Akcelerační zóny pro výstavbu větrných elektráren rozdělují české obce. Reportáž z Plzeňského kraje shrnuje, jak má samospráva i občan postupovat, pokud nesouhlasí s plánovanou stavbou v okolí, jaká jsou zdravotní a krajinná rizika a kolik z české spotřeby elektřiny větrníky reálně pokrývají. Lhůta na podání připomínek k aktualizaci územního plánu končí 16. května.
Akcelerační zóny: jedna obec rozhodne za celé okolí
Reportáž zachycuje situaci v obci Střížovice na Plzeňsku, kde se mezi dvěma místními částmi mají postavit dva větrníky o výšce 250 metrů. Hlavní problém: pravidla, podle nichž může jedna obec rozhodnout o stavbě větrné elektrárny i pro několik okolních obcí, které do procesu prakticky nevstoupí. Vláda Petra Fialy podle reportáže rámec tzv. akceleračních zón nastavila tak, že investoři mohou stavět téměř kdekoli, a obcím, které zóny odmítnou, hrozí finanční sankce v řádu miliard korun pocházející z evropského balíku na Green Deal.1
Místní obyvatel, který se v obci narodil před 73 lety a žije zde 53 let, popisuje, že obec již před třemi roky podepsala smlouvu o spolupráci s investorem. Aktualizace územního plánu proběhla pod novou vládou, ale samotnou smlouvu to neruší. Akcelerační zóny pro Plzeňský kraj byly zveřejněny v Radiopaláci v rámci projednání změny č. 2 územního plánu a od té doby běží lhůta na připomínky — končí 16. května včetně.2
Co může občan dělat: referendum, připomínky, spolek Krajina lidí
Prvním krokem je místní referendum, které mohou občané vyvolat na zasedání zastupitelstva tlakem na zastupitele. Referendum samo o sobě stavbu nezastaví, ale je legitimní platformou, jíž obec vyjadřuje vůli vlastních obyvatel, zejména pokud je starosta nakloněn investorovi. Vedle toho lze podat připomínky k územnímu plánu — nemusí je podávat jen obec, mohou je podat i obyvatelé. V připomínce je třeba zohlednit konkrétní situaci dané lokality (krajinný ráz, památky, vzácné druhy, biocentra a biokoridory). Podle ustanovení § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny je krajinný ráz jednou z prvních věcí, na které je nutné se zaměřit.3
V reportáži se představuje nový spolek Krajina lidí. Spoluzakládají ho lidé, kteří si proces výstavby větrníků v jiných obcích sami prošli a obec ubránili. Spolek nabízí dotčeným obyvatelům technické a právní informace, předává zkušenosti a propojuje je s odborníky. Podle zástupců spolku starosta většinou nemá tušení o všech aspektech, je motivován příslibem peněz pro obec, a obyvatelé tak dostávají jednostranné informace.
Zrychlený povolovací proces a ztráta prověření vlivů na přírodu
Minulá vláda zavedla zrychlený povolovací proces, kdy se v určitých kategoriích již neprovádí standardní prověření přírodních souvislostí. Zóny 2 a 3 mohou stavět bez plnohodnotného posouzení vlivů, což pro investory znamená výrazné zjednodušení a pro občany ztrátu jednoho z hlavních ochranných nástrojů.1 K tomu se přidávají krátké lhůty — i 14 dní — během nichž se starostové mají vyjádřit ke složitým technickým a právním podkladům. Mnoho z nich přitom nemá k dispozici dostatek informací, aby se mohli kvalifikovaně rozhodnout.
Na obce přicházejí tzv. developeři s nabídkami finančních kompenzací — přímo obci, ale často i jednotlivým obyvatelům. V reportáži se připomíná, že tyto peníze ve výsledku zaplatí všichni v cenách elektřiny, takže obec si je v podstatě dotuje sama. Pro mnohé obyvatele je obtížné jít proti vůli vedení vlastní obce nebo proti sousedům, kteří kompenzaci přijali.
Zdravotní rizika: infrazvuk a bisfenol z lopatek
Dva nosné argumenty proti výstavbě se v reportáži opakují. Prvním je infrazvuk pod hranicí slyšitelnosti (do 20 Hz), který lopatky generují při průchodu vzduchem. Citovaná německá televizní reportáž popisuje studii, podle níž infrazvuk z větrných elektráren ovlivňuje lidský organismus v okruhu několika kilometrů. Finská studie zmiňuje dosah až 15 kilometrů. Mezi nejčastěji uváděné účinky patří hučení v hlavě, nevolnost a zhoršený spánek; výpovědi realitních makléřů ze zasažených oblastí mluví o znehodnocení nemovitostí.4
Druhým argumentem je otěr lopatek a uvolňování mikročástic epoxidových pryskyřic obsahujících bisfenol A do okolí. Podle citovaných údajů jedna turbína vygeneruje až 62 kilogramů těchto částic, které se rozptýlí v okruhu několika kilometrů — dostávají se do potravního řetězce přes hospodářská zvířata.5 V reportáži zazněl i odkaz na studii z České zemědělské univerzity, která prošla zhruba 10 až 12 zahraničních studií (německé, dánské, švédské, japonské) a podle citovaného závěru potvrzuje negativní dopady na lidské zdraví. Hovoří se o principu předběžné opatrnosti, který by měl podle obyvatel být u nových instalací uplatněn — krajská hygiena však podle reportáže tento přístup neaplikuje.
Energetická bilance: kolik větrníky reálně pokrývají
Reportáž shrnuje energetickou bilanci. Větrné a sluneční zdroje pokrývají v České republice podle uvedených čísel zhruba 3,3 až 3,5 % celkové spotřeby elektrické energie.6 Dvě jaderné elektrárny — Dukovany a Temelín — pokrývají z investičních 580 miliard Kč podstatně větší podíl. Střední Evropa není pro vítr typickou lokalitou jako pobřežní oblasti, takže výnosnost je nízká.
Připomíná se případ Španělska a Portugalska, kde dochází k blackoutu při velkém podílu obnovitelných zdrojů (50–60 %), protože síť je hůře regulovatelná.7 Německo podle reportáže vyplo během deseti let sedmnáct jaderných reaktorů a nyní balancuje energetickou stabilitu pomocí dovozu.8 V reportáži zaznívá i obava z bezpečnostního rozměru: solární panely dovážené z Číny mají podle Ministerstva vnitra Spojených států z prosince loňského roku obsahovat součástky, které umožňují vzdálené odpojení; obdobné varování zaznělo i u větrných elektráren v souvislosti s rušením radarových systémů.
Politický kontext: 108 hlasů a přístup nové sněmovny
Reportáž zaznamenává postoje politické scény. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristé sobě disponuje 108 poslaneckými hlasy a podle vyjádření premiéra Andreje Babiše a předsedy Sněmovny Tomia Okamury jsou obě strany proti dosavadnímu nastavení akceleračních zón.9 Andrej Babiš v citovaném prohlášení uvedl, že větrníky v krajině nechce a že systém zaváděný minulou vládou je „možná světový unikát". Reportáž apeluje, aby nová sněmovna využila své většiny a zákon upravila tak, aby nesmyslné časové limity a nedostatek informací pro starosty přestaly být překážkou věcného rozhodování.
Co reálně znamená výstavba: 3000 tun betonu a vykácený les
Stavba jedné velké větrné elektrárny vyžaduje masivní základ — odhadem 3000 tun betonu, do hloubky až 10 metrů. Na staveniště musí dorazit desítky náklaďáků s materiálem, k tomu je potřeba zpevnit příjezdovou cestu a často vykácet kus lesa, aby se technika k základu vůbec dostala. Nad polem, kterým se reportáž otevírá, by tak měl vyrůst betonový sokl o průměru desítek metrů a 250 metrů vysoká konstrukce.
Závěr: lhůta běží, beseda v Měčíně, kontakt na spolek
Spolek Krajina lidí pořádá v zasažených obcích besedy s odborníky a obyvateli, kteří si proces sami prošli — jedna z nich proběhla v obci Měčín, kde má aglomerace přibližně 1100 obyvatel. Reportáž vyzývá: pokud se ve vaší obci plánuje výstavba větrné elektrárny, kontaktujte spolek a podejte připomínky včas. Lhůta v Plzeňském kraji běží do 16. května včetně.
Ověřená tvrzení
1 Zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů. Zákon nabyl účinnosti 1. srpna 2025 a zavádí akcelerační oblasti se zjednodušeným povolovacím režimem pro větrné a fotovoltaické elektrárny. zdroj
2 Ministerstvo pro místní rozvoj. „Mapa akceleračních oblastí OZE — projednání aktualizace územního rozvojového plánu." Mapa byla zveřejněna v dubnu 2026, návrh obsahuje 94 oblastí s celkovým výkonem zhruba tří gigawattů. Účinnost se předpokládá do 31. srpna 2026. zdroj
3 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 12 — Ochrana krajinného rázu. Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu; zásahy mohou být prováděny pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody. zdroj
4 Státní zdravotní ústav. „Zdravotní rizika při provozu větrných elektráren." Pozn.: SZÚ a evropské studie potvrzují obtěžování a rušení spánku jako prokázaný účinek hluku, kauzální souvislost s vážnějšími onemocněními zatím epidemiologicky prokázána nebyla; rozsah dopadu infrazvuku do 15 km uváděný v reportáži není v recenzované literatuře potvrzen.
5 Evropská chemická agentura (ECHA). „Bisfenol A — látka vzbuzující velmi velké obavy (SVHC)." Bisfenol A je v EU zařazen mezi látky SVHC kvůli endokrinní disrupci a reprodukční toxicitě; konkrétní údaj 62 kg otěru na turbínu pochází z aktivistických zdrojů a v primární vědecké literatuře není potvrzen.
6 oEnergetice.cz a Fakta o klimatu. „Energostat — komplexní report o stavu elektroenergetiky v ČR." Pozn.: tuzemské větrné elektrárny vyrobily v roce 2025 přibližně 604 GWh, což odpovídá zhruba 1 % spotřeby elektřiny; fotovoltaika dodává okolo 5 %. Údaj 3,3 % uvedený v reportáži se vztahuje pravděpodobně k větru samotnému v součtu se solární výrobou pouze v určitém období.
7 ENTSO-E. „Závěrečná zpráva k blackoutu na Iberském poloostrově 28. dubna 2025." Pozn.: vyšetřování ENTSO-E uzavřelo, že příčinou výpadku 15 GW (60 % spotřeby Španělska) byla kombinace oscilací v síti, problémů s napěťovou regulací a rychlého odpojení generátorů; samotný podíl OZE jako příčinu vyloučilo.
8 Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA). „Phase-out německých jaderných reaktorů 2011–2023." Německo postupně odstavilo 17 jaderných reaktorů; poslední tři (Isar 2, Emsland, Neckarwestheim 2) byly odpojeny 15. dubna 2023. zdroj
9 Wikipedie. „Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2025; Třetí vláda Andreje Babiše." Hnutí ANO získalo 80 mandátů, koalice ANO + SPD + Motoristé sobě disponuje 108 hlasy v dolní komoře.
