Páteční večerní stream začal improvizací – jeden z dvojice moderátorů se zdržel na cestě ze srazu spolužáků a dorazil až po zhruba deseti minutách. Hodina vysílání přesto stihla projít hlavní témata týdne: úvahy o českém prezidentovi v roli evropského vyjednavače s Kremlem, noční hlasování o zrušení poplatků za veřejnoprávní média, vulgární výkřik ve sněmovně a násilné nepokoje ve Francii. Přidala se ukázka z rozhovoru s Cyrilem Svobodou a žertovná prognóza příští prezidentské volby.
Petr Pavel jako vyjednavač s Putinem
Zprávy o tom, že by Petr Pavel mohl jménem Evropy jednat s Vladimirem Putinem, přijímá vysílání s ironií. Čtyři roky se opakovalo, že s Putinem se jednat nesmí a kdo by chtěl, je ruský agent, a najednou se v čele vyjednávacího týmu objevuje český prezident. Divácká anketa mluví jasně: zhruba 95 procent hlasujících si nemyslí, že by byl dobrým vyjednavačem za Evropskou unii, pro je kolem pěti procent.
Moderátoři mu roli naoko přejí – prezident přece prošel školou vojenské rozvědky v dobách Varšavské smlouvy, takže by mezi ruskými experty mohl mít staré vazby. Diváci v chatu jsou ostřejší: Pavel podle nich jen čte noty z papíru a sám kandidát na vyjednavače by se v Moskvě mohl dozvědět víc o sobě než o míru. Pochybnost se vrací i ke konci vysílání – evropští lídři to podle jednoho z moderátorů mohou myslet zcela vážně.
Tlak na Kyjev a korupce na Ukrajině
Souběžně s tím sílí tlak Donalda Trumpa na dohodu o ukončení války, a to i ekonomicky a vojensky. Kyjev si stěžuje na výpadek amerických zpravodajských informací, který komplikuje protivzdušnou obranu, a na zadržené dodávky raket do systémů Patriot. Tlak je zjevně velký a směřuje k tomu, aby konflikt skončil.
Na Ukrajině mezitím zasahuje protikorupční úřad NABU, o kterém vysílání připomíná, že ho fakticky řídí Američané – tentokrát s prohlídkami spojenými s guvernérem ukrajinské centrální banky. Nabízí se otázka, zda v ukrajinském establishmentu ještě zbyl někdo, kdo není spojen s korupcí a není vyšetřován, zvlášť když tam dál tečou peníze západní pomoci. Absurdní je i obrat evropských lídrů, kteří po čtyřech letech zjistili, že by stranou zůstat neměli: jak vysvětlí lidem, že se s Ruskem jednat nesmělo, a teď se jednat bude, když válka mezitím podle odhadu, který zazněl, stála dva miliony životů?
Noční bitva o poplatky za ČT a rozhlas
Doma se vede velká bitva o veřejnoprávní média. Vláda chce zrušit poplatky za Českou televizi a Český rozhlas a financovat je ze státního rozpočtu, opozice mluví o zestátnění a o obraně svobody. Vysílání to bere s úsměvem: jak lze zestátnit média, která jsou veřejnoprávní? A kdo jim je vlastně chce vzít, jako by patřila jim? Milion chvilek se aktivuje znovu, což působí jako obehraná písnička. Na obrazovce zahlédnutý plamenný projev Víta Rakušana o rozhlasu jako místě, kde se vždy bojovalo za svobodu, a o studentech, které tam vodil, zní moderátorům jako absurdní.
Na vládním návrhu přitom podle vysílání není nic neobvyklého. Ze státního rozpočtu financuje veřejnoprávní média 17 zemí Evropské unie, mimo jiné Belgie, Dánsko, Španělsko, Francie, Nizozemsko, Lucembursko, Slovensko či Maďarsko. Slova jako svoboda a obrana demokracie se podle moderátorů nadužíváním zinflačnila tak, že se stávají nepoužitelnými.
Ze sněmovny pak dorazily další zprávy: hlasování v prvním čtení bylo pevně stanoveno na sobotní čtvrtou hodinu ranní a skutečně proběhlo ve 4:36. Moderátoři čekají, že když už koalice pevný čas odhlasovala, návrh musí projít, jinak by šlo o výsměch. Podle diváků v chatu tvrdil Hřib ve sněmovně, že Andrej Babiš bude Českou televizi ovládat přes moderátory tohoto vysílání a pouštět tam Čau lidi – což oba berou jako vtip hodný mozkového trustu. Pozornost vzbudilo i vzrušené vystoupení poslance Bendy. Pobavila je také myšlenka, že by zákon mohl rovnou nařídit povinné sledování ČT s uličními důvěrníky, kteří by kontrolovali, co kdo má puštěné.
Kontrast nabízí jih Evropy: v Portugalsku vycházejí mladí lidé do ulic kvůli prudkému zdražení bydlení, a i v Praze ceny bydlení za poslední tři roky prudce vyletěly. Čeští mladí ale podle vysílání stávkují kvůli poplatkům za televizi, kterou nesledují.
Francie: od studentů k rabování
Francie, kterou vysílání rádo ukazuje jako příklad elitního klubu eurozóny, má zadlužení přes sto procent HDP a k tomu masové a velmi násilné nepokoje. Začaly nespokojeností studentů s francouzským školstvím, které opravdu vypadá zanedbaně, pak se přidaly kriminální živly a rabování. Legitimní otázka podle moderátora zní: co občanům zbývá, když pokojné demonstrace nestačí? Což neznamená, že by násilí schvaloval.
Podle Fox News jde naopak o koordinovanou činnost, která se přelévá do Španělska, Portugalska, Itálie a dalších zemí, a stojí za ní údajně kolem čtyřiceti levicových organizací, financovaných mimo jiné nadací Open Society George Sorose. Možná tedy jde i o odvádění pozornosti od jiných událostí. Situace je podle druhého z moderátorů na hraně občanské války, nasazují se speciální jednotky a nepokoje podle něj někdo organizuje na pozadí; roli hraje i migrační pozadí velké části výtržníků. Diváci se ptají, co zabrání davům proniknout do Versailles, když už zkoušejí vnikat do muzeí.
Melania Trumpová a příměří v Oleškách
Mezi novinkami dne nechybí ani zpráva, kterou Bílý dům oznámil v pátek: Melania Trumpová zprostředkovala místní příměří v okupovaném ukrajinském městě Oleškách, kde jsou obyvatelé měsíce bez dostatku jídla. Klid zbraní má začít 29. října. Ve studiu to vyvolalo spíš pobavení – první dáma USA jako vyjednavačka je pro moderátory novou figurou na šachovnici.
Cyril Svoboda: ústava důležitější než poplatky
Z nabídky sesterských pořadů zazněla ukázka z rozhovoru Alex Minářové s Cyrilem Svobodou. Ten napsal novelu ústavy, kterou chce představit na konferenci začátkem prosince. Má ústavu zpřesnit tak, aby stát v případě ohrožení dokázal kvalifikovaně rozhodnout: kdo jmenuje ministra a zda prezident musí jmenovat, kdo vyhlašuje stav ohrožení státu, nebo zda lze na rozhodnutí ministra obrany použít zbraň a třeba sestřelit letadlo. Kdo má jasně svěřenou pravomoc, je zároveň chráněn – když rozhodne chybně, nese odpovědnost stát, ne on.
Když všichni mluví o Rusku jako o hlavní hrozbě, je tohle podle Svobody mnohem důležitější téma než koncesionářské poplatky, s nimiž se dá žít tak i tak. Nechápe, proč se z nich stalo téma číslo jedna. K výsledku komunálních a senátních voleb poznamenal, že o rozpočtu ani deficitu nerozhoduje senát ani zastupitelstva, ale lidé volí podle dojmu a celková nálada ve společnosti se může rychle změnit.
Prognóza prezidentské volby
Po ukázce si moderátoři všimli, že v rukou Alex Minářové sedí první jasný kandidát na prezidenta – podle nich právě Cyril Svoboda. Do hry počítají i současného prezidenta, u něhož padla poznámka, že „dostane pokyn“. Jeden z moderátorů nabídl svou prognózu: kandidátů nebude víc než osm. Dva z nich budou tradiční jména bez šance, padla jména Fischer a Hilšer. Další dva budou podnikatelé ochotní utratit stovky milionů za kampaň. Zbudou čtyři – současný prezident, Cyril Svoboda a dva další, mezi nimiž se rozhodne ve druhém kole.
Chuť na Hrad mají podle něj všichni, kdo sedí ve sněmovně a v senátu, i třetí místostarosta desetitisícového města, který v noci přemýšlí, jak se spí v posteli po Masarykovi. Profesor Drulák je na kandidaturu prý příliš chytrý. Opravdu kvalitní kandidát s úspěšným životním příběhem do toho podle moderátorů nepůjde, protože se bojí, že se mu budou hrabat ve všem lidé, kterými pohrdá – proto prý nebude kandidovat ani Roman Šmucler. Na dotaz, zda by se hodila žena, padla odpověď, že na „prudce moderního“ kandidáta je ještě o volební období brzo. Do dalšího období si moderátoři žertem tipují Alex Minářovou.
Kauza menopauza
Sněmovnou hýbal incident z noční debaty o rozpočtu: když předsedkyně poslaneckého klubu STAN Šebelová žádala pro svůj klub o přestávku, poslanec Ševčík podle jejích kolegů zakřičel, ať si vezme menopauzu. Moderátoři se v hodnocení rozcházejí. Jeden výrok považuje za nevhodný a za snížení důstojnosti poslance, sám by ho prý neřekl. Druhý v tom vidí součást života a připomíná dobu přecitlivělosti, ve které si každá dáma podobnou poznámku vezme jako příležitost říct, jak hrozně se jí dotkla.
Ve srovnání s minulými aférami, třeba se zdviženým prostředníčkem Topolánka, jde podle nich o drobnost. Opozice si navíc podle diváků nemá na co stěžovat – její bývalá předsedkyně sněmovny kdysi pravila, že opozice má sedět v koutě a šoupat nohama. Jedna z prognóz na závěr: poslankyně, která si výkřik vztáhla na sebe, si tím podle moderátora vysloužila přezdívku jednou provždy, a to není moc taktické.
Francie očima Erika Besta
K Francii se vysílání vrátilo ukázkou z rozhovoru s Erikem Bestem. Ten upozorňuje, že francouzská televize CNews o situaci mluví denně hodiny a známý moderátor Pascal Praud tam říká, že deset let Macronovy vlády zruinovalo Francii, zdevastovalo její obraz a zničilo její životní styl. Země je podle francouzské fráze „v plamenech a krvi“, útočníci si dovolují čím dál víc, zatímco stát reaguje čím dál méně. Podle New York Times jeden francouzský politolog dokonce soudí, že Macron může být posledním kapitánem té lodi.
Vojenský zásah by podle Besta byl skoro lepší řešení: nejhorší je, když jsou v ulicích nepokoje a policie, kterou kritizuje prezident, přestane konat. Ve Francii se už sahá k zákazům nočního vycházení, které mohou být předstupněm výjimečného stavu. Rabování v menším měřítku si Best umí představit i na Václavském náměstí, i když ne hned.
Moderátoři k tomu dodávají, že podle bezpečnostních analýz mají gangy v okolí Marseille automatické zbraně i protiletadlové střely Stinger, a Evropa je podle nich plná zbraní z Ukrajiny. Druhý z moderátorů se nad tím pozastavil a ptal se, odkud ta informace je; podle prvního se zbraně z Ukrajiny podle jemu známých bezpečnostních expertů dostávají i do Česka.
Závěr
Improvizovaný večer spojila jedna linka: zatímco se Ukrajina, Francie a další země zmítají v nejistotě a Evropa hledá, kdo za ni bude mluvit s Kremlem, česká politika vede noční bitvy o poplatky a o jeden výkřik ve sněmovně. Že by hlavním evropským vyjednavačem měl být český prezident, bere vysílání s nadsázkou – stejně jako vlastní prognózy, které si moderátoři slibují jednou vydat v humorné knize analýz, jež nevyšly.
