Tisková konference hnutí SPD v čele s předsedou Poslanecké sněmovny Tomiem Okamurou se věnovala pěti tématům: vývoji cen a inflace, balíčku zákonů o pobytu cizinců a dočasné ochraně, zpřísnění trestů za týrání zvířat, kontrole hospodaření veřejnoprávních médií Nejvyšším kontrolním úřadem spolu se změnou trestu za neplacení výživného a konečně otázce přijetí eura, postupu vůči ukrajinským imigrantům a kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla na Ústavní soud. Následuje strukturovaný přehled jednotlivých bloků.
Inflace a ceny potravin podle nejnovějších dat
V úvodní části tiskové konference zazněla čísla Českého statistického úřadu: meziroční pokles ceny elektřiny o 11,5 procenta, ceny zemního plynu o 5,5 procenta, ceny mléka o 17 procent, másla o 23 procent a brambor o 19,9 procenta. Inflace v České republice klesla v květnu na 2,1 procenta, podle harmonizované metodiky Eurostatu dokonce na 1,8 procenta. Česko se tím podle prezentovaných dat řadí mezi státy s nejnižší mírou inflace v Evropské unii.
Mezi opatření, která podle vyjádření za poklesem stojí, byla uvedena snížení regulované složky ceny elektřiny a zastropování cen benzínu a nafty v souvislosti s krizovými výkyvy na Blízkém východě. V agrární části byl zmíněn cenový ombudsman na ministerstvu zemědělství, systém jednání s řetězci, potravináři a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a monitoring dodavatelsko-odběratelských vztahů. Ceny potravin podle uvedených čísel klesly meziročně v průměru o 2 procenta.
Cizinecký zákon a režim dočasné ochrany
Druhým blokem byl balíček zákonů zpřísňujících podmínky pobytu cizinců. Součástí je novela cizineckého zákona a osmá verze tzv. Lex Ukrajina. Nově se zavádí registr ukrajinských vozidel, povinnost technických kontrol v České republice a jednotný režim pokut jako pro české řidiče. Při rozhodování o pobytu se bude přihlížet k trestní minulosti a opakovaným přestupkům.
Klíčovou změnou je přepracování režimu dočasné ochrany. Držitelům se uloží povinnost zdržovat se na území České republiky minimálně 16 dnů z 30, oproti dřívějším pravidlům v režimu 90 dnů. Humanitární dávka bude nově podmíněna ekonomickou aktivitou: nároku se domůžou ti, kdo pracují, podnikají nebo jsou evidováni na úřadu práce, s výjimkou zranitelných skupin (děti, studenti, senioři, osoby se zdravotním postižením). Při porušení pravidel dochází k rychlejšímu zániku dočasné ochrany. Součástí je propojení registrů ministerstva vnitra, policie a cizinecké policie.
Tresty za týrání zvířat
Třetím tématem byla připravovaná novela zpřísňující tresty za týrání zvířat. Současná spodní hranice trestu je označována za příliš nízkou s ohledem na případy internetem šířených záznamů, na kterých dochází k týrání koček, psů a dalších domácích zvířat. Novela má zároveň zavést povinnosti obcí při práci s populací toulavých koček. Předloha se dostává na program sněmovního jednání.
Kontrola ČT a ČRo Nejvyšším kontrolním úřadem a tresty za neplacení výživného
Čtvrtým tématem je ústavní změna, která by měla Nejvyššímu kontrolnímu úřadu umožnit kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Jedná se o návrh opakovaně zařazovaný do programových prohlášení vlád, jehož prosazení bude vyžadovat ústavní většinu jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Vládní koalice podle prohlášení návrh podpoří i ve třetím čtení.
Druhou částí bloku je novela skutkové podstaty neplacení výživného. Doposud byl trestným činem případ, kdy se nezaplacením alimentu dostalo dítě do nouze; návrh mění text tak, aby bylo trestným činem již samotné úmyslné vyhýbání se placení výživného, bez ohledu na okamžitou ekonomickou situaci dítěte. Cílem podle předkladatelů je posilit ochranu zájmu dítěte.
Euro, kompetenční žaloba prezidenta a vyhoštování cizinců
Závěrečný blok obsahuje tři linie. První je odmítnutí zavedení eura: argumentem je nesouhlas s případným ručením českých občanů za dluhy předlužených zemí eurozony — uváděny byly Francie, Španělsko a Itálie. Položka 100 miliard korun byla zmíněna jako možný závazek při vstupu do stabilizačního mechanismu. Pozice byla formulována i jako nesouhlas s návrhy prezidenta Petra Pavla na federalizaci EU a na zrušení práva veta v Evropské radě.
Druhou linií je politika vyhošťování cizinců páchajících trestnou činnost. Vládní koalice se podle prezentace dohodla na školeních soudců k novele zákona o pobytu cizinců; preferovanou pozicí je vyhošťování nejen za závažné trestné činy, ale i za menší delikty (jako příklad byly uvedeny tři přestupky).
Třetí linií je stanovisko ke kompetenční žalobě prezidenta Petra Pavla u Ústavního soudu kvůli účasti na summitu NATO. Vláda hlasovala proti účasti prezidenta s argumentem, že za zahraniční politiku odpovídá vláda a nikoliv prezident, přičemž i případné zastupování republiky na summitech podléhá kontrasignaci předsedy vlády. Připomenuto bylo stanovisko ústavního právníka Jana Kysely o tom, že zastupování hlavou státu by mělo být v souladu s vládní linií. Vláda zároveň odsouhlasila prezidentovi účast na zasedání OSN.
