Preliminární slyšení v Amsterdamu a posudek o vakcínách

Dne 9. března 2026 proběhlo v Amsterdamu první předběžné slyšení u soudu, kde nizozemský právník Peter Stassen přednesl data a důkazy v kauze obžalující skupinu osmnácti osob — mimo jiné Billa Gatese, Alberta Burlu a Marka Rutteho — v souvislosti s vakcínami proti COVID-19. Stassen zastupuje několik osob, které tvrdí, že utrpěly újmu v důsledku mRNA očkování. Obžalovaní se slyšení nezúčastnili.

Peková, která se líčení v Amsterdamu osobně zúčastnila, uvádí, že na tiskové konferenci po slyšení Stassen zmínil, že vakcíny jsou svými charakteristikami „neodlišitelné od biologických zbraní". Tento výrok cituje v kauze expertka Saša Latipová, jejíž argumentaci Stassen přednesl soudu. Jde o právní pojem naznačující možnost dvojího užití — jak jako léčivo, tak jako zbraň — nikoli automaticky o tvrzení o záměru škodit.

Pekové data: sekvenční analýza slovenských vakcín

Peková popisuje, že po slyšení se rozhodla zaslat Stassenovi data z analýzy slovenských šarží vakcín Pfizer a Moderna, které provedla jako třetí spoluautorka mezinárodní vědecké publikace. Podle jejích slov jsou tato data veřejně dostupná — primárně unikla na internet a následně byla vydána jako mezinárodní publikace; financování zajistila její vlastní laboratoř bez státní vazby.

Dle jejích zjištění analýza prokázala přítomnost dvouřetězcové DNA v množstvích, která Peková označuje jako „abnormálně vysoké až alarmující". Tvrdí, že tato DNA obsahuje fragmenty s nukleárně-lokalizačními signály odvozené ze sekvencí SV40, které by podle ní mohly mít potenciál integrace do genomu. Tato zjištění dává do spojitosti s pozorovaným nárůstem výskytu rychle rostoucích nádorů po vakcinaci. Poukazuje přitom na studii zveřejněnou na PubMed, která podle ní rovněž naznačuje možnou spojitost mezi mRNA vakcínami a nárůstem onkologických onemocnění.

Peková zdůrazňuje, že sekvenční data považuje v molekulární biologii za „ultimativní důkaz" — data, která nelze zpochybnit. Tato data zaslala Stassenovi e-mailem spolu se soudně-znaleckým posudkem v anglickém jazyce, jehož je spoluautorkou, a se sedmi přílohami. Jejím záměrem je, aby posudek mohl být přímo předložen soudu; je rovněž připravena jako svědkyně osobně vypovídat.

Dopisy prezidentům a mezinárodní apely

Peková popisuje sérii dopisů, které zaslala různým státním představitelům s žádostí o vyjádření k případům osob, jež označuje za oběti covidových restriktivních opatření nebo vakcinace. Dopis adresovala evropské ombudsmance Tereze Anžío, která ji odkázala na generálního sekretáře Rady Evropy Alaina Berseta. Dopis zaslala i prezidentu ČR Petru Pavlovi — ten ji podle jejích slov odmítl prostřednictvím svého poradce a žádost označil za nerelevantní. Kontaktovala rovněž slovenského prezidenta Petra Pellegriniho, Vladimira Putina a Baracka Obamu.

Podle Pekové se jako jediný ze všech oslovených ozval Barack Obama, který napsal, že se na věc podívá. Tuto zprávu vnímá jako doklad toho, že její strategie otevřenosti a nekonfliktní komunikace přináší výsledky — a hodlá jeho odpověď sledovat a vracet se k ní.

Rainer Füllmich a situace zpolitizovaných kauz

Peková opakovaně zmiňuje německého právníka Rainera Füllmicha, jenž je ve vazbě v Německu. Ve svých dopisech žádá o jeho propuštění a považuje ho za klíčovou osobu mezinárodní snahy o přezkum covidových opatření. Informuje, že Füllmich jí zaslal dopis z vězení a sdělil, že se s ním Stassen osobně setkal. Füllmich sám podle dopisu pochybuje o tom, zda amsterdamský soud vyvine skutečnou snahu případ vyřešit — přesto je přesvědčen, že pokus o soudní řízení musí být učiněn.

V Česku Peková poukazuje na to, co označuje za dvourychlostní přístup justice — osoby, které za pandemie varovaly před riziky vakcín, čelily obviněním z šíření poplašné zprávy, zatímco ti, kdo veřejně šířili apokalyptické scénáře, soudně postiženi nebyli. Situaci označuje za politicky motivovanou a žádá o spravedlivé přezkoumanání těchto případů.

Strategie bez strachu: jak Peková přistupuje k celé kauze

Peková opakovaně zdůrazňuje, že svou strategii zakládá na naprosté transparentnosti, klidném tónu a argumentační podloženosti. Odmítá agresivní nebo konfrontační přístup a popisuje svůj způsob jednání jako „hravý, dětský" — ve smyslu přirozenosti a otevřenosti, nikoliv naivity. Tvrdí, že je přesvědčena, že tento přístup je efektivnější než konfrontace.

V reakci na kritiku, že prozrazuje příliš mnoho o svých plánech, uvádí, že se vědomě rozhodla pro maximální průhlednost. Jejím přesvědčením je, že čistý záměr a věcné argumenty jsou nejlepší ochranou. Ke kauze přistupuje, jak sama říká, s tím, že výsledek je „předem daný v dobrém smyslu" — hodlá se proto soustředit na samotný proces a užívat si cestu, ne jen cíl.

Petice a spanilá jízda po českých městech

Peková oznamuje plán série setkání s občany po českých městech v průběhu dubna 2026. Na těchto besedách hodlá veřejnosti vysvětlit kontext kauzy — jak vnitřní, tak mezinárodní — a sbírat fyzické podpisy pod petiční arch. Záměrně se rozhodla nevyužívat elektronickou petici s odkazem na riziko falzifikace; trvá na vlastnoručních podpisech s jménem, příjmením a adresou.

Petiční arch je adresován prezidentu Petru Pavlovi. Žádá ho, aby na základě ústavních pravomocí inicioval spravedlivý přezkum případů osob, které byly v době pandemie trestně stíhány za veřejné vyjadřování kritiky vůči vakcínám. Peková upozorňuje, že ústava ČR prezidentovi takovou možnost nabízí — a hodlá po sesbírání dostatečného počtu podpisů osobně požádat o audienci.

Audienci u prezidenta Pavla chce získat osobně

Peková říká, že chce s prezidentem Pavlem mluvit přímo — nikoliv skrze poradce a parlamentní členy, kteří dosud její podání blokovali. Jako občanka České republiky považuje žádost o audienci za legitimní a hodlá ji podat formálně. Jejím cílem není konfrontace, ale předložení dat a důkazů, které prezident zatím — dle jejích slov — nedostal na stůl.

Apeluje na Pavlovu „morální autoritu", o níž mluví média, a vyzývá ho, aby ji uplatnil v praxi. Připomíná, že prezident má k dispozici ústavní nástroje, jimiž může nařídit spravedlivý přezkum zpolitizovaných kauz — a že tento přezkum by mohl vytvořit precedent nejen pro Českou republiku, ale i pro Slovensko a další státy EU.

Na závěr vyzývá diváky, aby sledovali její Facebook (Sonia Peková), kde bude zveřejňovat termíny besed, a aby se přišli osobně podepsat. Petici lze rovněž zaslat na adresu její laboratoře.