Demonstrace za záchranu nezávislých médií, která proběhla v centru Prahy, je zasazena do širšího kontextu debaty o financování České televize. Návrh zákona totiž poplatky neruší — zachovává je jako dobrovolné pro ty, kdo chtějí ČT nadále podporovat. Organizátoři akce přitom nevysvětlují, proč Česká televize sama mlčela v době, kdy se předchozí vláda pokusila nelegálně vyměnit celou radu televize a přizpůsobit ji svým zájmům — a to navzdory upozornění vlastních právních poradců na protiústavnost záměru.
Na demonstraci aktivně vybízela k účasti řada škol — instituce ze zákona apolitické posílaly studentům instrukce přes Instagram s příslibem omluvené hodiny. Petice organizátorů, která nasbírala přes 132 000 podpisů, umožňuje opakované podpisy prostřednictvím libovolného e-mailového účtu bez ověření totožnosti, což zpochybňuje její vypovídací hodnotu.
Prezident Pavel a projekt Spojených států evropských
Prezident Petr Pavel veřejně podpořil myšlenku vytvoření Spojených států evropských — politické unie, která by znamenala vzdání se národní suverenity členských zemí. V zemi s historickou zkušeností habsburské nadvlády, nacistické okupace i komunistické diktatury je výzva k dobrovolnému omezení státní samostatnosti vnímána jako závažný signál. Samotný fakt, že nejvyšší ústavní činitel opakovaně propaguje přenos pravomocí na nadnárodní orgány, je z hlediska ústavního řádu problematický — a to tím spíše, že tentýž představitel stál za řadou sporných kroků vůči zákonem chráněným jmenováním.
Brusel v mezičase buduje mechanismy, které v praxi omezují svobodu slova i politickou soutěž: příspěvky na sociálních sítích mohou vést k předvolání a pracovním či soudním postihům, a to bez transparentního právního rámce. Na rozdíl od komunistického režimu, kde bylo zakázané jasně vymezeno, evropské nástroje kontroly narativu fungují skrytě a nepředvídatelně.
Maďarské volby: konec éry Orbán, nástup Magyara
Po šestnácti letech ve funkci přišel Viktor Orbán o premiérské křeslo. Peter Magyar, bývalý člen Fideszu a bývalý manžel ministryně spravedlnosti Judit Vargy, dovedl svou stranu Tisza k přesvědčivému vítězství: 53,6 % hlasů a 141 mandátů ze 199 v parlamentu, tedy ústavní většina. Fidesz získal 37,8 % a propadl na přibližně 52–55 křesel. Volební účast dosáhla rekordních 79,6 %. Orbán výsledky přijal a novému premiérovi pogratuloval.
Pozadí Magyarova vzestupu je složité. Klíčovým impulsem byl skandál kolem tzv. pardonové aféry: ministryně spravedlnosti Judit Varga podpořila milost pro muže odsouzeného za krytí sexuálního zneužívání dětí v dětském domově, prezidentka milost udělila. Magyar tehdy zveřejnil soukromou nahrávku, na níž jeho tehdejší žena celou situaci popisuje — což spustilo lavinu, která ho vynesla do čela opozice. Varga z funkce odstoupila, Magyar opustil Fidesz.
Europarlamentní frakce EPP, do níž se Magyar po odchodu z Fideszu přimkl, jeho vzestup aktivně podporovala — mimo jiné přístupem k materiálům, které pomohly skandál prosadit do veřejného prostoru. Brusel zároveň využil 35 miliard eur zmražených kohezních fondů jako páku: Maďarsko jejich uvolnění podmínilo mimo jiné přijetím nové vlády vstřícnější vůči unijním prioritám. Ursula von der Leyen Magyarovi ihned pogratulovala s tím, že se Maďarsko vrací do EU — v ostrém kontrastu se zdlouhavými reakcemi při předchozích Orbánových vítězstvích.
Nový premiér přitom v řadě otázek nenaplnil unijní očekávání: LGBT zákon odmítl zrušit, financování Ukrajiny se nezavázal podporovat a ochotu k referendům o zásadních otázkách prezentuje jako alternativu přímé exekutivní odpovědnosti. Zda se jedná o skutečnou suverenní politiku, nebo o taktické manévrování mezi bruselskými a orbánovskými zájmy, ukáže teprve čas. Zkušenosti s jinými stranami postaveými na jediné osobnosti přitom nabízejí varovné paralely.
