal ministr.
Propouštění a komunikace se starosty
Český rozhlas se ptal, o jaká místa v Krkonoších při propouštění jde. Červený řekl, že pozice zná, jmenovitě je ale zveřejňovat nebude, dokud změny neprobere s dotčenými zaměstnanci; resort jich má přes čtyři tisíce. Krátí se podle něj ve všech ministerstvech a tak, aby fungování parků nebylo ohroženo. Za minulého vedení se prý škrtalo ve větší míře a nikomu to nevadilo. Resort se navíc musí řídit řadou zákonů, které mu ukládají, jakou práci musí zajistit.
K výtkám starostů uvedl, že se s nimi ředitel už jednou sešel a on ho požádá o další setkání. Ředitel podle ministra teď řeší situace zděděné po předchozím vedení. Ministerstvo podle něj nechává auditovat všechny národní parky a s výsledky chce veřejnost brzy seznámit.
Akcelerační zóny na Přerovsku
Starostové z Přerovska, se kterými se ministr ten den sešel, zvažují obrátit se kvůli akceleračním zónám na Nejvyšší správní soud. Pochybení Červený připustil, přičíst je ale chce předchozí vládě: zóny podle něj připravovalo ministerstvo životního prostředí s ministerstvy pro místní rozvoj a průmyslu a obchodu bez skutečné komunikace. Povinné konzultace v rámci Národního plánu obnovy prý spočívaly v tom, že někdo z ministerstva zavolal na kraj nebo odpověděl obci. Na otevřené dopisy starostů, Asociace krajů a Svazu měst a obcí nikdo nereagoval.
Proces byl podle ministra spuštěn 25. října loňského roku a nová vláda už nestihla nakreslit jinou mapu. Původně šlo o 2 GW; podle Červeného předchozí vláda, primárně tehdejší ministr Hladík a šéf resortu pro místní rozvoj, kvůli volebnímu roku termín schválně odložila o rok a závazek se zvýšil o 50 %. Nová vláda pak území z 2 400 km² zkrátila o 89 % tak, aby splnila podmínky: osm až devět krajů, 3 GW a rozdělení mezi solární a větrné elektrárny. Proces v rozporu se zákonem si ministerstvo dovolit nemohlo, soud by ho zrušil a závazek by nebyl splněn. Obce mají na žalobu dvanáct měsíců od nabytí právní moci, zhruba do konce srpna 2027.
Ministr zdůraznil, že vyhlášení akcelerační zóny neznamená, že na místě elektrárna vznikne. Jde jen o zjednodušené a zrychlené stavební řízení, ve kterém se účastníci mohou vyjádřit i odvolat. Elektrárny mohou při splnění zákona vznikat i mimo zóny. Obcím, které o zóny stojí a jejichž obyvatelé se vyjádřili kladně, ministerstvo bránit nebude.
Spor o studii k požáru z roku 2022
Poslední dotaz vrátil briefing k požárům. Poškození požárem z roku 2022 se dodnes přou se Správou Národního parku České Švýcarsko a státní zástupce se odvolává na studii profesora Hrušky. Ta podle tazatele vznikla za ministra Hladíka, práce na ní začaly za ministryně Hubáčkové, a v kostce konstatuje, že množství suchého dřeva nezpůsobilo vyšší intenzitu požáru.
Vlček odpověděl, že od zveřejnění studie nesouhlasil s tím, co v ní stojí, totiž že „suché dřevo nehoří“: „To je samozřejmě absurdní.“ Pro něj je ale relevantní společná zpráva ministerstva vnitra a ministerstva životního prostředí o požáru z roku 2022, kterou vláda nechala zpracovat pro Bezpečnostní radu státu a která je jedním z podkladů skupiny. Řada jejích závěrů se podle něj realizovala, řada ale bohužel ne. Na doplňující dotaz zaznělo, že členem skupiny je i expert na lesní požáry Berčák.
Akademická sféra a dlouhodobý výzkum
Kleindienst doplnil, že členové skupiny mají na společné úložiště nahrát veškerou dokumentaci k problematice a první prací bude její analýza. Akademickou sféru považuje za zásadní, protože univerzity z veřejných peněz vedou řadu projektů ochrany přírody. Česká zemědělská univerzita resortu dodává odborníky a má s ním společné projekty i vlastní výzkumné polygony v krajině, na některých se bádá kontinuálně čtyřicet let. Klimatická změna podle něj nastoluje nové podmínky a platné vědecké závěry se díky skupině mohou dostat přes ministerstvo a parky do praxe.
Závěr
Ministerstvo slibuje do jara 2027 konkrétní návrh, jak v národních parcích sladit požární bezpečnost, práci s mrtvým dřevem a rozvoj obcí, a následně změnu zákona o ochraně přírody a krajiny. Na kritiku vedení Krkonošského parku, propouštění i akceleračních zón odpověděl Červený protiútokem na předchozí vládu a opozici; slíbil ale další setkání se starosty a výsledky auditů všech národních parků.
