Poslanecká sněmovna schválila na mimořádné 18. schůzi usnesení, v němž vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajinského sdružení na území České republiky. Schůze byla svolána předsedou sněmovny na žádost 57 poslanců. Přítomno bylo 77 poslanců, pro usnesení jich hlasovalo 73, proti nikdo. Opoziční poslanci se schůze nezúčastnili.
Obsah usnesení: česko-německá deklarace a odmítnutí sjezdu
Předseda poslaneckého klubu Motoristů a ministr Boris Šťastný přečetl na začátku schůze návrh usnesení za vládní koalici. Usnesení v osmi bodech vyzdvihuje česko-německou deklaraci z roku 1997 jako základ moderních česko-německých vztahů a připomíná, že obě země se deklarací zavázaly nezatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami z minulosti. Sněmovna oceňuje dosažené vztahy a vyjadřuje odhodlání na jejich rozvoji dále aktivně se podílet. Usnesení rovněž konstatuje, že některé politické aspekty sudetoněmeckého hnutí jsou v českém historickém kontextu spojeny s důsledky nacistické okupace a poválečným uspořádáním, a proto dodnes představují citlivé téma.
Klíčovým bodem je vyjádření nesouhlasu s konáním sjezdu na území České republiky. Jako důvod uvádí usnesení historické souvislosti a skutečnost, že se v části sudetoněmeckého prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání a relativizující historickou odpovědnost. Sněmovna dále kategoricky odsuzuje jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného majetkového uspořádání. Na závěr vyzývá organizátory — zejména Spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajinského sdružení — aby od konání sjezdu na území České republiky upustili.
Stanovisko Motoristů a ANO: respekt k suverenitu, ochrana česko-německých vztahů
Šťastný ve svém vystoupení zdůraznil, že odmítnutí sjezdu není odmítnutím Německa ani lidí s kořeny v českých zemích. Jde o respekt k poválečnému uspořádání Evropy a k mezinárodnímu právu. Sudetoněmecký landsmanšaft označil za organizaci, která se nikdy nebyla ochotná distancovat od svých extrémistických frakcí zpochybňujících poválečné uspořádání. Kritizoval také opoziční poslance, kteří sjezd po mnoho hodin v sněmovně podporovali, a některá média, která podle jeho slov zamlčují historické skutečnosti. Česko-německé vztahy jsou dnes nejlepší v moderních dějinách, zdůraznil Šťastný — jsou vybudovány na respektu, ekonomické spolupráci a sdílených evropských hodnotách. Právě proto je nutné chránit je před starými ideologickými konstrukcemi.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá sdělila, že klub projednal usnesení s drtivou shodou. Česko-německá deklarace z roku 1997 nastavila klíčový rámec vztahů obou zemí — závazek nezatěžovat je otázkami z minulosti. Malá připomněla, že jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva toto téma detailně projednala i na Radě vlády pro národnostní menšiny, jejímž místopředsedou je zástupce německé menšiny. Sjezd označila za akci, která otevírá staré rány — zejména u starší generace. Vyhrocená debata ve sněmovně i na sociálních sítích podle ní ukázala, že mnozí občané a rodiny tato historická traumata nesou dodnes celé generace. Usnesení je jasným sdělením, které nemá poškozovat česko-německé vztahy, ale naopak je chránit, uzavřela Malá.
Poslanec ANO Marek Novák v obecné rozpravě poukázal na historický kontext odsunu. Připomněl, že z Česka bylo vysídleno 300 až 350 tisíc Němců, zatímco z Polska 3 až 3,5 milionu, přičemž Polsko navíc získalo 100 tisíc km² německého území, a přesto se tento typ sporů tam nevede — protože polská politická scéna vnímá otázku poválečného uspořádání jako věc národního zájmu bez stranické diskuse. Novák zdůraznil, že Benešovy dekrety nevznikly z vůle jednoho člověka, ale přenášely do českého právního řádu dohody vítězných mocností z konferencí v Jaltě a Postupimi. Divoké odsunové excesy přitom probíhaly před vydáním dekretů, nikoliv v jejich důsledku. Na půdě sněmovny přečetl prohlášení spolku Lidice Memory, který sdružuje přeživší a pozůstalé z nacisty vypálené vesnice: spolek zásadně odmítá konání sjezdu v České republice a žádá využití všech dostupných právních, politických i diplomatických prostředků k jeho odvrácení. Novák připomněl, že obsah tohoto prohlášení je obsahově téměř totožný s předloženým usnesením.
Hlasování a závěr schůze
V podrobné rozpravě zpravodajka poslankyně Lucie Šafránková přečetla usnesení v konečném znění a upozornila, že opoziční návrhy usnesení, avizované v předchozí obecné rozpravě, nemohou být hlasovány, protože jejich předkladatelé nejsou přítomni. S faktickou poznámkou vystoupil ještě poslanec SPD Miroslav Ševčík, který označil pořádání sjezdu na českém území za aroganci, a zdůraznil, že odsun sudetských Němců se uskutečnil na základě Postupimské dohody ze 2. srpna 1945, nikoli Benešových dekretů. Poukázal také na to, že na konci 30. let bylo z pohraničí vyhnáno přes 171 tisíc Čechů včetně více než 18 500 Židů.
Usnesení bylo schváleno 73 hlasy ze 77 přítomných poslanců, nikdo nehlasoval proti. Předseda sněmovny poté 18. schůzi ukončil a připomněl, že 19. schůze se uskuteční v pátek 15. května 2026.
