Zdeněk Hřib se i po odchodu do Poslanecké sněmovny rozhodl zůstat na pražské politické scéně — přijal nominaci na kandidátní listinu Pirátů pro říjnové komunální volby 2026, a to na desátém místě. Zároveň si ponechává funkci předsedy dozorčí rady Dopravního podniku hl. m. Prahy s měsíční odměnou 45 000 Kč a mandát pražského zastupitele. Tato trojí kumulace v přímém rozporu s dlouhodobou pirátskou rétorikou otevřela ostrou debatu o věrohodnosti strany.
Kumulace funkcí jako pirátský paradox
Piráti vstoupili do politiky jako strana, která principiálně odmítala kumulaci funkcí a finančních odměn. Hřib je dnes poslancem s platem přes 100 000 Kč měsíčně, předsedou dozorčí rady DPP s odměnou 45 000 Kč a stále pražským zastupitelem s dalšími tisíci korunami měsíčně. Celkový příjem z veřejných funkcí se tak pohybuje kolem 160 000 Kč měsíčně — to vše při přípravě na opětovnou kandidaturu do zastupitelstva.
Kritici z opozice připomínají, že funkci předsedy dozorčí rady dopravního podniku tradičně zastával radní pro dopravu. Hřib jako náměstek primátora pro dopravu funkci sám obsadil a po odchodu do sněmovny se jí dobrovolně nevzdal. Piráti přitom v rámci vnitrostranických pravidel připouštějí souběh maximálně dvou vedlejších funkcí — zda tato interpretace obstojí před voliči, je otázka.
Kauza neoprávněných odměn z PRE holding
Hřib se jako náměstek v červnu 2024 stal členem vedení Pražské energetiky Holding (PRE) s deklarovaným závazkem funkci vykonávat bez nároku na odměnu. Přesto mu po dobu pěti měsíců přicházely platby v celkové výši kolem 280 000 Kč. Věc vyšetřovala policie, případ byl předán do přestupkového řízení. Hřib se hájí tím, že okamžitě na chybu upozornil a peníze vrátil; odpovědnost přisuzuje dozorčí radě PRE.
Kauza nenašla trestněprávní rozuzlení, přestože šlo o měsíční platby ve výši desítek tisíc korun z firmy, v níž má Praha majoritní podíl. Opoziční kritici poukazují na to, že „chyba účtárny" zasáhla opakovaně po dobu pěti měsíců, aniž by Hřib příjem aktivně odmítl před prvním připsáním na účet.
Bilance osmi let Pirátů v Praze
Piráti spravují části pražské samosprávy od komunálních voleb 2018. Za tuto dobu čelí kritice v několika oblastech:
Doprava: Rekonstrukce Barrandovského mostu skončila s náklady přibližně 1,14 miliardy Kč oproti původně plánovaným 594 milionům — tedy téměř dvojnásobným předražením. Dvorecký most, otevřený v dubnu 2026, se prodražil ze zhruba miliardy na téměř dvě miliardy korun, rovněž přibližně dvojnásobek původního odhadu. Hřib jako náměstek pro dopravu za tyto projekty nesl přímou politickou odpovědnost.
Projekt parkoviště P+R na Zličíně pokračuje bez navazující stanice metra — Hřib její prodloužení zrušil, přičemž jednotkové náklady na jedno parkovací místo dosahují dle oponentů přibližně 1,3 milionu Kč, zatímco srovnatelné projekty v jiných městech jsou výrazně levnější.
Bydlení: Piráti před volbami 2018 avizovali ambiciózní bytovou politiku. Za jejich působení se privatizace obecních bytů zastavila a bylo opraveno přes 1 100 stávajících obecních bytů. Výstavba nových obecních bytů zůstala minimální — přímá realizace nových jednotek z iniciativy magistrátu v podstatě nenastala, přestože Praha disponuje rezervami ve výši přibližně 150 miliard Kč na účtech.
ODS a pirátská koalice: kdo za to může?
Primátor Bohuslav Svoboda z ODS vede Prahu od komunálních voleb 2022. Opozice ANO opakovaně poukazuje na to, že ODS tehdy před volbami slibovala ukončení Hřibovy éry v pražské dopravě a jeho aktivistických experimentů. Po volbách se však ODS s Piráty spojila a Hřib v koalici jako náměstek pro dopravu setrval — s plnou politickou podporou primátora z ODS.
Čtyři roky má tedy ODS v čele Prahy primátora. Za souběh dopravních uzavírek, zdražování staveb a nedostatečnou bytovou výstavbu nese odpovědnost celá koalice, nikoli pouze Piráti. Dosavadní opozice ANO, která se chystá jít do říjnových voleb s primátorskou ambicí, tento argument sama přiznává, ale zároveň zdůrazňuje, že ANO bylo konzistentně v opozici a koalici nepodporovalo.
Rozkol na pirátské kandidátce
Lídryní pirátské kandidátky pro pražský magistrát se stala Tereza Nislerová, manažerka s dlouholetou praxí v ropné společnosti Orlen — což je pro stranu zaštiťující se Green Dealem a ekologickými hodnotami symbolicky problematická volba. Náměstkyně primátora Eliška Komrsková, která se jako jediná z pirátských politiků soustavně věnovala odhalování korupčních kauz na magistrátu, na kandidátce vůbec není.
Vnitrostranické pnutí ukazuje, že pražská strana prochází složitou fází: veřejně mluví o protikorupčních hodnotách, ale z kandidátky vypouští politika, který tyto hodnoty fakticky naplňoval, a naopak nominuje čelní kandidátku s profilem, který je s pirátskou rétorikou těžko srovnatelný.
Pražská doprava, školství a bytová krize jako volební témata
Diskuze se dotkla širší situace v Praze: nedostatek míst na středních školách, kdy každoročně zůstávají stovky žáků bez přijímacího místa, je kritizován jako přímá odpovědnost radního pro školství ze hnutí STAN. Problém s kapacitami středních škol přetrvává navzdory tomu, že Praha disponuje miliardovými rezervami na účtech.
Václavské náměstí procházelo třemi lety rekonstrukce při obnově tramvajové trasy — projekt realizovaný současnou koalicí je kritizován pro nevhodnou délku uzavírky a absenci koordinace s jinými dopravními omezeními. Plzeňská ulice má být uzavřena souběžně s dalšími omezeními na shodném dopravním koridoru, takže řidiči přijíždějící z jihozápadu v daném období průjezdnou alternativu nemají.
Kritika se týká i turniketů v pražském metru — opozice poukazuje na potenciální benefit z hlediska bezpečnosti a výběru jízdného, zatímco současná koalice projekt nerealizuje. Přechod Strossmayerovo náměstí na Praze 7 zůstává bez funkčního zvukového signalizačního zařízení pro nevidomé, přestože bezpečnost chodců s handicapem je podle kritiků opomíjenou prioritou.
Pohled do říjnových voleb
ANO Praha plánuje před říjnovými volbami představit realistický program se zaměřením na bytovou výstavbu, koordinaci dopravních uzavírek a soutěžení stavebních zakázek na rychlost místo nejnižší ceny. Strana se vymezuje vůči ODS i Pirátům jako koalici, která nese společnou zodpovědnost za osmilétou stagnaci. Říjnové komunální volby 2026 ukážou, zda toto vymezení pražští voliči přijmou.
