Jednání sněmovny se v úterý protáhlo do večera a skončilo přehlasovaným vetem Senátu. Opozice mezitím sbírá podpisy pod další hlasování o nedůvěře vládě, v Sasku-Anhaltsku vyhrála zemské volby AfD a v Ostravě začala kampaň před komunálními volbami.
Sněmovna přehlasovala veto a mění si jednací řád
Jednání začalo ve dvě odpoledne a trvalo sedm hodin. Pět z nich padlo na rozpravu o programu schůze, na samotné zákony zbyly dvě. Opozice neuspěla s desítkami návrhů, jak program změnit.
Koalice ANO, SPD a Motoristů pak přehlasovala veta Senátu u dvou předloh: u nového zákona o státních zaměstnancích, který má od listopadu nahradit dosavadní zákon o státní službě a usnadnit výměnu úředníků, a u zrušení prezidentovy pravomoci jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. Ruku pro ně zvedlo 104 ze 173 přítomných poslanců — na přehlasování Senátu je potřeba nadpoloviční většina všech poslanců, tedy 101 hlasů. Ve středu čeká sněmovnu další vrácený zákon a vyloučené není ani veto prezidenta, které by znamenalo ještě jedno hlasování o témže textu.
Změnu, která má rozpravy zkrátit, poslanci schválili v srpnu a prezident ji podepsal. Novela jednacího řádu nabude účinnosti patnáctým dnem po vyhlášení, tedy zhruba v polovině října. Nekonečné mluvení k programu tím končí: na návrh změn dostane každý poslanec nejvýše pět minut, řečník s přednostním právem třicet. Dosavadní pravidla vydržela s drobnými úpravami desítky let a fungovala; ubylo ale schopnosti se domluvit, a tak roste pokušení protahovat schůzi jako nástroj politiky.
Lidovci chystají další hlasování o nedůvěře vládě
KDU-ČSL chce svolat mimořádnou schůzi sněmovny a vyvolat hlasování o nedůvěře vládě ANO, SPD a Motoristů. Důvodem je návrh rozpočtu se schodkem 389 miliard korun; podle předsedy lidovců Jana Grolicha jde koalice proti vlastnímu programovému prohlášení a měla by rozpočet přepracovat a znovu požádat o důvěru. Grolich sám poslancem není, vede Jihomoravský kraj jako hejtman. Ke svolání schůze je potřeba padesát podpisů, lidovci mají šestnáct mandátů — podporu proto shánějí u dalších opozičních stran a ODS s TOP 09 ji přislíbily.
Půjde o druhý pokus. První přišel začátkem února, tedy krátce poté, co vláda důvěru získala, a jeho podnětem byl spor Motoristů s prezidentem o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Rozprava se podle všeho potáhne, hlasovat se tedy bude nejdřív za týden nebo za dva a zazní v ní celá řada dalších důvodů, proč má vláda skončit.
K čemu je Senát
Debata o smyslu horní komory se vrací pravidelně a tabu být nemusí. Kolik komor má parlament mít a kolik členů v každé z nich, je legitimní otázka. Senátní volby přitom mají dlouhodobě nejnižší účast ze všech, které se v Česku konají: voliči se na složení komory podílet nechtějí a osobnosti, jež v ní zasedají, je k urnám nepřitáhnou.
U běžných zákonů navíc Senát sněmovna přehlasuje. Skutečnou brzdou zůstává jen tam, kde je potřeba ústavní většina v obou komorách — a právě proto by zrušení Senátu muselo projít i Senátem samotným, což z celé úvahy dělá spíš teorii. Pojistkou demokracie je koneckonců už parlament jako takový. Návrhy, jak účast zvednout, třeba spojit druhé kolo s referendem o poplatcích za veřejnoprávní média, narážejí na jednoduchou námitku: k volbám nejít je legitimní občanský postoj a slevová akce se z nich dělat nemá. Praktickou stránku ukázalo poslední kolo v jednom z ostravských obvodů, kde měl jeden z postupujících kandidátů na volebním lístku uvedené bydliště v Hradci Králové. Motoristé vlastní senátní kandidáty nepostavili a podpořili koaliční partnery — na osobnosti do Senátu je hnutí zatím příliš mladé.
Ostrava před komunálními volbami
Obecní zastupitelstva se volí 9. a 10. října a v Ostravě jede kampaň naplno. Před čtyřmi lety získala čistě místní kandidátka v obvodu v srdci města 22,5 procenta, teď jde o obhajobu mandátu. Hlavním tématem je doprava. V Mariánských Horách a Hulvákách vede kandidátku bývalá starostka a někdejší senátorka Liana Janáčková, která má za sebou třicet let komunální praxe. Debaty kandidátů na primátora chystají příští týden CNN Prima News i Česká televize.
Ostravě se drží pověst špinavého a nebezpečného města, přitom nabízí zázemí, jaké se u měst podobné velikosti nevidí. Fakultní, městská i vítkovická nemocnice se specializovanými pracovišti, Ostravská univerzita včetně lékařské fakulty, technická univerzita s prvním kvantovým počítačem v republice. Dvacet kilometrů do Polska, dvacet minut do Beskyd, dálnice, vlak i autobus. Život je tam levnější než v Praze nebo v Brně, a to o víc, než kolik se v regionu méně vydělá.
Volby v Sasku-Anhaltsku a česká reakce
Hodnotit cizí volby zvenčí je ošidné, protože kandidáty ani místní poměry člověk nezná a informace k němu jdou přes média. Čísla ze Saska-Anhaltska mluví jasně: AfD vyhrála se ziskem 43,8 procenta a proti roku 2021, kdy měla necelých 21 procent, si podporu více než zdvojnásobila. CDU spadla na 17,2 procenta. Na většinu mandátů to ovšem nestačilo, jednobarevnou zemskou vládu tedy AfD nesestaví a partnera bude hledat; pětiprocentní práh překročila mimo jiné i strana Sahry Wagenknechtové.
Proč Němci volili takto, záhada není. Bezpečnostní situaci poznamenala nelegální migrace, zelený kurz vyvolal frustraci a průmysl ztrácí pozici, kterou měl. Volkswagen chystá zrušení desítek tisíc pracovních míst a postupné uzavření několika německých závodů. Země, která vyvážela patenty a složité inženýrství, dnes řeší, jak si udržet výrobu.
Z Česka přišla reakce v jiném duchu. Ivan Bartoš varoval před příklonem k extremismu, fašismu a nacismu, Petr Fiala označil výsledek za děsivý a Vít Rakušan upozornil, že demokraté nechávají migraci a sociální témata populistům. Přirovnávat AfD k NSDAP ale míjí podstatu: voliči, kteří výsledek na východě rozhodli, přišli z velké části z tábora CDU. Odpověď na to, proč se to děje, musí najít němečtí politici. Kancléř Friedrich Merz po volbách sám uznal, že se Německo změnilo a pokračovat jako dřív nejde.
Bezpečnost, drogy a vyloučené lokality
Pouliční výtržnictví, narkomanie a bezdomovectví patří mezi ostravské problémy a nikdo je nezapírá. Obecně jde o neduh velkých měst: lidé bez domova i uživatelé drog se stahují tam, kde je největší šance něco vyžebrat, ukrást nebo sehnat. Rozdíl je v tom, jak se k tomu město postaví. Vytipovat místa, pochopit, co tam lidi drží, a intenzivně spolupracovat s policií funguje — ve Vítkovicích se tím podařilo situaci proti devadesátým letům zásadně proměnit.
Recept Motoristů pro Ostravu zní: nulová tolerance ze strany města a podmínky pro městskou policii, aby ji dokázala vymáhat. K tomu zrušení protidrogových center uprostřed obytných čtvrtí, kam si lidé v abstinenčních příznacích chodí vyměňovat injekční stříkačky a kam ročně zamíří na sto tisíc návštěv. Úmysly provozovatelů bohulibé jsou, jenže taková služba patří do specializovaného zdravotnického zařízení, ne mezi činžáky, z jejichž okolí se pak stává lokalita, kde nikdo bydlet nechce. Třicet let integrace ukázalo své meze: kdo o soužití nestojí, nemusí — ale pak ať bydlí jinde.
Politika ve školách
Politickou propagaci ve školách vylučuje školský zákon. Mezi vítáním prvňáčků, kam přichází starosta jako zástupce zřizovatele, a politickou přednáškou je ale rozdíl, který dosud nikdo přesně nepopsal. Přednášky do doby vyučování nepatří, nanejvýš si je lze představit jako aktivitu navíc. Motoristé chtějí hranice definovat a diskusi o nich vést; u neziskových organizací a ideologizace výuky mají jasno.
Nádraží, mrakodrapy a miliardy do kultury
Ostravská zvláštnost spočívá v tom, že historické centrum sousedí se sídlišti. Katedrála Božského Spasitele z konce devatenáctého století je druhým největším chrámem na Moravě, kostel svatého Václava z poloviny třináctého století nejstarší dochovanou stavbou ve městě a vedle stojí čerstvě opravená filozofická fakulta. Zastavět to mrakodrapy by znamenalo přijít o jediné historické jádro, které Ostrava vedle Vítkovic a Poruby má. Tam, kde výškové budovy stojí už dnes a rekonstrukci potřebují, proti moderní náhradě nemluví nic.
Ostuda je hlavní nádraží. Roli skutečného uzlu plní Svinov, poslední revitalizace stála hodně peněz a kýžený efekt nepřinesla. Plán zní zrekonstruovat nádraží, vrátit mu funkci uzlu a vzít s ním i okolí — Přívoz zůstává jednou z posledních opravdu problémových lokalit. Nová pravidla podpory bydlení počítají u ubytoven jen s osmdesáti procenty normativu, takže tamní domy majitelům přestávají vynášet a otevírá se příležitost je vykoupit.
Peníze na to město má. Letošní rozpočet Ostravy činí 15,9 miliardy korun a největší díl investic míří do kultury: do koncertního sálu a přestavby domu kultury. Tendr na stavbu skončil na necelých 2,8 miliardy, celý projekt se blíží čtyřem miliardám a s dalšími velkorysými záměry v centru dá dohromady zhruba deset miliard. Tytéž peníze mohly jít do dopravy, nádraží, škol a výkupu problémových čtvrtí — a město by bylo někde jinde. Zadlužená Ostrava přitom není, což je ke cti všem, kdo ji řídili.
Kurz přežití místo vojny
Obnovit základní vojenskou službu se nechystá nikdo, v programu Motoristů ale stojí tříměsíční dobrovolný výcvik. Nejde o to vyrobit za devadesát dní všeuměla: základní technický výcvik, výměna kola u auta, první pomoc, požární příprava a orientace v terénu jsou spíš ochutnávka a výstup z komfortní zóny. Že o něco takového zájem je, ukázalo dobrovolné vojenské cvičení pro středoškoláky, které zavedla bývalá ministryně obrany Jana Černochová — kapacita se plnila během několika dní a musela se navyšovat. Vazba na armádu přitom nutná není; postarat se o sebe, umět ošetřit zraněného a vyznat se v terénu má cenu samo o sobě. Mezi politiky jde ovšem spíš o menšinový názor.
Kde hledat úspory ve zdravotnictví
Prezident Petr Pavel otevřel debatu tvrzením, že Česko má vzhledem k počtu obyvatel příliš mnoho nemocnic a že investice do drahé techniky jsou neefektivní — logičtější by podle něj bylo financovat méně přístrojů, zato v nepřetržitém provozu, než platit desítky rezonancí, které pojišťovna utáhne na pár hodin denně.
Úspory ve zdravotnictví možné jsou, jen leží jinde. Rozhoduje způsob, jakým se peníze do systému dostávají a za co se utrácejí: systém pojišťoven, úhradová vyhláška, investice do nemocnic a propojení krajských a okresních zařízení. Konstatovat, že je v Česku moc magnetických rezonancí, je asi jako konstatovat, že je tu moc zubařů — pravda to být může, ale záleží na tom, jak jsou rozmístění a jak dostupní.
Bytová krize
Hlavní cesta vede přes rychlejší povolování staveb a přes stavění samotné. Za roky čekání na stavební povolení zdraží materiál i práce a s nimi výsledný byt. K tomu se přidalo zavírání kamenolomů a útlum dřevozpracujícího průmyslu, takže se materiál draze vozí z Polska, a ceny řemeslníků, protože učňovské obory přestaly být prioritou. Obcím by v hospodaření s vlastním bytovým fondem pomohla změna rozpočtového určení daní.
Prázdné byty jsou mýtus. Nejvíc jich drží stát a obce, třicet let na ně nikdo nesáhl a bydlet se v nich nedá. Nedořešené zůstávají krátkodobé pronájmy přes platformy v Praze: neplatí pro ně stejné podmínky jako pro běžná ubytovací zařízení. Ve vlastním bydlí zhruba tři čtvrtiny Čechů, což je v Evropské unii nadprůměr, byť ne rekord — na Slovensku je to přes devadesát procent. Rychleji než kdekoli jinde v Česku zdražuje Ostrava: loni ceny bytů vyskočily o víc než pětinu a za tři roky o víc než 65 procent. Vyvlastňování nebo trestání majitelů daněmi by přineslo jediné — že by tu nikdo nechtěl stavět.
Pozastavená funkce vládního zmocněnce
Filip Turek pozastavil výkon funkce vládního zmocněnce pro Green Deal do závěrů policejního vyšetřování dopravní nehody a slíbil, že v případě viny rezignuje. Silný mandát od voličů má a funkci vykonávat může. Schopnost dočasně ustoupit, dokud výsledky nejsou na stole, ale k politice patří.
Závěr
Podzim rozhodne dvakrát. Devátého a desátého října se sečtou hlasy v obcích, o pár dní později začne sněmovna jednat podle nového jednacího řádu. Mezi tím leží hlasování o nedůvěře vládě, které schůzi zabere dny — koaliční většina ve sněmovně se ale zatím nezměnila.
