Při mimořádné schůzi, kterou opozice svolala kvůli vyslovení nedůvěry vládě, se ministr životního prostředí (Motoristé) neomezil na obranu kabinetu. Většinu vystoupení věnoval tomu, co označil za „dluhy pana Hladíka“ – nedořešené kauzy po svém předchůdci Petru Hladíkovi z KDU-ČSL. Od akceleračních zón přes Novou zelenou úsporám a toxický odpad na Šumavě až po smlouvu k lomu ČSA. Ve druhé části vypočítal, co se podle něj vládě na resortu povedlo.
Nedůvěra jako senátní kampaň za veřejné peníze
Proč se Sněmovna sešla v tak hojném počtu? Odpověď je podle ministra prostá: předseda KDU-ČSL Grolich přesvědčil celou opozici, že se má stát jejím lídrem, a termín schůze „náhodou“ připadl na dobu před senátními volbami, v nichž Grolich kandidoval na Vyškovsku. Žádný jiný kandidát do Senátu prý pro svou kampaň parlament nezneužívá.
Ministr připomněl, že opozice sama vládě vyčítá plýtvání. Hodina jednání v sále přitom podle jeho počtů stojí až 400 tisíc korun a celá schůze může vyjít až na osm milionů, které zaplatí rodiny, živnostníci i samoživitelky. Grolichovi proto doporučil, aby státu poslal aspoň čtyři miliony korun a přiznal je jako náklad volební kampaně. Opozice má podle Ústavy právo schůzi svolat, ale se svými 92 hlasy proti pevným 108 koaličním podle ministra moc dobře ví, že vládu nesvrhne.
Akcelerační zóny odložené kvůli volbám
První „kapitolu dluhů“ otevřel akceleračními zónami pro větrné a solární elektrárny. Předchozí vláda je podle něj měla schválit už v roce 2025, jenže kvůli volbám je odložila na nástupce – a za odklad Česko zaplatilo závazkem k dalšímu gigawattu instalovaného výkonu, tedy navýšením zhruba o polovinu.
Nová vláda podle ministra postupovala racionálně. Ministerstvo prošlo kolem 13 tisíc podnětů obcí; ty, které elektrárny chtějí, je mohou stavět i bez akcelerační zóny, a ty, které o ně nestojí, je mít nemusí. Výsledkem je zmenšení na pouhých 11 procent původně zamýšlené plochy a 45 procent počtu zón, které připravila předchozí vláda. Podmínky dohodnuté s Evropskou komisí přitom Česko splní tak, aby lidem co nejméně zasáhlo do života.
Nová zelená úsporám a modernizační fond v minusu
Opozice žádá, aby Nová zelená úsporám zůstala v původní podobě. Kdo ji ale vypnul? Podle ministra právě Petr Hladík, protože došly peníze. Modernizační fond přebíral nový ministr s minusem deseti miliard korun. Hladík podle něj s bývalým ministrem financí připravoval „krásnou excelovou tabulku“ s výnosy z emisních povolenek, které se pokaždé ukázaly zhruba o polovinu nižší: v posledním roce se počítalo se 16 miliardami a přišlo necelých sedm až osm. Z fondu se navíc platily aktivity jiných ministerstev – opravy, protipovodňová opatření a další projekty, které se v předvolebním roce pěkně prezentovaly.
Nová vláda proto hledala finančně udržitelnou variantu. Vznikla Nová zelená úsporám Light, z níž už 303 domácností dostalo peníze na účet, a hlavní program se změnil na úvěr. Ve spolupráci s Českou bankovní asociací má pákový efekt uvolnit domácnostem 50 miliard korun, přičemž stát z fondu hradí úroky a domácnost splácí jen jistinu. Podle propočtů, které ministr prezentoval s ředitelem Státního fondu životního prostředí Valdmanem a s premiérem, je domácnost od pátého roku v plusu na úsporách za energie. Bývalý předseda Strany zelených Bursík mu prý při osobním setkání řekl, že program zachránil – Hladíka sám tři roky varoval, že ho zničí. Letos navíc ministerstvo se Státním fondem životního prostředí a z modernizačního fondu dalo dohromady 3,4 miliardy korun pro obce na protipovodňová opatření a čističky odpadních vod.
Obalové nařízení PPWR a vyjednávání v Bruselu
Z rozsáhlého evropského nařízení o obalech (PPWR) se podle ministra předchozí vedení tři roky věnovalo jedinému bodu – zálohování PET lahví. Na zbytek nereagovalo. Nová vláda od března jednala s Evropskou komisí; ministr osobně opakovaně hovořil s eurokomisařkou Jessikou Roswallovou a s eurokomisařem pro klima Hoekstrou. Česko podle něj neútočí na cíle nařízení, ale na způsob provedení, který by domácnosti v celé Unii stál 56 miliard eur za tři roky, tedy osm až dvanáct tisíc korun na domácnost ročně.
Výrobci by například museli opakovaně měnit formy na PET lahve, z nichž každá stojí desítky milionů korun. Prezidentka Potravinářské komory to podle ministra trefně přirovnala k dokladům: občan vystačí se třemi, kelímek od jogurtu by jich potřeboval šest, a to vytištěných. „Máme zde směrnici o zákazu odlesňování, ale budeme tisknout tisíce papírů k jednomu kelímku od jogurtu. Gratuluji,“ poznamenal. Díky spolupráci s Hospodářskou komorou, sněmovním výborem pro životní prostředí pod vedením Bereniky Peštové a zhruba 600 velkými firmami z celé Unie začala Komise skutečně jednat a řadu věcí už napravila. Ministr zároveň varuje, aby podobně nedopadla pravidla oběhového hospodářství: nařízení bez hotových prováděcích předpisů končí jako v Hlavě 22, kdy úřad firmu napomíná, ale neumí jí říct, jak to udělat správně.
Toxický odpad na Šumavě a hořící halda
Opozice a část novinářů mezi únorem a květnem vládu kritizovaly, že chce po národních parcích čerpat finanční rezervy, které tehdy dosahovaly 760 milionů korun a každý rok rostou z prodeje dřeva. Národní parky podle ministra nezanikly, naopak prosperují. Když se ale v roce 2023 objevila zpráva o toxickém odpadu na Šumavě, nikdo s tím prý nic nedělal, přestože ministerstvu psal sám národní park. Ministerstvo podává trestní oznámení.
Ministr ocitoval Hladíkův výrok z únorového vysílání televize Nova, podle něhož byl „dostatečně kompetentní ministr“, který rozhodoval na základě podnětů svých náměstků a ředitelů. Proč tedy v roce 2023 nerozhodl, aby se s odpadem okamžitě něco dělo? O problému se nový ministr dozvěděl, když hořelo České Švýcarsko. Nechal zmapovat celé území a nalezlo se 200 sudů, sto velkokapacitních nádob a stovky malých kapslí s toxickými chemickými látkami. „Nebo jste televizním divákům v únoru lhal a neměl jste ponětí, co vám tam dělají?“ zeptal se.
Podobně je to podle ministra s haldou, která hoří desítky let. Na poradě vedení v roce 2025, jíž se Hladík osobně účastnil, zaznělo pod bodem 17 varování, že inspekce nekoná a ministerstvu i inspekci hrozí pokuta. Hladík se tomu podle ministra jen vysmál.
Lom ČSA a 470 milionů pro stát a obce
U lomu ČSA se ministr ptá, jak se do smlouvy v roce 2023 dostala „obezlička“ v podobě vzorečku. Tehdejší vedení dokument podle něj nechalo posvětit usnesením vlády, a dnes se média ptají nové vlády, proč si Sev.en Energy může nechat 470 milionů korun. Ty měl podle ministra dostat stát a dotčené obce, smlouva se vzorečkem neměla nikdy vzniknout a Hladík ji neměl předkládat vládě.
Usnesení vlády navíc počítalo s tím, že vše bude vyřešeno na podzim 2025. Nová vláda funguje od poloviny prosince 2025, takže jde podle ministra o další nesplacený dluh. U lomu Vršany prý ministerstvo tak netransparentně postupovat nebude. Hladík se prý sám označoval za jednoho z nejlepších ministrů. „Budete jednička, ale v opačném smyslu,“ odpověděl mu.
Personálie a brněnské solární fiasko
Hladík často otevírá téma personálií na ministerstvu. Nejdřív kritizoval odchod právního a ekologického experta, který se opakovaně podílel na klimatické žalobě proti státu. Europoslanec ODS Alexandr Vondra to podle ministra komentoval na Nově slovy, že nechápe, co tam takový člověk dělal, a sám by ho do pěti minut vyhodil. Týž člověk se navíc podle ministra podílel jako externista za odměnu v řádu milionů na projektu Ústeckého kraje za 40 milionů korun a objevil se i mezi životopisy ve výběrovém řízení na související služby.
Ministr také připomněl, že Hladík podle novin vytvořil v tiskovém oddělení novou vedoucí pozici pro svého známého z brněnského magistrátu. Pozice vyžadovala magisterské vzdělání, uchazeč měl jen bakalářské, a výjimka tehdy nevadila. „Tam je to váš člověk. U nás je to samozřejmě apokalypsa,“ shrnul.
Na výčitky, že vláda nepodporuje správné ekologické projekty, odpověděl ministr předčítáním novinových titulků o brněnském solárním fiasku: z obřího projektu se 650 fotovoltaickými instalacemi funguje jen devět, panely leží ladem, hrozí požár a firma, která měla projekt na starosti, krachuje. Zelené projekty podle něj dopadly nejen na přírodu, ale i na rozpočet města Brna. Voliči v Brně a na jižní Moravě by si podle ministra měli uvědomit, že tohle není ani ekologické, ani finančně udržitelné.
Národní parky a plán obnovy přírody
V pozitivní části začal ministr národními parky. Hloubkový audit v nich odhalil pochybení v rozporu se zákonem, mimo jiné ve zřizovacích listinách a v odvodu DPH z těžby dřeva, a vše se nyní napravuje. Národnímu parku České Švýcarsko, který je nejvíce vystaven požárům v nejhůře dostupném terénu, předá ministerstvo první vyjednané soukromé dary. Žádný lunapark, jak tvrdil Hladík ve svém videu, se v parcích nechystá.
Nový poradní orgán ministra se bude zabývat dvěma otázkami: co s mrtvým suchým dřevem, aby v suchém období nebylo palivem pro požáry, a udržitelností. „To je pravicový přístup. To není levicový přístup. To není zelené myšlení,“ zdůraznil ministr s odkazem na 27 obcí v Krkonošském národním parku, které tam byly dřív než park. Krkonoše ročně navštíví až 4,2 milionu lidí, kdežto mnohonásobně větší park Sekvoje v USA necelé dva miliony. Turisty je proto potřeba rozprostřít, aby nechodili jen na dvě místa. „Máme poklad, musíme se o něj starat, ale nemůžeme z něj dělat skanzen.“
Národní plán obnovy přírody a krajiny se podle ministra zaměřuje především na vodu: na zadržování v krajině, čistotu, efektivní využívání – i ve spolupráci s Izraelem na technologiích pro recyklovanou vodu v průmyslu – a na protipovodňová opatření. „Voda na prvním místě, ne tabulky CO2, ne ideologie ohledně klimatické krize.“ Opatření mají stát devět až patnáct miliard korun ročně a plán je v meziresortním připomínkovém řízení, po němž bude ministerstvo jednat s Evropskou komisí o jejím podílu.
Zelená dohoda, ETS2 a povolenky zdarma
Zelená dohoda pro Evropu byla podle ministra na začátku bohulivá myšlenka. Pak ale přišlo „nejzelenější předsednictví“ za vlády Spolu v čele s ODS, balíček Fit for 55 a zákaz spalovacích motorů – nesmysly, které ničí český a evropský průmysl. Opozice se ptá, jak se vládě daří v systémech ETS1 a ETS2. Daří se, odpovídá ministr: do Bruselu jezdí premiér, vicepremiér, ministr sám, ministryně financí Schillerová i vládní zmocněnec.
Českým firmám se podle něj podařilo uhájit bezplatné emisní povolenky, které jim Komise chtěla pro další období škrtnout. Eurokomisaři Hoekstrovi ministr vysvětlil, že část odvětví vyváží přes 90 procent produkce do Unie; bez povolenek zdarma by zboží zdražilo pro Německo, Itálii, Španělsko či Skandinávii, nebo by ho odběratelé začali kupovat v Asii. Komisař to podle ministra uznal jako legitimní podnět a povolenky zůstaly. K odložení ETS2 až za rok 2030 se přidávají další státy, včetně Itálie, která ho už má uzákoněné. Podobně u obalového nařízení už nejde jen o 600 firem, ale o mnohem víc.
Ministerstvo jako partner a lekce z energetické krize
Ministerstvo životního prostředí bylo podle ministra dřív pro ostatní resorty strašákem: nehledalo kompromisy, jen důvody, proč něco nejde. Dnes chce být partnerem průmyslu, zemědělství i dopravy. Kreslit velké zelené zámky, odírat ekonomiku a tvářit se, že je všechno v pořádku, je podle něj nesmysl. Ptal se proto, proč Volkswagen propouští a proč růst německého HDP za posledních pět let klesl o 24 procent, jak uvádí německá centrální banka.
Státní dotace části poplatků za obnovitelné zdroje na fakturách za energii nejsou podle ministra líbivým gestem, ale brzdou inflace, díky níž má Česko druhou nejnižší inflaci v Unii. Předchozí vláda v energetické krizi roku 2022 osm měsíců vyčkávala a kumulativní inflace za její vlády dosáhla 36 procent. Někteří opoziční politici mu podle jeho slov v době, kdy byl místopředsedou hospodářského výboru, sami přiznali, že krizi podcenili. Reagovat začali, až když lidé vyšli na Václavské náměstí. „V některých momentech nemůžete čekat osm měsíců. To je ekonomická smrt.“
Partnerem chce ministerstvo být i dopravcům: při stavbě železnic, silnic a dálnic už jim „neháže klacky pod nohy“, dodržuje legislativu a hledá šetrná řešení. Kdo stojí v Praze v koloně až 160 hodin, ten CO2 – mantru opozice – produkuje opravdu efektivně, poznamenal ministr.
Spolupráce se zahraničím a vzkaz kritikům
Při návštěvě Spojených států ministr zjistil, že s parkem Sekvoje se o spolupráci jednalo už za Hladíka, ale jako obvykle se nic nedotáhlo. Teď se partnerství s americkými parky, které mají velké zkušenosti s požáry, dotahuje.
Kritiky od zelených neziskových organizací, které byly podle ministra „přisáté na cecíku ministerstva“, odmítá. Ty už peníze nedostávají, protože práce s ideologií není prioritou vlády; výzvy na reálná opatření jsou otevřené komukoli. Ministerstvo se podle něj soustředí na zadržování vody, čistotu odpadních vod, národní parky a desítky dalších opatření. „Když už nám někdo chce vystavovat účet, tak nejprve ať zaplatí ten svůj.“
Na závěr vzkázal předsedovi KDU-ČSL, že senátní kampaň se platí z vlastních peněz, ne z peněz daňových poplatníků. Hladíka vyzval, aby vysvětlil, proč po sobě nechal tolik nedodělané práce. A médii, která byla mezi únorem a květnem tak urputná u rozpočtu národních parků, požádal, aby se stejně urputně ptala, proč se Šumava a halda neřešily v letech 2023, 2024 a 2025.
Závěr
Vystoupení ministra životního prostředí ve sněmovní rozpravě o nedůvěře bylo z velké části protiútokem. Opoziční iniciativu označil za senátní kampaň předsedy lidovců placenou z veřejných peněz a jeho předchůdci Petru Hladíkovi připsal dlouhý seznam nedořešených kauz od modernizačního fondu přes Šumavu po lom ČSA. Vlastní bilanci postavil na odklonu od „zelené ideologie“ k praktickým opatřením: vodě v krajině, národním parkům a vyjednávání v Bruselu o povolenkách, ETS2 a obalech.
