Bývalý poslanec ODS a dlouholetý starosta Kravař Vít Vomáčka kandiduje do Senátu v obvodu 36 Česká Lípa. Na čtyřech letech v poslanecké sněmovně mu prý otevřely oči falše a šmeliny ve vysoké politice, koalice SPOLU se podle něj drolí a v jeho obvodu mu TOP 09 ani KDU-ČSL zákulisně podporovat nebudou.

Čtyři roky v parlamentu otevřely oči

Vít Vomáčka o zkušenostech z parlamentu

klip od 0:45

Hlavním důvodem kandidatury do Senátu byla zkušenost ze čtyř let v poslanecké sněmovně. Místo politické práce panuje ve vysoké politice celá řada pokrytectví a falše. Věci se neříkají na rovinu a místo skutečných kompromisů se uzavírají spíše „šmeliny". Právě na to by chtěl v Senátu poukázat — přinést tam normálnost, pojmenovávat věci pravými jmény a nabízet praktické zkušenosti.

Také v domovské ODS se podle této perspektivy v posledních letech přestalo věci nazývat pravými jmény. Strana má v řadách lidi, kteří chtějí mluvit otevřeně, ale jsou často upozaďováni. Pokud má ODS jít dopředu, musí se k slovu dostat právě ti, kteří budou věci pojmenovávat pravdivě — i když to bude nepříjemné.

Obstrukce a hanba za parlament

Hanba za to, co se v parlamentu dělo

klip od 2:17

Týdny, kdy opozice prakticky zablokovala sněmovnu obstrukcemi, nejsou ničím příjemným. Když Hnutí ANO šlo do voleb se slibem, že nebude obstruovat jako tehdejší opozice, mělo se ten slib snažit dodržet. Na druhou stranu obstrukce neprobíhají v té podobě jako dříve — bez jedenáctihodinových projevů — ale schvalování programu, které začíná v úterý ve 14.00 a končí v devět večer, je problém, který stejně tak vadí.

Parlament je organismus sám pro sebe. Kdo tam nebyl, těžko pochopí. Poslanci, kteří tam slouží dvě, tři, čtyři volební období, si vyřizují účty z minulosti. Mnohdy byla hanba za to, co se v parlamentu odehrávalo.

Jednací řád sněmovny: klesáme na nepřijatelnou úroveň

Změny jednacího řádu jdou špatným směrem

klip od 3:38

Klasickým příkladem úpadku je jednací řád. Současný jednací řád poslanecké sněmovny je skvělá věc — respektuje konzervativní a tradicionalistické principy včetně přednostních práv. Ale od vzniku samostatné sněmovny je každé volební období chování v ní horší a horší. Reakce „politici se chovají divně, takže změníme jednací řád" je špatný postup. Lidé, kteří jednací řád zneužívají, by tam neměli sedět — ale občané je tam volí.

Omezovat přednostní práva a faktické připomínky a říkat poslancům přesně, kolik minut můžou mluvit, znamená klesat na úroveň, kterou si nikdy nepřál. Přednostní práva a faktické připomínky mají v parlamentu fungovat — ale musí tam být rozumní lidé. Pokud někdo potřebuje šest hodin za pultíkem na to, aby řekl jednu myšlenku, jde o účelovku. To se týká všech stejně: ať už SPD školila sněmovnu z životopisu Masaryka, nebo když Miroslav Kalousek tehdy předčítal beletrii — měřítko je pro všechny stejné. Civilizovaný svět se tomu musí smát.

Koalice SPOLU jako vyčerpaný projekt

Spojení ODS, TOP 09 a KDU-ČSL je uzavřená záležitost

klip od 5:56

Spojení ODS, TOP 09 a lidovců mělo svoje rácio v roce 2021. V roce 2025 se ale tato agonie jen prodloužila — koalice už během minulého volebního období moc nefungovala a v parlamentních volbách 2025 bylo cítit, že kolegové z ODS měli k partnerům výhrady. Stejné výhrady měli pravděpodobně i koaliční partneři vůči ODS. Pro Vomáčku je SPOLU uzavřená záležitost a životadárný orgán to už není.

Drolení SPOLU na Českolipsku

TOP 09 a KDU-ČSL podpoří protikandidáty

klip od 7:14

Senátní obvod 36 je velmi specifický — táhne se od Hrádku nad Nisou přes Nový Bor a Českou Lípu až do středočeského Liběchova, Beřkovic a Kokořínska. Vomáčka tam jde sám za sebe se značkou ODS — i když je v ODS dnes hodnocen jako trošku rebel. Na Českolipsku se SPOLU drolí totálně: jak TOP 09, tak KDU-ČSL podle zákulisních informací podpoří jeho protikandidáty.

Klíčový spouštěč pro jednoho z koaličních partnerů byl zdánlivě banální moment — fotka s moderátorem XTV a oznámení rozhovoru v tomto studiu. Reakce zněla: „Když jde k veselému, tak ho nepodpoříme." Vítejte v České republice 2026.

Půta jako Goliáš a hejtmanské dny

Půta a aparát krajského úřadu

klip od 9:36

Hlavním protikandidátem bude pravděpodobně Martin Půta z hnutí Starostové pro Liberecký kraj. K samotnému Půtovi a dalším kandidátům se Vomáčka konkrétně vyjadřovat nechce — občané ať se podívají, jaké má kdo za sebou kauzy, problémy nebo úspěchy, a rozhodnou sami.

V Libereckém kraji je vztah Půtovy strany ke STAN účelový: když se daří, prezentují se jako dceřinka STAN, když nedaří, tvrdí, že se STAN nemají nic společného. Půta měl už dříve dost velkou kauzu a před dvěma lety rozesílal občanům dopisy s prosbou „dejte mi ještě čtyři roky" jako hejtmanovi — teď tedy zřejmě tehdejší slib neplatí. Jde o boj Davida s Goliášem: hejtman má k dispozici obrovský aparát krajského úřadu, finanční prostředky i čerstvě zavedené „hejtmanské dny", kdy začal nejvíc navštěvovat právě Českolipsko.

Svoboda samospráv a 500 miliard na účtech

Svoboda samospráv a rozpočtové určení daní

klip od 11:44

Hlavním tématem kandidatury je svoboda a velká autonomie samospráv. Obce a města mají za sebou velké úspěchy a umějí hospodařit se svými prostředky — stát to neumí.

V loňském roce skončil přebytek samospráv zhruba na 480 miliardách korun, které leží na účtech obcí a měst. Starostové si na nich šetří mimo jiné na spolufinancování dalších projektů, ale v rámci rozpočtového určení daní (RUD) jde o obrovský nepoměr mezi tím, kolik peněz získávají samosprávy, a tím, jak hospodaří stát. Když má stát schodek 310 miliard a obce a města mají na účtech zhruba 500 miliard, něco není v pořádku.

Samosprávy by si měly s těmito penězi nakládat, jak chtějí — ale starostové, kteří se dostanou do sněmovny nebo Senátu, by neměli bojovat jen za starosty, nýbrž i za zdravé veřejné finance celé České republiky. Shoda na změně RUD ale nikdy nebyla — každá úprava někomu sníží podíl a druhému zvýší a v rámci velkých měst (Plzeň, Ostrava, Brno, Praha) to vede k neustálým sporům.

Praktická drobnost: rušení volebních okrsků

Příklad prosazené změny v zákoně o volbách

klip od 15:12

Jako konkrétní příklad toho, co lze v praxi prosadit, slouží novela zákona o volbách — díky spolupráci s náměstkem tehdejšího ministra vnitra Víta Rakušana se podařilo dosáhnout toho, že obce mohou rušit volební okrsky v případech, kdy je to nehospodárné. Inspirací byla vlastní zkušenost: v Kravařích seděl v jedné základní škole jeden okrsek pro Janovice a metr od něj okrsek pro Kravaře, aniž k tomu byl právní důvod. Šlo o drobnost, ale praktickou — desítky starostů následně děkovaly za to, že se okrsky můžou slučovat, protože každý člen okrskové komise se platí.

Proti referendu a pro Senát

Referendum a smysl Senátu

klip od 16:40

K zákonu o celostátním referendu zaujímá Vomáčka odmítavý postoj. Žijeme v zastupitelské demokracii a referendum na první pohled zní lákavě — stejně jako kdysi lákavě zněla přímá volba prezidenta. Dnes ale napříč politickým spektrem začínají všichni říkat, že přímá volba nebyla nejšťastnější řešení. Referendum je jen fíkový list, kterým se zakrývají jiné problémy.

Senát potřebujeme — populistická nota „zrušíme 180 senátorů" pomíjí, že tisíce státních zástupců, soudců a dalších veřejných funkcionářů mají v řadě případů vyšší příjmy než senátoři nebo poslanci, ale o tom se cudně mlčí. Senát navíc dokázal, že umí proces zákona zpomalit jen tehdy, když to dává smysl — vrácení návrhu o zálohovaných obalech (zálohy PET) bylo rychle vráceno do sněmovny, kde se našla potřebná 101 hlasů a zákon platí.

Žádná prezidentská kandidatura, ale zeštíhlení obcí ano

Bez prezidentské ambice, ale s diskusí o počtu obcí

klip od 18:50

Kandidaturu na prezidenta Vomáčka odmítá — má v péči třiadevadesátiletou maminku a do budoucna bude mít jiné starosti. Jeho zájem zůstává u samospráv, obcí a měst.

Česká republika má zhruba 6 350 obcí. Pro srovnání: Dánsko stejné velikosti má asi 95. Každá obec má svého starostu, místostarostu, předsedu kontrolního i finančního výboru a podobně — provoz je velmi drahý. Centralizace, která tady byla před rokem 1989 ve formě střediskových obcí, měla v tomto směru něco do sebe. Zeštíhlení ale není o tom, že by se přikazovalo shora — musí přijít zespoda. A už dnes se řada obcí připojuje k větším celkům, protože nemají vlastní zdroje na rozvojové programy.

Závěr

Vít Vomáčka jde do podzimních senátních voleb v obvodu Česká Lípa jako kandidát ODS, který se v rámci své strany považuje za rebela a po čtyřech letech v poslanecké sněmovně si zachoval kritický odstup od toho, jak se v ní dnes funguje. Koalici SPOLU má za uzavřenou kapitolu, na svém domovském obvodu očekává proti sobě i kandidáty TOP 09 a KDU-ČSL a hlavní soupeř — hejtman Martin Půta — bude podle něj přesilou jako Goliáš proti Davidovi. Klíčovým programovým bodem zůstává svoboda a finanční autonomie samospráv.