Vládní představitelé se 14. dubna 2026 sešli se zástupci územních samospráv ke dvěma zásadním tématům: novele stavebního zákona a vymezení akceleračních oblastí pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Výsledkem jednání je vládou odsouhlasený komplexní pozměňovací návrh novely i zveřejnění mapy akceleračních zón o celkové ploše 474 km² pro větrné a fotovoltaické elektrárny.
Novela stavebního zákona míří do sněmovny
Vláda na svém jednání téhož dne dořešila poslední rozpory mezi Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra a schválila komplexní pozměňovací návrh novely stavebního zákona. Ten bude do 16. dubna předložen třem výborům Poslanecké sněmovny — hospodářskému, ústavněprávnímu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Poslanci budou moci podávat vlastní pozměňovací návrhy do 24. dubna, výborová jednání jsou naplánována na 28.–30. dubna.
Novela si klade za cíl posunout Česko ze 150. místa v žebříčku rychlosti povolování staveb — kde se nachází srovnatelně s Nigérií — na pozici odpovídající vyspělé evropské zemi. Posiluje roli obcí a krajů v územním plánování, které přechází do jejich samostatné působnosti, a zavádí silnější koordinaci stanovisek prostřednictvím centrální stavební správy v rámci Úřadu rozvoje území. Cílem je odstranit opakovaný pingpong mezi dotčenými orgány a vracení případů k instancím prvního stupně.
Vznik samotného Úřadu rozvoje území se oproti původním plánům odkládá na 1. února 2027, jeho přechod do území na 1. února 2028 — samosprávám tak zbývá více než rok na implementační přípravu. Příprava novely si vyžádala zhruba 14 dní navíc oproti původnímu harmonogramu; tento čas byl využit k intenzivním jednáním s resorty, samosprávami a profesními organizacemi.
Akcelerační zóny: plocha snížena šestinásobně
Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo téhož dne mapu akceleračních zón pro větrné a fotovoltaické elektrárny. Celková plocha navržených zón činí 474 km² — přibližně rozloha Prahy, rozložená po celém území republiky. Oproti původnímu rozsahu 2 685 km², který zdědila nová vláda od předchozí, jde o téměř šestinásobné snížení. Ze 110 původních oblastí bylo 16 vyřazeno.
Akcelerační zóny investorům přinášejí zrychlené řízení a přístup k evropským dotacím — Česká republika se zavázala oblasti vymezit do konce srpna 2026, jinak by přišla o financování vázané na závazek 3 GW instalovaného výkonu z obnovitelných zdrojů. Vymezení zón však není garancí, že větrné či fotovoltaické elektrárny ve vyznačených územích skutečně vzniknou — standardní povolovací proces musí proběhnout i tam. Výstavba je zároveň možná i mimo tyto oblasti, pokud jsou splněny zákonné požadavky.
Při přípravě zón byl kladen důraz na ochranu přírody: oblasti nezasahují do národních parků, CHKO, sítě Natura 2000 ani do území s vysokou bonitou půdy. Kritéria zpracovával tým Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem průmyslu a obchodu. Konkrétní minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí budou stanoveny v rámci novely stavebního zákona při jejím druhém čtení.
Česko aktuálně provozuje přibližně 260–280 větrných elektráren, které pokrývají méně než 1 % energetického mixu. Vítr u nás fouká přibližně 20 % času, každá větrná elektrárna proto vyžaduje záložní točivý zdroj — typicky plynovou turbínu. Jaderná elektrárna přitom na kilometr čtvereční produkuje přibližně 125krát více energie než větrný park srovnatelného výkonu.
Samosprávy: vstřícný návrh, ale práce nekončí
Zástupci územních samospráv — Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv a Asociace krajů — ocenili, jak byl návrh akceleračních zón připraven, zejména výrazné snížení jejich rozsahu a zohlednění připomínek samospráv. Shodují se, že akcelerační zóny je třeba vnímat jako potenciál, nikoli jako automatickou povinnost výstavby — analogicky k dobývacím prostorům, které jsou vymezeny, ale ne vždy využity.
U novely stavebního zákona zaznělo, že kooperace s ministerstvem v průběhu čtyřměsíční přípravy byla intenzivní a konstruktivní. Návrh Sdružení místních samospráv na pozastavení legislativního procesu a zachování stávajícího stavu přijat nebyl. Samosprávy se nyní soustředí na výborová jednání a přípravu prováděcích předpisů. Upozorňují zároveň na kritický stav stavebních úřadů: na 25 % z nich pracuje jeden úředník nebo žádný a třetina personálu je v předdůchodovém či důchodovém věku.
Financování a personální zajištění centrálního stavebního úřadu
Prvotní investiční náklady na vznik centrálního stavebního úřadu jsou odhadovány na přibližně 7 miliard Kč v maximalistické variantě, provozní náklady jsou srovnatelné. Obce se na financování podílet nebudou. V dlouhodobém horizontu se předpokládá, že přínosy pro české hospodářství tyto náklady několikanásobně převýší.
Přechod úředníků ze stávajících stavebních úřadů do nové státní stavební správy je ošetřen v přechodných ustanoveních novely. Díky služebnímu zákonu jde fakticky o přechod pracovního vztahu do pracovního vztahu. Implementační pracovní skupiny již zahájily činnost a připravují přesun pracovněprávních vztahů, majetku i zajištění kybernetické bezpečnosti.
Harmonogram a další kroky
Veřejné projednání návrhu akceleračních zón je naplánováno na 15. května 2026, připomínky lze podávat do 15 dnů od data projednání. Vymezení oblastí musí být dokončeno do konce srpna 2026 — jinak Česká republika přijde o navázané evropské dotace. Novela stavebního zákona bude po výborových jednáních v dubnu postoupena k hlasování v Poslanecké sněmovně.
