Poslankyně Gabriela Sedláčková z hnutí Motoristé přišla do podcastu Chuť moci s přímočarou zpovědí o tom, jak vypadá každodenní realita opoziční poslankyně. Od nálepkování ve sněmovně přes mediální manipulace až po konkrétní legislativní kroky v oblasti svobody projevu — Sedláčková otevřeně popsala, co ji ve sněmovně překvapilo a co chce změnit.
Sněmovní maraton a kultura nálepkování
Poslankyně přiznala, že po týdnech intenzivních plenárních jednání pociťuje obrovskou únavu. Na rozdíl od podnikání, kde je vidět přímý výsledek práce, sněmovní provoz často připomíná neefektivní kolotoč. Jednání o nedůvěře vládě trvalo dva dny a stálo zhruba osm milionů korun — přitom argumenty se po celou dobu opakovaly.
Největším šokem pro Sedláčkovou je kultura urážek. Místo věcných argumentů zaznívají nálepky typu fašistka, extrémistka, ruská kolaborantka či populistka. Poslankyně si proto ve sněmovně vede tajný seznam — zapisuje si datum, kdo koho urazil a jakými slovy. Plánovala si dokonce vytvořit bingo s nejčastějšími nadávkami, aby si z toho udělala alespoň zábavu.
Turek, média a zkušenost z baru na Praze 3
Sedláčková provozovala bar v ulici vedle radnice Prahy 3, kam chodili zástupci všech stran — ODS, SPD i dalších. Oceňovala, že dokázala vytvořit prostředí, kde lidé s různými názory diskutovali bez agitace. Právě tento bar se stal terčem mediálního útoku, když novinář napsal článek plný nepřesností poté, co odmítla odpovídat pod tlakem během plenárního jednání.
K Filipu Turkovi se vyjádřila s osobní zkušeností. Vzpomíná, jak jí Petr Macinka poprvé říkal o Turkovi a ona nevěděla, kdo to je. Mediální hype kolem jeho osoby podle ní vznikl částečně organicky díky jeho charismatu, částečně ho ale nafoukla média sama — nejprve pozitivně, poté negativně. Motoristé jsou podle Sedláčkové vnímáni jako nejslabší článek koalice, protože jsou nejméně zkušení, což ale považuje za podcenění.
Křesťanská víra a kristofobie v politice
Sedláčková pochází z rodiny s křesťanskými základy a nosí křížek z olivového dřeva. Ve sněmovně se setkává s tím, co nazývá kristofobií — kolegové ji kvůli víře vyloučí z určitých kruhů nebo glosují její přesvědčení. Novinář z Reflexu se prý smál, že je jako Šillerová. Pro Sedláčkovou je ale víra základním pilířem, který jí pomáhá zůstat konzistentní v názorech.
Liberalismus, rodina a atomizace společnosti
Sedláčková se nepovažuje za liberálku v dnešním slova smyslu. Respektuje osobní svobodu, ale kritizuje, že současný liberalismus vede k atomizaci společnosti. Dříve rodina fungovala jako základ komunity, lidé se scházeli u jednoho stolu. Dnes má každý svou obrazovku a interakce mezi lidmi mizí.
Zvlášť kriticky se staví k surogátnímu mateřství a trendu, kdy se práva dětí — včetně práva znát svou matku a otce — odsunují na vedlejší kolej. Podle Sedláčkové se úmluvy, na kterých stojí západní společnost, postupně rozpadají pod tlakem ideologií, které inklinují silně doleva.
Svoboda projevu: DSA, cenzurní pasti a práce napříč koalicí
Sedláčková se ve sněmovně věnuje primárně svobodě projevu. Spoluzaložila Společnost pro obranu svobody projevu s Danem Vávrou a Michalem Veselým. Jako poslankyně navázala spolupráci s ministry z koalice — na ministerstvu vnitra, spravedlnosti i průmyslu — s cílem zvrátit legislativní kroky, které považuje za cenzurní.
Motoristé vytvořili pracovní tým, který se zabývá transpozicí evropského nařízení DSA (Digital Services Act). Sedláčková upozorňuje, že i když může obsahovat až 80 procent dobrých věcí, vždy se v něm najde past omezující národní suverenitu v oblasti regulace médií.
Centrum proti hybridním hrozbám a žaloba na ministerstvo
Společnost pro obranu svobody projevu zažalovala ministerstvo vnitra kvůli činnosti Centra proti hybridním hrozbám. To prý na základě zavádějícího hodnocení tweetů označovalo lidi jako proruské manipulátory — včetně Sedláčkové a Dana Vávry. Když požádali o definici pojmu „kvazimédium" a „dezinformace", ministerstvo nedokázalo odpovědět. Po dvou letech bez výsledku padla žaloba.
Sedláčková doufá, že nový ministr vnitra situaci vyřeší. Pokud se ukáže, že centrum fungovalo spíše ideologicky než bezpečnostně, chtěla by jeho činnost zásadně přehodnotit.
Trestní postih za slova na internetu a nález Ústavního soudu
Na ministerstvu spravedlnosti Sedláčková jedná o snížení trestních sazeb za verbální projevy na sociálních sítích. Současná úprava umožňuje vyšší postih za vyjádření šířená tiskem, filmem nebo přes internet. Motoristé chtějí tuto přitěžující okolnost zrušit nebo alespoň zmírnit.
Kriticky se vyjadřuje k nálezu Ústavního soudu ohledně trestného činu napomáhání cizí moci. Podle Sedláčkové paragraf nedefinuje, co je „nedovolená činnost" ani co přesně znamená „zájem cizí moci". Ministr Rakušan přitom prohlásil, že výhrady proti neurčitosti paragrafu podrývají bezpečnost České republiky — což Sedláčková považuje za nebezpečný argument.
Motoristé: škrtání neziskovek a budoucnost koalice
Sedláčková jasně deklaruje program Motoristů: škrtat financování politických neziskovek z veřejných peněz. Zdůrazňuje, že nejde o zrušení neziskového sektoru, ale o odstřihnutí organizací, které podle ní nikdo nevolil a které slouží jako nástroj politického tlaku. Průzkumy ukazují rostoucí frustraci lidí z toho, že si zvolí zástupce, ale skutečnou politiku ovlivňují nevolené struktury.
K práci ministra Macinky se vyjadřuje pochvalně — škrtá, řeže a obklopuje se dobrými lidmi. Otázku, zda by sama chtěla ministerské křeslo, odmítá. Baví ji poslanecká práce ve výborech pro bezpečnost státu a rodinnou politiku a chce se soustředit na konkrétní legislativní změny, které slíbila voličům.
