Na mimořádném jednání vlády 2. dubna 2026 bylo schváleno dvoustupňové opatření pro stabilizaci cen pohonných hmot: regulace marží formou cenového výměru a hromadné prominutí části spotřební daně na naftu. Opatření reaguje na nepřiměřené zdražení pohonných hmot v kontextu pokračujícího konfliktu na Blízkém východě a nekoordinovaných kroků zemí střední Evropy.
Proč vláda zasáhla
Vláda sledovala vývoj marží od vypuknutí konfliktu a zpočátku byly v normě. Postupně se však ukázalo, že část provozovatelů čerpacích stanic — zejména na dálnici D1 — začala účtovat marže výrazně přesahující obvyklé hodnoty. Po dvou kolech jednání s distributory, při nichž nafta na D1 a hlavních tazích dálnic zdražila o přibližně 2 Kč dolů, dospěla vláda k závěru, že situace vyžaduje systémové řešení.
Denní strop marže a mechanismus zveřejňování cen
Maximální přípustná marže pro benzín i naftu je stanovena na 2,50 Kč za litr; prémiová paliva jsou z regulace vyjmuta. Limit vychází z historických analýz ministerstva financí — konkrétně ze sledování skutečných denních marží po dobu půl roku v roce 2022 upraveného o inflaci — s cílem eliminovat extrémní výkyvy, aniž by byl potlačen běžný tržní prostor pro menší provozovatele čerpacích stanic.
Technicky bude maximální maloobchodní cena vypočítána jako průměr velkoobchodních indexů firem ČEPRO, Orlen a MOL plus denní burzovní kotace organizace Plec (Rotterdam), k čemuž se připočtou příslušné daně a marže do výše 2,50 Kč. Výsledná maximální přípustná cena bude zveřejněna vždy den předem ve 14 hodin ve Věstníku ministerstva financí a na webu mf.gov.cz. V případě víkendu nebo svátků bude cena oznámena v posledním pracovním dni předem a platí i na neobchodní dny.
Poprvé ministerstvo financí zveřejní strop v úterý 7. dubna ve 14 hodin pro středu 8. dubna — termín byl zvolen s ohledem na Velikonoce. Ceny nafty zveřejněné den před spuštěním regulace naznačovaly, že maximální strop pro 8. dubna by při platných tržních podmínkách vycházel přibližně na 46,43 Kč za litr nafty.
Dodržování regulace bude vymáhat specializovaný finanční úřad s příslušnou kompetencí pro cenovou kontrolu. Za porušení maximální ceny hrozí sankce až jeden milion korun za jedno pochybení.
Snížení spotřební daně na naftu
Spotřební daň se snižuje výhradně na naftu — nikoliv na benzín. Důvodem je struktura spotřeby: nafta tvoří 70 % spotřeby pohonných hmot a je klíčová pro autodopravce, zemědělce i zásobování. Snížení odpovídá minimální sazbě přípustné podle příslušné evropské harmonizační směrnice a přepočítáno s DPH představuje úlevu 2,35 Kč za litr. Hromadné prominutí spotřební daně vyhláška schválená vládou na tomto jednání a podepsaná premiérem vstoupí v platnost rovněž od 8. dubna 2026.
Právní základ pro postup bez legislativní změny v parlamentu tvoří zákon o cenách ve spojení s § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb. (daňový řád) — institut opatření obecné povahy, jehož vydání je nyní v kompetenci vlády. Podmínkou je dodržení intencí evropské směrnice.
Jako třetí složka balíčku vláda pověřila ministryni financí Alenu Schillerovou předložit zákon umožňující jakékoli budoucí vládě regulovat marže a ceny nařízením vlády — analogicky se zákonem z roku 2022 pro plyn a elektřinu. Zákon bude předložen vládě 13. dubna a schválen ve stavu legislativní nouze nejpozději do konce dubna 2026. Fiskální dopad snížení spotřební daně v dubnu se odhaduje na přibližně 800 milionů Kč.
Zásobování a ropné rezervy
Souběžně s cenovými opatřeními se vláda zabývá i fyzickou dostupností pohonných hmot. Od 1. dubna 2026 půjčila vláda rafinerii v Kralupech nad Vltavou (provozovanou skupinou Orlen/Unipetrol) 100 000 tun ropy ze státních hmotných rezerv, aby pokryla výpadek způsobený plánovanou odstávkou. Díky zápůjčce má rafinerérie předpoklady odstávku zkrátit o tři až čtyři dny oproti původnímu plánu.
Česká republika dováží přibližně 30 % pohonných hmot, přičemž klíčovými jsou ropovod TAL (zásobující čtyři německé a dvě rakouské rafinerie, napojené i na české závody) a rafinerie bratislavská společnosti MOL. Slovensko vyhlásilo stav ropné nouze, v jehož rámci zahájilo čerpání ze státních hmotných rezerv. Podle slov předsedy vlády Roberta Fica má Slovensko stav ukončit, jakmile bratislavská rafinerérie vypůjčené zásoby vrátí.
Nekoordinovaný postup zemí střední Evropy a situace v Bruselu
Ve středu před mimořádným zasedáním vlády proběhla v Bruselu mimořádná energetická rada, jejímiž hlavními tématy byly dostupnost energií a cenové relace. Na unijní úrovni byla kritizována nekoordinovanost zemí ve střední Evropě: Slovensko zavedlo dvě cenové hladiny, Polsko jednostranně snížilo spotřební daň i DPH, přičemž cena nafty v Polsku je nyní o přibližně 15 Kč nižší než v Německu. Důsledkem je tzv. benzínová turistika a vysychání čerpacích stanic v příhraničních oblastech Německa, ČR a Slovenska. Německo proti polskému postupu veřejně protestuje.
Na bruselské radě bylo doporučeno důsledně kontrolovat marže a případné snížení spotřebních daní provázet bezprostředním zastropováním marží — jinak by daňová úleva zůstala u distributorů a zákazník by ji nepocítil. Havlíček připomněl, že zápůjčka ropy ze státních rezerv rafinerérii Orlen/Unipetrol byla odborně konzultována se správou hmotných rezerv, společností MERo i Čeprem a zabránila potenciálnímu nedostatku pohonných hmot, aniž by to eskalovalo ceny.
Ve výsledku vláda opatření hodnotí jako systémové a předvídatelné řešení v souladu s očekáváním trhu i doporučeními na evropské úrovni, které nenapodobuje krajní kroky sousedů — dvojí ceny na Slovensku ani jednostranné snižování DPH v Polsku — a snaží se udržet funkční trh s pohonnými hmotami ve středoevropském prostoru.
