Prezident dostal od vlády OSN místo summitu NATO v Ankaře, převod poradních orgánů z Úřadu vlády na ministerstva vyvolal protest jejich dosavadních členů, soud uznal nárok na odškodnění za očkování proti covidu a Piráti hned běží do Bruselu. Týden, který přepisuje vztah mezi vládou a poradními strukturami, mezi prezidentem a vládou i mezi politiky a Evropskou komisí, nabízí několik vodítek k tomu, kde dnes leží skutečné spory.
Cesta do Ankary se nekoná, vláda vysílá prezidenta do OSN
Spor o to, zda prezident pojede na summit NATO do Ankary, dostal kompromis, na který málokdo čekal. Petr Pavel přijel na jednání vlády v den, kdy mu Andrej Babiš avizoval rozhodnutí o jeho cestě, a předem ho informoval, že definitivní verdikt padne až po druhém zasedání ministrů obrany v Bruselu — někdy 21. nebo 22. června. Prezident chtěl spor řešit dřív a hrozil kompetenční žalobou, pokud na summit nepojede. Vláda zareagovala tahem, který odzbrojuje obě strany: do Ankary ho neposílá, ale vysílá ho jako vrcholného představitele země na Valné shromáždění OSN. Tím se kompetenční žaloba dostává do nepříjemné pozice — vláda jeho zahraniční roli neomezuje, jen ji přesměrovává. Kdyby ji prezident podal, musel by vysvětlit ústavnímu soudu, proč jedna mezinárodní platforma má politicky vyšší váhu než druhá.
Převod agend z Úřadu vlády: granty, „stát ve státě" a odvolaný Pavel Bém
Vláda dokončila přesun poradních orgánů z Úřadu vlády na příslušná ministerstva. Protesty přišly nejen z odborů, ale především od lidí, kterých se přesun přímo dotkl. Odvolán byl mimo jiné Pavel Bém — a po jeho odchodu se z jeho okolí ozvalo varování před „epidemií drogového šílenství", což už působí jako přemrštěná dramatizace. Skutečnost je prozaičtější. Poradní orgány na úřadu vlády se v některých případech staly samostatnou strukturou, která přidělovala granty neziskovým organizacím, ve kterých sedí titíž lidé, kteří v poradním orgánu hlasují. K tomu navíc do těchto orgánů byli lidé jmenováni za politické strany, jež dnes ve vládě nesedí — a logicky tak nemají chuť vládě, kterou považují za politicky protichůdnou, radit. Přesun na ministerstva problém nevyřeší úplně; potřeba je reforma pravidel pro vládní poradce. Argument je jednoduchý: kdo vyhraje volby, by měl mít právo přivést si lidi, s nimiž chce svou politiku prosazovat, ne dědit personál bývalého ministra.
Britský případ Novaka: realita otočená nazpátek
Britsko-polský student se vracel z fotbalu, byl napaden a smrtelně poraněn. Útočník, který se k němu choval násilně, místo zatčení obvinil umírajícího muže z rasistických urážek — a policie, místo aby zachraňovala oběť, nasadila pouta umírajícímu. Novak zemřel. Tato sekvence událostí — útočník odlišného etnika než oběť, instinkt policie chránit „strukturálně diskriminovaného" pachatele, smrt člověka v poutech místo lékařské péče — vystavuje ideologii „rasistického antirasismu" v podobě, která stírá rozdíl mezi pachatelem a obětí. Případ má potenciál nalomit důvěru v britskou státní ideologii, která dlouhodobě stojí na předpokladu, že identita rozhoduje o tom, kdo si zaslouží ochranu.
Brémy: plakáty, které otáčejí realitu nazpátek
Po loňské sérii sexuálních útoků v německých bazénech, na kterých se podíleli migranti, město Brémy zareagovalo zvláštním způsobem: nainstalovalo u bazénů plakáty s nápisem „Prosím nedotýkat se" — a vyobrazením bílé ženy osahávající snědého chlapce. Otočení reality nahoru nohama, kdy je pachatel zobrazen jako oběť a oběť jako potenciální agresor, je typický příklad toho, kam dovedl ideologický strach jakkoli pojmenovat skutečné jevy. Když se k tomu na panelu o tomto tématu přidá tvrzení, že česká média si jen vybírají nepříznivé zprávy o Německu, je odpověď snadná — citovaným zdrojem nebyl žádný lokální plátek, ale celonárodní list Bild.
Odškodnění za očkování: Prymula vítá a další žádosti přijdou
Soud rozhodl, že lidé, u nichž se prokáže poškození zdraví po očkování proti covidu, mají nárok na odškodnění — i přesto, že očkování nebylo státem nařízenou vakcinací, jen sociálně silně tlačeným standardem. Prymula, který byl jednou z hlavních postav prosazování očkování, rozhodnutí vítá a očekává novou vlnu žádostí. Z dosavadních zhruba 176 podaných žádostí byly všechny zamítnuty; první uznané odškodnění může spustit lavinu dalších. To je obrat, který se zpětně dotýká celé komunikace pandemického období — od lockdownů přes vyloučení neočkovaných ze společenského života až po roli, kterou v tomto tlaku sehrály sociální sítě.
Piráti se obracejí na Evropskou komisi: Babiš a střet zájmů
Piráti se kvůli navržené změně zákona o střetu zájmů obrátí na Evropskou komisi. Pro někoho je to skandál, pro jiného „nezpráva" — kdyby pirátská strana po legislativní změně, která se jí nelíbí, nevyrazila s podnětem do Bruselu, byla by to skutečně novinka. Reflex hlásit politické spory mimo český parlament se v určitém prostředí stal samozřejmou součástí politiky; mladší generace politiků v něm často nevidí udávání, ale standardní postup „v zájmu pořádků v republice a Evropské unii". To, že se tato logika u stejných aktérů opakuje při každém sporu, naznačuje, že nejde o jednotlivé kauzy, ale o postoj k tomu, kdo má být arbitrem českých zákonů.
Klaus o Pavlovi a o sjezdu sudetských Němců
Václav Klaus v jiném rozhovoru shrnul své hodnocení posledních dnů třemi tvrzeními: vyhrála sudetoněmecká Landsmannschaft, prohrála Česká republika a prezidentův válečně laděný výrok před školáky je nepředstavitelný. K věcné stránce jeho hodnocení sudetského sjezdu se v této debatě moc nehovoří — předmětem ironie se stávají spíš redaktoři veřejnoprávních médií, kteří podle této optiky nebojují za nezávislé zpravodajství, ale za zachování své pozice. Jeden z prvků letošního sporu — zaměstnanci České televize, kteří se na protest oblékli celý den do černé — je v této optice symbolický a komický zároveň.
Iniciativa pro veřejnoprávní média: výzva divadlům s návodem na video
Kulturní nezisková organizace, která si říká „nerudnýfest", rozeslala divadlům dopis s výzvou natočit krátké video na podporu zaměstnanců České televize a Českého rozhlasu — včetně podrobného návodu. Bod jedna: tleskat. Bod dvě: video začít potleskem, připojit osobní vzpomínku na ČT (od Návštěvníků až po Českou sodu). Bod tři: říct „Jsme s vámi, buďte s námi". Bod čtyři: do šedesáti vteřin. Bod pět: sdílet na sociálních sítích s předepsanými hashtagy. Bod šest: oštítkovat kanál pořadatele a požádat o „kolaboraci" na Instagramu. Iniciativa, která sama sebe popisuje jako spontánní gesto solidarity, dorazila k divadlům s šablonou pro výrobu identického videoobsahu. Komickou tečkou je výzva pisatele směrem ke spisovateli Michalu Viewegovi, který se v jiném příspěvku ohrazoval, že umělci „stahují ocas před páníčky", místo aby ze solidarity podpořili kolegy z veřejnoprávních médií. Otázka, kterého „páníčka" měla autorka komentáře na mysli, zůstává otevřená — Mladá fronta Dnes není už několik let majetkem Andreje Babiše.
Týden se sčítá ne na jedno téma, ale na vzorec: prezident hledá legitimitu mimo Strakovku, vláda mění infrastrukturu poradenství kolem sebe, britská a německá zkušenost ukazují, kam dovede ideologická slepota vůči skutečnosti, soudy začínají uznávat dopady tlaku pandemického období a kulturní platformy se zjišťují, že jejich solidarita má dnes podobu rozesílaného návodu.
