Ministerstvo financí dokončilo dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a poslalo ho vládě. Počítá se schodkem 389 miliard korun, rekordními investicemi a poprvé také s dvěma procenty HDP na obranu přímo v kapitole ministerstva obrany. Na tiskové konferenci po jednání vlády zazněla vedle rozpočtu i novela zákoníku práce, chystané zpřísnění trestů za jízdu pod vlivem a kritika zpravodajských služeb z úst premiéra.
Nová státní tajemnice pro evropské záležitosti
Vláda jmenovala Milenu Hrdinkovou státní tajemnicí pro evropské záležitosti. Samostatný post ministra pro evropské záležitosti přitom vláda zrušila jako nadbytečný. Na programu jednání byla dále novela zákoníku práce a transformace sídliště ve Šluknově.
Premiér Andrej Babiš tiskovou konferenci opustil dřív, protože odlétal do Slovinska na Blejské strategické fórum, kde měl vystoupit společně s dalšími premiéry a absolvovat i bilaterální jednání se slovenským předsedou vlády. Tiskový brífink před odletem z časových důvodů zrušil.
Kritika zpravodajských služeb kvůli opožděné informaci
Premiér se vrátil ke čtvrtečnímu mimořádnému jednání, které svolal kvůli tomu, jak se koordinují zpravodajské služby. O dění na Těšínsku se podle svých slov dozvěděl od novináře a od civilní rozvědky informaci nedostal vůbec; přinesla ji až Bezpečnostní informační služba, a to ve čtvrtek v deset hodin dopoledne, tedy v den, kdy premiér svolal mimořádnou Bezpečnostní radu státu. Jednání se podle něj týkalo i kybernetických hrozeb a přenosu informací uvnitř státu.
Proti titulku, že v celé věci neobstála vláda, se premiér ohradil s tím, že neobstála zpravodajská služba. Doplnil, že o věci neinformoval ani velvyslanec ve Varšavě, a ujistil, že vláda přijala opatření, aby se přenos informací zlepšil. Zároveň odmítl spojování celé záležitosti se zrušením odboru strategické komunikace na Úřadu vlády. Ten podle něj zaměstnával čtrnáct lidí a v letech 2022 až 2025 stál 157 milionů korun, k tomu jednotlivé kampaně za 132 milionů. Na komunikační zakázky podle premiéra odešlo za deset let z veřejných rozpočtů 5,3 miliardy korun. Připomněl také starší kauzy kolem zneužití zpravodajských služeb a uvedl, že služby mají pracovat pro stát, ne komunikovat navenek.
Návrh rozpočtu na rok 2027: schodek 389 miliard
Ministryně financí a místopředsedkyně vlády Alena Schillerová oznámila, že kompletní rozpočtová dokumentace se ještě týž den objeví na webu ministerstva. Navržený schodek státního rozpočtu činí 389 miliard korun, deficit veřejných financí má v roce 2027 zůstat na 2,8 procenta HDP a strukturální deficit na 2,2 procenta. Kolik peněz stát vybírá a kam je posílá, přehledně ukazuje rozbor státního rozpočtu a schodku.
Prorůstové investice z národních zdrojů rostou meziročně o 47,7 miliardy a celkem mají dosáhnout 290 miliard korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury stoupá o 10,6 miliardy na 180 miliard, a to navzdory poklesu evropských peněz mezi dvěma programovými obdobími. Do zdravotnictví má příští rok zamířit o 50 miliard víc, což má vrátit systém do černých čísel díky vyšší platbě státu za státní pojištěnce i vyššímu výběru pojistného.
Na obranu jde poprvé v historii dvouprocentní alokace přímo v kapitole ministerstva obrany, tedy 191 miliard korun; se započtením dalších kapitol necelých 195 miliard. Výdaje na důchody rostou o 19,2 miliardy, dotace na sociální služby dosahují 30 miliard a podpora veřejného vysokého školství stoupá na téměř 49 miliard. Úleva na platbách za obnovitelné zdroje energie stojí rozpočet zhruba 18 miliard ročně.
Přechodné zvýšení schodku podle ministryně nemá alternativu: bez něj by se země podle jejích slov dostala do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a stagnace. Předchozí vláda podle ní zanechala ve výhledu dopravního fondu díru přesahující 100 miliard korun.
Hospodářské priority: energie, deregulace a slučování úřadů
První vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že struktura rozpočtu odpovídá hospodářské strategii vlády, podle níž má být motorem růstu soukromý sektor, ne stát. Zrušení takzvané zelené daně a převzetí plateb za obnovitelné zdroje na stát podle něj drží energetickou i celkovou inflaci na druhé nejnižší úrovni v Evropské unii.
Druhým pilířem je deregulace — nový stavební zákon, antibyrokratické balíčky a startupový zákon. Vláda zároveň tlumí přímé dotace a sází místo nich na předvídatelnost prostředí pro soukromé investice. Úspory mají přinést slučování státních organizací: CzechTrade, CzechInvest a CzechTourism se mají spojit do jedné, ze šesti zkušebních ústavů má zbýt jeden. K tomu se přidává snižování počtu úředníků a digitalizace agend včetně přípravy takzvané AI gigafactory. Výdaje na bezpečnost přitom podle ministra nesmějí utrpět, a to nejen ve smyslu obrany, ale i vnitřní, energetické a průmyslové bezpečnosti.
Zákoník práce: transparentní odměňování a platformová práce
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka představil dvě transpozice evropských směrnic. První se týká transparentnosti odměňování a vláda ji podle něj převádí do českého práva v nejúspornější možné podobě oproti znění vyjednanému předchozí vládou. Povinnosti budou odstupňované podle velikosti zaměstnavatele a pravidelný reporting se bude týkat jen firem nad sto zaměstnanců.
Zaměstnanec bude moci písemně požádat o informaci o své vlastní odměně a o průměrné odměně lidí vykonávajících stejnou práci, a to v členění podle pohlaví; zaměstnavatel musí odpovědět do dvou měsíců. Samotný rozdíl mezi průměrnou odměnou žen a mužů podle ministra automaticky neznamená porušení zákona — objektivním důvodem mohou být odlišné pracovní podmínky, výkonnost nebo výsledky práce. Podrobné posouzení odměňování bude zaměstnavatel povinen provést teprve tehdy, pokud se v některé skupině prací objeví rozdíl v průměrné hodinové odměně přesahující pět procent, nepůjde vysvětlit nediskriminačními důvody a zaměstnavatel jej do šesti měsíců nenapraví.
Druhá směrnice míří na platformové zaměstnávání, tedy dlouhodobý požadavek zaměstnavatelů na zpružnění trhu práce. Do návrhu je promítnuta i iniciativa KOBRA 26 a první etapa jednotného inkasního místa: od roku 2028 má finanční správa převzít vymáhání veřejného pojistného se zohledněním specifik sociálního zabezpečení i zdravotních pojišťoven. Centralizace má omezit souběžné vymáhání různými institucemi a zlevnit ho pro veřejnou správu i dlužníky. Navrhovaná účinnost je 1. ledna 2027.
Přísnější tresty za jízdu pod vlivem a kauza Viktorky
Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc doložil potřebnost připravované legislativy na dvou aktuálních případech. Prvním je tragická nehoda u Doubravníku, kde policie navrhuje šestiletý trest řidiči, který ji způsobil s více než třemi promile alkoholu v krvi. Ministerstvo už na jaře předložilo zpřísnění postihu za řízení pod vlivem alkoholu nebo drog: horní hranice sazby by nově činila až deset let, pokud při takové jízdě zemře člověk nebo jsou těžce zraněni nejméně dva lidé.
Součástí většího balíku je i trestnost ujíždění policii, které ročně ohrožuje náhodné účastníky provozu zhruba v pěti stech případech, a širší možnost zabavit vozidlo pachateli trestného činu. Nově se ministerstvo dohodlo s ministerstvem dopravy na zavedení trestného činu agresivní jízdy, tedy najíždění, vytlačování či vybržďování.
Druhým případem je kauza Viktorky. Ministr podal kárnou žalobu na soudkyni, která tříletou dívku svěřila rodičům, přičemž otec ji následně zavraždil, a k tomu podnět k prošetření postupu úřadů. Výsledek prověrky znaleckého posudku chce oznámit během několika dní. Čin byl překvalifikován na trestný čin opilství, u něhož trestní zákoník stanoví nejvýše desetiletý trest, pokud byl pachatel nepříčetný — i když se do takového stavu přivedl sám. Takovou úpravu ministr označil za nespravedlivou a novelu chce představit už na podzim.
Novela má řešit i to, co ministr považuje za velkou díru v zákonech: nebezpečný pachatel shledaný nepříčetným dnes zůstává na svobodě až do rozhodnutí soudu o ochranném léčení. Nově by ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci mohl navrhnout už v přípravném řízení státní zástupce a soud by o tom rozhodl do 24 hodin.
Obhajoba schodku: co by znamenalo 150 miliard
Na otázku, zda není schodek příliš vysoký, ministryně financí odpověděla, že odpovídá fiskálnímu strukturálnímu plánu. K rámci se podle ní připočítávají přebytky municipalit a takzvaná úniková doložka na obranu podle doporučení Rady z 8. července 2025, která pro rok 2027 dělá zhruba 70 miliard korun. Poměr deficitu k HDP tak má zůstat pod očekávaným průměrem zemí Evropské unie ve výši 3,6 procenta a pod úrovní sousedů — Polska se 6,3 procenta, Slovenska s 5,4 a Německa a Rakouska shodně se 4,1 procenta.
Vůči opozici ministryně namítla, že vláda po ní lepí díry. K vyjádření předsedy ODS, že by pro rok 2027 zvládl schodek 150 miliard, si podle svých slov připravila propočet, co by taková úspora obnášela: konzervaci staveb železnic a dálnic za 60 miliard, zrušení dotací do sociálních služeb za 30 miliard, omezení vědy a výzkumu o polovinu za 20 miliard, nenavýšení platby státu do zdravotnictví o 21 miliard, snížení podpory vysokých škol o 30 procent za 10 miliard, snížení objemu platů ve veřejném sektoru o desetinu za 40 miliard, škrt pěti miliard u sportu a 35 miliard u obrany. Místopředseda ODS podle ní mluvil o schodku 300 miliard, takže se opozice neshodne ani mezi sebou.
Podíl čistě mandatorních a kvazimandatorních výdajů dosahuje ve státním rozpočtu 97 procent — zhruba 74,2 procenta tvoří důchody, sociální dávky a obrana, dalších 22,7 procenta platy. Výbor pro rozpočtové prognózy vydal podle ministryně týž den dopoledne stanovisko, že makroekonomická predikce ministerstva financí je realistická.
Platy ve veřejné sféře a důchody
Objem prostředků na platy roste meziročně o zhruba 36 miliard korun. Částka zahrnuje i nově přijímané zaměstnance: 1500 vojáků, 1500 policistů, 285 úvazků školních psychologů a celkem přes šest tisíc nových úvazků ve školství. Bez platové reformy by podle ministerstva mělo v příštím roce přes půl milionu zaměstnanců státu tarify pod úrovní zaručeného platu.
Návrh počítá s růstem platů v rozmezí pěti až devíti procent, nikoli plošně stejným pro všechny. Vláda si na jednání udělala jen předběžný nástřel, o konkrétních parametrech chce jednat a informovat v průběhu září. Výdaje na důchody rostou o 19,2 miliardy korun; rozpočet zatím počítá se zákonnou valorizací a navíc s příplatkem 500 korun, který se seniorům od osmdesáti let přidává každých pět let a vyjde zhruba na tři miliardy.
Minimální mzda, sociální podniky a sídliště ve Šluknově
Minimální mzda podle zákonného vzorce stoupne pro rok 2027 o rekordních 2500 korun na 24 900 Kč a predikce pro rok 2028 počítá s dalším navýšením zhruba o dva tisíce. Sociální podniky se obávají, že kvůli tomu nebudou moci zaměstnávat tolik lidí. Ministerstvo práce proto chystá změnu zákona, která má výrazně zjednodušit administrativu plateb pro zaměstnavatele osob se zdravotním postižením, a jednání s dotčenými podniky.
Vláda také schválila nové memorandum o společném postupu při transformaci sídliště Šluknov. Z operačního programu Spravedlivá transformace jde 200 milionů korun, Ústecký kraj přidává 60 milionů na výkup bytů, město Šluknov 25 milionů a ministerstvo práce se zavázalo k 30 milionům na sociální práci ve vyloučené lokalitě. Byty se mají vykoupit, revitalizovat a následně znovu přidělovat. Podle ministra půjde o lakmusový papírek toho, jak se obce a kraje dokážou vypořádat s vyloučenou lokalitou.
Příjmová strana rozpočtu a očekávaný růst
Vláda nechce zvyšovat daně, na příjmové straně jí ale pro rok 2027 nově přibývá systém ETS2. Zákon k němu má Sněmovna projednat na zářijové schůzi, kde bude přehlasovávat senátní vratku; prezidentovo veto ministryně financí neočekává. Přidávají se opatření z iniciativy KOBRA 26 s postupným náběhem, přenesení vymáhání sociálního pojistného na finanční správu, kde jsou podle ministryně největší úniky kvůli práci načerno, a zaměření na transferové ceny mezi propojenými firmami v rámci boje se šedou ekonomikou.
Makroekonomická predikce zveřejněná v druhé polovině srpna počítá pro příští rok s růstem kolem 2,4 procenta; každé procento HDP přitom znamená zhruba 20 miliard příjmů. Fiskálně strukturální plán, který má formálně schvalovat Rada Ecofin na první řádné schůzi v říjnu, počítá se snižováním salda o 0,4 až 0,5 procenta HDP ročně, tedy o 30 až 40 miliard korun. Dílčí změny v dokumentaci ministryně ještě připouští, maximální deficit ale překročen být nemá.
Spotřební daně, hazard a škrt v místním rozvoji
Kapitola ministerstva pro místní rozvoj klesá zhruba o deset miliard korun. Důvodem je podle ministryně financí zčásti převod agend, zčásti konec programového období, kdy v kapitole chybí evropské peníze.
Spotřební daně patří mezi reformy chystané od roku 2028. Za dva týdny má na vládu zamířit norma týkající se kratomu, u níž se povede debata o sazbě spotřební daně. Ministryně financí se chystá sejít se zástupci tabákového průmyslu kvůli novým nikotinovým produktům, u nichž podle ní vznikají velké úniky, a chce otevřít i trajektorii spotřebních daní, kterou předchozí vláda nastavila jen do roku 2027. Mezi témata k otevření zařadila také hazard, byť konečné slovo bude mít celá koalice. Kulturní koncepci ministra kultury vláda z časových důvodů neprojednala, protože jednání o rozpočtu zabralo veškerý čas.
Obranné výdaje: dvě procenta teď, spor o cestu k 3,5 %
Na dotaz ke slíbenému růstu obranných výdajů na 3,5 procenta HDP ministryně financí zopakovala, že 191 miliard přímo v kapitole ministerstva obrany odpovídá 2,04 procenta HDP a že takové číslo tam nikdy dřív nebylo — ze státního rozpočtu šlo na obranu 158,9 miliardy v roce 2024, 155,9 miliardy v roce 2025 a 154,8 miliardy v roce 2026. Podle nové metodiky NATO lze z ostatních kapitol započítat jen zhruba čtyři miliardy, dohromady tedy necelých 195 miliard. Každá desetina procenta znamená skoro deset miliard korun, a pět procent proto označila za nereálných, pokud nemá být zlikvidována ekonomika. Střednědobý výhled financování obrany na roky 2028 a 2029 vláda zatím nediskutovala.
První vicepremiér doplnil, že největším problémem není objem peněz, ale schopnost skoro 200 miliard zodpovědně utratit. Armáda podle něj v posledních letech dohánela nákupy vždy v závěru roku a pořizovala předražené produkty, které nebyly nezbytné a neodpovídaly koncepci NATO. Výdaje na armádu se za posledních pět let zdvojnásobily a za deset let vzrostly čtyřapůlkrát. Vláda se podle něj nebrání trajektorii, ale netransparentnímu vynakládání prostředků; zakázky po minulé vládě navíc šetří vojenská policie.
Co má změnit nový ředitel civilní rozvědky
Konkrétní požadavky vlády vůči civilní rozvědce po nástupu nového ředitele zůstanou podle prvního vicepremiéra v neveřejném režimu. Připustil ale, že právě tato z trojice zpravodajských služeb byla v minulosti spojena s řadou skandálů a že se to musí změnit.
Vládní činitelé podle něj očekávají informace, které jinde a v rychlém sledu událostí nezískají — v minulosti přitom často dostávali to, co už bylo obecně známé. Druhým požadavkem je načasování, tedy přesně to, co na téže tiskové konferenci kritizoval premiér.
Průzkumy a důvěra ve vládu
Poslední otázka mířila na to, zda vláda neztrácí důvěru voličů. První vicepremiér odmítl, že by hnutí ANO ztrácelo: průzkum renomované agentury zveřejněný zhruba před deseti dny mu dával kolem 34 procent a dlouhodobě se pohybuje mezi 30 a 35 procenty. Hnutí podle něj vede ve všech vzdělanostních i věkových kategoriích s výjimkou té nejmladší. Zároveň připustil, že vláda musí dělat i kroky, které nikomu body nepřinesou, a že výsledky musí doručovat rychleji a lépe. O složení koalice podle něj rozhodli voliči a z hlediska hospodářské strategie funguje dobře. Připomněl také desetiprocentní snížení cen elektřiny hned po nástupu vlády.
Ministryně financí doplnila schválení úpravy penzijního spoření, která má lidem ušetřit na poplatcích penzijních společností, a startupový zákon představený týden předtím. K důchodové reformě uvedla, že vládu netlačí čas: hranice 65 let naběhne nejdříve od roku 2030 a změna valorizace ze třetiny na polovinu průměrné mzdy zhruba kolem roku 2029. Reformu chce spojit s úpravou dřívějších odchodů do důchodu u náročných profesí a předložit ji v jednom balíku.
Závěr
Tisková konference potvrdila, že rozpočet na rok 2027 stojí na kombinaci vysokého schodku a rekordních investic, kterou vláda obhajuje jako nutnou opravu předchozích let. Vedle čísel zazněly konkrétní legislativní kroky — minimalistická transpozice pravidel o transparentnosti odměňování, přísnější postih jízdy pod vlivem a chystaná změna trestání nepříčetných pachatelů. Otevřené zůstávají parametry růstu platů, trajektorie obranných výdajů i podoba reforem od roku 2028.
