Václav Moravec po téměř 22 letech skončil v České televizi. Jako důvod uvedl, že nemůže garantovat nezávislost redakční práce a naplňování kodexu ČT. Radim Panenka však upozorňuje, že skutečné důvody odchodu jsou zcela jiné — a daleko méně lichotivé pro samotného moderátora.
Falešná vyváženost jako alibi
Moravec při svém odchodu prohlásil, že odmítá dělat „pseudovyváženost". Tím ale podle Panenky porušil základní pravidlo, kterým se má každý zaměstnanec ČT řídit. Vyváženost není pseudovyváženost — je to přesně to, co má veřejnoprávní televize dělat: přinášet celou paletu názorů a politických proudů. Moravec přitom devět let odmítal zvát Tomia Okamuru, třetího nejvyššího ústavního činitele a předsedu poslanecké sněmovny. Celý tým kolem něj to systematicky blokoval.
Absolutistický monarcha na veřejnoprávní půdě
Moravec podle Panenky řídil svůj pořad jako absolutistický monarcha bez jakéhokoli šéfa. Sám rozhodoval, koho pozve, jaké otázky položí a jakým směrem se diskuze bude ubírat. Jedněm politikům systematicky skákal do řeči, druhé nechával mluvit. Nešlo o diskuzní pořad, ale o divadlo jednoho herce. A nikomu z vedení ČT to nevadilo — až do chvíle, kdy Rada České televize začala tlačit na dodržování pravidel vyváženosti.
Česká televize jako zaopatřovací ústav
Panenka cituje bývalé zaměstnance ČT, kteří popisují instituci jako zaopatřovací ústav. Zaměstnanci, kteří za celý rok neudělají vůbec nic, si v klidu chodí do práce, čtou si knížky a nikdo si toho nevšimne. A i kdyby si všiml, nic se nestane. Skutečný důvod, proč se ČT tolik bránila kontrole, nejsou podle Panenky obavy ze zrušení — jde o peníze. Obava, že nadřízený orgán nahlédne do účetnictví a uvidí, jak se tam s prostředky hospodaří.
Moravcovo ego a skutečné důvody odchodu
Moravec svůj odchod připravoval již delší dobu, možná i roky. Chodil po chodbách a naznačoval, že má lepší nabídky odjinud a že si ho v ČT dostatečně neváží. Podle Panenky mu narostlo ego do takových rozměrů, že si myslel, že donutí televizi, aby mu dala volnou ruku bez jakékoli kontroly. Když přišla doba, kdy se po něm začalo vyžadovat dodržování kodexu jako po každém řadovém zaměstnanci, zjistil, že tam pro něj už není místo. Tak práskl dveřmi a odešel.
Tajné platy a 22 milionů od Fialovy vlády
Platy v České televizi byly vždy přísně tajené, přestože jde o peníze od koncesionářů — tedy téměř všech občanů. Generální ředitel Dvořák před lety přiznal, že platy jsou tak vysoké, až by se z nich veřejnost „zbláznila". Moravec má navíc v ČT konkurenční doložku na šest měsíců, během nichž mu bude televize platit. Ještě závažnější je ale jeho angažmá v neziskových organizacích, které přijímaly granty a dotace od Fialovy vlády — celkem téměř 22 milionů korun. Moderátor, který se tvářil, že dělá nezávislou žurnalistiku, byl fakticky placen vládou, o které měl objektivně informovat.
Co bude dál?
Panenka vidí dvě možnosti Moravcovy budoucnosti. Buď odejde na Seznam Zprávy, které podle něj představují „odpadní jámu české žurnalistiky" a kde by Moravec přesně zapadl. Nebo si založí vlastní podcast na placených platformách v přesvědčení, že je mediální ikonou, která přitáhne tisíce předplatitelů. Mezitím hnutí Milion chvilek zoufale hledá nové téma pro demonstrace — a ohrožení České televize jim přišlo vhod.
Závěr
Příběh Václava Moravce není jen o jednom moderátorovi. Je to příběh instituce, která se desítky let vymykala jakékoli kontrole, kde pravidla platila pro všechny kromě vyvolených a kde se veřejné peníze utrácely bez dohledu. Moravcův odchod možná vyřeší jeden problém, ale Českou televizi jako celek to do pořádku nedá.
