Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů ve středu 14. října přehlasovala veto prezidenta republiky a definitivně prosadila nový zákon o státních zaměstnancích i doprovodnou novelu. Pro oba zákony zvedlo ruku 104 poslanců, o tři víc, než bylo potřeba. Opozice po více než pětihodinovém jednání ohlásila, že se obrátí na Ústavní soud. Na mimořádnou schůzi navázalo pokračování řádné schůze: Sněmovna schválila ve třetím čtení pět vládních zákonů, provedla blok voleb a večer jednání ukončila série přestávek, které si vzaly opoziční kluby.
Mimořádná schůze s jediným tématem
Mimořádnou 35. schůzi svolal předseda Sněmovny podle jednacího řádu na žádost 61 poslanců. Na programu měla jen dva body: zákon o státních zaměstnancích (sněmovní tisk 76) a související změnový zákon (tisk 77), které poslancům vrátil prezident. Pořad mimořádné schůze nejde rozšiřovat ani měnit a před jeho schválením mohou mluvit jen poslanci s přednostním právem.
Toho využili předsedové opozičních klubů, kteří postupně vyčerpali své třicetiminutové limity. Shodli se na tom, že zákon měl vzniknout jako vládní návrh s mezirezortním připomínkovým řízením, ne jako poslanecká iniciativa. Předseda klubu TOP 09 otevřeně přiznal, že mimořádná schůze mu dává na projev 30 minut místo zhruba devíti, které by měl na řádné schůzi. Sněmovna pak pořad schůze schválila.
Vondráček: veto je zbytečné a škodlivé
Za předkladatele vystoupil poslanec ANO Radek Vondráček. Prezidentovo ústavní právo vrátit zákon podle něj plně respektuje, stejně jako on má právo hájit svůj návrh. Po zamítnutí v Senátu se jím Sněmovna zabývala už počtvrté a teď znovu. Poslanecký návrh je podle Vondráčka legitimní formou zákonodárné iniciativy, kterou Ústava výslovně připouští, a o zákoně se vedla dlouhá odborná debata. Nikdo podle něj netvrdí, že krajští úředníci, na které se vztahuje zákoník práce, jsou kvůli tomu politicky závislí, a návrh se vrací k principu, že vedoucí řídí své zaměstnance. Doporučení Evropské komise k ochraně vedoucích úředníků navíc podle navrhovatele není předpis Evropské unie, který by Česko porušovalo.
K výhradě o pravomocích prezidenta připomněl, že Ústava svěřuje hlavě státu pověřování a odvolávání vedoucích zastupitelských misí, ale sporné je, zda pod tento pojem spadají i stálé mise u mezinárodních organizací. Pokud má prezident za to, že zákon odporuje Ústavě, může se obrátit na Ústavní soud. Dílčí kompetenční spor by ale neměl blokovat celou reformu zaměstnávání státních úředníků.
Vondráček přidal historickou poznámku: velmi podobnou koncepci připravila už vláda Petra Nečase. Tehdejší ministr vnitra Jan Kubice předložil v roce 2013 zákon o státních úřednících postavený na pracovněprávním pojetí, s pravidly pro výběrová řízení, hodnocení i skončení pracovního poměru. Návrh tehdy padl s rozpuštěním Sněmovny. „To, co bylo v roce 2013 legitimní cestou k profesionalizaci úřednictva, přece nemůže být automaticky v roce 2026 útokem na nezávislost státní správy,“ řekl. Veto podle něj přichází ve chvíli, kdy se státní instituce připravují na účinnost zákona od 1. listopadu, a vytváří další časový tlak a právní nejistotu. Zákon prý není dokonalý, žádná rozsáhlá reforma taková být nemůže, ale stát potřebuje správu, která bude vedle odbornosti a stability také pružná a výkonná. Veto proto označil za zbytečné a škodlivé a požádal poslance, aby vůli Sněmovny znovu potvrdili.
Zpravodaj garančního ústavněprávního výboru Karel Haas pak shrnul prezidentovo společné odůvodnění k oběma tiskům: výhrady ke způsobu legislativního procesu, obavu z politizace státní správy a u tisku 77 rozpor s článkem 63 Ústavy. Poslanci následně 135 hlasy bez jediného proti sloučili rozpravu k oběma tiskům.
Spor o vedoucí stálých misí
Nejostřejší spor se vedl o změnu, kterou do doprovodného zákona vložil pozměňovací návrh: pověřování a odvolávání vedoucích stálých misí, například při Evropské unii, NATO nebo OSN, má přejít z prezidenta na ministra zahraničních věcí. Poslanec STAN Karel Dvořák ji považuje za změnu ústavních pravidel běžným zákonem a za přílepek, který se státní službou nesouvisí. Opozice ohlásila, že pokud koalice veto přehlasuje, napadne tuto část u Ústavního soudu.
Poslankyně ANO Helena Válková se ohradila proti tvrzení, že jde o pomstu prezidentovi. Žádnou pomstu v návrhu nevidí a za sebe zaručila, že při debatě v poslaneckém klubu nic takového nezaznělo. Pravomoc v této oblasti podle ní už dnes ve značné míře náleží ministrovi zahraničních věcí a změna ji jen zpřesňuje, aby nevznikaly nejasnosti. Zároveň přiznala, že odůvodnění návrhu mělo být podrobnější a srozumitelnější. Pro změnu hlasovala, protože si nemyslí, že by byla v rozporu s Ústavou nebo ji nepřímo měnila. „Pokud to posoudí Ústavní soud, tak budeme vědět, zda dá za pravdu mému názoru, nebo názoru mých ctěných kolegů,“ uzavřela.
Ožanová: úředníci státu blíž obcím a zákoníku práce
Spolunavrhovatelka zákona, poslankyně ANO Zuzana Ožanová, zopakovala jeho cíl: modernizovat právní úpravu státních zaměstnanců, zvýšit pružnost a otevřenost a omezit byrokracii a strnulé postupy. Smyslem podle ní není zajistit pohodlná a dobře placená místa, ale kvalitní, věcnou a včasnou službu občanům. Nový zákon má 89 paragrafů místo 207 a přibližuje se pracovnímu právu. „Čím složitější, neznamená tím lepší,“ řekla.
Ožanová, která má vlastní zkušenost úřednice obce s rozšířenou působností, připomněla, že na obcích a krajích se postupuje podle zákona o úřednících územních samosprávných celků a podpůrně podle zákoníku práce a nikdo tam nemluví o politických čistkách. Zaměstnanci samotné Sněmovny mají smlouvy podle zákoníku práce. Zákon se navíc netýká jen ministerstev, ale asi 150 dalších úřadů od katastrálních a zeměměřických úřadů přes archivy a hygienické stanice po Českou obchodní inspekci. Ani zákoník práce přitom nedovoluje propustit člověka bez důvodu: špatná práce důvodem k výpovědi je, politická příslušnost ne.
V některých bodech zákon podle Ožanové pravidla dokonce zpřísňuje. Vedoucí správního úřadu, státní tajemník a vrchní ředitel sekce nesmějí být ani členy politické strany či hnutí, dosud jim byl zakázán jen výkon stranické funkce. Pětileté funkční období vedoucích zůstává, ale kdo dosahuje vynikajících výsledků, nemusí být znovu přesoutěžen. Později v rozpravě ještě citovala novinový článek o obcích, podle kterého samotná výměna starosty není důvodem k propuštění úředníků: k témuž modelu se podle ní nová úprava přibližuje.
Veto přehlasováno, oba zákony dostaly 104 hlasů
Ve sloučené rozpravě vystoupila dlouhá řada opozičních poslanců z KDU-ČSL, STAN, TOP 09, Pirátů i ODS, kteří vyzývali k respektování veta. Za ODS přitom Karel Haas řekl, že jeho strana směr ke zrušení dosavadního systému státní služby a k soukromoprávní úpravě podporuje a opírá se o analýzu Úřadu vlády, podle které služební zákon po jedenácti letech nepřinesl slibované výsledky. Pro zákon však ODS hlasovat nemohla kvůli pozměňovacím návrhům, které do něj podle Haase nepatří.
Podle čl. 50 Ústavy potřebovala Sněmovna k přehlasování veta nadpoloviční většinu všech poslanců, tedy 101 hlasů. U zákona o státních zaměstnancích (tisk 76) bylo přihlášeno 173 poslanců, 104 hlasovalo pro a 66 proti. U doprovodného zákona (tisk 77) bylo přihlášeno 175 poslanců, pro opět 104, proti 70. Pro hlasovali jen poslanci ANO, SPD a Motoristů, z opozice nikdo. Oba zákony budou vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mimořádná schůze tím skončila.
Řádná schůze: koalice si prosadila pořad
Odpoledne Sněmovna pokračovala druhým jednacím dnem řádné 34. schůze. Tisky 76 a 77 z jejího programu odpadly, protože byly projednány na mimořádné schůzi. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá jménem tří poslaneckých klubů navrhla, aby se hlasovalo i po 19. hodině, což Sněmovna schválila 81 hlasy proti 40. Dále prosadila, aby se ještě týž den po třetích čteních projednávaly v prvním čtení body ministerstva spravedlnosti, na které předchozí den nezbyl čas: novela občanského soudního řádu, dvě novely trestního zákoníku, novela zákona o evidenci skutečných majitelů, ochrana obchodního tajemství a dvojice zákonů o odčerpávání majetku nevysvětlitelného původu. Všech sedm návrhů prošlo.
Opozice naopak neuspěla se čtyřmi novými body. Žádala informaci vlády o reformách, které mají naplnit fiskálně strukturální plán, dva body k plánované změně rozpočtového určení daní pro Prahu, Brno, Ostravu a Plzeň a bod o revizi inkluze ve školách. Předseda poslaneckého klubu TOP 09 věcně upozornil, že fiskální plán počítá pro rok 2029 se schodkem veřejných financí 1,6 % HDP, kdežto nový střednědobý výhled s 2,9 %. Pro zařazení bodů hlasovalo 61 až 62 poslanců, proti vždy 89.
Třetí čtení: baterie a fluorované plyny
Blok třetích čtení otevřel ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) novelou zákona o výrobcích s ukončenou životností. Přizpůsobuje české právo evropskému nařízení o bateriích a odpadních bateriích, podrobněji upravuje průmyslové baterie včetně bateriových úložišť a řeší takzvaný free riding, tedy situaci, kdy náklady na zpracování odpadu platí někdo jiný než výrobce nebo dovozce, který výrobek uvedl na trh. Týká se baterií, elektrozařízení i pneumatik. Sněmovna novelu schválila 104 hlasy, proti bylo 14 poslanců.
Druhá Červeného předloha mění zákon o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech. Reaguje na nová evropská nařízení, která zpřísňují zákazy uvádění některých výrobků na trh a zavádějí požadavky na prevenci úniků u chlazení, klimatizací, tepelných čerpadel, elektrických spínacích zařízení, izolačních pěn a aerosolů. Ministerstvo podpořilo pozměňovací návrh výboru, opoziční návrhy na mírnější kontroly a školení neprošly. Zákon dostal 132 hlasů, proti byl jediný poslanec.
Spotřebitelé, opravy a elektronické důkazy
Tři vládní předlohy ministerstva průmyslu a obchodu uvedla za nepřítomného vicepremiéra Karla Havlíčka ministryně pro místní rozvoj Mrázová. Zákon o určování provozoven a jmenování zástupců některých poskytovatelů služeb stanoví, jak budou poskytovatelé zajišťovat elektronické důkazy pro trestní řízení s přeshraničním prvkem v rámci EU. Prošel 141 hlasy bez jediného hlasu proti.
Novela zákona o ochraně spotřebitele a občanského zákoníku zakazuje takzvaný greenwashing, tedy klamání spotřebitelů o dopadech výrobků na životní prostředí nebo společnost. Když reklamace skončí opravou, a ne výměnou výrobku, prodlouží se záruka ze dvou na tři roky. Ministerstvo nesouhlasilo s pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, který zavádí dvouleté přechodné období pro výrobky vyrobené nebo uvedené na trh podle dosavadních pravidel: směrnice podle ministryně takovou výjimku nedovoluje a podnikatele by navíc mátlo, od kdy nová pravidla platí. Poslanci návrh přesto schválili 118 hlasy proti 15 a zákon jako celek pak 141 hlasy. Třetí předloha zavádí povinnost výrobců opravit vybrané výrobky, jako jsou pračky, myčky, ledničky, mobilní telefony nebo tablety, i po skončení zákonné záruky. Zákon o povinnostech souvisejících s opravou výrobku prošel 148 hlasy, nikdo nebyl proti.
Poslední na řadě byl zákon o digitální ekonomice, který má zajistit uplatňování evropského nařízení o digitálních službách. Koordinátorem digitálních služeb určuje Český telekomunikační úřad a podle ministryně je potřebný i proto, že proti Česku vede řízení Soudní dvůr EU. Po sporu o rozdělení hlasování o pozměňovacích návrzích si předseda klubu SPD vzal přestávku na poradu klubu a třetí čtení se přesunulo na páteční blok vyhrazený třetím čtením.
Volby do sněmovních komisí a rad
V 19 hodin přišel na řadu blok voleb, který provedl předseda volební komise Martin Kolovratník. Do stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Sněmovna zvolila Libora Formana z Motoristů na místo, které klubu náleží. Ostatní volby proběhly tajně: dvě místa v Radě Českého rozhlasu s pěti kandidáty, místo v dozorčí radě Vinařského fondu, o které se ucházeli Jiří Kotlík (ANO) a Jana Krutáková (STAN), a členové kontrolních rad Grantové a Technologické agentury.
Koalice zároveň přeskupila vedení tří orgánů. Předsedou komise pro hybridní hrozby měl po rezignaci Vojtěcha Krňanského nastoupit Michal Ratiborský (ANO), do čela komise pro kontrolu činnosti BIS po Robertu Králíčkovi Krňanský za Motoristy a vedoucím delegace v Parlamentním shromáždění OBSE místo Ratiborského Jan Richtr (ANO). Ve všech třech případech šlo o jediného navrženého kandidáta.
Večer: občanský soudní řád a konec jednacího dne
Večer Sněmovna v prvním čtení projednala novelu občanského soudního řádu, kterou předkládá ministr spravedlnosti Jeroným Tejc. Novela provádí evropskou směrnici proti šikanózním žalobám. Tejc v závěrečném slově uznal, že zastupování před soudem právnickou osobou místo advokáta je mimořádná věc a sám jako advokát jeho rozšiřování nepodporuje, směrnice to ale požaduje. Vláda proto využila institut, který občanský soudní řád už zná, aby nevznikal nový. Přednostní projednání takových sporů má zajistit zrychlené řízení, které směrnice vyžaduje.
Novela mění i dvě věci mimo směrnici. Kdo se odvolá proti prvoinstančnímu rozsudku ve sporu o náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím státu, zaplatí poplatek 2000 korun, aby zvážil, zda odvolání dává smysl. A stát už nebude odškodňovat za trestní stíhání ty, jejichž stíhání skončilo jen kvůli promlčení činu. Tejc to vysvětlil judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, který Česku vytkl porušení presumpce neviny, když civilní soud takové odškodnění odmítl. Návrh dostal ústavněprávní výbor (108 hlasů pro, nikdo proti), návrh přikázat ho i výboru pro média a kulturu neprošel (28 pro, 75 proti).
Už v závěrečném slově ministr vytkl své předchůdkyni v úřadu, poslankyni ODS Evě Decroix, že kritizuje návrh, který sama ve stejné podobě poslala vládě, a po hlasování ji ještě poučil o tom, jak probíhá legislativní proces. Decroix namítla, že její ministerstvo návrh poslalo legislativní radě vlády, kdežto současný ministr ho radě nepředložil. Následovala ostrá výměna názorů a opoziční kluby si postupně vzaly pět dvouhodinových přestávek na porady. Místopředseda Sněmovny Nacher namítal, že řetězením přednostních práv opozice obchází dřívější dohodu. Předsedající pak musel schůzi přerušit do čtvrtečního rána.
Závěr
Koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila nový zákon o státních zaměstnancích i přes veto prezidenta a výhrady Senátu. Podle navrhovatelů zjednodušuje a modernizuje státní službu a přibližuje ji pracovnímu právu i pravidlům pro úředníky obcí a krajů, opozice v něm vidí oslabení nezávislosti úředníků. Spornou pravomoc ministra zahraničí pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí chce opozice napadnout u Ústavního soudu. Ve zbytku dne Sněmovna bez výrazných sporů schválila evropské předlohy o bateriích, fluorovaných plynech, ochraně spotřebitele, opravách výrobků a elektronických důkazech, zákon o digitální ekonomice odložila na pátek.
