Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ve třetím čtení sněmovního tisku 90 — novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti — rozhodným vystoupením odpověděla na vlnu opozičních obstrukcí. Návrh vlády podle ní řeší přímý důsledek selhání předchozí Fialovy vlády: nereálné fiskální mantinely, které by bez úpravy paralyzovaly základní funkce státu a znemožnily transpozici evropských pravidel. Schillerová obstrukci označila za pokrytectví těch, kteří sami za čtyři roky transpozici nezvládli — a teď chtějí novou vládu nutit k cestě, kterou si nikdy nezvolili pro sebe.
Tisk 90: jde o samotnou možnost sestavit státní rozpočet
Schillerová v projevu opakovaně zdůraznila, že debata o tisku 90 ve sněmovně i v rozpočtovém výboru byla košatá — na plénu padlo v prvním a druhém čtení pět a půl hodiny diskuse, ve výboru šest hodin, ve třetím čtení dalších devět hodin opozičních vystoupení. K vlastnímu obsahu novely ale podle ní zazněly především silná slova, ne věcné argumenty. Klíčovým bodem zákona je transpozice evropských pravidel — nutnost rozpočtovat podle strukturálně-fiskálních plánů, jejíž lhůta podle ministryně uplynula ještě za minulé vlády. Bez schválení zákona se Česko ocitne mimo evropský právní rámec a nebude moct legitimně sestavit státní rozpočet na rok 2027, přičemž nejpozději v polovině června musí být známý jasný právní rámec, podle něhož se rozpočet připraví. Do 20. června navíc musí rozpočtový výbor schvalovat kapitoly s odlišným režimem rozpočtování. Časové okno je proto velmi úzké.
„Minové pole" po Fialově vládě: závazek schodku 150 miliard při realitě 300 miliard
Předchozí vláda podle Schillerové zanechala nástupcům „minové pole". Evropské komisi se zavázala, že v roce 2027 bude Česko hospodařit se schodkem 150 miliard korun a o rok později dokonce 126 miliard — ve fiskálním výhledu z listopadu 2025, kdy si tehdejší koalice „balila kufry na resortech", však sama na ministerstvu financí zveřejnila výhled, podle něhož schodek překročí tyto mantinely více než dvojnásobně. Letošní rok počítá se schodkem přes 300 miliard, příští rok skoro 300 miliard — a žádné konkrétní kroky, jak ho z roku na rok snížit o více než polovinu, předchozí vláda nepřipravila. Schillerová to označila za „lest, past nebo nekompetentnost — nebo od každého trochu". Stejně skeptickou predikci podle ní zveřejnila i nezávislá Česká národní banka. Nynější vládní novela přitom sama o sobě deficit nezvyšuje ani o jedinou korunu — jen narovnává mantinely, aby odpovídaly realitě a souladu s evropským právem.
Žádné rozpočtové triky — schodek pod 3 % HDP
Konsolidace, ke které se nová vláda hlásí, nebude podle ministryně postavena na rozpočtových tricích, ale na důsledných úsporách v provozní oblasti, řádném výběru daní a dobře fungující ekonomice. Schodek slibuje udržet bezpečně pod hranicí 3 % HDP — přesně tak, jak vláda slíbila ve volebním programu i v programovém prohlášení. Česko tak má zůstat mezi fiskálními premianty Evropy, aniž by zničilo svou ekonomiku nebo bylo nuceno hospodařit v rozporu se zákonem, jak se podle Schillerové dělo poslední čtyři roky. Pohodlnou cestu předstírání — k níž podle ministryně pro ni nepochopitelně vyzývá i šéf Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, jehož opozice v debatě hojně citovala — vláda odmítla. Vyprávět občanům, že lze ze dne na den snížit deficit o stovky miliard, aniž by se omezila bezpečnost, zdravotnictví, investice či školství, považuje za pohádku.
Obvinění z „rozpouštění důchodového účtu" jako halucinace
Schillerová ve třetím čtení odmítla i ty nejostřejší opoziční výtky. Tvrzení, že vláda chce vyjmout část výdajů z deficitu, „rozpouští důchodový účet" (který podle ní mimochodem ani neexistuje) nebo si otevírá cestu k 400miliardovým schodkům, označila za „halucinace asi tak na úrovni nějaké hodně nepovedené umělé inteligence v neplacené verzi". Návrh zákona je podle ní rozumný, nezbytný a osvědčený — model vychází z německé úpravy. Alternativou je podle Schillerové „staňurovský chaos a lži" — odkaz na bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru, který původní pravidla podle ní nastavil tak, že pro jejich splnění neexistuje žádný myslitelný scénář bez paralýzy státu.
Pokrytectví: „dávno jste to mohli transponovat, proč jste to neudělali?"
Nejdrtivějšímu úseku projevu dominovala otázka po důvodu, proč předchozí vláda transpozici evropských pravidel sama neprovedla. „Dávno jste to mohli mít transponované. Proč jste to neudělali? Co vám vadilo? Nebo se vám to nehodilo?" ptala se Schillerová z řečnického pultu. Národní doložky, na které opozice ve své kritice poukazuje, podle ní nejsou evropskou úpravou vůbec řešeny — jsou pojistkou, protože Česko nemá vyjednaný nový fiskálně-strukturální plán s Evropskou komisí. A o ten vláda právě v tuto chvíli vyjednává. Stav, kdy český zákon o rozpočtové odpovědnosti není v souladu s evropskými pravidly, vznikl právě nečinností minulé vlády. Schillerová svůj projev uzavřela starým moravským příslovím: „Drzé čelo hanby nemaje." Vzkaz opozici byl jasný — kritizujte vládu, ale nezakrývejte vlastní selhání.
Závěr
Schillerová ve svém vystoupení vyložila kostru argumentace, na které stojí celý spor o rozpočtovou odpovědnost: novela neznamená rezignaci na úspory, ale narovnání právního rámce, který původní vláda nastavila tak nereálně, že se jím sama přestala řídit. Pokud zákon nebude přijat, Česko nebude moci včas sestavit státní rozpočet a zůstane v rozporu s evropským právem. Spor o tisk 90 tak podle ministryně není sporem o fiskální disciplínu — té se vláda dle Schillerové drží — ale o to, zda předchozí koalice unese, že její vlastní mantinely musí kvůli realitě upravit někdo jiný.
