Druhý jednací den 20. schůze Poslanecké sněmovny ze 4. června byl víc než sedm hodin dlouhý a věcně přinesl tři výrazné body: schválení sněmovních návrhů na státní vyznamenání včetně bývalého prezidenta Miloše Zemana, dlouhou interpelaci o kauze kontaminované kojenecké výživy s odpovědí ministra zemědělství Martina Šebestiána a procesní spor o přítomnost členů vlády na ranních interpelacích. Závěr dne patřil sociální agendě a otázkám pracovněprávní administrativy.
Sněmovna doporučila Miloše Zemana na řád Bílého lva, Michael Žantovský odmítnut
Hlasování o sněmovních návrzích na státní vyznamenání pro letošní rok prošlo v sérii samostatných hlasování. Z předložených 155 návrhů jich přes 150 podvýbor postoupil dále, čtyři vyřadil a poslanci si je mohli individuálně načíst. Celkem bylo letos podáno 327 návrhů, z toho 41 na řád Bílého lva, 16 na řád Tomáše Garrigua Masaryka, 152 medaile za zásluhy a 118 medaile za hrdinství. Loni i předloni byl celkový objem nominací zhruba 176.
Klíčové bylo hlasování o bývalém prezidentovi Miloši Zemanovi: pro návrh hlasovalo 94 poslanců, proti 73, návrh prošel těsně po stranické linii. O několik minut později přišel ke slovu návrh na bývalého velvyslance USA a šéfa Knihovny Václava Havla Michaela Žantovského — pro hlasovalo 71 poslanců, proti 22, návrh nebyl přijat, protože nezískal dostatečnou podporu napříč plénem.
In memoriam prošly návrhy na herce Jiřího Švengera, na hudebního skladatele Miroslava Kvače, na hudebníka Jana Vančuru, na diplomata Jaroslava Šedivého i na pamětníka Karla Zemana, většinou s podporou kolem 180 hlasů. Opoziční pirátská frakce v rozpravě navrhla doplnit na seznam investigativní novinářku Zdislavu Pokornou autorku knihy Zemanovo finále a textů o vlivových sítích kolem bývalého prezidentského úřadu a o byznysu Pavla Tykače; její nominace ale v podvýboru neprošla a ve sněmovně doplněna nebyla.
Kauza kontaminované kojenecké výživy: 650 tisíc balení a tři tisíce vrácených
Stát dostal v polovině prosince 2025 notifikaci o kontaminaci kojenecké výživy toxinem cereulid. Do české distribuce šlo bezmála 650 tisíc balení, výrobci a obchodníci podle dosavadních odpovědí vrátili necelých 3 500 — zbytek je v oběhu a stát nemá přehled o tom, kde se nachází. Státní zemědělská a potravinářská inspekce odvedla podle interpelující poslankyně-lékařky práci, kterou má dělat: provedla 88 kontrol, dohledala šest pozitivních nálezů, vydala opatření obecné povahy, když dobrovolné stahování nestačilo.
Druhá polovina resortu zemědělství ale dle interpelace selhala. Ministerstvo v písemné odpovědi uvedlo, že firmy Nestlé, Danone a Lactalis splnily oznamovací povinnost. Státní veterinární správa naopak v odpovědi podle zákona 106/1999 sdělila, že od těchto výrobců neobdržela jediné hlášení. Veterinární správa zároveň přiznala, že drtivá většina velkoskladů s kojeneckou výživou u ní není vůbec registrovaná — instituce, která má kontrolovat, o existujících skladech neví. Distribuční trasy k drogerii a doktoru Maxovi se k ní dostaly až 24. března, tři měsíce po notifikaci. Trestní oznámení na výrobce nepodal stát, ale nezisková organizace; policie na jeho základě koná.
Ministr zemědělství Martin Šebestián v odpovědi zdůraznil, že systém rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF, zřízený nařízením EP a Rady 178/2002, v tomto případě fungoval, jak má — informace byly předány národnímu kontaktnímu místu a kompetentním orgánům včetně Ministerstva zdravotnictví. V počáteční fázi šlo podle něj o hlášení vlastních kontrol výrobců, tedy o podezření, ne potvrzené nebezpečné potraviny. Veřejnost byla informována od 14. prosince. Otázku rozporu mezi vyjádřením ministerstva a veterinární správy slíbil prošetřit. Sněmovní výbor pro zdravotnictví dál vyzývá ministerstvo k aktualizaci stavu registrací skladů a k systémovému opatření pro kontrolu distribučních řetězců.
Procesní spor: ministři Babišovy vlády na interpelacích
Pirátská frakce v čele s Petrem Hladíkem a Olgou Richterovou opakovaně otevřela otázku, zda mají být odpovědi na písemné interpelace projednávány v nepřítomnosti dotyčného ministra či premiéra. Sněmovna podle koaličního klubu ANO nemá povinnost přerušovat projednávání jen proto, že člen vlády není v sále — interpelace mohou být zodpovězeny písemně a doplňková rozprava se vede s těmi, kdo přítomni jsou.
Koaliční místopředseda klubu ANO Robert Králíček i Marek Benda v rozpravě připomněli, že kompetentní reakce na opoziční otázky v dvouhodinovém pásmu interpelací je dlouhodobou praxí všech vlád. Koalice se brání nařčení z „blokování" — v úterý prošly podle koaličních poslanců normálně tři zákony, které byly připraveny, a sněmovna projednala body podle programu. Vystoupení v rozpravě byla rovnoměrně rozdělená a debata o sociálních službách, životním prostředí i bezpečnosti probíhala bez procedurálních obstrukcí. Konfrontace o procesní formě tak setrvale zastiňovala obsahová témata jednotlivých interpelací.
Závěr dne: rodičovský příspěvek, sociální služby a administrativní zátěž
Odpolední a večerní část dne přinesla sérii interpelací v sociální oblasti. Tématem byly mimo jiné spolufinancování sociálních služeb v obcích, štědrá prorodinná politika ve výši rodičovského příspěvku a otázka, proč v určitých případech není výhodné pro rodiče vracet se ke klasickému úvazku. Zazněly i interpelace k jednotnému měsíčnímu hlášení zaměstnavatele — administrativní agendě, na kterou si stěžují mzdové účetní, personalisté i podnikatelé.
Vystoupily mimo jiné poslankyně Gabriela Svárovská a Kateřina Stojanová s podněty k sociálním službám a obcím, Olga Richterová a Jana Pastuchová k tématům prevence a zaměstnaneckých benefitů. Ministr práce a sociálních věcí Klempíš na schůzi v této části nebyl přítomen, takže odpovědi přebírali pověření kolegové. Závěrem byla projednána i koordinační role Ministerstva vnitra při krizových opatřeních, kde se vystoupení odvolávalo na dřívější vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše.
