Poslanecká sněmovna na své 17. schůzi, kterou si na začátku května vyžádalo 83 opozičních poslanců, projednávala dva citlivé okruhy: vládní úpravu rozpočtových (fiskálních) pravidel a senátní ústavní novelu rozšiřující kontrolu Nejvyššího kontrolního úřadu na hospodaření veřejnoprávních médií. Rozprava se protáhla na celý jednací den a schůze byla nakonec přerušena do následující středy, aniž by Sněmovna o samotných předlohách věcně hlasovala.
Vláda obhajuje úpravu rozpočtových pravidel
Těžiště debaty patřilo obhajobě vládních pozměňovacích návrhů k zákonu, který mění některé předpisy v oblasti veřejných rozpočtů. Vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová odmítla, že by úprava otevírala cestu k bezbřehému zadlužování. Podle ní jde naopak o nezbytný krok, bez něhož by nebylo možné sestavit reálný státní rozpočet, který nebude v rozporu s vlastními zákony.
Schillerová argumentovala, že nepořádek ve fiskálním strukturálním plánu po sobě zanechala předchozí vláda Petra Fialy a tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury. Připomněla, že minulý kabinet podle ní přislíbil Evropské komisi nereálné snížení deficitu veřejných financí na 0,9 procenta, respektive 0,5 procenta HDP, ačkoli predikce České národní banky z podzimu 2025 počítaly se saldem výrazně horším. Současná vláda podle ministryně chce s Evropskou komisí vyjednat nový fiskální strukturální plán a srovnala plánovaný český deficit blízko tří procent HDP s vyššími schodky Německa, Rakouska, Polska či Slovenska.
Spor o výjimky a dluhovou brzdu
Vládní pozměňovací návrhy podle Schillerové prodlužují o tři roky výjimku pro výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP a doplňují únikovou doložku umožňující navýšení výdajových rámců o investice do páteřní infrastruktury – dálnic, silnic, drah, vodní dopravy a staveb pro energetickou bezpečnost. Ministryně zdůraznila, že obranný závazek dvou procent HDP schválila a navrhla už předchozí vláda a že její návrh jej pouze prodlužuje do roku 2036. Tyto kroky označila za nezbytné pro udržení bezpečnosti země i hospodářského růstu.
Opoziční strany – ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STAN – naopak namítaly, že navržené změny pravidla neposilují, ale oslabují, a že rozšiřují výjimky, které otevírají prostor pro vyšší deficity. Vládní zástupci tuto kritiku odmítli jako účelovou a poukazovali na to, že právě minulá vláda nastavila fiskální pravidla v nesouladu s realitou státního rozpočtu.
Kontrola veřejnoprávních médií a změna Ústavy
Druhým bodem byla senátní ústavní novela, která do článku 97 Ústavy doplňuje kompetenci Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat hospodaření právnických osob poskytujících veřejnou službu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání, tedy České televize a Českého rozhlasu. Návrh ve druhém čtení uvedla senátorka jako předkladatelka; podporu mu vyjádřil i mediální výbor.
Zpravodaj výboru pro mediální záležitosti Ondřej Babka novelu obhajoval s tím, že stávající rady a dozorčí komise obou institucí nemají dostatečné možnosti kontroly hospodaření. Kontrolní činnost NKÚ má podle něj jasně vymezené limity – úřad by prověřoval pouze hospodaření z poplatků za média veřejné služby – a změna podle něj přispěje k důvěryhodnosti veřejnoprávních médií, aniž by zasahovala do jejich nezávislosti. Připomněl, že záměr má v programovém prohlášení i současná vláda.
Koalice zároveň navrhla úpravu formulace senátního návrhu tak, aby jej nebylo možné chápat jako trvalé ústavní zakotvení obou médií bez možnosti měnit jejich zákonnou úpravu. Opozice tuto úpravu kritizovala. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob varoval, že chystaná změna financování ČT a ČRo směřuje k jejich oslabení a politické závislosti, a předseda klubu ODS Marek Benda podmínil souhlas s novelou tím, aby zákony o ČT a ČRo patřily mezi předpisy, u nichž Sněmovna nemůže přehlasovat Senát. Část opozičních poslanců upozorňovala i na rizika rozšiřování článku 40 Ústavy o takzvané organické zákony.
Hlasování a další postup
K věcnému hlasování o rozpočtových pravidlech ani o ústavní novele během této schůze nedošlo. Sněmovna v úvodu pouze potvrdila ověřovatele schůze (pro 111 ze 113 přihlášených poslanců, jeden proti) a později schválila procedurální návrh na přerušení jednání nejpozději v 17:55 (pro 71 ze 118 přihlášených, 16 proti). Předsedající poté schůzi přerušil do následující středy. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů tak bude v projednávání obou předloh pokračovat na dalším jednacím dni.
