Nadcházející sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně vyvolal ostrou reakci. Organizace je podle dostupných faktů úzce spjata s nacistickým dědictvím a nikdy se od něj skutečně neodtrhla. Jediná legální cesta, jak sjezd zastavit, vede přes brněnský magistrát — a na ten míří formální podnět k zákazu akce.

Neonacistická stopa v čele organizace

Sudetoněmecký landsmanšaft dlouhá desetiletí vedl Siegfried Zoglmann — člen NSDAP, aktivní funkcionář Hitlerjugend a za protektorátu pověřenec Hitlerjugend při říšském protektorovi v Čechách a na Moravě. Zoglmann byl blízkým spolupracovníkem Karla Hermanna Franka. Bydlel ve vile v Podolí a Bubenči, která byla předtím zabavena jejím židovským majitelům; na tuto vilu ho upozornil sám Adolf Eichmann. Ve svém přihlášení do jednotek SS Zoglmann jako hlavní zásluhu pro nacistickou stranu výslovně uvedl podíl na rozbití Československa.

Přímé propojení s nacistickými strukturami přetrvává i v dílčích složkách landsmanšaftu. Witikobund, organizace sdružená pod landsmanšaft, má na svých webových stránkách záložku s požadavkem navrácení „ukradeného majetku" a pasáže o tom, že území české koruny bylo odjakživa součástí Germánie a že celá Česká republika by měla být začleněna pod Německo.

Landsmanšaft sice veřejně deklaruje, že se vzdal majetkových nároků a usiluje o smíření — tato prohlášení jsou ovšem v příkrém rozporu s tím, co sám publikuje. Současná videa zástupců organizace jasně hovoří o tom, že stále usilují o nápravu křivd po druhé světové válce. Ve skutečnosti byly Benešovy dekrety právě tou nápravou, nikoliv zdrojem nových křivd.

Termín „Sudety" je záměrně odmítán jako německý konstrukt, jehož účelem je navodit dojem, že část českého pohraničí patří Německu.

Podnět magistrátu: sjezd musí být zakázán

Sjezd se má konat na brněnském výstavišti, které patří magistrátu. Ten na jednu stranu tvrdí, že s akcí nemá nic společného, na druhou stranu pronajímá organizátorům prostory a sdružení, jež sjezd spolupořádá, přispívá devíti miliony korun — byť s tvrzením, že příspěvek nesměřuje přímo na sjezd.

Zákon o shromažďování č. 84/1990 Sb. stanoví, že magistrát musí — nikoliv pouze může — zakázat akci spolku, který popírá práva národů, ras nebo pohlaví. Pokud magistrát dospěje k závěru, že landsmanšaft tato kritéria splňuje, je zákaz jeho povinností. Poslanci sněmovny přitom samosprávě nařídit nic nemohou; jedinou dostupnou právní cestou je právě podnět k magistrátu.

Zastupitelstvo Brna se v úterý zabývalo návrhem SPD — poslankyně Lucie Šafránková předložila usnesení, jímž by magistrát vyslovil nesouhlas s konáním sjezdu a fakticky mu zabránil využitím svého vlastnictví výstaviště. Návrh neprošel.

Podnět k magistrátu bude předložen s argumenty o přímé návaznosti landsmanšaftu na Sudetoněmeckou stranu Konráda Henleina a o kontinuálním propojení s nacistickými strukturami. Dalším krokem bude účast na vzdělávacích i veřejných akcích, které budou upozorňovat na povahu organizace. Sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu v českém Brně je hodnocen jako ponížení země — srovnatelné s tím, kdyby Wagnerova skupina pořádala zasedání v Kyjevě za přihlížení ukrajinských hostitelů.

Česká televize: dobrovolné poplatky místo povinné platby

Opozice — v čele s poslancem a lídrem STAN Vítem Rakušanem — hlasitě brání zachování povinných koncesionářských poplatků. Z pohledu, který zaznívá v pořadu, jde o obranu vlastní propagandistické platformy: Česká televize je označována za stranický nástroj politického spektra, jehož volby by bez mediální podpory dosahovaly kolem pěti procent.

Navrhované řešení je jednoduché — dobrovolné poplatky. Kdo chce Českou televizi sledovat, ať platí libovolnou částku; kdo nechce, nebude nucen. Dobrovolnost by přitom zároveň fungovala jako nejúčinnější ekonomická kontrola: televize by musela o každého předplatitele skutečně bojovat kvalitou a vyvážeností vysílání, jinak by je ztrácela. Stávající systém povinných příjmů naopak jakýkoli tlak na zlepšení eliminuje.

Zaznívá i srovnání s Prima Nova: komerční stanice hospodaří s nižším rozpočtem, financuje se z reklamy a přesto disponuje lepšími studii i zpravodajstvím. Česká televize naproti tomu outsourcuje řadu činností, odvádí peníze spřízněným firmám a kontrolu si provádí v podstatě sama.

Parlamentní vyšetřovací komise Dozimetr, která má být zvolena v nejbližších dnech, představuje další krok — po ní jsou v plánu komise k dalším kauzám.

Prezident Pavel, summit v Ankaře a kauza „cenzury"

Kauza údajné cenzury prezidentova projevu ze strany generálního štábu se po prošetření ukázala jako bezpředmětná. Generální štáb neposlal dál video, ve kterém prezident Petr Pavel hovoří o dopisech od babiček a o turistických cestách na motorce — obsah, který sám o sobě žádný zásah nevyžadoval. Opozice přesto na základě prvního vyjádření tiskového mluvčího Pražského hradu okamžitě volala po odstoupení ministra obrany, aniž čekala na ověření. Stejná opozice nevolala po odstoupení Víta Rakušana za dozimetrovou kauzu, ani Zbyňka Stanjury za kauzu bitcoiny — přitom jde o kauzy nesrovnatelně závažnější.

Vláda Andreje Babiše rozhodla, že se prezident neúčastní summitu v Ankaře. Toto rozhodnutí je hodnoceno jako správné: zahraniční a obrannou politiku určuje vláda, nikoliv prezident. Prezident může vnášet požadavky a připomínky, avšak jakmile je zahraniční politika vládou stanovena, je povinen se jí přizpůsobit. Petr Pavel tuto povinnost opakovaně ignoruje.

V pořadu bylo rovněž zmíněno trestní oznámení Martina Šarapatky za výrok v pořadu Máte slovo Michaely Jilkové. Na hypotetickou otázku moderátorky zaznělo, že stažení ruské armády z území, která kontroluje na Ukrajině, by nepřineslo mír, nýbrž genocidu ruskojazyčného civilního obyvatelstva ze strany ukrajinských jednotek — analogii vidí mluvčí v osudu afghánských spolupracovníků po ukvapeném odchodu Američanů v roce 2021. Trestní oznámení za vyjádření hypotetického přání je hodnoceno jako právně i racionálně absurdní.

Dotazy diváků: elektřina, plyn, exekuce a školné

Velká část pořadu patřila odpovědím na divákovské dotazy. V oblasti energetiky zazněl konkrétní plán: vykoupit státní podíl v ČEZ na sto procent po vzoru francouzského odkupu EDF, opustit lipskou burzu jako cenotvorný mechanismus a odmítnout emisní povolenky. Výrobní cena elektřiny z jaderných a uhelných zdrojů by pak umožnila zásobovat české domácnosti a firmy za třetinovou až čtvrtinovou cenu oproti současnému stavu. Snížení poplatků za obnovitelné zdroje, které provedla současná vláda, vedlo k poklesu inflace na desetileté minimum 1,6 % — a to je jen předzvěst toho, jaký efekt by mělo plné odpojení od burzy. V oblasti plynu bylo zmíněno zřízení státního obchodníka a rozšíření kapacity tranzitní trubky Eustream.

K exekucím zazněl návrh systému blízkého notářskému modelu: omezený počet exekutorů s teritoriální příslušností, jeden dlužník — jeden exekutor, zastropování navazujících poplatků tak, aby se člověk nevydostal do dluhové pasti bez východiska. K vysokoškolskému školnému: zavedení placeného studia se státními stipendii pro nejlepší uchazeče, s podmínkou práce v České republice po dobu deseti let nebo splacení stipendia — bez omezení přístupu dětem z chudých rodin, ale s účinnou pojistkou proti odlivu mozků.

Opakujícím se tématem celého pořadu bylo propojení: levné energie jako základ ekonomického obratu, odpor vůči politickým neziskovkám jako nástroji zahraničního vlivu ve školství a legislativě, a přesvědčení, že česká suverenita se nebrání rétorikou, ale konkrétními kroky v hospodářské politice.