Senátor, plukovník policie ve výslužbě a předseda hnutí Přísaha Róbert Šlachta hodnotí bitcoinovou kauzu, která po obžalobě míří k soudu. Mluví také o tom, jak policie pracuje se svědky z vězení, v jaké kondici je Přísaha před podzimními volbami, k čemu mu slouží Senát a jaká bezpečnostní rizika může Česku přinést konec války na Ukrajině.
Bitcoinová kauza: podle Šlachty selhaly všechny pojistky
Bitcoinovou kauzu Šlachta řadí mezi případy posledních let, kterým nedokáže porozumět. Stát má podle něj tolik obranných mechanismů, aby se nic podobného nestalo, a přesto selhaly všechny: nikdo nezatáhl za záchrannou brzdu až do samotného konce. Výsledek popisuje tvrdě. Exministr spravedlnosti Pavel Blažek se svým náměstkem podle něj udělali ze státu „pračku“ peněz drogového dealera. Převod přes stát byl podle Šlachty pro Jiřikovského jedinou cestou, jak sáhnout do bitcoinové peněženky a nebýt zavřený: miliardu daruje a zbytek mu zůstane.
Obžalobu podala státní zástupkyně na konci července ke Krajskému soudu v Brně. Kromě Jiřikovského a exministra Blažka čelí obžalobě i jeho tehdejší náměstek Daňhel a advokát Titz, všichni vinu odmítají. Šlachta oceňuje, že se věc na české poměry pohnula velmi rychle: obvinění padlo začátkem května, obžaloba přišla po necelých třech měsících. Pro Blažka a Daňhela žalobkyně navrhuje šest a půl roku vězení, pro Jiřikovského souhrnně dvacet let a dalších devět za darování bitcoinů.
Šlachta obžalobu podrobně studoval a čte z ní, že pojistky státu ve skutečnosti fungovaly. Finanční analytický úřad upozorňoval, že původ peněz je nejasný a dar by se neměl přijmout, a stejně varoval i právní odbor ministerstva financí. Varování ale uvízlo na ministerstvu financí u ředitele kabinetu ministra, bratra dlouholetého poslance Marka Bendy, a dál se nedostalo. Kdo za co nese odpovědnost a proč věc došla až tak daleko, se podle Šlachty ukáže u soudu. Proto je za obžalobu rád.
Proč obžaloba přišla tak rychle
Samotnou rychlost si Šlachta vysvětlit neumí. Z vlastní praxe ví, kolik času zabírají znalecké posudky a další důkazy, které trestní řízení potřebuje. Formálně obžaloba stojí na legalizaci výnosů z trestné činnosti a zneužití pravomoci úřední osoby. Šlachta ji čte tak, že ministrovi a náměstkovi vyčítá především to, že si neověřili ani nenechali ověřit, odkud peníze pocházejí. Že by si kdokoli z nich chtěl sám přijít k penězům, v ní podle něj nestojí.
Státní zástupkyně podle něj zřejmě usoudila, že delší prověřování by už nic nového nepřineslo, a zvolila přístup „lepší vrabec v hrsti než holub na střeše“. Navržená sazba přitom malá není. Obžaloba se opírá i o odposlechy, v nichž Jiřikovský mimo jiné říká, že kdyby začal mluvit, padla by celá ODS. Podle dostupných informací navíc zvažuje spolupráci s vyšetřovateli, a taková chvíle může podle Šlachty přijít kdykoli, když obžalovaný hraje o svůj trest.
Že věc jde k soudu hned a nebude se prověřovat další dva až pět let, považuje Šlachta za dobře. Kauzy, které se táhnou roky, jako některé daňové případy prověřované deset let, podle něj ztrácejí smysl, který by trestní řízení mělo mít.
Klíčovou roli podle Šlachty hraje advokát
Za Jiřikovským podle Šlachty stojí další hráči. Nevěří, že by sám vymyslel konstrukci, v níž mu stát vypere tak velké peníze. Z komunikace s advokátem Titzem, kterou obžaloba popisuje, usuzuje, že strůjcem je právě advokát: v něm vidí klíč k propojení Jiřikovského s ministerstvem spravedlnosti. Obžaloba Titze viní z organizování legalizace a žalobkyně pro něj navrhuje osm let vězení.
Jak se zkušený politik nechal vtáhnout
Jak se mohl politik, o jehož chytrosti mluví všichni, nechat vtáhnout do takové hry, se ptá i Šlachta. Pavel Blažek přežil řadu kauz. V roce 2013, kdy Šlachtův útvar prováděl domovní prohlídku na Úřadu vlády, byl ministrem spravedlnosti, a do politiky se vrátil. U daru, nad kterým měl podle Šlachty každý zdvihnout prst a na jehož rizika upozorňovali odborníci, si ale pozor nedal. Zda šlo o manipulaci, nebo o lákavé rychlé peníze, Šlachta neví. Blažkovo vysvětlení, že chtěl získat miliardu pro ministerstvo spravedlnosti, ho nepřesvědčuje.
Ptá se také na dva výběry z bitcoinové peněženky, které podle něj proběhly ještě před dnem převodu na stát, bez notáře a bez přítomnosti kohokoli dalšího. Výběry podle něj šly k Jiřikovskému, kam peníze putovaly dál, musí zjistit policie.
Kauzu Šlachta dostal na jednání senátního výboru a vyptával se Blažka i Daňhela. Tehdejší ministryně spravedlnosti Eva Decroix, která slibovala průzračné vyšetření, podle něj výboru nechtěla vydat žádné materiály. Koordinátor Uhlíř, který měl kauzu na ministerstvu prověřit, odešel a žádnou zprávu nezpracoval. Šlachta chtěl vidět záznam z otevírání peněženky, protože i u vykradené trafiky se všechno fotí a natáčí. Záznam neexistuje. Zůstává otázka, zda šlo o šlendrián, nebo o úmysl.
Skončí Blažek ve vězení?
Zda Blažek skončí ve vězení, odmítá Šlachta předjímat. Podle něj si exministr vůbec nepřipouštěl, že by mohl být obviněn, natož obžalován. Svědčily o tom jeho reakce na sociálních sítích, kde napadal policii i státní zastupitelství, a v útocích na státní zástupce a policisty pokračuje i po obžalobě. Teď opakuje, že z celé věci nemá ani korunu a jednal ve prospěch státu.
Právě o úmyslu se podle Šlachty povede spor. Rozhodne, zda policisté dokážou doložit, co Jiřikovský říkal v telefonu, podle Šlachty třeba že ministr s náměstkem všechno zařídí, a zasadit to do časové osy. Blažek existenci jakékoli dohody mezi obžalovanými odmítá. Pokud soud věc nevrátí k došetření, kauza podle Šlachty nezapadne, na rozdíl od scénáře, kdy by se prověřovala další roky a nakonec by se mluvilo jen o tom, kdo co na Blažka nachystal.
Univerzální svědci z vězení
Česká televize nedávno odvysílala dokument o takzvaných svědcích z cely. Podle popisu v rozhovoru v něm zaznělo, že jeden vězeň, za kterým policisté chodili pro svědectví, vypovídal v devíti kauzách. Šlachta nevěří, že by šlo o úplný výmysl. Sám zažil podobného svědka, který seděl ve vězení, psal dlouhé dopisy a tvrdil, že byl u všeho. Řádný výslech a prověřování ukázaly, že fabuloval a vydával za vlastní poznatky to, co mu vyprávěl jiný vězeň. Pokud někdo svědčí v devíti kauzách, musel u všech skutečně být, jinak to má policista výslechem odhalit.
Slibovat odsouzenému výhody, jako lepší věznici nebo víc návštěv, policista podle Šlachty nemůže, trestní řád na nic takového postavený není. Jedinou cestou je institut spolupracujícího obviněného, o kterém rozhoduje státní zástupce, tedy totéž, o čem se mluví u Jiřikovského. Ani „lepší kriminál“ podle něj není výhra: do Valdic se odsouzený z Rapotic stejně nedostane, protože obě věznice patří k jiným stupňům zabezpečení.
Přísaha po sněmovních volbách a před komunálními
Největší nervozitu zažívala Přísaha před sněmovními volbami, které hnutí nevyšly. Od té doby z něj podle Šlachty odešli lidé, kteří si od členství slibovali osobní prospěch, a vrátili se nebo nově přišli ti, kdo chtějí pracovat. Očekávání teď nikdo nemá, lidé fungují jako na začátku: bez peněz, nebo s tím, co si do práce sami přinesou.
V říjnových komunálních volbách kandiduje Přísaha podle Šlachty zhruba v osmdesáti obcích a městech. Vlastní kandidátku staví v Brně, v Praze jde v koalici, dále kandiduje v menších a okresních městech, například v Břeclavi. Do Senátu posílá čtyři kandidáty, kteří jsou s hnutím od začátku. Na Vyškovsku jde za Přísahu starosta proti hejtmanu Grolichovi, se kterým Šlachta nemá dobré vztahy. Hejtmanova kampaň je podle něj znát a bez peněz se kampaň dělá těžko. Další kandidát se na Znojemsku kampani věnuje už od června a Přísaha má kandidáta i v Praze.
Senát jako nástroj pro volební obvod
V Senátu není Šlachta šťastný ani nešťastný, bere to jako zaměstnání. Je členem senátorského klubu ANO, který je podle něj v horní komoře přirozenou opozicí, a v jiném klubu si sebe představit nedovede. Senát mu čím dál víc připomíná Sněmovnu: z šestnácti předložených zákonů jich podle něj devět vrátil a Sněmovna je přehlasuje. Politikaření a vzájemné vyčítání tam podle něj běží naplno.
V jednacím sále ale tráví jen nutný čas. Výhodu senátorského mandátu vidí v tom, že může pracovat pro svůj obvod: řeší dostavbu dálnice D52, sucho a vodu v krajině, kde chce obnovit původní meliorační kanály, a témata probírá přímo s občany.
Kulatý stůl pro dobrovolné hasiče
Hned od začátku mandátu chtěl Šlachta pomoct dobrovolným hasičům. V Senátu uspořádal kulatý stůl, na který pozval zástupce dobrovolných hasičů i generální ředitelství Hasičského záchranného sboru. Výsledkem je dohoda s ministrem vnitra Metnarem: pod ministerstvem vnitra se nedávno poprvé sešla pracovní skupina pro zlepšení podmínek dobrovolných hasičů. Zabývat se má legislativou, uvolňováním z práce, pojištěním a náhradami. Podle Šlachty se stát dobrovolnými hasiči takto soustavně zabývá poprvé v historii.
Co může přijít po konci války na Ukrajině
Jako policista se Šlachta dlouho věnoval gangům z bývalých zemí Sovětského svazu. Obává se, že konec války na Ukrajině může přinést podobnou vlnu kriminality, jakou zažil v Brně po konfliktu v Kosovu: po jeho skončení přijeli bojovníci, se kterými měla policie velké potíže. Na riziko upozorňuje i v Senátu, kde je místopředsedou výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, a téma už dvakrát dostal na jeho jednání.
Řešení podle něj musí být evropské, protože v schengenském prostoru se opatření jedné země jen přelije jinam. S koncem války skončí i dočasná ochrana, kterou má v Česku podle Šlachty téměř 400 tisíc lidí. Zvláštní pobyt na pět let, podmíněný splněním přísných podmínek, získá jen asi 18 až 20 tisíc z nich. Klíčové je podle Šlachty nepřipustit slučování rodin: jakmile začne, přijdou do Česka právě muži, kteří teď bojují na frontě, a migrace se stane nekontrolovatelnou. Bezpečnostní složky přitom potřebují vědět, kde se člověk pohybuje, kde bydlí a v jakém prostředí žije, jinak jsou slepé a hluché.
Znepokojují ho i zbraně, které se na Ukrajinu dovezly a po válce budou nekontrolovatelné. Hledá se model, jak je stáhnout z oběhu, například výkupem. Z devadesátých let Šlachta pamatuje, jak policie zachycovala dvacet až třicet samopalů, které lidé nabízeli k prodeji. Strašit nechce, jen chce, aby bezpečnostní složky byly připravené. Ministr vnitra výbor ujistil, že se na to připravují a spolupracují, podle Šlachty je ale nejdřív potřeba legislativa. Lidem, kteří prošli bojem, se podle něj musí pomáhat na Ukrajině: nemocnicemi, psychologickými službami a podmínkami, které jim umožní vrátit se domů.
Závěr
V bitcoinové kauze Šlachta vítá, že míří k soudu rychle a nezapadne v letitém prověřování. Právě soud má podle něj ukázat, kdo nese odpovědnost a zda šlo o šlendrián, nebo úmysl. V ostatních tématech vystupuje jako senátor, který svůj mandát využívá pro obvod a dobrovolné hasiče, a jako bývalý policista, který varuje, že konec války na Ukrajině přinese bezpečnostní rizika, na něž musí být stát připravený včas.
