Poslanecká sněmovna se v pátek 15. května 2026 sešla ke dvěma mimořádným schůzím. Nejprve projednala v rámci 19. schůze sociální tisky v třetím čtení – návrh na úpravu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Poté navázala na přerušenou 17. schůzi, kde se hlasovalo o klíčovém vládním zákonu měnícím pravidla veřejných rozpočtů. Na závěr vystoupili poslanci k chystané reformě financování veřejnoprávních médií.
Rodičovský příspěvek: opoziční návrhy na valorizaci zamítnuty
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl do třetího čtení sněmovní tisk 124, jehož cílem bylo odložit spuštění digitalizace státní sociální podpory z července na pozdější termín a sjednotit administraci s novou superdávkou platnou od října 2025. Vyzval sněmovnu ke schválení a poděkoval výboru pro sociální politiku za součinnost.
V rozpravě vystoupila poslankyně Martínková Španělová (Piráti), která apelovala na zavedení pravidelné valorizace rodičovského příspěvku. Poukázala na to, že jeho reálná hodnota od roku 2024 poklesla vlivem inflace – rodiče za stejnou částku pořídí méně jídla, oblečení i dalších potřeb. Piráti navrhli zvýšení příspěvku z 350 000 na 420 000 Kč a zavedení automatické valorizace navázané na růst cen nebo minimální mzdu. Předseda pirátského klubu Zdeněk Hřib doplnil, že pravidelná valorizace je signál, že stát s rodiči počítá, a připomněl vládní konferenci o porodnosti, na níž toto téma chybělo.
Předsedkyně klubu KDU-ČSL Marian Jurečka podpořil myšlenku valorizace s tím, že hodnota rodičovského příspěvku kdysi dosahovala přes 30 % průměrné mzdy, dnes je to pod 8 %. Zdůraznil rovněž nutnost zvýšit příspěvek na péči pro lidi ve čtvrtém stupni závislosti a umožnit jim důstojné zajištění osobní asistence.
Poslankyně Pivoňka Vaňková (Starostové a nezávislí) oznámila, že klub se u tisku 124 zdrží hlasování, a to kvůli zamítnutému návrhu kolegů ze STAN a TOP 09 o zachování kontinuity výplaty rodičovského příspěvku při porodu po plánovaném termínu. Jan Jakob (TOP 09) návrh označil za praktický a rozpočtově neutrální. Vláda s ním nesouhlasila.
Hlasování ukázalo, že žádný z opozičních pozměňovacích návrhů neprošel. Návrh A1 (zvýšení na 420 000 Kč a valorizace) byl zamítnut poměrem 44 pro, 67 proti. Návrh A2 (navázání výše příspěvku na 20násobek minimální mzdy) skončil 42 pro, 74 proti. Návrh poslankyně Blišťanové (TOP 09) ohledně kontinuity výplaty byl zamítnut poměrem 46 pro, 14 proti. Zákon jako celek sněmovna schválila 128 hlasy bez jediného protivotu.
Bezprostředně poté projednala sněmovna tisk 125 o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením. Ministr Juchelka vysvětlil, že zákon odsouvá převod kompetencí z úřadu práce na správu sociálního zabezpečení z července 2026 na červen 2028 a prodlužuje zvýšený příspěvek na mobilitu pro uživatele domácí oxygenoterapie (2 900 Kč místo standardních 900 Kč). Všechny čtyři pozměňovací návrhy poslance Jurečky na navýšení příspěvku na péči, včetně varianty zdvojnásobující příspěvek na 54 000 Kč pro osoby od 12 let ve čtvrtém stupni, neprošly hlasováním. Schválen byl naopak návrh poslankyně Pastuchové, přijatý napříč stranami, na zvýšení příspěvku na mobilitu na 3 000 Kč. Zákon jako celek byl schválen 132 hlasy.
Zákon o veřejných rozpočtech: koalice zkrátila debatu, opozice hrozí Ústavním soudem
Pokračování přerušené 17. schůze se neslo ve znamení ostrého střetu nad vládním návrhem zákona měnícím pravidla rozpočtové odpovědnosti (sněmovní tisk 90). Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá navrhla procedurální opatření: hlasování o zákonu jako celku stanovit pevně na 12:30. Předseda klubu ODS Marek Benda jménem opozice vetoval projednávání po 14. hodině a varoval, že zkrácení třetího čtení by mohlo být napadeno u Ústavního soudu.
Sněmovna 88 hlasy pro 57 proti pevný termín hlasování schválila. Poté vystoupila řada opozičních řečníků. Předseda klubu Pirátů Zdeněk Hřib přiblížil, proč zákon označuje za „zákon o krachu České republiky": přílepky ministryně financí Aleny Schillerové (ANO), načtené až ve druhém čtení, zavádějí nové únikové doložky a umožňují vládě navýšit výdaje až o 10 % (přibližně 240 miliard Kč) bez souhlasu sněmovny, pouhou rozhodnutím bezpečnostní rady státu. Hřib rovněž kritizoval, že vládní pozměňovací návrhy se dotýkají i způsobu financování veřejnoprávních médií a oslabují kontrolní roli parlamentu.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob ve vystoupení rozebral čtyři opoziční pozměňovací návrhy svého klubu. Navrhoval zavedení bezpečnostní rezervy pod výdajovým rámcem, korekční mechanismy při porušení fiskálních pravidel, omezení odchylky čistých výdajů na 4 % HDP a posílení pravomocí Národní rozpočtové rady. Ministerstvo financí všechny návrhy odmítlo jako nadbytečné nebo prakticky nerealizovatelné. Jakob označil tato stanoviska za záminku k bránění transparentnosti.
Místopředseda klubu Starostů Lukáš Vlček vyčíslil, že zákon dle výpočtů Národní rozpočtové rady umožní schodek státního rozpočtu příští rok přesáhnout 400 miliard Kč. Poukázal na to, že 240 miliard Kč z infrastrukturního fondu ročně bude vyjmuto z dohledu rozpočtových pravidel a že zákon ruší povinnost vlády předkládat čtvrtletní zprávy o plnění státního rozpočtu platnou 25 let.
Ministryně financí Alena Schillerová zákon obhájila s tím, že zmocnění vlády jsou striktně vymezena, zákon transponuje opožděnou evropskou legislativu a opozice zodpovídá za to, že minulá vláda zanechala nástupci nereálný závazek snížit schodek na 150 miliard Kč. Dle jejích slov zákon sám o sobě nezvyšuje deficit o jedinou korunu. Zpravodaj menšinové oponentní zprávy Vojtěch Munzar (ODS) namítl, že ministryně nevysvětlila konkrétní dopady únikových doložek a místo toho útočila na opozici.
Ve 12:30 sněmovna odhlasovala ukončení rozpravy (87 pro, 65 proti). Zákon o veřejných rozpočtů pak byl schválen poměrem 91 pro, 68 proti. Předseda klubu ANO Radim Fiala po skončení hlasování zopakoval vládní argumentaci, že zákon pouze napravuje selhání Fialovy vlády v oblasti evropské a národní rozpočtové politiky. Předseda ODS Marek Benda zákon označil za „trhací kalendář" z ústavy a potvrdil, že opozice věc předloží Ústavnímu soudu.
Financování veřejnoprávních médií: Piráti varují před politickým tlakem
Ještě před otevřením bodu o veřejných rozpočtech upozornil Zdeněk Hřib na situaci v mediálním zákonodárství. Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) připravuje zákon, který by nahradil koncesionářské poplatky přímou dotací ze státního rozpočtu. Zákon ve fázi připomínkového řízení narazil na kritiku odborných útvarů státní správy – úředníci poukazují na vnitřní rozpornost návrhu, nedostatečné vymezení klíčových pojmů jako veřejná služba nebo nestrannost, a na nesoulad s evropskými pravidly na ochranu médií.
Hřib vyzval ministra Klempíře, aby zákon stáhl a zahájil odbornou diskuzi s odborníky, novináři, odbory ČT a ČRo i s Evropskými institucemi. Přechod od poplatků ke státní dotaci by dle Pirátů učinil z České televize a Českého rozhlasu každoroční předmět politického handlu při schvalování státního rozpočtu. Koaliční většina na mediálním výboru den předtím odmítla usnesení chránící nezávislost veřejnoprávních médií.
Na závěr schůze předsedkyně klubu ANO Taťána Malá navrhla přerušení 17. schůze do pátku 29. května 2026 v 9:00. Sněmovna tento procedurální návrh schválila.
