Jde českým novinářům opravdu o svobodu slova, nebo si na ni jen hrají? Odpověď nabízí způsob, jakým velká média zacházejí s jedinou neziskovou organizací v Česku, která si ochranu svobody projevu dala přímo do názvu. Nálepky, polopravdy a mlčení veřejnoprávních médií ukazují, že o svobodu slova jim nejspíš reálně nejde.
Nálepky místo argumentů
Do Společnosti pro obranu svobody projevu (SOSP) se progresivističtí aktivisté strefují od jejího založení. Nejdřív ji označovali za spolek, který hájí svobodu slova pro Putina. Dnes ji například Roman Máca nazývá nikým nevolenou kremelskou cenzorskou neziskovkou. Pod příspěvky SOSP se navíc pravidelně opakuje stejná mantra: vám nejde o svobodu, vám jde jen o svobodu šířit lži, nenávist a dezinformace. Paradox, že komentář v jedné větě popírá i potvrzuje zájem o svobodu, jeho autorům uniká.
Fórum 24 otevřeně píše o proruském uskupení, tlačí na politiky, například na Marka Bendu, aby se akcí spolku neúčastnili, a v článcích jeho členy posměšně nazývá „svobodníky projevu“. Seznam Zprávy přidávají před název organizace slovo takzvaná, tedy naznačují, že jí o svobodu slova nejde. V jednom z textů hned vzápětí tvrdí, že evropský Akt o digitálních službách (DSA) brání cenzuře, což doslova pravda není.
Novinky zařadily SOSP mezi organizace, které vybírají příspěvky od soukromých osob a vydávají svou tvorbu bez jakékoli veřejné kontroly. Naznačuje snad redaktorka Brodníčková, že by se mělo kontrolovat, kdo co píše a říká – třeba před nějakou komisí pracující pro EU? Když pak SOSP zveřejnila slušnou a věcnou kritiku jejího textu, přispěchal na síti X Vojtěch Berger z Hlídacího psa s obviněním, že spolek šíří nenávist.
Na co SOSP upozorňuje: Maďarsko a Sasko-Anhaltsko
Spolek mimo jiné mapuje zásahy progresivních politiků proti svobodě slova. Maďarská vláda premiéra Pétera Magyara převzala pravicový web Mandiner pod stát, odvolala celé vedení a premiér prohlásil, že o obsahu webu bude rozhodovat stát.1 Bez SOSP by se o tom v Česku skoro nikdo nedozvěděl, a přesto se to děje. Viktor Orbán nic tak okatého za šestnáct let ve funkci neudělal, a přesto čelil obviněním z cenzury a šíření propagandy. Když totéž udělá Magyar, je to najednou v pořádku.
SOSP upozornila také na to, že po vítězství AfD ve volbách v Sasku-Anhaltsku2 hrozí Brusel této spolkové zemi odebráním dotací. Na nevhodné výsledky voleb tak reaguje vydíráním – a zdaleka ne poprvé. Podobně postupoval vůči Maďarsku i Polsku.
Veřejnoprávní média spolek přehlížejí
Česká televize dala SOSP prostor jen jednou, krátce, v reportáži o předávání cen za svobodu projevu. Štáb přitom byl minimálně na dvou dalších tiskových konferencích spolku – materiál natočený za peníze koncesionářů ale nikdy nepoužil.
Český rozhlas si nechal zpracovat vlastní průzkum o svobodě slova. Vyšel jinak než průzkum SOSP, podle kterého má polovina dotázaných obavy vyjadřovat své názory a myslí si, že se pomalu vrací cenzura. Podle rozhlasu si naopak skoro 70 % lidí myslí, že svobodu slova máme. Zajímavé je složení odpovědí: voliči Pirátů svobodu slova cítí, ale nejčastěji chtějí, aby měla hranice. Voliči údajně extremistických stran – SPD, Motoristů či Stačilo! – hranice svobody projevu nechtějí, zároveň ji ale necítí.
Rozhlas vydal k tématu řadu článků, jedinou neziskovku, která se svobodou slova v Česku zabývá, však nepozval ani jednou. Když si na to stěžoval posluchač, vedení ho odbylo s tím, že rozhlas nemá povinnost zvát každou organizaci jen proto, že vznikla. Jenže pokud organizace vznikla právě kvůli tématu, o kterém veřejnoprávní médium informuje, a je jediná svého druhu, neměli by její zástupci studia spíš okupovat? Nepozvala je ani Česká televize na svou největší debatu o svobodě slova – do pořadu Fokus Václava Moravce v prosinci 2024.3 Všichni hosté se tam shodli, že svoboda slova potřebuje hranice. Pozvána byla i novinářka ze Slovenska, nikdo ze SOSP ale ne.
Spor s ministerstvem vnitra o Centrum proti hybridním hrozbám
Proti SOSP se ale nepostavila jen média. Spolek podal žalobu proti ministerstvu vnitra kvůli Centru proti hybridním hrozbám ještě za vlády Petra Fialy, kdy resort vedl Vít Rakušan. V červenci 2026 pak u soudu ministr vnitra současné vlády Lubomír Metnar, nominovaný hnutím ANO,4 odmítl mimosoudní dohodu. Dal tím najevo, že pokračování centra, které za minulé vlády nevybíravě útočilo nejen na SOSP, ale i na opozici, je nejspíš v jeho zájmu.
Jedno z médií pak SOSP poslalo dotazy a na sociálních sítích následně napsalo, že soudní spor si naopak přeje prodlužovat sám spolek. Metnar se jako ministr zastal tvrzení centra, že SOSP šíří dezinformace. Spolek se přitom centra dříve ptal, v čem konkrétně dezinformace šíří – a odpověď nikdy nedostal. Na tomto přístupu ministr zjevně nehodlá nic měnit.
Seznam Zprávy a podezření z nelegálního lobbingu
Do kampaně se zapojily i Seznam Zprávy – a možná mají i osobní důvod. Napsaly, že spolek, z něhož vzešla Babišova poradkyně, je podezřelý z nezákonného lobbingu. Ministerstvo spravedlnosti podle nich zahájilo se SOSP přestupkové řízení, protože je spolek důvodně podezřelý z lobbování bez potřebné registrace. Angažovala se v něm poradkyně premiéra pro svobodu slova Natálie Vachatová a v případě prokázání viny hrozí pokuta až milion korun.5
Seznam Zprávy z prohlášení spolku vybraly jen úryvek: diskuse se zákonodárci o návrzích zákonů, které probíhají veřejně na seminářích, konferencích a online debatách, ani petice a otevřené dopisy pod lobbování podle zákona nespadají, a registrace proto není povinná. Web SOSP ale věc vysvětluje úplněji. Sněmovna letos projednává zákon o digitální ekonomice, který má zavést unijní nařízení DSA s obrovskými cenzurními riziky. Spolek se proto rozhodl zapojit do připomínek a oponentury pozměňovacích návrhů a do veřejného registru lobbování se zapsal, jak zákon ukládá – počítá totiž s aktivnější účastí i na dalších předpisech, například na evropském aktu o svobodě médií (EMFA).
Článek pokračoval tím, že ministerstvo prověřuje, zda spolek lobboval bez oprávnění v období od 1. 7. 2025 do 17. 3. 2026 prostřednictvím osob se SOSP spojených. Úředníci odpovědní za dohled nad lobbisty je v podkladech vyjmenovali jménem.
SOSP: střet zájmů a dvojí metr
Spolek na článek odpověděl na Facebooku. Seznam podle něj získal informace v rekordním čase, ale už se nepochlubil tím, že přestupkové řízení vede jako vedoucí oddělení úřednice, která dříve pracovala pro Seznam Zprávy. SOSP v tom vidí zjevný střet zájmů.
Média se podle spolku snaží SOSP lživě očernit a o větší transparentnost neziskovek jim nejde. Stejná média totiž kritizovala vládní návrh české obdoby amerického zákona FARA o financování neziskovek ze zahraničí. Cílem je podle SOSP, aby na českém neziskovém „trhu“ zůstaly jen organizace propagující progresivistickou ideologii. Vedle nich by pak směly existovat jen zcela apolitické spolky, které se starají o děti, seniory nebo zvířata.
Proč si Seznam na SOSP zasedl: Jindřich Šídlo
Seznam si na spolek zasedl i proto, že SOSP sdílením článku Aleše Borovana upozornila na zajímavé vazby Jindřicha Šídla, člena redakční rady Seznam Zpráv. Šídlo například tvrdil, že se SOSP nevěnuje cenzuře v Rusku. To pravda není – spolek se jí věnuje, jen ho zajímá hlavně stav v Česku a v Evropské unii.
Na Šídlovy vazby upozorňuje i Natálie Vachatová, proti které Seznam Zprávy vydaly několik článků, v nichž ji označují za proruskou. Je tedy vidět, že mainstreamová média po SOSP buď jdou, nebo ji přinejmenším do značné míry ignorují. Jedno, nebo druhé platí prakticky pro všechna.
Kuří oka: CEDMO, DSA a Rapid Response System
Proč tomu tak je? SOSP patrně šlape na kuří oka. Upozorňuje na vazby mezi organizacemi, například na CEDMO – milionovou neziskovku, která se má zabývat fact-checkingem a kterou za peníze nás všech řídí Václav Moravec.6 Upozorňuje také na systémy zaváděné nařízeními a směrnicemi EU, které mohou zasahovat do voleb.
V rámci DSA působí takzvaní důvěryhodní oznamovatelé, kteří mohou sociálním sítím hlásit závadný obsah. Mají přitom vydávat výroční zprávy,7 což ani nedělají. Spolek dále poukazuje na takzvaný Rapid Response System, který posiluje vliv Bruselu před volbami a může ovlivnit, jaké informace se přes sociální sítě dostanou k voličům. Formálně ho mohou aktivovat jen signatáři kodexu proti dezinformacím. V Česku ho podepsaly pouze Demagog a Seznam, částečně do Česka zasahuje i slovenský GLOBSEC.8
Odtud je patrné, proč Jindřich Šídlo do SOSP neustále rýpe. Seznamu se nejspíš nelíbí, že ho spolek pravdivě označuje za firmu, která může přes Brusel aktivací Rapid Response System de facto ovlivňovat volby. Vysvětlovat má co i prezident Petr Pavel: jeho poradce a přítel Petr Kolář spolupracuje právě s GLOBSEC,9 který může aktivací systému volby rovněž ovlivňovat.
Závěr
Je tedy SOSP skutečně proruská organizace, která chrání svobodu projevu pro diktátory? Nebo je to prostě spolek, který šlape na kuří oka a mainstreamová média ho za to trestají? Nálepkování, mlčení veřejnoprávních médií a kampaň Seznamu ukazují spíš to druhé – a říkají víc o médiích samotných než o organizaci, kterou se snaží umlčet.
Ověřená tvrzení
1 Hungary Today; The European Conservative. Zpravodajství o odvolání vedení webu Mandiner. hungarytoday.hu, europeanconservative.com, 2026. Péter Magyar je premiérem od května 2026 (Telex, telex.hu). Pozn.: zdroje uvádějí, že vydavatele převzal stát s nadací MCC, odvolání nařídil ministr financí a Magyar v parlamentu řekl, že obsah určí stát.
2 Deutschland.de; Volksstimme. „AfD siegt in Sachsen-Anhalt.“ deutschland.de, volksstimme.de, 2026. Volby 6. 9. 2026, AfD kolem 44 %, absolutní většinu těsně nezískala. Pozn.: výhrůžku odebráním dotací se ve veřejných zdrojích ověřit nepodařilo.
3 ČT24. „Kde leží hranice svobody slova? Odpověď hledali hosté Fokusu Václava Moravce.“ ct24.ceskatelevize.cz. Prosincový díl pořadu věnovaný hranicím svobody slova.
4 Seznam Zprávy; ČT24. „Vnitro stahuje dovolání ve sporu s SPD kvůli zařazení do zprávy o extremismu.“ seznamzpravy.cz, 2026. Lubomír Metnar je ministrem vnitra. Pozn.: průběh soudního sporu SOSP s ministerstvem se ve veřejných zdrojích dohledat nepodařilo.
5 Seznam Zprávy. „Spolek, z něhož vzešla Babišova poradkyně, je podezřelý z nezákonného lobbingu.“ seznamzpravy.cz, 2026. Ministerstvo spravedlnosti potvrdilo zahájení přestupkového řízení a zdůraznilo, že jeho zahájení nepředjímá výsledek.
6 CEDMO. „CEDMO Trends.“ cedmohub.eu, 2025. Václav Moravec je uveden jako vedoucí výzkumného týmu za Univerzitu Karlovu. Pozn.: CEDMO je konsorcium vedené Univerzitou Karlovou, nikoli samostatný spolek.
7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 o digitálních službách, čl. 22 odst. 3. Důvěryhodní oznamovatelé zveřejňují nejméně jednou ročně podrobnou zprávu o podaných oznámeních.
8 Evropská komise. „Signatories of the Code of Conduct on Disinformation“; Transparency Centre kodexu. digital-strategy.ec.europa.eu, disinfocode.eu, 2025. Mezi signatáři jsou Demagog.cz, Seznam a GLOBSEC; Seznam ve zprávě za rok 2025 uvádí účast v Rapid Response System.
9 GLOBSEC. „GLOBSEC collaborates with Czech partners: Preparatory Committee of GLOBSEC Forum.“ globsec.org, 2024. Petr Kolář předsedal přípravnému výboru GLOBSEC Forum 2024 v Praze jako zahraničněpolitický poradce prezidenta Petra Pavla.
