Spor mezi Pražským hradem a vládou dostal novou kapitolu. Tentokrát nejde o složení delegace na summit NATO v Ankaře, ale o jedinou textovou zprávu z 20. listopadu 2025 a o to, co vlastně znamená slovo explicitní. Vedle toho přišla řeč na osekané plochy pro větrníky, na rozpočtové schodky, na obnovenou Visegrádskou čtyřku i na odchod Milana Knížáka.
Plocha pro větrníky se scvrkla zhruba o devadesát procent
Vláda v pondělí rozhodla o dramatickém zmenšení takzvaných akceleračních zón, tedy ploch, kde má být povolování větrných elektráren zrychlené. Z původně navržených zhruba 2 685 kilometrů čtverečních zbylo 297, což je asi jedenáct procent původního rozsahu. Ze 110 vytipovaných lokalit jich zůstalo jedenašedesát.
Závazek zdědila současná vláda po té předchozí, která ho stihla přijmout krátce před svým odchodem. Odmítnout ho úplně nešlo bez rizika, že Česko přijde o miliardy z evropských peněz, protože Evropská komise hrozila sankcemi. Na osekání ploch pracoval od ledna poslanec Filip Turek jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. Na tiskové konferenci po jednání vlády ale chybět musel: po dopravní nehodě, kterou vyšetřuje policie, výkon funkce zmocněnce pozastavil, nechodí na jednání vlády ani na porady na ministerstvu životního prostředí.
Policie odložila kauzu nenávistných výroků
Ve stejném týdnu policie odložila prověřování Filipa Turka kvůli výrokům publikovaným na sociálních sítích. Důvodem je promlčení. Stíhat nebude ani vydavatele a autory textů, které na příspěvky upozornily, a rozhodnutí ještě přezkoumá státní zástupce.
Po měsících titulních stran je výsledek prostý: nikdo se neomluví a nic se nevrací zpět, protože reputační škoda už vznikla. Právě na tyto texty se přitom odvolávaly takzvané právní důvody, o které Kancelář prezidenta republiky opřela odmítnutí jmenovat Turka členem vlády.
Prezident, který přijal roli lídra opozice
Kolem hlavy státu se poslední měsíce buduje pečlivě udržovaný obraz zachránce, ke kterému patří fotogenické momenty i kulturní vystoupení. Souběžně s tím ale prezident vládu kritizuje doma i v zahraničí, podává trestní oznámení a nakonec zamířil i k Ústavnímu soudu.
Kompetenční žalobu podal kvůli tomu, že ho vláda nezařadila do delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Je to vůbec první případ, kdy prezident takovou žalobu podal. Role, kterou tím zaujal, je rolí opozičního předáka, nikoli té spojující funkce, kterou má úřad podle ústavní logiky plnit.
Rozhovor po Ankaře: kdo dostal diplomatický výprask
Po summitu v Ankaře, který se konal 7. a 8. července, poskytl prezident rozsáhlý rozhovor serveru iDNES a Mladé frontě Dnes. Zaznělo v něm mimo jiné, že Česká republika si tam vysloužila diplomatický výprask.
Ostrá slova amerického prezidenta Trumpa k obranným výdajům ovšem na summitu žádnou konkrétní zemi nejmenovala. Že si je někdo automaticky vztáhne na Česko, vypovídá spíš o jeho vlastním rozpoložení než o tom, jak summit probíhal.
Explicitně napsáno, ale mělo to být explicitnější
Klíčová pasáž rozhovoru se týká schůzky na Pražském hradě z 20. listopadu 2025. Podle prezidentova líčení dorazila patnáct až dvacet minut po jejím skončení SMS, ve které prý stálo explicitně, že si Filipa Turka nedokáže představit ani na postu ministra životního prostředí.
O několik vět dál ovšem v témže rozhovoru zaznělo, že to bylo celkem jednoznačné, ale že možná měl volit explicitní jazyk. Tedy: napsal jsem to explicitně, jenže jsem měl volit explicitní jazyk. Nabízí se otázka, co si pod tím slovem prezident vlastně představuje.
Co v té zprávě opravdu stálo
Snímek obrazovky mobilního telefonu ukazuje jinou realitu. Zpráva dorazila 20. listopadu v 16:20, tedy zhruba tři hodiny po schůzce, která začala v poledne a trvala asi hodinu. Neposlal ji prezident přímo, ale hradní kancléř Milan Vašina, podepsaná je jménem Petra Pavla.
V textu se píše, že nová varianta, o které se toho dne poprvé mluvilo, je variantou k zamyšlení, že bude vyžadovat důkladné zvážení na obou stranách a že ji je stále třeba brát jako pracovní, ne jako hotovou dohodu. Jméno Filipa Turka v ní není, ministerstvo životního prostředí v ní není, kategorické odmítnutí v ní není. Hrad zprávu následně označil za zdvořilé odmítnutí odpovídající slušné diplomatické komunikaci.
Autenticita zprávy je doložená: policie ji ověřila a zpráva se stala součástí spisu k prověřování údajného vydírání prezidenta. To Národní centrála proti organizovanému zločinu koncem dubna odložila se závěrem, že k trestnému činu nedošlo, a rozhodnutí je pravomocné, protože si proti němu prezident nestěžoval. Zveřejňovat soukromé textovky přitom začala Kancelář prezidenta republiky sama už koncem ledna.
Rozpočet: sto padesát miliard je hodně, tři sta deset ještě víc
Z chatu přišla nepříjemná otázka: při růstu HDP má být rozpočet v plusu, tak proč se schodek zvedá. Odpověď zní, že veřejné finance po předchozím volebním období, v němž státní dluh narostl zhruba o polovinu, nelze srovnat jedním škrtem, aniž by přestaly fungovat základní služby.
Příští rok bude schodek muset být ještě vyšší. Klíčový je nastavený trend: od roku 2028 a v roce 2029 by se měl začít snižovat. Úklid po nezodpovědném hospodaření je exekutivní plán přesahující jedno volební období a hodnotit se má na jeho konci.
Kapela Kohabitace vzniká doopravdy
Hudební projekt, na kterém se podílí ministr kultury Oto Klempíř, není recese. Tracklist už existuje, texty se pilují, chybí kapela a nazkoušený repertoár. Písničky psané umělou inteligencí se do něj nedostanou, protože je to na výsledku vždycky poznat.
Půjde o takový jiný festival politické písně. Kdo si zaslouží vlastní skladbu, ten ji dostane, ostatní se budou muset obejít bez ní. Termín prvního koncertu zatím nikdo nezná.
Tříměsíční kurz místo strachu z konce světa
Stát má profesionální armádu a ministr obrany Jaromír Zůna se ji po předchozím vedení resortu snaží modernizovat. Vedle toho je ale připravena koncepce dobrovolného zhruba tříměsíčního vojenského kurzu, kterou teď resort obrany připomínkuje.
Nejde o povinnou vojnu ani o aktivní zálohy s tisícovkou lidí, ale o desítky tisíc účastníků. Kdo bude chtít, naučí se poskytnout první pomoc, orientovat se v lese bez mobilu, zacházet s motorovou pilou nebo pomoct při povodni. Pro mladé lidi, které dnes tíží spíš klimatická úzkost, by to byla investice, jejíž návratnost se ukáže až v čase.
Zahraniční politika, která hájí vlastní zájem
České zahraniční politice dlouho chyběl národní zájem jako měřítko. Prosazovaly se v ní zájmy jiných, což voliči nakonec ocenili tím, že autory té linie poslali do opozice. Odezva na obrat je nejlepší od firem a podnikatelů, protože Česko je exportní ekonomika závislá na odbytu, a když se zelené a dekarbonizující se Evropě nedaří, dopadá to i na český vývoz. Proto se otevírají i mimounijní trhy.
Souvisí s tím i chystaná reorganizace sítě zastupitelských úřadů. Nové ambasády mají vzniknout tam, kde to dává obchodní smysl, ale bez navyšování rozpočtu a počtu úředníků, tedy přesunem míst odjinud. Změny mají být oznámeny najednou jako balíček. A ještě jedna drobnost, kterou uslyší velvyslanci na srpnové poradě v Černínském paláci: oficiální zkratka Czechia se používat nemá, správně je Czech Republic.
Přímá volba prezidenta jako trvalá škoda
Doba vládních a stranických kandidátů na Hrad skončila zavedením přímé volby, což byla nejhorší věc, která český politický systém potkala. Rozdělila společnost tak, že si lidé nadávají navzájem místo toho, aby nadávali politikům. Politik odolnost vůči kritice mít musí, občan ji mít nemusí.
Postavit proti současné hlavě státu vládního kandidáta by proto bylo koncepčně špatně. Takový člověk by měl předem zavřené dveře k voličům opozice a rozdělení by se přeneslo i na prezidentskou úroveň. Šanci má naopak osobnost, která vzejde ze společnosti sama, bude dostatečně viditelná a sebevědomá a hlavně prokáže autentickou vůli mluvit s oběma stranami barikády.
Štít demokracie a peníze pro neziskovky
Projekt, který se tváří jako záchrana liberální demokracie a pod každým příspěvkem prosí o čtyři koruny denně, je především podnikatelský záměr. Funguje na jednoduchém principu: napíšeme vám, co chcete slyšet, a vy nám za to pošlete peníze. Změní se tím přesně nic.
Podobná logika platí i u části ekologických organizací, jejichž smyslem existence je blokovat stavby, ať už jde o tramvajovou trať, obchvat, přehradu nebo dálnici. Když padlo označení, že by se s trochou nadsázky daly nazvat teroristickou organizací, přišly předžalobní výzvy a nakonec i žaloby.
Co odcházející vláda stihla na poslední chvíli
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík zrušil těsně před koncem svého mandátu čtyři roky staré souhlasné stanovisko EIA ke stavbě silnice I/35 v úseku Ohrazenice–Úlibice, tedy ke spojení Turnova a Jičína. Celé posuzování vlivů na životní prostředí musí začít znovu a stavba se zdrží o dva až tři roky. Šlo o vůbec první případ, kdy stanovisko EIA zrušil sám ministr.
Věc dnes intenzivně řeší ministerstvo dopravy i ministerstvo životního prostředí a není vyloučeno, že vedle porušení zákona přijde na stůl i otázka zneužití pravomoci. Do stejné kategorie posledních kroků patří i závazek k akceleračním zónám schválený v listopadu nebo dotace odsouhlasené ještě za předchozího ministra kultury Martina Baxy.
Visegrádská čtyřka se probudila
Polsko, Slovensko, Maďarsko i Česko dnes projevují velkou vůli spolupracovat. Nejde ani tak o politické vazby jako o podobnost společností: emisní povolenka za padesát eur stojí stejně v Hustopečích jako v Lucemburku, jenže do života českého občana zasáhne nesrovnatelně víc. Právě proto má smysl spojovat síly na visegrádské platformě.
Předsednictví ve čtyřce převzalo od července Slovensko a jeho ministr zahraničí Juraj Blanár k tomu přistupuje velmi zodpovědně. Zářijové ministerské setkání má proběhnout ve formátu V4 plus Japonsko. O fungování a postoje čtyřky se zajímal i chorvatský premiér Plenković při nedávné dvoudenní návštěvě Chorvatska.
Odešel velikán, který byl svůj
V neděli zemřel ve věku šestaosmdesáti let Milan Knížák, jeden z nejvýznamnějších českých poválečných výtvarníků. Celý život ho trápilo silné astma, kvůli kterému občas nedokázal ujít ani padesát metrů, přesto pracoval prakticky do poslední chvíle a pohyboval se mezi ateliérem a nemocnicí. Za komunistů byl opakovaně vězněn a Husákovi kdysi poslal dopis s výzvou, aby se mu omluvil. Byl také blízkým přítelem Václava Klause a málokdo ví, že vystudoval několik semestrů matematicko-fyzikální fakulty.
Patřil k lidem, kteří vás pozvou na oslavu vlastních narozenin a dají vám dárek, který sami vyrobili. Jednou takhle v adventním čase daroval obrázek s betlémským výjevem a obdarovaný se teprve o tři týdny později dozvěděl, že se mu narodí první syn. Vláda na návrh ministra kultury schválila pohřeb se státními poctami, tedy se státní vlajkou, čestnou stráží a hymnou. Podpořil ho i premiér Andrej Babiš, přestože Knížák patřil k jeho hlasitým kritikům.
Zelená buzerace ubrala na síle
V pondělí prošla vládou novela zákona o účetnictví, která dramaticky osekala povinný ESG reporting. Nefinanční výkazy bude nově zpracovávat zhruba stovka největších firem místo dosavadních dvou tisíc. Ministryně financí Alena Schillerová to po jednání vlády označila za odvracení zelené buzerace, což je docela přesné pojmenování. Návrh teď čeká Parlament.
Ukazuje to, že s evropskou agendou se dá něco dělat. Buď se člověk skloní před vším, co přijde z Bruselu, protože je to pro něj svaté, nebo je konstruktivní, ukazuje partnerům konkrétní dopady a hledá spojence. Stačí, aby byl někdo první, kdo věc řekne nahlas, a další se přidají. U emisních povolenek to platí dvojnásob, protože ta druhá vlna dopadne na každého občana.
Mobily do školy nepatří
Omezení mobilů ve školách není levicový nápad. Tam, kde ho zavedli, se děti o přestávkách začaly zase bavit mezi sebou místo toho, aby mlčky koukaly do displeje. Dětský mozek na to není stavěný a problém závislosti je reálný.
Jediná připomínka vznesená na vládě se týkala bezpečnosti: musí zůstat zajištěno, že děti mohou v krizové situaci přivolat pomoc, pokud by se něco stalo učitelce nebo do školy vnikl útočník. Premiér tuto výhradu uznal jako relevantní a vláda se s ní vypořádá.
Válka by měla skončit, jenže Evropa zaspala
Válka na Ukrajině je nekonečná a Evropa v hledání cesty z ní zaspala. Měla by umět vygenerovat někoho, kdo si sedne za jednací stůl a bude mírová jednání popohánět. První, kdo s myšlenkou evropského vyjednavače přišla, byla italská premiérka Giorgia Meloniová, a tenhle názor postupně přebírají další.
Nedávné setkání s novou ruskou velvyslankyní v Praze proběhlo klidně a podle jejího vyjádření nemá Rusko zájem válku dále vést. Šance ukončit ji má dnes zřejmě největší americký prezident, protože v Evropě se do toho nikdo nemá. Ukrajinský prezident s ním v úterý jednal ve Spojených státech.
Závěr
Večer se točil kolem jedné věty a jednoho slova. Prezident v celostátním deníku popsal, že poslal explicitní odmítnutí, a zveřejněný text zprávy ukazuje variantu k zamyšlení, kterou je třeba brát jako pracovní. Rozdíl mezi obojím si může každý posoudit sám.
Kolem toho se poskládal obraz vládní agendy, která běží dál: osekané plochy pro větrníky, tvrdý rozpočtový úklid, oživená Visegrádská čtyřka, omezený ESG reporting a snaha vrátit do zahraniční politiky vlastní zájem. A také rozloučení s Milanem Knížákem, který byl svůj natolik, že si zaslouží odpočívat po svém.
