Jednání vlády 7. září 2026 mělo na programu jen několik bodů, tisková konference po něm se ale protáhla na tři čtvrtě hodiny. Vedle schválených nařízení o minimální mzdě a letním čase na ní zazněla informace o toxických látkách unikajících u Šumavy, obsáhlá pasáž o cenách pohonných hmot a řada odpovědí na dotazy k rozpočtu, zdravotnictví a evropským financím.
Ceny paliv a rafinérské marže
Premiér Andrej Babiš označil za nejpodceňovanější problém současnosti situaci v Hormuzském průlivu a stav rafinérských kapacit ve světě. Válka na Ukrajině i boje v Zálivu podle něj kapacity postupně ničí a rafinérské marže, které dřív dosahovaly zhruba deseti dolarů, se ve Spojených státech vyšplhaly údajně ke stovce. Provoz nákladních lodí v průlivu klesl na minimum od května, poté co Írán o víkendu zaútočil na americká vojenská plavidla a americké složky zasáhly tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu.
Nafta od června podražila o osm korun, benzin o pět. Marže, které kontroluje ministerstvo financí, jsou přitom podle premiéra nejvýš na třech korunách; jako srovnávací měřítko slouží státní Čepro, které naftu prodává za 44 až 45 korun. Prostor pro zlevnění tedy podle něj není u tuzemských prodejců, ale u rafinérií, a řešit se to bude na evropské úrovni. Na svědomí má situaci podle premiéra také Green Deal a sázka Evropy na slunce a vítr.
Minimální mzda vzroste na 24 900 korun
Vláda schválila nařízení, kterým se stanoví koeficient pro výpočet minimální mzdy na následující dva roky. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka uvedl, že v roce 2027 dosáhne poměr minimální mzdy k průměrné 44,6 procenta a o rok později 45,8 procenta. Zachovává se tím dynamika růstu o 1,2 procentního bodu ročně; cílem vlády je hodnota 47 procent zakotvená v zákoníku práce.
V praxi to znamená minimální mzdu 24 900 korun v roce 2027 a 26 900 korun o rok později. Za minimální mzdu pracuje v Česku něco přes 180 tisíc zaměstnanců, tedy necelých pět procent. O výši rozhoduje vláda nařízením, ne Sněmovna zákonem — kde v hierarchii právních předpisů stojí nařízení vlády vůči zákonu a vyhlášce, popisuje samostatná příloha.
Letní čas potrvá do roku 2031
Druhým schváleným nařízením vláda zavedla letní čas na období let 2027 až 2031, tedy na dalších pět let. Vychází přitom ze směrnice z roku 2000; agenda spadá do gesce ministerstva dopravy, předkládá ji ale ministerstvo práce a sociálních věcí.
Návrh na zrušení střídání času leží v Evropské unii zaparkovaný od roku 2019. Unie si zadala dopadovou studii, jejíž vyhodnocení se čeká koncem letošního roku. Podle průzkumů podíl občanů, kteří si střídání času nepřejí, roste — mimo jiné ze zdravotních důvodů. Premiér k tomu poznamenal, že se na něj lidé kvůli letnímu času obracejí, ale vláda na věc nemá žádný vliv.
Ochrana ohrožených dětí a nový úřad
Vláda přivítala dětského ombudsmana, který navrhl, aby komise pro přezkum náhlých úmrtí dětí — dnes fungující při ministerstvu práce a sociálních věcí — byla do budoucna ukotvena zákonem a působila pod vládou. Ministerstvo takový cíl sdílí a chystá k němu vlastní legislativu.
Připravovaný balík se týká ohrožených dětí jako celku. Má vzniknout úřad pro rodinu a ochranu dětí, jednotný informační systém sociálně-právní ochrany dětí, který sníží administrativní zátěž pracovníků, a jednotná metodika — jakýsi metodický restart celého systému. Legislativní ukotvení komise pro přezkum nepřirozených úmrtí dětí má být součástí téhož návrhu.
Toxické látky unikají u Šumavy
Ministr životního prostředí Igor Červený seznámil vládu s tím, že na území a v okolí Národního parku Šumava unikají do půdy nebezpečné toxické látky, a to už přes tři roky. S největší pravděpodobností kontaminují spodní vody. Jde o dědictví po bývalé československé lidové armádě, přestože podle původních informací se tyto látky na území parku už neměly nacházet.
Po zjištění nechal ministr zpracovat rešerši, rozbor chemických látek a zmapování celého území. Ve spolupráci s ministerstvem obrany a ministerstvem vnitra bylo místo zabezpečeno tak, aby se k němu nedostali běžní lidé a nepokusili se látky sami odvézt. Odvoz má začít v září. Provádět se budou také sondáže spodních vod, protože není jasné, jak rozsáhlé území je zasažené; riziko podle ministra nepředstavuje jen samotná kontaminace, ale i to, co by se stalo při požáru na místě.
Ministr zároveň označil postup předchozího vedení resortu za flagrantní: bývalý náměstek Tesař byl podle něj o situaci informován v roce 2023 a obdržel kompletní studii, ministerstvo ale nekonalo. Podrobnosti včetně časové osy a seznamu látek měla přinést tisková konference na ministerstvu obrany následující den v 11 hodin.
Spor o strategickou komunikaci a média
Podstatnou část konference věnoval premiér obhajobě toho, že vláda odbor strategické komunikace na Úřadu vlády zrušila. Kauza údajných polských nároků podle něj ukázala pravý opak toho, co tvrdí její interpretace v médiích: proti dezinformační operaci není potřeba úřad plný komunikačních expertů, kteří budou lidem vysvětlovat, co si mají myslet, ale tajné služby, které útok včas zachytí, vyhodnotí a informují vládu.
Podle premiéra šlo u stratkomu vedeného Foltýnem především o peníze. V letech 2022 až 2025 stál 157 milionů korun, z toho 132 milionů padlo na kampaně — mezi nimi Deštník proti drahotě za 23,8 milionu a kampaň Česko informuje za 34,3 milionu korun včetně DPH. Premiér připomněl i mediální titulek o tom, že zakázku na jednu z kampaní získala firma syna bývalého poslance ODS.
Šířeji pak mluvil o toku veřejných peněz do médií: od roku 2014 měla podle jím citovaného přehledu jedna struktura dostat od 138 institucí přes 5,28 miliardy korun. Kritiku textů o rozpočtu odmítl s tím, že v neděli veřejně potvrdil závazek snižovat deficit, jinak bude mít Česko problém s Evropskou komisí.
Rozpočet: termín 21. září platí
Rozpočet vláda na svém jednání neprojednávala. Termín, ke kterému směřuje, ale platí: schvalovat se má v pondělí 21. září. Vláda zároveň navrhuje svolat tripartitu na 17. září na jedenáctou hodinu, aby se návrh projednal i se sociálními partnery. Ministryně financí Schillerová má následující den vystoupit na poslaneckém klubu SPD, po něm má přijít koaliční rada.
Dopolední jednání s Motoristy o úsporách ve zdravotnictví označil premiér za konstruktivní; shoda panuje na opatřeních u léků a žádanek, konkrétní částky ale zatím komentovat nechtěl. Na dotaz k chybějícím třem miliardám mandatorních výdajů na soukromé a církevní školy reagoval otázkou, proč stát dává na privátní školství dvacet miliard ročně, a připomněl církevní restituce za 165 miliard korun. Zmínil i jednu soukromou školu s dotací 148 milionů, kde rodiče navíc platí školné, a druhou nedaleko Úřadu vlády, kde školné dosahuje 800 tisíc korun ročně.
Zdravotnictví: ceny léků a očkování v lékárnách
Za klíčové téma ranního jednání označil premiér požadavek, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv častěji aktualizoval ceny léků a aby na ministerstvu byl konkrétní člověk, který ústav v této agendě kontroluje. Pokud lék dostane úhradu, která se později ukáže jako zbytečně vysoká, čím dřív se sníží, tím větší je úspora — a mluví se o miliardách. Prostor vidí premiér i v soutěžení a porovnávání cen léků napříč šestnácti fakultními a devatenácti psychiatrickými nemocnicemi; s návrhem v tomto smyslu přišel ministr Šťastný za Motoristy.
Očkování proti chřipce v lékárnách, které navrhuje ministerstvo zdravotnictví a pro které se v otevřeném dopise vyslovily odborné i profesní organizace, zůstává otevřené. Motoristé se vyslovili proti, jeho hnutí podle premiéra jednotný názor nemá a téma bude teprve diskutovat na poslaneckém klubu.
Volby v Německu a české zájmy v Evropě
Vítězství AfD v zemských volbách v Německu podle premiéra pro Česko nic neznamená. Teze o absolutní navázanosti českého HDP na Německo se podle něj nepotvrzuje, německý růst je nižší než dřív. Německo podle premiéra udělalo dvě zásadní chyby — zavřelo jaderné elektrárny a pozvalo migranty; Sama Merkelová podle premiéra v rozhovoru uvedla, že chtěla nástupu krajní pravice zabránit, a povedl se pravý opak. Tradiční strany se podle něj proti AfD spojí, další test přinesou volby v Berlíně.
Na dotaz k cestě ministra obrany Zůny na konferenci do Číny premiér odpověděl, že mu ji vláda ten den neschvalovala, ministr o ní neinformoval a on ji komentovat neumí. K neschválené cestě náčelníka generálního štábu na Ukrajinu odkázal na ministerstvo obrany a doplnil, že vláda připravuje ekonomickou misi vicepremiéra Havlíčka.
Podstatnější je pro premiéra to, jak Německo vystupuje na Evropské radě, protože jde o největšího čistého plátce a spor mezi plátci a příjemci určuje evropské finance. Zde premiér nabídl dvě čísla, o kterých se podle něj nemluví: obsluha státního dluhu stoupla z 21 miliard korun v roce 2021 na 130 miliard v roce 2027 a platba do evropských rozpočtů z 65 na 87 miliard korun. Za nárůst nákladů na dluh viní rozhodnutí o sazbách, na kterých vydělaly komerční banky.
Státní kulturní politika a otevřený dopis
Dokument státní kulturní politiky, na který se minulý týden nedostalo z časových důvodů, má vláda projednat příští pondělí. Otevřený dopis zástupců kultury premiér zpochybnil: podle něj o něm nejdřív informovala ČTK a samotný dopis dorazil až o pět minut později, bez jediného podpisu. Odepsal, že je připraven pisatele přijmout, nikdo se ale nepřihlásil.
Kroky ministra kultury Klempíře premiér ocenil — jmenoval podporu návštěvnosti muzeí, galerií, hradů a zámků, navýšení platů a investice do památek. Sám zmínil podporu základních uměleckých škol a projekt s Českou filharmonií, na který má příští rok jít o 69 milionů korun víc.
Daňové úvahy: investiční byty, cukr, energetické nápoje
Zdanění investičních bytů a vyšší sazba u dividend zůstávají zatím ve fázi úvah, které přišly z ministerstva financí; konkrétní výnos vyčíslený není. Premiér upozornil na anomálii v DPH, kde sociální byt do 120 metrů čtverečních spadá do dvanáctiprocentní sazby, zatímco běžný byt do jedenadvacetiprocentní — přestože se nejčastěji prodávají byty o velikosti 55 až 60 metrů. Zmínil také, že mimo Prahu a Brno ceny nemovitostí podle informací z Moravskoslezského kraje klesají, zatímco v Praze se do bytů masivně investuje kvůli pronájmu. Jako inspiraci uvedl speciální daň pro kupce mimo Evropskou unii, kterou zavedl španělský premiér Pedro Sánchez.
Zdanění cukru koalice nepodpořila. Naopak zákaz prodeje energetických nápojů osobám mladším osmnácti let, který navrhuje ministerstvo zdravotnictví, vláda prosadit chce. Všechny tyto otázky chce mít premiér vyřešené do Vánoc.
Odpovědnost za koaliční partnery
Na dotaz, zda bude s vicepremiérem Petrem Macinkou řešit jeho přístup k bezpečnosti po rozhovoru s falešným internetovým novinářem, premiér odpověděl, že koaliční partnery zpravidla nekomentuje a co konkrétně mu řekl, prozrazovat nebude. Odpovědnost za výroky vicepremiéra Macinky ani Okamury podle svých slov nenese — vláda je koaliční a každý z partnerů komunikuje po svém, což vyhovuje jeho voličům. Koalici označil za funkční s tím, že mezilidské vztahy jsou na rozdíl od předchozích vlád dobré a jde o první většinovou vládu, v níž působí.
V4 v Bratislavě a evropský rozpočet
Ve čtvrtek se premiér chystá na jednání V4 v Bratislavě, kde má předsednictví Slovensko. Obnovení formátu ocenil — zorganizoval ho podle něj maďarský premiér díky dobrým vztahům s polským. Účastnit se má i irský premiér, jehož země předsedá Radě EU, což je podle Babiše důležité kvůli vyjednávání o penězích.
Hlavním tématem bude strategie k víceletému finančnímu rámci na roky 2028 až 2034. Komise podle premiéra chce méně peněz pro členské státy a víc pro centrálně řízené programy; proti tomu stojí koalice šestnácti zemí, které trvají na tradičních kapitolách. Země V4 mají podle něj shodný názor i na vysokou cenu emisních povolenek a na systém ETS2. Připomněl, že Komise v roce 2020 slibovala cenu povolenky 26,50 eura pro rok 2030, dnes stojí 80 eur — český průmysl to podle něj stálo 6,5 miliardy eur a každoročně to stojí desítky miliard korun. Při kyperském předsednictví si podle premiéra Česko ve vyjednávání polepšilo o 1,5 miliardy eur oproti původnímu návrhu.
Na dotaz slovenské novinářky, proč Česko nezmění energetický mix směrem k obnovitelným zdrojům jako Švédsko, premiér odpověděl, že srovnání nesedí: Česko nemá moře ani vodní zdroje. Jediným pilířem českého mixu je podle něj jádro, stejně jako na Slovensku.
Závěr
Vláda odbavila dvě nařízení — koeficient minimální mzdy na roky 2027 a 2028 a letní čas do roku 2031 — a přijala informaci o kontaminaci u Šumavy, kterou má rozvést samostatná tisková konference. Zbytek konference patřil tématům, která se teprve rozhodují: rozpočet mířící na vládu 21. září, úspory ve zdravotnictví, daňové úvahy do Vánoc a vyjednávání o evropských penězích, které začne ve čtvrtek na V4 v Bratislavě.
