Poslanecká sněmovna přijala usnesení odsuzující konání sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně. Vládní koalice se při mimořádné schůzi postavila jednoznačně proti tomu, aby se tato akce poprvé od konce druhé světové války uskutečnila na českém území. Opozice — ODS, hnutí STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti — se hlasování neúčastnila. Všech 92 opozičních poslanců tak usnesení nepodpořilo. Na politické scéně se narýsovala tlustá čára.
Sjezd v Brně: kdo ho pozval a proč
Sudetoněmecký landsmanšaft do Brna nepřijel z vlastní iniciativy. Pozvala ho brněnská neziskovka Meeting Brno, která je personálně spjata s hnutím Žít Brno a Matějem Hollanem. Tvrzení, že jde o kulturní akci a festival českoněmeckého přátelství, neobstojí. Sudetoněmecký landsmanšaft není krajanský spolek — je to politická organizace s politickými cíli, přesně tak byla po celá desetiletí budována. Organizaci navíc zakládali bývalí vrcholní nacističtí funkcionáři z řad českých Němců.
Politický charakter sjezdu dokládá i složení hostů. Na akci, která se vydává za kulturní, přijeli bavorský premiér Söder a spolkový ministr vnitra Dobrindt. Politici takového kalibru dobře vědí, kam jedou a proč. Jejich přítomnost nepochybně potvrzuje, že brněnský sjezd je demonstrací politické síly, nikoli kulturním setkáním.
Majetkové nároky a Benešovy dekrety
Jeden z nejčastěji opakovaných argumentů zastánců sjezdu zní: sudetoněmecký landsmanšaft si přece ze stanov vyškrtl majetkové nároky na Českou republiku, takže není čeho se bát. Jenomže k tomuto kroku došlo až pod dlouhodobým, intenzivním tlakem — a to i uvnitř Německa. Ústupek vynucený vnějším tlakem nevypovídá nic o skutečných záměrech organizace. Kdykoliv se příležitost naskytne, stanovy lze změnit znovu.
Sám Bernd Posselt, předseda landsmanšaftu, v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes otevřeně přiznal, že s Benešovými dekrety nesouhlasí. Benešovy dekrety přitom nejsou jen nějaká prohlášení — jsou to zákony, dekrety prezidenta republiky, které poválečný parlament schválil a začlenil do právního řádu obnoveného Československa. Jejich zpochybňování je zpochybňováním výsledků druhé světové války a právního uspořádání poválečné Evropy.
Opozice se vybarvila: 92 poslanců usnesení nepodpořilo
Místopředseda hnutí SPD Radim Fiala ve sněmovně shrnul to, co mnozí říkali jen v náznacích. Reagoval přitom na slova Marka Bendy z ODS, který prohlásil, že projednávaná věc nemá se zájmy České republiky nic společného.
„To je pravda, Marku. Tady se totiž řeší zájmy sudetoněmeckého landsmanšaftu. To je největší konflikt mezi koalicí a opozicí za posledních 20 let. Vy jste tady do krve dneska hájili zájmy sudetoněmeckého landsmanšaftu. Místo zájmy těch lidí, kteří umřeli v těch koncentráčácích," — Radim Fiala, místopředseda SPD
V poslanecké sněmovně je 92 opozičních poslanců — ODS, hnutí STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Piráti. Žádný z nich usnesení nepodpořil. A co je ještě výmluvnější: ani jeden z nich se veřejně nevymezil vůči tomu, jak se jeho kolegové k tématu postavili. Tvrdit, že usnesení je nenávistné, jak říkají někteří lidovci, je vzhledem k jeho obsahu absurdní. Usnesení je naopak kultivované a věcné — a přesto je příliš mírné. Poslankyně Gabriela Svárovská z poslaneckého klubu Pirátů dokonce v televizi CNN Prima News hájila tuto organizaci srdnatěji než sám Posselt.
Stojí za připomenutí, čí zájmy mají čeští poslanci hájit. Usnesení, které vyjadřuje nesouhlas s politickou akcí cizí mocí sponzorované organizace na českém území, není politická půtka — je to elementární obrana české státnosti. Celá sněmovna, vládní koalice i opozice, měla zvednout ruku.
Česká státnost není obchodní artikl
Zaznívá argument, že odmítáním sjezdu poškozujeme českoněmecké vztahy a ohrožujeme obchodní výměnu. Českoněmecké vztahy jsou důležité. Obchod je důležitý. Česká státnost je však důležitější než obojí. Národ, který není schopen hájit svoji státnost před těmi, kdo by ji nejraději přepsali, si sám podřezává větev, na níž sedí.
Debata nebyla vyvolána vládou ani petenty, kteří sjezd odmítají a podepisují petice v desetitisících. Odmítavý postoj k sjezdu vyjádřili i oba žijící bývalí prezidenti, Václav Klaus a Miloš Zeman. Vášnivou debatu vyvolal sudetoněmecký landsmanšaft pod vedením Bernda Posselta, brněnští aktivisti, kteří ho pozvali, a opoziční politici, kteří ho místo českých národních zájmů ve sněmovně hájili.
Petr Pithard v deníku Právo tvrdil, že pořádání sjezdu není věcí poslanecké sněmovny. Opak je pravdou. Hájit českou státnost je přesně úkolem poslanecké sněmovny a tím, kdo se tuto roli zhostil, byla tentokrát vládní koalice.
Tisíciletá česká státnost nestojí na tom, zda si k nám někdo přijede vykonat sjezd. Stojí na ochotě ji hájit — i za cenu nepříjemných rozhovorů s obchodními partnery. Koalice to udělala. Opozice ne.
