Schůze Poslanecké sněmovny 21. dubna 2026 přinesla debatu o třech klíčových tématech: rušení nominačního zákona, reforma financování veřejnoprávních médií a neplnění závazku 2 % HDP do obrany — které Česku osobně vytknul generální tajemník NATO Mark Rutte při neohlášené návštěvě v Praze. Na pořad dne se dostaly i volby nových členů Rady České televize zatížené skandálem s nahrávkou zachycující možné dohodování úplatků.
Průběh schůze: program a procedurální boje
Schůzi zahájil předsedající a přečetl seznam omluv. Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá jménem tří koaličních klubů navrhla upravit pořadí projednávání zákonů v bloku prvních čtení — jako první bod trestní zákoník (sněmovní tisk 115), jako druhý návrh na zrušení nominačního zákona (sněmovní tisk 116), dále zákon o státní sociální podpoře (tisk 124), zákon o sociálních službách (tisk 125) a další. Sněmovna zároveň hlasováním č. 79 (přihlášeno 161 poslanců, pro 85, proti 60) schválila, že bude jednat meritorně i procedurálně po 19. a po 21. hodině.
Opozice podávala řadu návrhů na zařazení nových bodů či vyřazení bodu č. 82 (volba členů Rady ČT). Hlasování č. 93 o vyřazení bodu č. 82 dopadlo 78 pro, 92 proti — návrh zamítnut. Všechny opoziční návrhy na nové body (nezávislá média, Miloš Vystrčil na Taiwan, geopolitický chaos vlády aj.) koalice přehlasovala v podobném poměru přibližně 76–92.
Rušení nominačního zákona: koalice prosazuje, opozice brání
Sněmovní tisk 116 — vládní návrh, který ruší nominační zákon (zákon zavedený v roce 2018 k omezení politických trafik v dozorčích a správních radách státních podniků) — byl zařazen jako druhý bod bloku prvního čtení. Zákon v roce 2018 samo předložilo hnutí ANO a sněmovna jej schválila 150 hlasy.
V rozpravě před a po půlnoci koaliční poslankyně Helena Válková obhajovala návrh s tím, že nominační zákon ve stávající podobě neplní svůj účel, je příliš byrokratický a nebrání politickým tlačenkám. Zároveň připustila, že zákon měl generálně preventivní účinek, jehož absenci pocítila praxe po jiné novele trestního zákoníku.
Opozice hájila nominační zákon jako jednu z mála funkčních protikorupčních pojistek. Poslankyně Olga Richterová (Piráti) připomněla, že zákon reagoval na zjištění BIS z roku 2014 — politický vliv v dozorčích radách byl tehdy označen za hlavní příčinu rozkrádání státních peněz přes předražené zakázky a za financování stranických pokladen, přičemž celkový obrat dotčených firem dosahoval přibližně 680 miliard Kč ročně. Poslanec Bohuslav Němec (KDU-ČSL) citoval tehdejší kompromisní pozměňovací návrh, který zákon prošel třetím čtením (150 hlasů), a podpořili ho poslanci ANO Radek Vondráček i Marian Jurečka. Debata pokračovala faktickými poznámkami až ke 23. hodině, kdy byl bod přerušen do středy 22. dubna.
Reforma financování ČT a nahrávka kolem volby radních
Druhým dominantním tématem dne byl záměr ministra kultury Ota Klempíře (nestr./Motoristé) přejít od financování České televize a Českého rozhlasu z koncesionářských poplatků na přímé financování ze státního rozpočtu. Vládní návrh zákona opozice i odborná veřejnost odmítají jako ohrožení nezávislosti veřejnoprávních médií.
Poslanec Zdeněk Hřib (Piráti) v přednostním vystoupení označil krok za útok na svobodu médií: přechodem financování pod státní rozpočet by o výši dotace každoročně rozhodovala vládní většina a ČT i ČRo by přišly o předvídatelný zdroj příjmů. Předseda STAN Vít Rakušan a předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornili, že ministr Klempíř nesvolal k návrhu žádné pracovní jednání s vedením obou médií, a vyzvali koalici k věcné odborné debatě. Opozice proto organizovala vlastní setkání s řediteli ČT a ČRo na čtvrtek 23. dubna ve 14:00.
Debatu dále zkomplikovala nahrávka zachycující rozhovor radních Rady ČT, v němž zaznívá zmínka o chybějících penězích za „blíže neurčenou volbu". Čtyři opoziční strany — Piráti, STAN, TOP 09 a ODS — požadovaly vyřazení bodu č. 82 (volba nových členů Rady ČT) z programu schůze, dokud se situace nevyjasní. Jmenovitě vyzvaly k odstoupení z volby radní Bradáče, Matochu, Šlégra a Veselého, kteří nesou také přímou odpovědnost za nezákonné odvolání dozorčí komise ČT v roce 2020, za nějž soudy určily škodu přibližně 4 miliony Kč. Koaliční většina návrh na vyřazení bodu zamítla (hlasování č. 93: 78 pro, 92 proti).
Rutte vytýká Česku neplnění 2 % HDP na obranu
Předseda STAN Vít Rakušan podrobně rozebral neohlášenou návštěvu generálního tajemníka NATO Marka Rutteho v Praze z předchozího týdne. Návštěva byla podle Rakušana nikoliv zdvořilostní, ale pracovní varování: Česká republika je v roce 2026 jediným členem Severoatlantické aliance, který výdaje na obranu v poměru k HDP snižuje. Schválený státní rozpočet počítá s výdaji 1,7 % HDP — pod aliančním závazkem 2 %, který předchozí Fialova vláda historicky poprvé splnila a ve svém posledním návrhu rozpočtu plánovala výdaje až 2,35 % s výhledem na 5 % do roku 2035.
Rakušan dále upozornil, že vláda Andreje Babiše aplikuje v rozpočtu „kreativní účetnictví" — do obranných výdajů zahrnuje položky z gesce jiných ministerstev (např. ministerstva dopravy), které NATO za obranné výdaje neuznává. Tuto interpretaci proto spojenci odmítají, a právě to byl podle Rakušana důvod Rutteho návštěvy. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel zároveň zmínil, že vláda odmítla poskytnout vládní letadlo pro plánovanou parlamentní misi předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Taiwan — čímž de facto blokuje parlamentní diplomacii, která od roku 2020 přinesla taiwanské investice v ČR přesahující 20 miliard Kč a přibližně 25 000 pracovních míst.
Ostatní projednávané body
Sněmovna ve 14. schůzi schválila hlasováním č. 117 (přihlášeno 142 poslanců, pro 142, nikdo proti) harmonogram projednávání státního závěrečného účtu za rok 2025 (sněmovní tisk 737). Vláda předloží závěrečný účet do 30. dubna 2026, výbory jej projednají do 29. května 2026.
V bloku prvního čtení byl otevřen návrh trestního zákoníku (tisk 115) — koaliční návrh poslanců Andreje Babiše, Taťány Malé, Radka Vondráčka, Heleny Válkové, Borise Šťastného a Radima Fialy — tentokrát zaměřený na opětovnou kriminalizaci úmyslného neplnění vyživovací povinnosti. Helena Válková vysvětlila, že novelou č. 270/2025 Sb. platnou od 1. ledna 2026 byla trestnost tohoto jednání omylem příliš rozvolněna, čehož zneužili potenciální pachatelé. Nová úprava by znovu postihovala úmyslné prosté neplnění vyživovací povinnosti (§ 196 odst. 1 trestního zákoníku), přičemž nepodmíněný trest zůstane krajním prostředkem. Zákon podporují všechny tři koaliční strany.
