Vláda v pondělí 19. října schválila novelu školského zákona, která ruší plošné přidělování asistentů pedagoga jednotlivým žákům, a nesouhlasila s tím, aby lidé mohli volit do obecních zastupitelstev už od 16 let. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka využil tiskovou konferenci k ostré odpovědi na článek Seznam Zpráv o finském dopisu ohledně víz pro Rusy. Premiér Andrej Babiš reagoval na výzvu šéfredaktorů vlastní výzvou politiků médiím.
Pojišťovny, ochrana dětí na internetu a volby od 16 let
Nejdůležitějším bodem jednání byla podle premiéra Andreje Babiše novela školského zákona. Má přinést stabilnější financování asistentů pedagoga, zlepšit podporu dětí ve školách a v souladu s programovým prohlášením zrušit neefektivní prvky inkluze.
Vláda se zabývala také Zdravotní pojišťovnou ministerstva vnitra a Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Obě by podle premiéra měly fungovat lépe, protože se v nich v minulosti objevily různé kontroverze. Ministr zdravotnictví ve spolupráci s ministry vnitra, obrany a financí připraví komplexní analýzu jejich hospodaření, finanční stability a provozních nákladů. Posoudí i případné sloučení obou pojišťoven, včetně možných úspor, rizik a dopadů na pojištěnce.
Vláda dále schválila novelu zákona o integrované prevenci, která do českého práva promítá nové evropské předpisy v ochraně životního prostředí, a založila pracovní skupinu pro vznik Národního centra pro ochranu dětí v online prostředí. Babiš v souvislosti s minulotýdenní izraelskou návštěvou zdůraznil, že Česko z Izraele žádné IT systémy ani aplikace nekupuje. Inspirací je projekt, který v Izraeli dobře funguje. Linky důvěry a linky bezpečí mohou dál pracovat se státní podporou. Koordinovaný a dlouhodobý systém ochrany dětí v digitálním prostředí má začít fungovat od 1. ledna 2028.
S poslaneckým návrhem snížit věk pro účast v obecních volbách a místních referendech z 18 na 16 let vláda nesouhlasila. Schválila naopak sloučení pěti až šesti státních zkušebních ústavů, které spravuje ministerstvo průmyslu, do jednoho společného podniku. Nástupnickým státním podnikem bude Technický a zkušební ústav stavební Praha.
Konec plošného přidělování asistentů pedagoga
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga poděkoval koaličním partnerům za podporu novely. Ta podle něj plní slib revize inkluze: končí plošné přidělování asistentů pedagoga jednotlivým žákům a systém má díky nové parametrizaci a profesionalizaci sloužit všem žákům. Ředitelé škol dostanou při nasazování asistentů větší volnost. Plaga připomněl, co říkají sami ředitelé a učitelé: kvalitní asistent pedagoga je téměř druhý učitel, nekvalitní téměř další problémové dítě ve třídě. Přeje si, aby všichni asistenti tvořili tým školy a pomáhali všem dětem.
Na vládě do zákona načetl úpravy podle připomínek koaličních partnerů. Ředitel školy už nebude vyšetření žáka jen doporučovat, ale rovnou vyzve rodiče, aby ho s dítětem absolvovali. Pokud rodič nespolupracuje, předá věc orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Od září 2028 zavede ministerstvo spádovost pedagogicko-psychologických poraden, aby skončila „spádová turistika“ a obcházení poraden. Data z poraden začne sbírat v roce 2027 a využije je k určení spádu i k tomu, aby mohlo z moci úřední nařídit přezkum některých diagnóz.
Ministerstvo zároveň pracuje na tom, aby šlo snáz zakládat speciální třídy a aby kraje, do jejichž kompetence to patří, vytvořily dost míst ve speciálních školách. Děti, které tam patří a jejichž rodiče si to přejí, podle ministra nesmějí zůstat bez místa. Digitalizaci, o kterou koaliční partneři žádali, přinese připravovaný zákon o registru žáků. Ministerstva chtějí řešit i rostoucí agresivitu žáků tak, aby problémoví žáci dostali pomoc a ostatní byli chráněni. Novela má podle Plagy projít Sněmovnou rychle, cílem je 1. září 2027.
Macinka k finskému dopisu o vízech pro Rusy
Vicepremiér a ministr zahraničních věcí Petr Macinka nevystoupil k jednání vlády, ale k článku redaktora Seznam Zpráv Valáška, který podle něj vyvolává „pseudoaféru“. Článek se týkal toho, že se Česko nepřipojilo k finskému dopisu, který vyzývá Evropskou komisi, aby vytkla některým zemím nedostatečnou vízovou politiku vůči ruským občanům. Macinka se z něj dozvěděl, že navzdory diplomatům nepodpořil návrh, jak zarazit Rusům cesty do Evropy, a dočetl se i to, že je „trojský kůň“ a „kolaborant“.
Česká praxe se podle něj s cílem finské iniciativy dlouhodobě shoduje a všechna navrhovaná opatření už uplatňuje. Česko se připojilo k téměř totožné výzvě Estonska a dalších zemí, kterou podepsalo mnoho států a za Česko on sám spolu s ministrem vnitra Metnarem. K finské iniciativě se připojily jen čtyři země EU: Litva, Lotyšsko, Estonsko a Rumunsko. Jeho pokyn zněl podívat se, zda se připojí i některá z větších zemí, a pak se rozhodnout. Ministerstvo má věci posuzovat v souvislostech, a dopis podle něj nemíří přímo proti Rusku, ale proti několika evropským zemím s jinými pravidly. Byl by tak do značné míry útokem i na ně.
Interní dokumenty podle Macinky „zcela neprofesionálně“ vynesl aktivista, který pracuje na ministerstvu zahraničí. Redaktorovi vyčetl, že řadu jeho odpovědí neotiskl a že se neptá Německa, proč se nepřipojilo, když se incident stal v Lipsku. Prohlásil, že se mu pokusil vše „blbovzdorně“ vysvětlit, a redakci Seznam Zpráv ironicky poblahopřál ke „kvalitnímu uplatňování politiky inkluze“. Opoziční politiky Lipavského a Rakušana komentovat nechtěl. Bývalé senátorce Němcové, která ho označila za proruského kolaboranta, vzkázal, že by pak musela za kolaboranty považovat i ministry zahraničí Polska, Německa, Itálie, Francie a desítek dalších zemí. Doporučil jí, aby si na politický důchod otevřela knihu pro děti, třeba Čuka a Geka, která by podle něj mohla odpovídat její aktuální mentální kapacitě.
Malé školy a asistenti pedagoga
Na dotaz České televize, zda školy s nízkou naplněností tříd nepřijdou o většinu úvazků asistentů, odpověděl ministr Plaga, že úpravy načtené na vládě odpovídají koaliční dohodě z minulé středy. Analýza k zákonu podle něj ukazuje, že podpora asistenty je mezi malými a velkými školami naprosto nevyrovnaná. Ve třídách s malým počtem žáků lze u třetího stupně podpory individualizovat výuku i bez asistenta. Ministerstvo tedy nekrátí, ale vyrovnává: tam, kde je individuální přístup možný, asistenty ubírá. U závažných diagnóz čtvrtého a pátého stupně nárok zůstává i malým školám.
Koaliční rada, zákon FARA a předplatby za F-35
Předseda SPD Tomio Okamura po koaliční radě mluvil o volbách i o zákonu pro průhlednější financování neziskových organizací. Premiér zopakoval, že výsledek komunálních a senátních voleb nemá na fungování vlády a koalice žádný vliv. Vláda podle něj plní programové prohlášení, na rozdíl od jiných vlád ho vyhodnocuje každé pololetí a za deset měsíců chce ještě zrychlit. Poplatky vláda zruší a zákon FARA navrhne. Připravuje se jako poslanecký návrh, ale určitě to nebude původní předloha poslance Rajchla. O připomínkách premiér neví, s ministrem spravedlnosti ale mluvil a jasný návrh vláda dostane.
K letounům F-35 připomněl, že předplatby za ně zaplatila minulá vláda, podle něj možná nestandardně, v prosinci 2024. Nová vláda nemůže podepsaný kontrakt zpochybnit a způsobit škodu. Ráda by ho zrušila, ale možné to není. Pracuje na tom, aby se předplatby daly zúročit. Opozice podle Babiše ve Sněmovně brání schvalování zákonů, které vláda předložila, například těch od ministra Tejce.
K platům ve veřejné sféře uvedl, že minulé pondělí jednal se zástupci odborů integrovaného záchranného systému, tedy policie, hasičů a dalších. Jednání bylo podle něj úspěšné: vláda jim částečně vyšla vstříc navýšením peněz do základního tarifu a odcházeli spokojeni. Na tripartitě podle premiéra nikdo neprotestoval.
Vládní letka: nové interiéry, L-410 ze Srbska a nová letadla
Na otázku, jak daleko je úkol pro ministra obrany Zůnu podívat se na obnovu vládní letky, odpověděl premiér, že oba vládní Airbusy dostanou nový interiér a konečně i Wi-Fi. V Srbsku osobně jednal s prezidentem Vučićem a podařilo se prodat šest letounů L-39 z produkce Aero Vodochody a tři L-410. Dohodli se také, že by stát mohl jeden L-410 koupit za výhodnou cenu, protože vládní letadla využívají všichni, včetně Senátu, Sněmovny a prezidenta. Tento projekt má na starosti Karel Havlíček, nová letadla pro armádu, mise a repatriace si vzal na starost premiér sám.
Ministr zahraničí Macinka obnovu letového parku podpořil. Letadla mají svůj věk a omezenou kapacitu a o potřebě se opakovaně baví se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, jejichž členové doprovázejí politiky na podnikatelských misích. Naplno se ukázala během březnové repatriační krize. Pokud jde o termín, L-410 má být podle premiéra k dispozici co nejdřív. Nová letadla vyrábějí na světě jen Airbus a Boeing a čeká se na ně dlouho. Babiš proto na Evropské radě požádal jednoho z jejích členů, aby se přimluvil.
Hrozí vlna Ukrajinců?
Předseda SPD Okamura opakovaně varuje před vlnou Ukrajinců, která by mohla přijít v zimě. Premiér odpověděl, že média takovou vlnu předpovídají každý podzim od roku 2022 a ani jednou nepřišla. Vláda situaci sleduje a koordinuje v rámci V4 s frontovými zeměmi, tedy se Slovenskem, Maďarskem a Polskem. Schůzka V4 bude podle něj 26. listopadu v Bratislavě za přítomnosti rakouského kancléře a 5. listopadu navštíví Varšavu. Signály, že by se předpovědi měly naplnit, vláda nemá.
Ministr zahraničí Macinka doplnil, že vláda je vůči masové migraci výrazně negativní a vnímá ji jako migrační, ne humanitární problém, protože humanitární problém se může změnit v bezpečnostní. Podrobnosti jsou podle něj věcí ministerstva vnitra. Nejlepším řešením migrační krize spojené s válkou na Ukrajině je výrazně zesílit tlak na diplomatická jednání, aby válka skončila.
Migrační pakt a česká výjimka
Premiér o migraci mluvil ráno s ministrem vnitra Metnarem a téma řešila i Evropská rada. Státy, které jsou teď aktivní, mají podle něj deset let zpoždění, Česko to řešilo už v roce 2016. Migrační pakt, kterým se chlubili Rakušan s Fialou, je podle Babiše špatný, i když nelegální migrace klesá. Česko má výjimku, protože přijalo tolik Ukrajinců, a ta bude podle něj určitě prodloužena.
Na pakt podle premiéra mění názor i ECR a Evropská lidová strana. Jednotlivé státy mají dostat větší pravomoci odmítat azyl a nakládat s nelegálními migranty, což vláda vítá. Dění ve Švédsku, Berlíně, Francii, Nizozemsku nebo Miláně je podle něj důsledkem promigrační politiky evropských kolegů. Vláda podle premiéra hlídá bezpečnost občanů a bude dál prosazovat zásadní odpor proti migraci.
Starostové proti akceleračním oblastem
Starostové zhruba třiceti obcí, kteří se kvůli akceleračním oblastem na svých katastrech chystají žalovat stát, se mají s premiérem sejít v úterý ve 12 hodin. Babiš se s nimi setkal už v Olomouci. Stěžovali si, že výběr akceleračních zón ve Zlínském a Olomouckém kraji nebyl objektivní. Na schůzce budou ministři, kteří o zónách rozhodovali, například ministryně Mrázová a ministr životního prostředí Červený. Pokud se připomínky starostů ukážou jako relevantní, musí se zóny změnit. Někdo bude podle premiéra muset vysvětlit, proč byly vybrány i oblasti, kde je třeba chráněná fauna.
Inkluze: první krok a pozměňovací návrhy
Na otázku, zda je kompromisní novela pro Motoristy ideální, odpověděl vicepremiér Macinka, že jde o první krok správným směrem a že je větší, než jaký byl původně navržen. Ministrovi Plagovi poděkoval za vstřícnost. Koalice se dohodla na dalších krocích a zákon se bude upravovat ještě během legislativního procesu. Problém inkluze tím podle něj vyřešený není, je to začátek řešení.
Novinářka Deníku N se ptala, zda ve druhém čtení přibudou pozměňovací návrhy, podle nichž by ředitelé mohli odmítat děti se čtvrtým a pátým stupněm podpory, když budou místa ve speciálních školách, a zda by ředitelé mohli být odměňováni za to, že asistenty nevyužijí. Zároveň se premiéra ptala, zda je v pořádku, že vicepremiér v přímém přenosu uráží novináře a političky. Macinka odpověděl, že když ho političky mohou urážet „zuřivým, hysterickým, křečovitým způsobem“, musí se ohradit: „Na hrubý pytel hrubá záplata.“ K pozměňovacím návrhům řekl, že koalice se shodla na směru a předběžné podobě. Škodlivý stav inkluze tam, „kam se to zvrtlo“, ale podle něj nevyřeší ani druhé čtení. Některé změny vyžadují delší přípravu, například kapacity speciálních škol. Vláda nechce dělat šílenou revoluci, ale chce se do toho „obout trošku ráznějc“.
Ministr Plaga doplnil, že kraje mají ze zákona povinnost zřizovat speciální školy a je s podivem, že jinde kapacity nestačí. Na koaliční radě se mluvilo i o nouzové variantě, že by speciální školy převzal stát, což si Plaga úplně neumí představit. Je připraven přinést data o tom, kolika žáků se změna týká. Problémem je i nedostatek speciálních pedagogů, proto vysoké školy dostávají od ministerstva cílený program na zvýšení počtu speciálních pedagogů a školních psychologů.
Premiér přečetl výzvu politiků médiím
Na otázku ke slovníku vicepremiéra premiér odpověděl, že on sám takto nekomunikuje. Když si o to ale novinářka řekla, přečetl text, který podle svých slov nosil asi tři týdny. Čtyřicet šéfredaktorů českých médií vyzvalo politiky, aby odmítali násilí, komunikovali slušně a respektovali svobodný přístup k informacím. Babiš s tím nemá problém, stejná pravidla ale podle něj musí platit i pro média. Proto vznikla odpověď s názvem Základní zrcadlo, výzva politické scény českým médiím.
Výzva vyzývá média, aby odmítla slovní útoky a manipulaci, dodržovala principy novinářské práce a vlastní etické kodexy a respektovala právo veřejnosti na pravdivé, úplné a nestranné informace. „Slovo nesmí být zbraní. Osobní útoky nejsou argument,“ stojí v ní. Spoluodpovědnost za agresivní rétoriku podle textu nesou i novináři, kteří tónem článků a chováním na sociálních sítích určují, jak kultivovaná bude veřejná debata. Výzva odmítá vytrhávání výroků z kontextu a vydávání neúplného obrazu za úplný. Svoboda médií podle ní neznamená svobodu od odpovědnosti a nezávislost neznamená imunitu vůči kritice. Adresovaná je šéfredaktorům všech médií bez ohledu na vlastníka či zaměření.
Premiér dodal, že šéfredaktor jednoho významného média mluví „víceméně o demenci premiéra“ a že podcasty jsou založené na nenávisti vůči němu. Připomněl také, že vede soud se Seznam Zprávami a Novinkami. Ministr podle něj promluvil po svém, vláda ale chce komunikovat slušně.
Poplatky ČT a ČRo a očkování v lékárnách
Předseda Sněmovny podle dotazu iDNES.cz uvedl, že koalice se shoduje na urychlení projednávání zrušení poplatků České televize a Českého rozhlasu a mluví se o konkrétním termínu. Premiér potvrdil, že termín vláda zná, zveřejnit ho ale nechtěl. Očkování v lékárnách vláda podle něj fakticky neprojednala, protože koaliční partneři SPD a Motoristé jsou proti.
Koncepce výstavby armády počká na Bezpečnostní radu státu
Novou koncepci výstavby armády měla vláda původně projednat už v pondělí, termín se ale znovu posunul. Premiér vysvětlil, že koncepci nejdřív musí projednat Bezpečnostní rada státu, která zasedne v úterý, a teprve potom vláda, tedy příští pondělí. Co je Bezpečnostní rada státu a jaké má místo mezi bezpečnostními složkami, vysvětluje příloha o bezpečnostních složkách a Bezpečnostní radě státu. Že příprava trvala dlouho, premiér přiznal a nerozumí, co je na ní tak složitého.
V protivzdušné obraně chce vláda pokračovat v nákupu izraelských systémů Spyder, včetně verze All-in-One, a v antibalistických systémech, jaké od Izraele nakoupilo Německo. Pokračovat chce i v protidronových systémech. Hlavní připomínkou premiéra bylo, aby armáda rostla nejméně o 3 000 vojáků ročně a vojáci dostali lepší podmínky, investice do bydlení a benefity. Armáda bude podle Babiše potřeba hlavně doma, protože se uvidí, jak dopadne migrace v západní Evropě. Česko podle něj patří a bude patřit mezi nejbezpečnější země EU a stěhuje se sem stále víc lidí, protože migrace u západoevropských sousedů se nepovedla.
Závěr
Vláda schválila revizi inkluze, kterou Motoristé považují jen za první krok, a další změny chce koalice doplnit ve Sněmovně. Velkou část tiskové konference ale zabral spor s médii: ministr zahraničí Macinka ostře odmítl článek Seznam Zpráv o finském dopisu a premiér Babiš odpověděl na výzvu šéfredaktorů vlastní výzvou politiků médiím. Koncepce výstavby armády počká na Bezpečnostní radu státu.
