Moravec po deseti letech pozval Okamuru a vzápětí skončil
Pořad Otázky Václava Moravce se po více než dekádě dočkal hosta, jehož pozváním moderátor dlouhodobě odmítal: šéfa SPD a předsedy Sněmovny Tomia Okamury. Pozvání přišlo teprve poté, co Česká televize ukončila spolupráci s dramaturgií, která za absenci Okamury nesla odpovědnost. Moravec by ho vlastní vůlí nepozval — to ze zákulisí opakovaně potvrzovali i někteří jeho kolegové z veřejnoprávní televize.
Témata posledního vydání OVM budila rozpaky. Namísto aktuálních ekonomických problémů — nedostupného bydlení, propadu průmyslové konkurenceschopnosti či energetické politiky — se debata točila kolem sněmovního BMW pro předsedu dolní komory. Šlo o to, kdo vozidlo koupil, kdo v něm jezdil víc a zda bylo nové či ojeté. Téma, které by bez uzardění mohlo plnit vysílací čas komerčních stanic, se stalo hlavní náplní veřejnoprávního pořadu s 21letou historií a státem mandátovým financováním.
Česká republika přitom čelí nedostupnému bydlení, úbytku průmyslu, bezprecedentnímu propadu životní úrovně a debatě o emisních povolenkách, které vláda označuje za ekonomickou sebevraždu. Do OVM přišel šéf vládní strany a předseda Sněmovny, třetí nejvyšší ústavní funkce v zemi — a program mu věnoval debatu o firemním autě.
Moravcův odchod: patetické rozloučení s 21 lety v ČT
Na závěr posledního vydání svého pořadu Moravec oznámil odchod z České televize. Odůvodnil ho dvěma argumenty: nemůže nadále garantovat „nezávislost" a odmítá být součástí „slepé vyváženosti". Česká televize jeho argumenty odmítla a dala najevo, že od moderátora naopak očekává ospravedlnění.
Argument o nezávislosti — použitý jako odůvodnění odchodu po pozvání šéfa třetí nejsilnější ústavní funkce v zemi — de facto potvrdil to, co kritici OVM říkali roky: že Moravec považoval selekci hostů za svou osobní výsadu, ne za službu veřejnoprávnímu mandátu. Argument o „slepé vyváženosti" byl interpretován jako apologie toho, co předcházel: systémového vylučování konkrétních politiků z vysílání.
Za 21 let v ČT Moravec ignoroval standardní hierarchii vztahu zaměstnanec–zaměstnavatel a oznámení odchodu si nechal pro přímý přenos — nikoli pro komunikaci s vedením. Česká televize v reakci oznámila, že hledá náhradníky. Mezi kandidáty v médiích zazněla jména Martin Řezníček a Jakub Železný, přičemž jejich dosavadní profesní výkon byl předmětem stejně vyhraněných hodnocení jako kariéra jejich předchůdce.
Pavel bagatelizuje kauzu s SMS od Macinky
Ministr obrany Petr Macinka zaslal SMS šéfovi prezidentské kanceláře Petru Kolářovi — zprávy byly adresovány prezidentu Pavlovi. Kolář zprávy zveřejnil. Pavel záhy podal na Macinku trestní oznámení a celou záležitost rámoval veřejně jako vydírání nejvyšší ústavní funkce. Médii se kauza vlnila nonstop přibližně týden.
Asi měsíc nato v rozhovoru pro Českou televizi u příležitosti třetího výročí svého nástupu do prezidentského úřadu Pavel prohlásil, že se „věnujeme okrajovým problémům, někdy i hloupostem" — a výslovně zmínil SMSky a repatriační lety jako příklad těchto hlouposti. Tedy záležitosti, které sám zveřejnil, kvůli nimž sám podal trestní oznámení a které sám označil za vydírání.
Kolář: nic z toho v policii nebude
Šéf prezidentské kanceláře Petr Kolář v rozhovoru pro Novinky.cz mezitím sdělil, že z trestního oznámení na Macinku „nic nebude". Celá kauza tak skončila tam, kde začala: na rovině politického divadla. Prezident, který kauzu uvedl do pohybu vlastním zveřejněním zpráv a trestním oznámením na ministra vlastní vlády, ji uzavřel tím, že ji označil za okrajovou hloupost. Jeho šéf kanceláře krok potvrdil.
Chronologie je jednoznačná: Pavel a Kolář zveřejní SMS ministra obrany → Pavel podá trestní oznámení → Pavel prohlásí, že šlo o hloupost → Kolář potvrdí, že policie věc odloží. Kauza, která živila demonstrace, petice a titulky týdny, se uzavřela sebedestruktivním přiznáním svých původců.
Součástí téhož Pavlova rozhovoru v ČT byla pasáž, v níž na otázku k televiznímu pořadu vyjádřil podporu moderátorovi Xaverovi a jeho přínosu pro českou mediální scénu — a Václav Moravec záhy oznámil odchod.
Vystrčil přicestoval z paralympiády v policejním minibusu
Předseda Senátu Miloš Vystrčil odletěl do Itálie na paralympijské hry v době, kdy byl tlak na využívání státních letadel mimořádně vysoký. Na místo konání dorazil — na akci, která se bezprostředně netýkala jeho ústavní funkce — v době, kdy o státní speciály byl obecný nedostatek. Zpátky do Česka ho přivezl policejní minibus.
Při paralympijském ceremoniálu byl zachycen s českou vlajkou drženou obráceně — detailu, který vyvolal další komentáře k jeho vztahu k atributům státu, jímž předsedá. Vystrčil je dlouhodobě spojován s výraznými zahraničněpolitickými gesty, mimo jiné s výrokem „Jsem Tchajwanec" při návštěvě Tchaj-wanu, která tehdy vyvolala diplomatické napětí.
EU udělí řád Merkelové a Zelenskému
Evropská unie poprvé udělí Evropský řád za zásluhy. Mezi oceněnými jsou bývalá německá kancléřka Angela Merkelová a prezident Volodymyr Zelenskyj.
Merkelová je v kontextu migrační politiky spojována s rozhodnutím z roku 2015 otevřít hranice statisícům migrantů — krokem, jehož sociální a politické důsledky řeší Německo i celá Evropa dodnes. Školáci v Kleve dostali od učitelů pokyn jíst svačiny skrytě, aby nerušili spolužáky muslimského vyznání v době Ramadánu. Případ byl v německých médiích diskutován jako symptom širšího problému.
Zelenský v téže době pohrozil maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi, že předá jeho telefonní číslo ukrajinskému vojsku — výhrůžka adresovaná premiérovi státu, který Ukrajinu částečně financuje. Výrok nadzvedl i maďarskou opozici a vyvolal kritiku přímo od unijních představitelů.
Babišova vláda přebírá kontrolu nad přidělováním státních letadel
Premiér Andrej Babiš oznámil, že vláda bude napříště rozhodovat o přidělování státního speciálu politikům — včetně prezidenta a předsedů obou parlamentních komor. Opatření tedy dopadá i na Miloše Vystrčila, jehož let do Itálie na paralympiádu a návrat policejním minibusem předcházel tomuto rozhodnutí o pouhé dny.
Kritici Pavla dlouhodobě upozorňují na to, že prezident využívá státní letadla extenzivně a pohybuje se na hranicích svých ústavních kompetencí v zahraniční politice. Babiš opatření zdůvodnil potřebou koordinace letů a efektivního využívání státních prostředků.
Neziskovky a svoboda slova: zákon postupuje sněmovnou
Sněmovna posunula do druhého čtení návrh zákona, který by politickým neziskovým organizacím ukládal povinnost zveřejňovat zdroje svého financování. Návrh vznikl v kooperaci poslanců SPD a části vládní koalice. Odpůrci jej přirovnávají k ruské legislativě o „zahraničních agentech". Zastánci argumentují transparentností — organizace ovlivňující veřejnou politiku by měly veřejnosti umožnit sledovat, kdo za ně platí.
Zákon je vnímán jako součást širší snahy koalice regulovat prostředí politicky aktivních neziskových organizací, jejichž financování je v současnosti neprůhledné. Mediální komentáře zákon označovaly jako útok na demokracii; vládní strany jej prezentovaly jako podmínku základní transparentnosti politického prostoru.
