Mladá generace svobodně a libertariánsky smýšlejících politiků se hlásí o slovo a její pohled na současné Česko je nesmiřitelný vůči centralizaci Evropské unie i vůči veřejnoprávním médiím. Konzervativně-libertariánský proud, který reprezentují Svobodní a jejich mládežnická organizace, klade do centra debaty suverenitu České republiky, nízké daně a malý stát. Z tohoto úhlu pohledu je nejostřejší výhrada namířena na prezidenta Petra Pavla a jeho myšlenku Spojených států evropských.
Spojené státy evropské jako zánik České republiky
Prezident Petr Pavel na setkání s občany v Litomyšli prohlásil, že vznik Spojených států evropských je jedinou cestou, kterou se Evropa může vydat, aby zůstala relevantní. Z konzervativní perspektivy jde přesně o směr, který by znamenal zánik České republiky tak, jak ji známe. Federalizace Unie podle této kritiky vede k tomu, že by čeští občané již nerozhodovali sami o sobě a váha jejich hlasů by se rozpustila ve velkém celku.
Argumentem je odečtení dvacátého druhého výročí vstupu do Evropské unie: tehdy bylo českým občanům slibováno zachování suverenity a vlastních práv, dnes se však pravomoci stále více přesouvají z Prahy do Bruselu a Unie se centralizuje. První článek české ústavy hovoří o svrchovanosti — a právě tu podle kritiky popírá ten, kdo otevřeně mluví o federaci Evropské unie a o Spojených státech evropských.
Pohled na Evropskou unii jako celek je smírlivý jen k jejímu počátku. Společenství uhlí a oceli mohlo být rozumným nápadem, dnešní Unie je však vnímána jako přebujelý a přebyrokratizovaný celek s agendou vedenou úředníky, kteří neprošli žádnou volbou. S tím souvisí i výhrada k tomu, že Brusel určuje minimální výši spotřebních daní — Česko by podle libertariánského pohledu mělo jít až na tuto minimální hranici, podobně jako to udělalo Polsko.
Spor o summit NATO: prezident, nebo vláda?
Aktuálním tématem je současný spor mezi Hradem a vládou o účast na summitu Severoatlantické aliance. Prezident Petr Pavel usiluje o vedení české delegace a v případě, že se s premiérem Andrejem Babišem nedohodne, připouštěl možnost podat kompetenční žalobu, případně cestovat "po vlastní ose".
Z libertariánské pozice je naopak žádoucí, aby Česko na summitu zastupovala výhradně současná vláda, která má formálně prosazovat svůj program v zahraniční politice, a aby tam nejel člověk spojovaný s opozicí. Připomíná se přitom, že i v minulosti se prezident summitu občas nezúčastnil — například Miloš Zeman kvůli nemoci — aniž by se stalo cokoli zásadního. Nabízeným kompromisem je, aby na první summit jela vláda a příště případně oba.
Veřejnoprávní média jako přežitek
Dalším výrazným tématem je financování České televize a Českého rozhlasu a demonstrace na jejich podporu. Veřejnoprávní média jsou z tohoto pohledu přežitkem doby, kdy neexistovaly soukromé stanice a streamovací platformy. Požadavek demonstrantů na "nezávislou Českou televizi" naráží na otázku, na čem by měla být nezávislá — zatímco skutečně žádoucí je podle této kritiky nestranná televize, která dá všem politickým proudům stejný prostor.
Příkladem nevyváženosti má být množství prostoru, který dostávají zástupci vlády oproti opozici v televizních debatách, a to, jak často moderátoři skáčou do řeči jedné nebo druhé straně. Kritizováno je i to, že veřejnoprávní média vybírají poplatky nedobrovolně i od lidí, kteří jejich vysílání nesledují. Současná vláda je v tomto směru hodnocena jako svobodnější — zaznívají nápady na přechod k dobrovolným poplatkům, přesun financování do státního rozpočtu i úvaha bývalého stínového ministra ODS Radima Ivana o převodu České televize na akciovou společnost. Krajním řešením by bylo úplné zrušení obou veřejnoprávních institucí.
Sudetoněmecký sjezd a financování z veřejných peněz
Konzervativně libertariánský postoj se ukáže i u sudetoněmeckého sjezdu v Brně. Samotné konání sjezdu je odmítáno, zároveň ale — v duchu důrazu na svobodu a nechuti k zákazům — není požadováno jeho zakázání. Hlavní výhradou je financování: organizátor sjezdu, festival Meeting Brno, dostává dotace od města Brna, takže se na akci nepřímo podílí peníze daňových poplatníků.
Zároveň je odsuzováno, že se sudetoněmeckého sjezdu zastávala ve sněmovní debatě současná opozice. Základ postoje je přitom principiální: zákazů a příkazů je — zejména ze strany Evropské unie — dost, a řešením nemá být další zakázání, nýbrž zastavení veřejného financování těchto akcí.
Spojování na pravé straně a komunální volby
Závěrečným tématem je strategie konzervativní a libertariánské pravice před letošními komunálními a senátními volbami. Spojení Svobodných, SPD, Trikolóry a hnutí PRO na společné kandidátce ve sněmovních volbách je obhajováno výsledkem: program Svobodných zůstal podle jejich vlastního hodnocení nezměněn a strana získala zastoupení v Poslanecké sněmovně. Tím, kdo stranu ve sněmovně reprezentuje, je předseda Svobodných Libor Vondráček; jeho působení je hodnoceno velmi kladně.
Pro komunální volby na podzim se připravuje obdobná spolupráce — například společný postup SPD, Svobodných, Trikolóry, PRO a Motoristů v Jindřichově Hradci, který oznamoval Libor Vondráček, a jednání o kandidátkách ve Zlínském kraji. Zdůrazňuje se zájem dostat do politiky více mladých lidí — nikoli umělým protlačováním, ale přirozenou cestou — a směrem k prezidentským volbám naděje, že na půdorysu současné vlády vyroste kandidát schopný postavit se Petru Pavlovi.
Závěr
Pohled mladé konzervativně-libertariánské pravice spojuje důraz na suverenitu České republiky, malý stát a nízké daně s ostrou kritikou centralizace Evropské unie i veřejnoprávních médií. Klíčovým bodem je odmítnutí myšlenky Spojených států evropských jako kroku, který by podle této kritiky znamenal rozpuštění České republiky ve velkém celku. Vlastní odpovědí má být spojování pravicových a euroskeptických sil a vstup mladé generace do komunální, senátní i prezidentské politiky.
