Poslanec Jindřich Rajchl, zvolený na společné kandidátce kolem SPD a předseda strany PRO, se v rozhovoru vrátil k tématům, která ovládla letní politiku: konec dočasné ochrany pro ukrajinské muže v odvodovém věku, hromadný vstup migrantů do španělské Ceuty a spor o to, kolik lidí se vejde na Letnou. Většina toho, co následuje, jsou jeho postoje a hodnocení – ne zjištění redakce.
Válku proti Rusku podle Rajchla vyhrát nelze
Rozhovor otevřela anketní otázka k tomu, že Ukrajincům v bojeschopném věku už nebude automaticky udělována dočasná ochrana. Odpověď, kterou do ankety poslal poslanec za ODS a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský, zněla, že Ukrajině je třeba pomáhat tak, aby válku vyhrála a vytlačila ruské okupanty ze svého území.
Rajchl takový postoj považuje za zcela odtržený od situace na frontě a Lipavského výroky ironicky přirovnává k estrádnímu humoru. Jde o jeho hodnocení protivníka, nikoli o popis Lipavského argumentace.
Vlastní tezi shrnuje jednoduše: Rusko podle něj porazit nelze, a je proto lhostejné, jestli se bude válčit další měsíce nebo roky – výsledek bude podle jeho čtení stejný jako to, co on sám prý říkal od začátku. Cestou má být příměří nebo mír vyjednaný za zprostředkování Spojených států. Součástí takového řešení by podle Rajchla musel být odchod Volodymyra Zelenského, protože s ním prý Vladimir Putin jednat nebude.
Na adresu ukrajinského prezidenta pak Rajchl používá velmi ostrá slova o rozkrádání zahraniční pomoci a autoritářském vedení země. Konkrétními doklady je v rozhovoru nedoprovází a jde o jeho osobní hodnocení.
Řád bílého lva, polská inspirace a deportace nezaměstnaných
Bývalý prezident Miloš Zeman prohlásil, že by Zelenskému měl být odebrán Řád bílého lva – tedy vyznamenání, které mu sám udělil na začátku války. Rajchl uvádí, že téma přinesl poté, co s obdobným krokem přišli v Polsku, a Zemanova pozdější podpora ho potěšila.
Zdůvodnění je Rajchlovo: politik, který podle něj pojmenuje vojenskou jednotku po lidech spojených s válečnými zločiny, nemůže být držitelem nejvyššího českého státního vyznamenání. Formulaci i hodnocení historických souvislostí je třeba číst jako jeho výklad.
Z Polska si ale chce vzít i druhou věc. Opoziční strana Právo a spravedlnost tam podle něj chystá zákon, který by deportoval ukrajinské muže v odvodovém věku bez zaměstnání. Rajchl to označuje za správný postup a hlavně za varování pro Česko: pokud podobné pravidlo nepřijmeme dřív než Poláci, přijdou podle něj tito muži z Polska k nám.
Dopis zdravotní sestry a stížnosti z první linie
Rajchl krátce předtím zveřejnil dopis zdravotní sestry, jejíž jméno nechal utajené. Popisovala v něm podle jeho slov každodenní realitu nemocnic a ordinací – ošetřování zraněných Ukrajinců, kteří neuvádějí telefon ani bydliště. Na dopis mu prý přišla řada dalších reakcí od policistů, zdravotníků i lidí ze sociální sféry a všechny se podle něj shodovaly v jednom: v aroganci a nadřazenosti.
Přidává i dvě historky z druhé ruky – o poměrech v bazénu, kam chodí jeho známý, a o dentální ordinaci, jejíž provozovatelé prý ukrajinské zaměstnankyni pomohli a nakonec od ní čelili výhrůžkám a udáním na úřady.
Jde o nezveřejněná svědectví z jeho korespondence, která nelze nezávisle ověřit a která se vztahují k jednotlivým lidem, ne k celé skupině. Rajchl z nich nicméně vyvozuje obecný závěr o chybějící vděčnosti a viní z něj předchozí vládu, která podle něj čtyři roky líčila ukrajinské příchozí jako bezvýhradný přínos, až se to obrátilo proti nim samotným.
Podle jeho odhadu je dnes v zemi zhruba milion a půl cizinců, převážně Ukrajinců – tedy asi každý sedmý obyvatel. Při takovém podílu už podle něj nedochází k asimilaci, ale k uzavírání do vlastních skupin. Číslo v rozhovoru nedokládá zdrojem.
Rozlišovat mezi příchozími: co Rajchl navrhuje
Na otázku, jak zabránit tomu, aby se s vaničkou nevylilo dítě, Rajchl odpovídá, že rozlišovat je nutné – a že to sám dlouhodobě dělá. Ukrajinci, kteří přišli před 24. únorem 2022, museli podle něj splnit standardní podmínky, pracovali, odváděli daně a byli pro zemi přínosem. Problém podle něj nastal ve chvíli, kdy se pravidla rozvolnila a přestalo se rozlišovat mezi lidmi z bojové zóny a ekonomickými migranty ze západní Ukrajiny.
Konkrétní návrhy má tři. Za prvé automatický trest vyhoštění pro každého cizince bez českého občanství, který tu spáchá trestný čin nebo násilný přestupek – bez ohledu na národnost. Za druhé konec dočasné ochrany pro ty, kdo jezdí na Ukrajinu na dovolenou; návrat by pak byl možný jen podle azylového práva. Dočasná ochrana je podle něj institut pro ty, kdo prchají, ne pro ty, kdo si sem jezdí pro sociální dávky.
Za třetí by po ukončení dočasné ochrany chtěl individuální revizi povolení k pobytu: kdo pracuje, platí daně, nemá záznam a založil tu rodinu, zůstane. Argumentuje přitom i nezaměstnaností, kterou označuje za nejvyšší za devět let a přes pět procent, a prací načerno, jež podle něj deformuje pracovní trh. Tato čísla v rozhovoru nedokládá.
Politickou pointu formuluje jasně: kdo chce politiky, kteří budou upřednostňovat Ukrajince, má na výběr z pěti opozičních stran. On sám chce podle svých slov postavit na první místo české občany, invalidní důchodce a lidi, kterým nestačí důchod sedmnáct tisíc měsíčně.
Ceuta, Brusel a neziskovky: kde vidí příčiny migrace
Druhé velké téma otevřely záběry ze španělské Ceuty, kam během jediného dne vstoupily desítky tisíc migrantů. Premiér Andrej Babiš se připojil k dalším jednadvaceti evropským lídrům, kteří situaci odsoudili a žádali koordinované řešení. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naproti tomu vůči španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi, který byl v době incidentu na dovolené, kritická nebyla.
Rajchl v tom vidí odtržení Komise od reality a s Babišovým postojem se ztotožňuje. Řešit se podle něj ale mají příčiny, ne důsledky – a těmi jsou pro něj profesionální převaděči a organizace, které označuje za politické neziskovky. Jmenuje mimo jiné SOS Humanity a její lodě operující u libyjského a marockého pobřeží a tvrdí, že jejich pracovníci migranty v Africe přímo verbují a slibují jim dávky i bezstarostný život v Evropě. Toto obvinění nijak nedokládá a jde o jeho tvrzení.
Připomíná také Ylvu Johanssonovou, bývalou eurokomisařku pro vnitřní věci, dnes zvláštní vyslankyni EU pro Ukrajince v Evropě, a její dřívější představu o milionu migrantů ročně. Frontex podle něj problém nevyřeší, protože jeho lidé jsou podle Rajchlova hodnocení úředníci, ne policisté.
Závěr je pro něj jednoznačný: společná evropská migrační politika je mrtvá, správa migrace patří zpět členským státům a migrační pakt odmítá jako celek.
Sedmdesát tisíc na koncertě, čtvrt milionu na demonstraci
Třetí téma je mediální. Koncert Marka Ztraceného na pražské Letné navštívilo přes sedmdesát tisíc lidí a plocha na fotografiích vypadala plná. Číslo je přitom díky vstupenkám a turniketům v podstatě přesné. Táž média ovšem u demonstrace Milionu chvilek na stejném místě uváděla čtvrt milionu účastníků.
Rajchl na tom staví obvinění z nevyváženosti. Pokud se na plnou Letnou vejde sedmdesát tisíc lidí, nemůže se tam podle něj vejít třiapůlkrát tolik; vysvětlení o toaletách, pódiu a bezpečnostních zónách podle něj neobstojí, protože tytéž prvky byly i na demonstraci. Připomíná, že když sám pořádal demonstrace na zaplněném Václavském náměstí, psalo se o jednotkách tisíc lidí.
Předseda Milionu chvilek Mikuláš Minář si podle Rajchlova ironického odhadu musel oddechnout, když volby vyhrál Andrej Babiš – bez něj by prý neměl proti komu demonstrovat. Je to nadsázka, ne zjištění; Rajchl ji sám uvozuje jako tip.
Senát jako brzda a čtyři kandidáti
Poslední blok patřil podzimním volbám. Senát Rajchl bere vážně: ať už si o jeho užitečnosti myslíme cokoli, podle platné ústavy jde o horní komoru s výraznými pravomocemi, která umí brzdit rozhodnutí Sněmovny a bez jejíhož souhlasu neprojdou ústavní změny. Mrzí ho, že se ve vládním táboře nepodařilo dohodnout jediného společného kandidáta v každém ze sedmadvaceti obvodů.
První kolo podle jeho odhadu vyjde dobře hnutí ANO, protože se kryje s komunálními volbami a lidé si k obálce často přiberou i senátní hlas. Riziko vidí v kole druhém, kam už spokojení voliči nedorazí.
Strana PRO nasadila čtyři kandidáty. V Ostravě Milana Lopraise, u kterého Rajchl vyzdvihuje nadhled a klid. V Trutnově Hynka Berana, kterého označuje za hlavní tvář odporu proti stavbě větrných elektráren. V Děčíně Jana Skalického, dopravního odborníka ze spolku Svatopluk s vlastním plánem sítě dálnic a železnic. A na Příbramsku lékaře Josefa Šornu, který v regionu desítky let léčí a trénuje fotbalisty.
Shrnutí
Rozhovor drží pohromadě jedna linka: migrační a ukrajinskou politiku posledních let Rajchl považuje za chybu, kterou je třeba revidovat – od dočasné ochrany přes evropský migrační pakt až po způsob, jakým se o obojím píše. Konkrétní návrhy má připravené, řada jeho tvrzení o číslech i o motivech jiných aktérů ale v rozhovoru zůstává bez doložení. Ověřitelné je zatím jen to, že se s nimi chystá jít do podzimních voleb.
