Vláda po svém nedělním zasedání 23. března 2026 uspořádala tiskovou konferenci, na které první místopředseda vlády Karel Havlíček shrnul výsledky prvních 100 dnů ve funkci. Havlíček systematicky prošel plnění slibů z programového prohlášení a reagoval na dotazy novinářů k bezpečnosti zbrojařských areálů, zrušení koncesionářských poplatků, financování neziskových organizací i zahraniční politice. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc, ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka doplnili informace k projednaným bodům vlády.
Snížení cen energií a klíčová opatření prvních 100 dnů
Mezi prioritní splněné sliby patří okamžité snížení cen elektřiny o 10 % zrušením tzv. zelené daně na obnovitelné zdroje. Podle Havlíčka šlo o protiinflační opatření s přesahem do výkonnosti firem i jejich odvodů. V kontextu nestability na Blízkém východě se opatření podle vlády ukázalo jako prozíravé.
Vláda rovněž zastavila plánované zvyšování odvodů pro osoby samostatně výdělečně činné — návrh je před třetím čtením v Poslanecké sněmovně a platby budou zpětně propláceny. Po dvou letech přípravy byl schválen nový stavební zákon, který má urychlit výstavbu a postupně obrátit poměr nabídky a poptávky na trhu s bydlením.
Vláda zmrazila platy politiků a propustila 322 úředníků. Všechna ministerstva byla zavázána předložit úsporná opatření. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu se slučují zkušební ústavy a zjednodušuje se řízení výzkumu, vývoje a inovací pod jednou střechou. Hospodářská strategie byla představena již ve druhém měsíci fungování vlády — na rozdíl od předchozí vlády, která ji předložila až ve třetím roce.
Byl schválen státní rozpočet, který vláda považuje za realistický. Oproti minulému roku rostou výdaje na obranu o 24 miliard Kč a na BIS o 230 milionů Kč při stejné metodice vykazování jako předchozí vláda. Nechybějí prostředky na klíčové stavby ani na povinné dávky Ministerstva práce a sociálních věcí.
Zpřísnění ochrany zbrojařských areálů po incidentu v Pardubicích
Na tiskové konferenci zazněla podrobná reakce na nelegální vniknutí a poškození areálu zbrojní firmy LPP v Pardubicích z předchozího týdne. Vyšetřují se čtyři různé verze incidentu. Havlíček odmítl, že by stát měl fyzicky střežit všechny zbrojní areály: v současnosti je v licenčním řízení 428 firem, přičemž celkový počet subjektů kritické infrastruktury je výrazně vyšší.
Ministerstva průmyslu a obchodu, vnitra a obrany zasílají všem firmám s platnou licencí k vývozu zbraní a munice důrazné upozornění na povinné dodržování zákona o nakládání s bezpečnostním materiálem. Klíčovým požadavkem je přiměřené zabezpečení areálu. Pokud firmy tuto povinnost neplní, hrozí jim odepření vývozní licence. Stát bude kontroly zintenzivnit, nikoli nahradit fyzickou ostrahou na náklady státu.
Havlíček celý víkend osobně sledoval zprávy o posílení zabezpečení v klíčových firmách kritické infrastruktury, zejména v energetické oblasti. Generální ředitelé a předsedové představenstev mu průběžně zasílali online reporty o přijatých opatřeních. Vláda odmítla požadavek zbrojařských firem na státní financování ozbrojené ostrahy nebo zavedení speciálních technologií jako rozpoznávání obličejů na náklady státu.
Konec koncesionářských poplatků: přechod na financování ze státního rozpočtu
Vláda potvrdila záměr zrušit koncesionářské poplatky a přejít na financování veřejnoprávních médií ze státního rozpočtu — stejný model jako v 17 nebo 18 zemích EU. Havlíček avizoval zahájení důkladné veřejné diskuse v řádu několika týdnů. Cílem je ukázat garanci zachování nezávislosti médií při přechodu na nový systém financování.
Jako první krok skupina koaličních poslanců — Patrik Nacher a Ondřej Babka za hnutí ANO, spolu s poslanci SPD a Motoristů sobě — připravila poslanecký návrh na vrácení výše poplatků na úroveň roku 2024. Šlo by o zrušení navýšení schváleného předchozí vládou, zejména u firem (kde byl základ pro výpočet poplatku počet zaměstnanců), seniorů a invalidních důchodců. Vláda se k návrhu formálně nepřipojila, ale záměr podporuje jako logický mezikrok.
Havlíček odmítl výtky o rychlosti a netransparentnosti s tím, že zrušení poplatků bylo součástí volebního programu a veřejně avizováno celé měsíce před volbami. Jako referenci citoval analýzu deníku N, která věcně vyvrací obavy o ohrožení nezávislosti médií.
Legislativní plán na tři roky a digitalizace sociálních dávek
Vláda schválila plán legislativních prací na roky 2026–2029 se 114 legislativními úkoly v aktuálním plánu a 69 úkoly ve výhledu. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc jako předseda legislativní rady vlády informoval, že 49 % plánovaných úkolů implementuje právo EU. Každý bod programového prohlášení vlády je v plánu konkrétně pojmenován s gestorem, termínem a názvem příslušného předpisu.
Ministr Aleš Juchelka informoval o odkladu přesunu dávkové agendy z Úřadu práce na Českou správu sociálního zabezpečení a o odkladu digitalizace administrace dávek. Důvodem jsou nedostatky zanechané předchozí vládou: digitalizace superdávky nebyla odpilotována, systémy pro rodičovský příspěvek, hlídačkovné a předrodičák nebyly připraveny přes opakovaná varování IT oddělení. Vláda přislíbila hloubkovou analýzu situace na příštím zasedání.
Registr dotací pro neziskové organizace a zákon o referendu
Ministr Tejc ujasnil, že vláda nepřipravuje zákon analogický ruskému zákonu o zahraničních agentech. Plánuje se pouze zavedení veřejného registru všech dotací z veřejných rozpočtů — státu, obcí i krajů — pro neziskové organizace, a to vyhláškou ministerstva financí. Registr umožní dohledat, které organizace dostaly jaké prostředky z peněz daňových poplatníků.
K připravovanému zákonu o referendu Havlíček potvrdil, že bude obsahovat výjimku zakazující hlasovat o vystoupení z EU nebo NATO. V koalici se jedná o parametrech: kvorum pro podání petice, závaznost výsledku a minimální účast voličů pro platnost referenda.
Ceny pohonných hmot a energetická bezpečnost
Česko patří ke státům s nejnižšími cenami pohonných hmot v regionu. Zavedené sledování marží čerpacích stanic přineslo výsledek: marže se pohybují kolem 2,20–2,40 Kč na litr oproti 3–4 Kč v době srovnatelné energetické krize v roce 2022. Vláda neplánuje mimořádná cenová opatření. Státní hmotné rezervy pohonných hmot odpovídají 88,5 dne spotřeby.
Vláda intenzivně řeší plnění zásobníků plynu na sezónu 2026/27. Havlíček plánoval setkání se všemi hlavními obchodníky s plynem i pohonnými hmotami. Dlouhodobé dvou- až tříleté kontrakty jsou prozatím stabilní, což naznačuje, že trh věří v postupnou stabilizaci situace na Blízkém východě.
