Odvolaný miliardový dar, obžaloba u brněnského krajského soudu a koaliční hádka o schodek 389 miliard — česká politika vstoupila do září s několika otevřenými frontami naráz. Politický komentátor Miroslav Korecký k nim přidává osvobozující rozsudek pro SPD, dron na lipském letišti, vyhlídky prezidentské volby a exhumaci Jana Masaryka.
Odvolaný bitcoinový dar a hranice mezi faktem a domněnkou
Tomáš Jiřikovský, dříve odsouzený za drogovou trestnou činnost, věnoval v březnu 2025 ministerstvu spravedlnosti 468 bitcoinů v hodnotě přes 960 milionů korun. Ministerstvo je téhož roku vydražilo, policie výnos zablokovala jako údajný zisk z trestné činnosti. Na začátku září vyšlo najevo, že dárce dar odvolal pro nevděk.
Případ mezitím doputoval k soudu. Olomoucká žalobkyně podala 31. července 2026 u Krajského soudu v Brně obžalobu na čtyři muže. Jiřikovskému navrhuje až dvacet let vězení za provoz darknetového tržiště a dalších devět let za praní špinavých peněz, bývalému ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi a jeho tehdejšímu náměstkovi shodně šest a půl roku, advokátu Kárimu Titzovi osm let. Všichni obžalovaní vinu odmítají.
Korecký čte celý příběh jako věc, která špatně začala a dobře skončit nemůže. Nabízejí se mu dvě vysvětlení: buď byl tehdejší ministr naivní, nebo v pozadí stálo něco jiného, třeba přísliby ze strany státu. Sám se přiklání k druhé variantě. Je to jeho výklad, ne zjištění vyšetřovatelů — obžaloba o žádné takové dohodě nemluví a hlavní líčení zatím neproběhlo.
Stejně opatrně je namístě číst Koreckého očekávání, že až obžalovaný dárce vypoví příběh od první vteřiny, bude řadě lidí horko. Konkrétní jména mimo okruh obžalovaných v této souvislosti nikdo nedoložil; obžalováni jsou čtyři muži uvedení výše.
Blažek na síti X napsal, že odvolání daru nemá právní následky a podstatná bude až reakce státu. Ministr spravedlnosti v tom naopak vidí možný způsob, jak zkomplikovat trestní řízení. Bitcoiny zůstávají zablokované, dokud soud pravomocně nerozhodne.
Rozpočet: koalice se hádá o 389 miliard
Ministerstvo financí poslalo do vlády rozpočet se schodkem 389 miliard korun a koaliční partneři se ozvali. Motoristé chtějí deficit stlačit nejméně o dvacet miliard, SPD hledá úspory jinde — od zmrazení platů politiků po zrušení podpory pro ukrajinské uprchlíky. Premiér Andrej Babiš a ministryně financí prošli čísla s poslaneckým klubem SPD a Babiš připustil, že schodek může být nakonec nižší.
Vyjednávací síla menšího partnera bývá slabší, než vypadá zvenčí. Historie to potvrzuje: ODA se kdysi snažila dotlačit ODS k privatizaci bank i k uvolnění regulovaného nájemného a málokdy něčeho dosáhla, tvrdší lidovci na tom byli o něco lépe, ale skvostné výkony to nebyly. Václav Klaus si prosadil své a stejný scénář Korecký čeká i teď. Bez hlasů malých stran vláda rozpočet neprotlačí, takže by měl Babiš postupovat diplomaticky — nechat partnerům pocit, že něčeho dosáhli, i když nakonec odmávnou to, co potřebuje on.
Prezident Petr Pavel v červenci vetoval novelu rozpočtových zákonů, kterou pokládá za hrozbu pro stabilitu veřejných financí; vrátit zákon Sněmovně mu umožňuje čl. 50 Ústavy. Samotný rozpočet ale podle Koreckého bere jako nástroj vlády a problém by měl teprve se schodkem nad 400 miliard. Návrh se pod tuto hranici vešel o jedenáct miliard.
Korecký přesto mluví o velkém průšvihu a Babiše popisuje jako člověka, který je založením levičák: stát má podle takového náhledu investovat, nalévat peníze do ekonomiky a roztáčet kola. Kola se přitom točí sama, míní komentátor, a stát by se měl spíš stáhnout a přestat podnikání házet klacky pod nohy.
Soud smetl obžalobu SPD kvůli předvolebním plakátům
Městský soud v Praze 1. září zrušil původní verdikt a rozhodl, že SPD předvolebními plakáty z roku 2024 nespáchalo trestný čin. Hnutí tak nezaplatí třímilionovou pokutu. Odvolací senát popsal kampaň jako výraznou, zjednodušující a na hraně dobrého vkusu, dodal ale, že takové vyjadřování je pro volební souboj typické a samotné otevření tématu ani kritika stávajících řešení nejsou projevem nenávisti. Žalobkyně zvažuje dovolání k Nejvyššímu soudu.
Stíhání předsedy hnutí a předsedy Sněmovny Tomia Okamury kvůli týmž plakátům běží samostatně a je přerušené, protože ho poslanci nevydali.
Podle Koreckého neměla věc k soudu vůbec dojít a zastavit ji měli policie a státní zástupce. Kdyby soud osvobodil stranu a jejího předsedu odsoudil, byl by to podle něj bizár. Trestat politiky za volební plakát pokládá za nebezpečnou cestu, zvlášť když si konkurenti podávají trestní oznámení navzájem a orgány jim na to naskakují.
Za hranicí by podle Koreckého stálo teprve otevřeně nenávistné zobrazení — antisemitský motiv nebo výjev politika, který vraždí dítě. Muž tmavé pleti s nožem podle něj z reality vytržený není: podobné zprávy chodí z německých, francouzských i belgických měst a varovat před stejným vývojem v Česku je legitimní součást kampaně. To je jeho hodnocení, ne popis toho, co soud zkoumal — ten posuzoval jen trestnost, nikoli pravdivost sdělení.
Dron v Lipsku a zamrzlé vztahy Berlína s Moskvou
Na letišti Lipsko/Halle našel zaměstnanec 4. srpna dron s výbušninou nedaleko ukrajinského letadla. Německý ministr vnitra označil 1. září za odpovědné Rusko s tím, že akci zadaly ruské státní orgány takzvaným agentům nižší úrovně. Berlín odpověděl uzavřením ruského generálního konzulátu v Bonnu k 18. září, vypovězením smlouvy Ruskému domu, přísnějšími kontrolami ruských občanů a tlakem na další sankce.
Korecký zůstává opatrný. Původ dronu posoudit nedokáže a připomíná, že Německu do věci vstupuje volební kalendář: v zářijových zemských volbách boduje AfD, ze které mají etablované strany obavy a která má k Rusku blíž než CDU. První z těch voleb, v Sasku-Anhaltsku, AfD 6. září vyhrála se zhruba 44 procenty. Zároveň si komentátor nechce Vladimira Putina idealizovat — mluví o něm jako o řezníkovi —, ale nepovažuje ho za hlupáka, který by kvůli takové akci riskoval konflikt s nejsilnější zemí Evropské unie.
Německou verzi označil za věrohodnou podle Koreckého i ministr zahraničí Petr Macinka, který má k informacím blíž. Sám komentátor přidává zkušenost s Vrběticemi: ani ten případ se nikdy nedostal k soudu a veřejnosti nezbylo než věřit tajným službám a politikům.
Vztahy Berlína a Moskvy, za Angely Merkelové úzce provázané ekonomicky, jsou dnes na mrtvém bodě. Podle Koreckého tím Německo ztrácí i případnou vyjednávací roli v rusko-ukrajinské válce. AfD navíc odmítá zbrojní podporu Ukrajiny a žádá diplomatické jednání, tedy pravý opak linie kancléře Friedricha Merze.
Kdo vyzve Petra Pavla
Bývalý prezident Miloš Zeman v nedávném rozhovoru připustil, že kandidatura potřetí ho láká, a prohlásil, že Petr Pavel neporazitelný není. Zemanovi bude na konci září dvaaosmdesát let a ústava opakované kandidatuře po přestávce nebrání.
Korecký na jeho vstup do hry moc nesází, i když by ji oživil: Zeman je showman a stratég, televizní debaty by měly sledovanost a volba by nebyla soubojem úřadujícího prezidenta s vedlejší figurou. Proti stojí věk a zdraví — volba je za rok a půl, mandát trvá pět let a už na sklonku druhého období Zeman zahraniční cesty omezil na minimum.
Silného vyzyvatele Korecký zatím nevidí. Radek Vondráček, místopředseda ANO a bývalý předseda Sněmovny, kterého Zeman označil za ideálního vládního kandidáta, komentátora nepřesvědčuje. Přirozenou volbou by byl Andrej Babiš jako nejsilnější figura české politiky posledních patnácti let, jenže naráží na strop voličského potenciálu kolem pětatřiceti až čtyřiceti procent. Druhá porážka v řadě by se mu nehodila a Korecký čeká, že bude chtít skončit jako úspěšný premiér.
Precedens nabízí Slovensko: Robert Fico byl v roce 2014 na vrcholu, a přesto voliči poslali na prezidentský post tehdy málo známého Andreje Kisku a Ficovi nechali vládu. Ani Cyril Svoboda, zkušený politik a diplomat, by podle Koreckého šanci neměl.
Rozhoduje totiž náskok úřadujícího prezidenta: objíždí zemi, je denně ve všech médiích a noviny rozebírají i každý krok první dámy. Část voličů to už podle Koreckého odrazuje a Pavel si postupem vůči Babišově vládě popudil voliče ANO, Motoristů i SPD; komentátor v tom vidí pohyb na hraně ústavních mantinelů. Na obhajobu mandátu mu to přesto podle něj bude stačit.
Exhumace Jana Masaryka
Policejní odborníci vyzvedli 2. září ostatky někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky v Lánech. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu případ znovu otevřel v lednu 2025 kvůli podezření z vraždy, podnětem byly nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států a Británie. Okolnosti Masarykovy smrti z března 1948 se vyšetřovaly už čtyřikrát a závěry si odporovaly; poslední z nich z roku 2004 mluví o vraždě neznámým pachatelem, dobová oficiální verze o sebevraždě.
Korecký od páté rundy nečeká nic. Kdyby šlo o podezření z otravy, rozumí tomu, že by kosti mohly něco prozradit. Jestli muž z římsy skočil, nebo ho někdo strčil, se z ostatků ležících v hrobce téměř osmdesát let podle něj vyčíst nedá. Svědci jsou dávno mrtví.
Odkazuje také na glosu bývalého ombudsmana, podle níž může jít o snahu úřadu, který funguje od devadesátých let a dlouho o sobě nedal vědět, znovu se zviditelnit. Sám by Jana Masaryka nechal spát a čeká, že po měsících práce kriminalistů a laboratoří zazní, že stejně nevíme nic.
Závěr
Z šesti otevřených případů má pevný termín jediný: rozpočet musí Sněmovna projednat na podzim. Bitcoinová kauza teprve čeká na hlavní líčení, obžaloba SPD se možná vrátí přes dovolání, prezidentská volba je vzdálená rok a půl a lánská hrobka podle Koreckého neodpoví ani po páté.
