Vinohradská 12: rozbor manipulací v rozhovoru o nových lidech na MŽP

Pondělní pořad Vinohradská 12 Českého rozhlasu navázal na nedávnou reportáž České televize a věnoval část rozhovoru novým personáliím na ministerstvu životního prostředí — mezi nimi i komentátorovi Františku Kubáskovi. Rozbor ukazuje, kde se ve vysílání objevily faktické posuny, vynechané informace o pozadí citovaných expertů a tendenční rámce, které mění význam reálných událostí.

Belgický rozsudek vytržený z kontextu

klip od 1:39

Ukázka, kterou Vinohradská 12 z Kubáskových videí vybrala, se týkala rozsudku belgického soudu nad bývalým poslancem Driesem Van Langenhovem. Trestní soud v Lovani jej uznal vinným z porušení belgického antirasistického zákona za přednášku na Katolické univerzitě v Lovani a uložil mu pokutu 4 000 eur i podmíněný trest odnětí svobody.¹ V odůvodnění soudce uvedl, že i kdyby prohlášení vycházela z vědeckých důkazů a statistik, na trestném úmyslu to nic nemění.² Pokud se z celého výkladu vybere jen úvodní věta o tom, že v Evropě lze být odsouzen i za fakta, vyzní jako prvoplánová konspirace o EU. Pokud se ukáže odůvodnění soudu, jde o legitimní právní spor o hranici svobody projevu — a přesně tento kontext byl ve vysílání vynechán.

Politické nominace: dvojí metr

klip od 4:01

Redaktorka Deníku N v rozhovoru kritizovala obsazování pozic na ministerstvu životního prostředí lidmi spojenými s vládními stranami. Stejný princip přitom platil i za předchozích ministrů z KDU-ČSL — Anny Hubáčkové a Petra Hladíka³ — kdy na PR oddělení i jinam nastupovali lidé napojení na tutéž stranu, a tehdy to redaktoři jako problém nevykreslovali. Nešlo o stížnost na vyřizování žádostí podle paragrafu 106 zákona o svobodném přístupu k informacím a nepadaly otázky po kompetencích nominovaných.⁴ Aktuální mediální tlak proto působí jako selektivní — zaměřený na úřednické nástupy spojené s nepohodlnou vládou, nikoli na obecný princip.

Alternativní mediální svět a profesní minulost

klip od 6:13

Vinohradská 12 opakovaně použila označení alternativní mediální svět. Realita serveru Incorrect je ovšem jiná: u drtivé většiny zveřejněných videí jsou uvedeny zdroje a převažují mezi nimi mainstreamová média — nejde o čerpání ze Sputniku nebo podobných kanálů. Argument o profesní minulosti (řidič nebo skladník) byl podán v přítomném čase, ačkoli jde o dřívější praxi. V téže pasáži zaznělo, že kritika ze strany komentátora trvá zhruba osm let, což by datovalo počátek k roku 2018; jenže krátce nato sama redaktorka zmínila, že téma migrační krize komentátor řeší od jejího vrcholu — a to je rok 2014. Ve výsledku dvě protichůdná čísla jdoucí těsně po sobě ukazují, že podkladová rešerše proběhla povrchně.

Sbírka s Matějem Gregorem: ne Chexit, ale studio a vybavení

klip od 11:28

V rozhovoru zaznělo, že komentátor uspořádal s nynějším poslancem za Motoristy Matějem Gregorem sbírku na vystoupení České republiky z Evropské unie. Reálně šlo o sbírku ve výši přibližně milion korun, jejíž deklarovaný účel byl jiný: vybavení studia, nájemné, natáčení, propagace, brožury a přednášky. Za tehdy vybranou částku by se kampaň na vystoupení země z EU ani teoreticky uspořádat nedala. Reálně z prostředků vznikly dvě brožury (místo plánované jedné), devět přednášek (místo jedné) a vybavení dvou kanceláří; aktivita běžela tři roky. Pro srovnání v rozhovoru zaznělo, že podobný princip — sbírku zhruba na šestinásobnou částku ve výši kolem šesti milionů korun — uspořádal v roce 2021 Mikuláš Minář v rámci hnutí Lidé PRO, které nakonec do voleb nevstoupilo.⁵ Ta nikdy podobnou mediální pozornost ohledně využití peněz nedostala.

Lukáš Vaverka a ruská stopa

klip od 16:25

Při představování dalšího nového jména na ministerstvu — Lukáše Vaverky, motoristického publicisty a bývalého asistenta Filipa Turka — bylo doplněno, že v minulosti prodával i japonská auta Suzuki a ruské značky Lada nebo UAZ. Zmínka o Rusku v takovém kontextu funguje jako konotativní rámec: přesouvá vyznění z personálního obsazení k podsouvání proruské pozice vlády, aniž by k tomu byla jakákoli věcná vazba. V rozhovoru přitom nepadlo, že Filip Turek pozici vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal vykonává podle dostupných informací bez nároku na honorář⁶ a nevyužívá ani služební vůz s řidičem.

Vyhození odborníci: Petr Holub a Martin Ábel

klip od 18:32

Vysílání představilo bývalé zaměstnance jako oběti čistek. Petr Holub, někdejší šéf sekce ochrany klimatu, ve skutečnosti podal výpověď sám — ještě před nástupem nového vedení. Je zakladatelem konzultantské firmy Budovy 21 a dlouhá léta vedl programy udržitelné energetiky v Hnutí Duha;⁷ jde tedy o ideologicky vyhraněný hlas, který by si zasluhoval kontextové zařazení. Martin Ábel se před vyhozením střetl v debatě v Poslanecké sněmovně s Filipem Turkem a o dva týdny později skončil. Jako důvod ovšem ve Vinohradské 12 nakonec sama redaktorka uvedla i Ábelovo angažmá ve spolku Klimatická žaloba ČR, který soudní cestou nutí stát k tvrdším opatřením v oblasti emisí.⁸ Z hlediska oddanosti demokratickým procedurám jde o relevantní informaci, kterou ani Česká televize, ani Český rozhlas u dalších citovaných odborníků — navázaných na Asociaci pro mezinárodní otázky, Zelený kruh nebo bývalé kandidátky Strany zelených — nezmínily.

Asociace pro mezinárodní otázky a vyváženost vysílání

klip od 28:13

Hlubší problém leží v personálním propojení vysílání s neziskovým sektorem. Český rozhlas pravidelně zve zástupce Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), organizace placené mimo jiné z Evropské komise, struktur navázaných na George Sorose, několika českých ministerstev, měst, vysokých škol a vlád zahraničních států. Pokud jen jedna nezisková organizace získá řádově desítky až přes sto vystoupení v Českém rozhlase ročně, přesahuje to počet vystoupení většiny politických stran. Konkrétně Pavel Havlíček z AMO podle odhadu vystupuje až v šedesáti pořadech v délce 40–60 minut za rok — přitom je zároveň od února 2022 členem TOP 09.⁹ Tato kombinace odbornické a politické role nebývá ve vysílání transparentně sdělována.

Stížnost na RRTV jako legitimní cesta

klip od 30:32

Závěr přináší praktickou výzvu: kdo považuje informování Českého rozhlasu nebo České televize za nevyvážené, může podat stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Na webu rrtv.cz existuje formulář, do kterého stačí vyplnit kontaktní údaje, datum a čas vysílání, název pořadu (Vinohradská 12 v pondělí v 6:00) a popsat předmět stížnosti. Čím více relevantních stížností Rada dostane, tím větší váhu danému případu bude muset přiznat.

Závěr

Pořad Vinohradská 12 obsahoval méně otevřených manipulací než předchozí reportáž České televize, ale řada faktických posunů a vynechaných kontextů zůstala. Bez upřesnění, kdo jsou citovaní odborníci, bez zmínky o bezplatném výkonu funkce Filipa Turka, bez údaje o reálném účelu zmiňované sbírky a bez transparentního přiznání politické příslušnosti opakovaných hostů vzniká obraz, který je z hlediska veřejnoprávního vysílání problematický.