Vláda tento týden zasedala až ve čtvrtek 19. listopadu, protože premiér Andrej Babiš se vracel z návštěvy Izraele. Na tiskové konferenci po jednání představil nového šéfa Úřadu rozvoje území a novou systemizaci státní služby. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch mluvil o strategii proti rezistenci bakterií na antibiotika, ministr vnitra Lubomír Metnar o ranním zásahu na pražském Uhelném trhu. V otázkách novinářů přišla řeč na ceny paliv, letouny Skyfox pro Ukrajinu i na kritiku z Hradu.
Izrael, Berlín a jaderné zbraně
Premiér měl na novináře čas jen do 11:45, pak odlétal do Berlína na jednání takzvané koalice ochotných. Upozornil, že ve stejnou chvíli se schází čínský, ruský a americký prezident, a jako pozitivní zprávu vyzdvihl slova čínského prezidenta, že by jaderné zbraně „měly být komplexně zakázány a zcela zničeny“ a že jadernou válku nelze vyhrát. Evropa u stolu chybí; premiér doufá, že se na taková setkání její zástupci časem dostanou.
Nový šéf Úřadu rozvoje území
Vláda jmenovala do čela Úřadu rozvoje území Martina Kozáka, dosavadního ředitele Dopravního a energetického stavebního úřadu. Funkce se ujme 1. ledna 2027 na šest let. Úřad vzniká s novým stavebním zákonem jako centrální stavební úřad, kde má stavebník dostat jediné rozhodující razítko (jak se dělí rozhodování mezi obce, kraje a státní úřady, ukazuje přehled v příloze Jak funguje stát).
Cíl podle premiéra: lidé nemají obíhat desítky úřadů a povolení nemá trvat roky, ale zhruba 30 dní. Náběh bude postupný – od ledna takto mohou postupovat developeři, Ředitelství silnic a dálnic, Správa železnic a další. Babiš řekl, že kandidátovi položil sérii otázek a s odpověďmi byl spokojený.
Systemizace: o 4362 míst méně
Druhým bodem byla systemizace, tedy počet míst ve státní službě. Při srovnání stavu k 1. lednu 2022 a k 1. lednu 2027 vychází úbytek 4362 funkčních míst. Některé resorty ale navrhly navýšení – hlavně finanční správa, kam přibude 200 úředníků kvůli zavádění EET 2.0. Podle ministerstva financí má evidence tržeb přinést do rozpočtu dodatečné daně a odvody až 15 miliard korun.
Premiér přesto vyzval ministry, aby počtům úředníků věnovali ještě větší pozornost: vláda se zavázala šetřit.
Národní antibiotický program do roku 2032
Vláda schválila strategii Národního antibiotického programu na roky 2026–2032. Antimikrobiální rezistence, tedy odolnost bakterií vůči antibiotikům, patří podle ministra Vojtěcha k největším globálním hrozbám pro veřejné zdraví. Od roku 2019 vzrostla v Česku preskripce antibiotik o 12 %. Hrozí, že časem přibude infekcí, na které léky nezaberou a na které budou lidé umírat.
Do roku 2032 má preskripce klesnout alespoň o 9 %. Strategie stojí na třech pilířích:
- Lékaři – zejména praktici dostanou data o tom, jak předepisují, a srovnání s kolegy.
- Nemocnice – každá s urgentním příjmem zřídí antibiotický tým, který bude hlídat, že léky dostávají správní pacienti ve správném množství.
- Veřejnost – osvětová kampaň: na nachlazení a chřipku antibiotika nepomáhají, působí jen na bakteriální, ne virové infekce.
Ministr zmínil i zlozvyky: pacienti si antibiotika od lékaře vyžadují, schovávají si zbytky „na příště“ a často se sahá po širokospektrých přípravcích místo základních. Strategie je zároveň úkolem, který Česku zadala Evropská unie.
Planý poplach na Uhelném trhu
Ministr vnitra Lubomír Metnar vysvětlil rozsáhlý zásah záchranných složek na Uhelném trhu v Praze. Policie převzala od záchranky v 9:57 oznámení o volání o pomoc, první hlídka byla na místě v 10:05 a spustil se postup pro aktivního útočníka („střelec amok“). K ohrožení, střelbě ani zranění nedošlo, škola byla bezpečnostně prohledána.
Podle dosavadního prověřování se dva spolužáci bavili o hrách a jednomu z nich se v kapse sama spustila aplikace Záchranka. Okolnosti se ještě prověřují, závěrečná zpráva zatím není. Ministr poděkoval všem zasahujícím – bezpečnostní systém podle něj zafungoval, i když z prvotních informací nikdo nemohl vědět, zda jde o skutečné ohrožení.
Ceny paliv a komise pro výběr šéfa ÚOHS
Na otázku, zda vláda řešila pokračování opatření kvůli vysokým cenám paliv, premiér odpověděl, že otázce nerozumí. Nafta i benzin jsou podle něj v Německu dražší zhruba o 10 Kč na litr a z hlediska růstu cen energií je na tom Česko velmi dobře – podle údajů, které zveřejnil ministr Havlíček, je pod ním jen Izrael, Kolumbie, Maďarsko a Island. Inflace 2,1 % je podle Babiše druhá nejnižší v EU, což média podle něj nezajímá.
Ministryně financí Schillerová dříve uvedla, že se vláda bude zabývat pokračováním zastropování cen paliv. Na dnešní vládě ale nebyla, a tak se tématu nikdo nevěnoval.
Výběrovou komisi pro volbu šéfa antimonopolního úřadu (ÚOHS) premiér podepsal ráno. Harmonogram nezná, řídí ho úředníci; přihlásilo se údajně 16 zájemců.
Skyfoxy pro Ukrajinu jsou věc Aera
SPD kritizuje, že by Ukrajina mohla získat letouny Skyfox. Premiér nechápe, proč to předseda Sněmovny Tomio Okamura komentuje: podle Babiše jde o soukromou záležitost výrobce Aero Vodochody. Ministr Havlíček o obchodu podle premiéra nejednal, jen ho vzal na vědomí; Babiše informoval i ukrajinský prezident Zelenskyj.
Vláda se do obchodu nezapojuje, Aero o to nežádalo, neteče do něj žádné státní financování a nemá vazbu na rozpočet. Letoun, takzvaný drone hunter, se ale vláda snaží nabízet všude – třeba Bulharsku a Slovensku. Česko může být podle premiéra na takovou výrobu pyšné.
Jak mají ministři šetřit
Které resorty mají v počtu úředníků rezervy, premiér neřekl. Ministrům podle něj obecně vysvětluje, jak řídit úřad: hlídat, aby podřízení nepodepisovali smlouvy bez jejich vědomí, procházet všechny smlouvy, zvažovat, zda nejsou některé IT systémy zbytečné, a soutěžit externí služby, například právní. Marketing a „příspěvky médiím“ podle něj vláda nepotřebuje – na rozdíl od minulé vlády, která podle Babiše dávala médiím za nesmyslné kampaně stovky milionů.
Šumava a Senát
Zabezpečení kontaminovaného území v Národním parku Šumava, které podle novinářů armáda dokončila, vláda neřešila. Ke znovuzvolení Miloše Vystrčila předsedou Senátu se premiér nevyjádřil. Na ustavující schůzi nepřišel, protože se v noci vrátil z Izraele a letí do Berlína. Zda Senát někdy navštíví, nechal otevřené: „Mám své zkušenosti z návštěv Senátu, ale uvidíme.“
Zmrazení platů politiků
Návrh na zmrazení platů politiků leží ve Sněmovně mezi prvním a druhým čtením. Zda začne platit od ledna 2027, premiér nevěděl. Ve frontě podle něj čeká řada důležitých zákonů, mimo jiné transpozice evropských směrnic, u nichž Česku hrozí řízení pro porušení povinností. Koalice návrh odsouhlasila, má ho ale na starosti Tomio Okamura – dotaz tedy patří jemu.
Bezpečnostní poradce a výtky prezidenta
S výběrem nového národního bezpečnostního poradce premiér zatím nepostoupil. Prezident Pavel v úterý kritizoval práci předsedy Sněmovny Tomia Okamury a ministra obrany Jaromíra Zůny. Babiš to komentovat odmítl: koalici podle něj určili voliči a vládu váže koaliční dohoda.
Závěr
Z vládního jednání vzešly dva konkrétní kroky – personální obsazení nového centrálního stavebního úřadu a systemizace s nižším počtem úředníků – a dlouhodobá strategie proti nadužívání antibiotik. V odpovědích na dotazy premiér obhajoval vládní hospodářská čísla, od obchodu se Skyfoxy vládu distancoval a hodnocení koaličních partnerů i Senátu se vyhnul.