Předseda rozpočtového výboru Vladimír Pikora a ministr životního prostředí Igor Červený (oba Motoristé sobě) ve dvouhodinovém streamu rozebrali aktuální politickou agendu vládní koalice — od obstrukcí ve sněmovně přes obchodní diplomacii, jaderné investice a fragmentaci evropské konkurenceschopnosti až po prezidentskou kompetenční žalobu kolem summitu NATO a vyjednávací styl Donalda Trumpa.
Obstrukce, sněmovní řád a tři klíčové zákony před prázdninami
Vládní koalice se před letní pauzou snaží protlačit ve třetím čtení několik důležitých zákonů — nový stavební zákon (s již načtenými pozměňovacími návrhy poslanců, včetně části konstruktivních připomínek opozice), novelu služebního zákona a další tři normy. Podle hostů streamu je oficiální zdůvodnění opoziční obstrukce — totiž nový mediální zákon a údajné „zestátnění" veřejnoprávních médií — nepravdivé: ten zákon ve sněmovně momentálně vůbec není na programu jednání. Reálný cíl obstrukce je systémový — opozice tu vládu blokuje, aby zemi nikam neposunula po celé čtyři roky.
Vláda proto chystá nový jednací řád sněmovny ve třetím čtení. Pikora připomíná, že paradoxně samotná myšlenka tohoto řádu vzešla v minulém volebním období z ODS a měla původně sloužit proti obstrukcím tehdejší opozice SPD — což ukazuje, jak rychle se v politice obrátí strana zákazu. Sněmovní jednání podle obou poslanců dnes přesahuje rámec únosného zatížení: kromě poslanců trpí i administrativní personál, který je v sále tahán do nočních hodin a má rodiny doma. Jednání má skončit v brzké době — Pikora mluví o „otázce dnů".
Čekia, obchodní diplomacie a expanze značky Made in Czechoslovakia
Vicepremiér Petr Macinka otevřel debatu o anglickém přepisu názvu země — „Czechia / Čekia" — který podle obou hostů v zahraničí matoucí (řada lidí si pod ním představuje Čečensko) a postrádá historickou ukotvenost. Země koruny české, Morava a Slezsko mají vlastní silnou identitu, kterou umělý jednoslovný název v tabulkách a sportovních přenosech nereflektuje. Návrh je tuto debatu znovu otevřít.
Důležitější je obsah obchodní diplomacie, která se na semináři ministerstva zahraničí spojila s ekonomickými diplomaty z celého světa. Hlavní teze zní: Česko není malá země, ale ani velká — je středně velká a vždy v historii prosperovalo expanzí svých produktů a služeb. Značka „Made in Czechoslovakia" měla po generace ve světě silný zvuk a Česká republika teprve začíná psát vlastní příběh značky. Vláda chce, aby diplomaté nejezdili „jen na oběd", ale prosazovali konkrétní české produkty a postoje — i když jsou v rozporu s bruselským mainstreamem. Hlavní bitva, kterou vláda v EU vede, se týká revize systému emisních povolenek ETS.
ČT, KRNAP a jednostrannost veřejnoprávního zpravodajství
Při jmenování nového ředitele Krkonošského národního parku — Moravce — natáčela Česká televize s velkým štábem, ale v reportáži nakonec převážily kritické citáty a tzv. „hejty", přičemž jen jediná veta od nového ředitele a sotva zmínka o samotném obsahu jmenování. Paradoxně vyváženější reportáž ze stejné akce vyšla na Seznam Zprávách, kde dostala obě strany srovnatelný prostor. Hlavní teze jmenování — že KRNAP klade na první místo ochranu životního prostředí a teprve poté udržitelný turismus, s inspirací v Polsku, Německu, Rakousku, Itálii a Švýcarsku — v hlavním zpravodajství zcela zapadla. Český národní park trpí extrémně nerovnoměrnou návštěvností soustředěnou na Sněžku a Harrachov, což přírodě i obcím v okolí škodí.
Igor Červený zároveň zveřejnil, že se chystá podrobit hospodaření veřejnoprávních médií standardní kontrole NKÚ — pokud se za dvacet let činnosti ukáže, že je vše v pořádku, není čeho se obávat. Bývalému ministrovi životního prostředí Petru Hladíkovi (KDU-ČSL) vyčítá nesoulad mezi rétorikou o „odvolaných odbornících" a tabulkami odměn z předchozího volebního období, které nyní vidí ve své kanceláři. Rekonstrukce kanceláří ministerstva za 3 milionů korun (rámcová smlouva na několik místností v několika patrech) je podle Červeného mediálně překroucená: na jeho vlastní kancelář připadne asi 350 tisíc, dražší nábytek vyplývá z architektonické soutěže, kterou v roce 2024 vysoutěžil sám Hladík. Hladíkova vlastní rekonstrukce v minulém období přesáhla 10 milionů a vlastní kanceláře skoro 3 miliony — bez mediálního ohlasu.
Klima, voda v krajině a jádro jako exportní knowhow
Motoristé podle hostů nikdy nepopírali, že se klima mění — odmítají ho ale řešit „náboženstvím" a místo zákazů preferují adaptaci. Hlavní výtkou předchozím vládám je nedostatečné zadržení vody v krajině: jako „střecha Evropy" zadržujeme vodu hůř než Němci, Poláci, Slováci a Rakušané. Resort prosazuje konkrétní projekty (například plavební komora Děčín) a hledá dotační tituly, které pracují s vodou ve volné krajině.
V energetice tým zdůrazňuje, že jádro je strategickou výhodou Česka. Země má dvě jaderné elektrárny, jeden školní reaktor a dlouholeté provozní knowhow — a chystá se postavit malé modulární reaktory (SMR, výkon 10–300 MW na modul, u typu Rolls-Royce, do něhož vstupuje ČEZ, až 470 MW) a jaderné úložiště. První český SMR plánuje stát v Moravskoslezském kraji kolem roku 2035. Tento komplexní balíček (jaderné elektrárny + SMR + úložiště + školicí kapacity) má ve světě jen šest zemí. České knowhow lze exportovat — polská strana již projevila zájem v souvislosti se svým vlastním jaderným programem.
Pikora a Červený zároveň polemizují s ekoaktivistickými organizacemi (jmenovitě s hnutím Děti Země) za blokování všech dostupných nízkoemisních zdrojů: vodní elektrárny, jaderných bloků i lokalizovaných větrných projektů. Solární panely podle nich mají smysl na brownfieldech, parkovištích a místech po těžbě hnědého uhlí — ne na nejkvalitnější zemědělské půdě I. třídy.
Startupy, AI a vyklízení Evropy z technologického závodu
Pikora vidí systémový problém v evropské regulační zátěži, která nutí české zakladatele zakládat firmy přímo v USA — a ti, kdo to ještě nedělají, podle něj rozjíždějí podnikání s perspektivou „už ani nezačínat doma". Pikantní je, že mnozí z těchto zakladatelů fyzicky pracují v Česku, na dálku ovládají americkou společnost a využívají amerického podnikatelského prostředí — jeho regulace, daně, právní jistotu — z české kavárny.
Strategický problém je umělá inteligence. Evropa zaostala ve všech technologických závodech, ale v AI je propast největší. Spojené státy nyní aktivně omezují přístup k pokročilým AI službám mimo svůj jurisdikční prostor — uživatelé Claude vidí v Evropské unii deaktivované funkce v reálném čase. Americkou stranu už nepovažují Evropu za hlavního partnera a chtějí to dělat sami. Vytvořit konkurenceschopnou evropskou alternativu už dnes není finančně reálné — soukromí investoři v Evropě nemají na trhu prostředky srovnatelné s těmi, které ve Spojených státech získává například Elon Musk pro vesmírné programy.
Červený rámec doplňuje pohledem ministerstva: chystá se evropský balíček zjednodušení (tzv. omnibusy), který má startupům snížit legislativní a daňovou zátěž. Z pohledu Motoristů je to ovšem „600 buzerací snížených na 550" — drobné zlepšení, které systémový problém neřeší. Skutečná změna musí přijít z Bruselu, ne z české roviny.
Mandatorní výdaje, rozpočet 2027 a politické tabu
Klíčové sdělení obou poslanců: téměř 90–95 % státního rozpočtu tvoří mandatorní výdaje, na něž vláda legislativně nemůže sáhnout. Reálná diskuse o úsporách se musí týkat těchto výdajů — a teprve po prosazení nového sněmovního řádu na to bude prostor. Pravicová opozice (TOP 09, Pikora cituje Jakuba) je podle nich připravena rozumné škrty mandatorních výdajů podpořit.
Deficit roku 2027 podle Pikory zůstává neznámý do předložení rozpočtu ministryní financí. Vláda zároveň plánuje rekordní investice — dostavba Dukovan, dálniční síť srovnatelná s polskou, výrazné navýšení obranného rozpočtu. Pikora připomíná schizofrenii kritiků: ti samí lidé chtějí „polské dálnice", ignorují polský extrémní poměr deficitu k HDP a současně volají po nízkém deficitu. Motoristům se prý podařilo vyjednat výrazné snížení deficitu v letech 2028 a 2029.
Donald Trump, „extrémní kotva" a vyjednávání na Blízkém východě
Pikora rozebírá Trumpův styl vyjednávání jako učebnicovou aplikaci taktiky „extrémní kotvy" — popsané v jedné z předních knih o vyjednávání („Nedělejte kompromisy, naučte se říkat ne"). Princip je jednoduchý: vyjednavač začne s tak extrémně nízkou nabídkou, že druhá strana je vykolejená a přistoupí na cenu, která je sice horší než ceník, ale subjektivně vnímá jako úspěch. Trump tento styl popsal ve vlastních knihách a praktikuje ho už druhé volební období; protistrany ho ale stále neumí číst.
Na Blízkém východě podle Pikory Trump naráží na kulturně odlišný typ vyjednávání — region zformovaný nájezdy mnoha stran, jehož aktéři se v zásadních věcech nevzdávají do posledního. Pozitivní signál je, že obě strany se nyní aspoň setkávají a debatují finální podobu dohody. Pikora odhaduje uzavření na týdny až měsíce, ne na delší časový horizont. Praktický dopad pro českou domácnost zaznívá ve stejné debatě: situace na Blízkém východě určuje cenu ropy, a tím cenu paliv, hnojiv, dopravy — a v důsledku i ceny rohlíku v obchodě.
Závěr
Dvouhodinový stream tvoří kontrastní portrét nové vládní koalice: na jedné straně razantní rétorika proti opozičním obstrukcím a evropské regulační zátěži, na druhé pragmatické přiznání, že prostor pro úspory v rozpočtu je v krátkém horizontu malý a klíčové investice (jádro, dálnice, armáda) deficit udrží vysoký až do druhé poloviny volebního období. Jaderná energetika je pro hosty jediným reálným exportním knowhow, AI závod s USA je z evropské pozice ztracen a vyjednávání s Trumpem podle nich vyžaduje studium jeho vlastní literatury — ne útoky z pozice překvapeného partnera.
