Poslanecká sněmovna zahájila další jednací den rozsáhlou agendou. Po procesních bodech — schválení pravidel hospodaření poslaneckých klubů a odměn členů kontrolní rady Grantové agentury ČR — přešla k jádru schůze: třem vládním zákonům v prvním čtení. Všechny tři tisky předkládala místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Šillerová společně s ministrem dopravy Ivanem Bednákem.

Rekodifikace účetnictví: zákon čekající od roku 1991

Ústředním bodem dopolední části schůze byl vládní návrh nového zákona o účetnictví (sněmovní tisk 631, první čtení). Šillerová zdůraznila, že stávající zákon pochází z roku 1991 a není schopen dostát požadavkům dnešního ekonomického prostředí. Práce na věcném záměru zákona začaly ještě za vlády Andreje Babiše v říjnu 2020 a dokončeny byly za vlády Petra Fialy. Výsledný návrh vznikl v úzké spolupráci s akademickou sférou, komorou auditorů, komorou daňových poradců i hospodářskou komorou.

Zákon přináší zásadní změny: inkorporuje mezinárodní principy účetního výkaznictví, zavádí koncepční rámec jako interpretační vodítko, snižuje administrativní zátěž a umožňuje širší použití mezinárodních účetních standardů (IFRS). Fyzické osoby a neziskové právnické osoby budou moci být účetními jednotkami na dobrovolné bázi. Zákon rovněž transponuje požadavky evropského práva na transparentnost.

Zpravodaj Patrik Pařil ve své zprávě ocenil zavedení čtyřpilířového koncepčního rámce: cíl účetního výkaznictví, kvalitativní požadavky na účetní informace, vymezení prvků účetní závěrky a zásady pro sestavování závěrky. Zákon poprvé výslovně definuje účetní prvky jako aktiva, dluhy, vlastní kapitál, výnosy nebo výsledek hospodaření.

Poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN) upozornila na zásadní změnu pro stovky příspěvkových organizací: nový zákon zcela opouští koncept vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, dosud hojně využívaný. Vyzvala ministerstvo financí, aby navazující prováděcí vyhlášky a metodické pomůcky připravilo co nejrychleji. Poslanec Vojtěch Munzar (ODS) přivítal prodloužení lhůty a upozornil na připomínku Legislativní rady vlády ke stanovení pokut z obratu prostřednictvím kvalifikovaného odhadu — tu považuje za zásadní ke konzultaci. Poslanec Miroslav Šefčík (SPD) doporučil zákon přijmout, avšak s účinností odloženou na 1. ledna 2029 a po nové odborné oponentuře.

Šillerová navrhla prodloužení lhůty k projednání ve výborech o 60 dní — celkem na 120 dní — z důvodu nutnosti připravit komplexní pozměňovací návrh k doprovodné novele. Sněmovna návrh přijala hlasováním č. 254 (pro 129 poslanců, proti nikdo). Zákon byl přikázán Rozpočtovému výboru jako garančnímu.

Doprovodný zákon: změny ve 150 navazujících zákonech

Bezprostředně navazoval sněmovní tisk 64 — vládní návrh změnového zákona, který upravuje terminologii a věcný obsah ve více než 150 navazujících zákonech, zejména pak zákona o daních z příjmů a zákona o oceňování majetku.

Ministryně Šillerová otevřeně přiznala, že zatímco samotný zákon o účetnictví byl přijat odbornou veřejností velmi pozitivně, změnový zákon se setkal s výhradami. Problémy se týkají zejména nejasností kolem pojmu daňová hodnota, přechodných ustanovení, leasingu a investic. „Musí to dávat smysl a pomůžou nám je opravit," uvedla Šillerová a oznámila zřízení pracovní skupiny složené z expertů ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství a externích odborníků, včetně senátora Goláně (ODS, daňový poradce). Sněmovna schválila prodloužení lhůty i pro tento tisk — rovněž na 120 dní (hlasování č. 256, pro 125 poslanců).

Inteligentní dopravní systémy: transpozice se zpožděním

Třetím bodem byl vládní zákon o změně zákona o silničním provozu (sněmovní tisk 83), jehož cílem je transpozice směrnice EU 2023/2661 o inteligentních dopravních systémech. Směrnice měla být implementována do 25. prosince 2025; České republice v lednu 2026 dorazil list o zahájení řízení pro nesplnění povinností.

Ministr Bednák vysvětlil, že zákon ukládá povinnost zajistit dostupnost a přístupnost 27 kategorií dat o silničním provozu, dopravním značení, parkovištích, přístupových uzlech (zastávky, stanice, přístaviště, letiště) a přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu. Správcem dat bude Ředitelství silnic a dálnic, ministerstvo dopravy pak zveřejní data o přístupových uzlech.

Zpravodajka Zuzana Ožanová zdůraznila, že se jedná o čistou transpozici bez jakýchkoli dodatků z národní praxe, a navrhla zkrácení lhůty projednání ve výborech na 30 dní. Zdůraznila, že ministerstvo dopravy se dokonce obrátilo na Evropský soudní dvůr, protože prováděcí pravidla komise považovalo za příliš rozsáhlá — soud však povinnost potvrdil.

Debata se rozvinula zejména kolem otázky praktického využití dat. Poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) se dotazoval na anonymizaci dat a financování sběru pro obce. Poslanec Vlastimír Válek navrhl propojení dat se systémy záchranné služby pro tvorbu koridorů, poslanec Jiří Havránek zdůraznil potřebu open dat přístupných občanům. Poslanec Ivan Adamec (ANO) varoval před zjednodušeným pohledem a připomněl rozsah projektu digitální technické mapy. Ministr Bednák v závěrečném slovu potvrdil, že data budou open data v jednotném strojovém formátu.

Zákon byl přikázán Hospodářskému výboru jako garančnímu a dále výboru pro veřejnou správu a místní rozvoj (návrh pana Háse). Výbor pro bezpečnost přikázán nebyl (hlasování č. 259: pro 54, proti 81). Lhůta zkrácena na 30 dní (hlasování č. 260: pro 106, proti 8).

Investiční fondy: gold plating a evropský pas depozitářů

Odpolední blok zahájila novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech (sněmovní tisk 13), transponující dvě směrnice EU — UCITS a AIFMD II. Šillerová navrhla zkrácení lhůty na 30 dní z důvodu blížícího se transposičního termínu (16. dubna 2026).

Zpravodaj Jan Hrnčíř (SPD) přednesl kritické stanovisko: zákon podle něj využívá téměř všechny volitelné možnosti, které směrnice nabízí, a přidává povinnosti nad rámec povinné transpozice (tzv. gold plating). Jako konkrétní rizika jmenoval: rozšíření pravomocí orgánů dohledu bez dostatečných kapacit ČNB, možnost zahraničního depozitáře bez pobočky v ČR (oslabení ochrany investorů), otevření fondů pro správu nevýkonných úvěrů a sekuritizaci, obecně formulovaná opatření na ochranu osobních údajů. Navrhl dopracování zákona pozměňovacími návrhy ve druhém čtení.

Poslanec Libor Turek podrobně analyzoval čtyři hlavní oblasti novely: nástroje pro řízení likvidity (manažeři otevřených fondů si ze seznamu devíti harmonizovaných nástrojů vyberou nejméně dva), přísná pravidla pro outsourcing klíčových činností (zamezení vzniku prázdných schránek), zavedení evropského pasu depozitářů a rozšíření nabídky investičních služeb. Uzavřel, že jde o legitimní transpozici s minimem gold platingu — za gold plating označil pouze zákaz spotřebitelských úvěrů na účet fondů a zpřísnění režimu nelicencovaných správců.

Poslanec Jan Jakob se ohradil proti rámování novely jako diktátu EU a zdůraznil, že Česká republika je spolunositelem evropské legislativy: „Kapitálový trh stojí a padá na důvěře. Pokud investoři věří pravidlům, investují." Poslankyně Sedmihradská (STAN) ocenila přístup novely, ale požádala o podrobnější výklad podmínek pro udělení evropského pasu depozitářů na jednání Rozpočtového výboru. Poslanec Karel Hás vyzval ke společnému vymítání gold platingu ve druhém čtení a dotázal se na plánované prolomení mlčenlivosti zaměstnanců ČNB vůči finanční správě — to Šillerová potvrdila jako záměr vyplývající ze směrnice, se kterým ČNB souhlasila.

Šillerová v závěru ujistila sněmovnu, že ministerstvo nad rámec transpozice šlo jen tam, kde směrnice nabízí volitelné možnosti — a to proto, aby české fondy neměly horší podmínky než zahraniční konkurence. Zákon byl přikázán Rozpočtovému výboru, lhůta zkrácena na 30 dní (hlasování č. 262: pro 110 poslanců, proti nikdo).

Závěr jednacího dne a interpelace

Po projednání tří klíčových zákonů sněmovna hlasováním vyřadila zbývající neprojednané body pořadu (č. 263: pro 107, proti 1). Od 14:30 pokračovala blok ústních interpelací zaměřený na předsedu vlády Andreje Babiše i ostatní ministry. Prvním interpelujícím byl poslanec Martin Šmíd, který se dotazoval na situaci v rezortu životního prostředí a financování národních parků.