Ministr vnitra předstoupil před Poslaneckou sněmovnu s bilancí své práce. Vláda podle něj musí skládat účty nejen poslancům, ale hlavně občanům, od nichž dostala mandát, a proto chtěl mluvit méně o slibech a více o výsledcích. Projev prošel celý resort: rozpočet, platy a nábor u policie a hasičů, migraci, drony, kyberkriminalitu, ochranu dětí na internetu i kontrolní akce proti kratomu, práci načerno a nebezpečným nočním podnikům. V otázkách bezpečnosti podle ministra nelze dělat kompromisy.
Rozpočet vnitra na rok 2027 a účty s Fialovou vládou
Bez peněz se podle ministra nedá změnit nic dalšího, a proto začal rozpočtem. Po převzetí resortu označil za jednu z hlavních priorit stabilní a dlouhodobě udržitelné financování: stát, který chce garantovat bezpečnost, musí mít nejen ambice, ale i prostředky. Policie a hasiči potřebují stabilizovat personální situaci, modernizovat techniku a investovat do schopností proti novým hrozbám – a to s výhledem na několik let, ne na jeden rok.
Do opozice se ministr pustil zostra. Připomněl rok 2024, kdy podle něj tehdejší ministr vnitra Vít Rakušan za vlády Petra Fialy snížil rozpočet vnitra o 2,3 miliardy korun, zatímco veřejné peníze šly na PR akce místo skutečného posílení bezpečnosti. Ví prý dobře, v jakém stavu resort přebíral a kolik problémů teď musí za předchůdce řešit. „Naší odpovědností není donekonečna mluvit o tom, co jste neudělali. Naší odpovědností je to konečně udělat,“ vzkázal opozičním lavicím.
Současná vláda podle něj jde opačným směrem. Už letos posílila rozpočet policie v průběhu roku o 544 milionů korun: 190 milionů šlo na platy, hlavně na pohotovosti a přesčasy, 43,8 milionu na občanské zaměstnance a 310 milionů na investice – 80 milionů na techniku proti kyberkriminalitě, 100 milionů na krajská ředitelství, dalších 100 milionů na vozidla dopravní policie a 30 milionů na vozidla služby kriminální policie a vyšetřování.
Vládou schválený návrh na rok 2027 v tom pokračuje. Rozpočet ministerstva vnitra bez evropských fondů a finančních mechanismů má vzrůst ze 114,9 miliardy na 124,1 miliardy korun, tedy o 9,2 miliardy; nejvíc přibude na platy, investice a provoz. Policie má dostat 66,3 miliardy místo letošních 60,2 miliardy, z navýšení o 6,1 miliardy půjde 4,2 miliardy na platy policistů a občanských zaměstnanců. Hasičský záchranný sbor si polepší z 16,3 na 17,6 miliardy. Tady ministr zmínil i dobrovolné hasiče: v převzatém návrhu na letošní rok bylo na investiční dotace pro jejich jednotky jen 40 milionů korun, vláda navrhuje zachovat 310 milionů i pro rok 2027 a neinvestiční dotace zvednout o 50 milionů na 150 milionů. Obce tak mají mít jistotu při obnově techniky jednotek, které v řadě obcí zasahují u požárů, povodní i nehod jako první.
Platy policistů a hasičů: k padesáti tisícům do roku 2029
Vláda slíbila zastavit rozevírání platových nůžek mezi vojáky a bezpečnostními sbory. Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby proto mají v letech 2027 až 2029 růst každý rok o 2 600 až 2 900 korun měsíčně, za tři roky celkem o 8 700 korun. Cílem je, aby nástupní plat policisty a hasiče po odborné přípravě k 1. lednu 2029 dosáhl avizovaných 50 000 korun.
Posílit se mají i stavy. Postupně přibude přes 1 500 policejních míst, takže policie dosáhne 43 000 policistů, a zhruba sto nových hasičů. Na kyberbezpečnost půjde o 240 milionů korun víc, další peníze dostane technika, výstroj a výzbroj. Detaily ministr nejdřív představil těm, kterých se týkají – členům bezpečnostních sborů a odborům.
Zdůraznil přitom, že zvednout nástupní plat a prohlásit problém za vyřešený by bylo příliš jednoduché. Sbory potřebují nejen nové lidi, ale hlavně udržet ty, kdo slouží deset, patnáct nebo dvacet let, mají zkušenosti a nesou odpovědnost za své útvary.
Služební zákon, méně papírování a policie zpátky v ulicích
Stabilizace sborů podle ministra není jen otázkou peněz, ale i podmínek a pravidel služby. Ministerstvo proto připravuje změny služebního zákona a hledá, jak policisty zbavit zbytečné administrativy. Na stole jsou přesčasy, služební hodnosti, výběrová řízení, zkušební doba, elektronizace spisů i nastavení výsluh. Smyslem je získávat nové příslušníky a zároveň dát zkušeným důvod zůstat.
Policie se má vrátit do ulic. Místo rušení místních oddělení a vzdalování policie občanům chce resort policisty zbavit činností, které dělat nemusejí, aby měli víc času na práci, kvůli které k policii nastoupili. Investuje se i do vybavení: dokončil se nákup nových vrtulníků pro leteckou službu policie, jsou zajištěné peníze na rekonstrukci hangáru na Ruzyni a posiluje se vozový park i vybavení kriminální a dopravní policie.
Nulová tolerance k nelegální migraci a nový cizinecký zákon
Migraci začala vláda řešit hned po nástupu. Prosazuje nulovou toleranci k nelegální migraci, odmítá povinné kvóty a už na prvním zasedání odmítla princip solidarity v evropském paktu o migraci a azylu. O tom, kdo smí vstoupit na území Česka a pobývat tu, má podle ministra rozhodovat český stát podle jasných a vymahatelných pravidel.
U politického postoje to nezůstalo. Nový cizinecký zákon digitalizuje pobytovou agendu: zavádí integrovaný cizinecký agendový systém, elektronické podávání žádostí a komunikaci se státem i lepší propojení databází. Řízení se má zrychlit a stát získá lepší přehled o cizincích na svém území. Nově mají být povinně registrovaní i občané Evropské unie, kteří v Česku pobývají déle než 90 dnů; dnes je registrace dobrovolná a stát tak všechny dlouhodobě žijící občany EU v registrech nemá. „Nevidím nic radikálního na požadavku, aby Česká republika věděla, kdo na jejím území dlouhodobě pobývá,“ uvedl ministr. Připravená bezpečnostní novela dál zpřísňuje pravidla pobytu a rozšiřuje možnosti vyhoštění.
Evropská spolupráce: Rusové, Ceuta a vnější hranice
Na konferenci evropských ministrů vnitra v Mnichově, kde bylo zastoupeno sedmnáct států, jednal ministr hlavně s kolegy z Pobaltí. V Unii podle něj krystalizuje debata o tom, jak v krizích rychleji sdílet informace a pružněji zasahovat. Česko se podílí na estonské iniciativě, která má zamezit vstupu ruských občanů zapojených do ozbrojeného konfliktu, a iniciovalo spolupráci s Polskem a Německem na dopadech války na Ukrajině na vnitřní bezpečnost regionu. Spolu s Polskem a pobaltskými státy má Česko nejpřísnější pravidla pro vstup a pobyt Rusů a podporuje celoevropské zpřísnění vízového režimu pro příslušníky všech států, které představují hrozbu.
Evropa musí podle ministra lépe chránit vnější hranici a rychleji reagovat na mimořádné situace, jako byla ta v Ceutě. Jednalo se proto o možnosti uzavřít v krizi vnější hranice, o silnější roli Frontexu při návratech lidí bez práva na pobyt a o zrychleném azylovém řízení pro žadatele z bezvízových zemí. Od obecných debat je třeba přejít k reálným opatřením, aby migrační politika byla pod kontrolou a azyl se nedal zneužívat. Vláda zároveň zpřísnila pravidla pro nově příchozí z Ukrajiny a porušování pobytových pravidel ani trestnou činnost cizinců tolerovat nebude.
Drony nad kritickou infrastrukturou a krizová legislativa
Hrozby, které stát před deseti lety řešil okrajově, dnes mohou během několika minut ohrozit letiště, elektrárnu nebo jiný strategický objekt. Typickým příkladem jsou drony, na které český právní řád nebyl připravený. Nová úprava ochrany před neoprávněným provozem bezpilotních prostředků vymezuje zóny se zvýšenou ochranou a dává jasný právní rámec pro zásah proti dronu, který do nich vletí. Reagovat bude moct stát a za přesně stanovených podmínek i provozovatel kritické infrastruktury. Nelze podle ministra čekat na incident a teprve potom zjišťovat, kdo smí zasáhnout, jak a podle jakého zákona.
S tím souvisí širší práce na bezpečnostní a krizové legislativě. Současný systém vznikal postupně a reagoval na jiné hrozby. Modernizace má jasněji rozdělit pravomoci a odpovědnost, aby stát v krizi neřešil kompetenční spory a bylo zřejmé, kdo rozhoduje, kdo zasahuje a kdo za co odpovídá.
Kyberkriminalita: nový odbor a víc peněz na techniku
Stále větší část trestné činnosti se přesouvá na internet, pachatelé využívají nové technologie a dokážou oslovit velké množství lidí. Vedle běžných podvodů přibývá i organizovaných forem. Letos proto resort posílil o 80 milionů korun prostředky na policejní techniku proti kyberkriminalitě a v návrhu na rok 2027 přidává na kyberbezpečnost další peníze.
Od července funguje na Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování samostatný odbor zaměřený na kriminalitu v kyberprostoru. Posiluje se forenzní technika, datová úložiště, software i počet kriminalistických IT specialistů. Policie rozvíjí operativně pátrací činnost v kyberprostoru a schopnost reagovat hlavně na internetové podvody, které patří k nejrychleji rostoucím problémům.
Děti v online prostředí: jedno místo pro pomoc
Bezpečnost dětí na internetu ministr označil za jednu z nejdůležitějších oblastí vůbec. Kyberšikana, vydírání, sexuální obtěžování nebo zneužívání intimního obsahu musí stát umět řešit stejně účinně jako kriminalitu mimo síť. Pomoc je dnes rozdělená mezi více institucí, takže dítě ani rodiče často nevědí, na koho se obrátit.
Na program Bezpečné dětství vyčlenilo ministerstvo 38 milionů korun a s policií a dalšími resorty připravuje Národní centrum ochrany dětí v online prostředí. Má být jedním kontaktním místem, které případ vyhodnotí a propojí dítě a rodinu s institucemi, jež mohou skutečně pomoct. Inspirací je izraelský systém Unit 105, cizí model se ale nemá převzít bez ohledu na české podmínky – cílem je rychlejší a lépe koordinovaná pomoc dětem, které se staly obětí trestné činnosti na internetu.
Kratom a syntetické drogy: akce Korund a lex kratom
Ochrana dětí podle ministra nekončí na internetu. Dalším problémem je dostupnost nebezpečných psychoaktivních látek a kratomu pro děti a mladistvé. Je pro něj nepochopitelné, jak dlouho nechala Fialova vláda tento problém nekontrolovaně narůstat. Současná vláda proto spustila rozsáhlou kontrolní akci Korund zaměřenou na nelegální nakládání s kratomem a syntetickými psychoaktivními látkami, poprvé se společnou účastí ministerstev vnitra, zdravotnictví, financí, průmyslu a obchodu a zemědělství.
Výsledky ministr označil za alarmující. Kontroly prošly téměř tisíc provozoven a distribučních míst a u 63 procent z nich zjistily porušení zákona. Zadokumentováno bylo téměř 900 protiprávních jednání, z toho 373 případů podezření z trestného činu. Zajištěno bylo téměř půl milionu výrobků, u dalších více než 17 000 nařídily úřady likvidaci. Z oběhu zmizely 3 tuny hašiše, 1,3 tuny kratomu, 11,7 tuny sušiny nízkopotentního konopí a 22,6 kilogramu syntetických kanabinoidů. Na internetu úřady identifikovaly 169 rizikových domén, zablokovaly 25 e-shopů a odstranily nabídku z 96 prodejních automatů. Laboratoře prověřily přes 3 000 vzorků a v 87 procentech našly nebezpečné syntetické psychoaktivní látky.
Z poznatků vznikla technicko-organizační opatření i legislativní změny. Vládní návrh lex kratom, který míří do parlamentu, zvyšuje věkovou hranici pro nákup psychomodulačních látek z 18 na 21 let, zakazuje jejich prodej přes internet a další prodej na dálku a zpřísňuje pravidla pro specializované prodejny, složení, kvalitu i kontrolu výrobků. Zakazuje také obohacování technického konopí dalšími látkami, dovoz a vývoz takového konopí a prodej vrcholíků technického konopí fyzickým osobám, protože právě ty se při kontrolách ukázaly jako významný nosič syntetických drog.
Ministr zároveň odmítl, že by vláda zakazovala CBD. „Tvrzení, že Babiš zakázal CBD, jednoduše není pravda,“ řekl. Masti a běžná kosmetika s CBD bez THC zůstávají povolené. Zakázané má být jen zpracování CBD a THCA na jiné chemické látky, s výjimkou oprávněných terapeutických a vědeckých účelů – cílem je zabránit výrobě nebezpečných syntetických a semisyntetických kanabinoidů.
Kobra 26 a kontroly nočních podniků
Výrazně posílil i boj proti nelegálnímu zaměstnávání. V rámci Kobry 26 propojil stát policii s dalšími kontrolními orgány a nemíří jen na samotnou práci načerno, ale i na ty, kdo systém organizují, obcházejí zákony a zneužívají zahraniční pracovníky. Koordinovaný postup podle dosavadních výsledků funguje a vláda v něm chce pokračovat.
Po tragickém požáru baru ve Švýcarsku spustilo ministerstvo celorepublikovou akci Disco 2026. Hasiči s policií při kontrolách barů, diskoték a dalších nočních podniků zjistili 2 381 nedostatků a uložené pokuty přesáhly 5,5 milionu korun. Nejde podle ministra o komplikování života podnikatelům: bezpečnostní pravidla existují z nějakého důvodu a jejich nedodržení může v krajním případě stát lidské životy. Úkolem státu je problémům předcházet, ne reagovat až ve chvíli, kdy se naplno projeví.
Bilance a úkoly na další období
Na závěr ministr bilanci shrnul: financování resortu je stabilizované a pro příští rok vláda vyjednala navýšení o 9,2 miliardy korun, platy ve sborech porostou, nábor i udržení zkušených příslušníků mají lepší podmínky, přístup k nelegální migraci se zpřísnil a pobytová legislativa prošla zásadními změnami. Stát zároveň reaguje na nové hrozby od kyberkriminality přes drony až po bezpečnost dětí na internetu.
V dalším období chce resort dokončit služební zákon, změny pobytové legislativy a zákon o ochraně kritické infrastruktury před drony, prosazovat účinnější návratovou politiku, posilovat boj proti kyberkriminalitě a pokračovat v programu Bezpečné dětství i v budování systému, který na jednom místě propojí policii, odborníky a další instituce. Akce Korund podle ministra ukázala, že cílené a koordinované kontroly odhalí nejen porušování zákona, ale i slabá místa systému. Pokračovat má i modernizace krizového řízení a digitalizace, aby občané mohli víc věcí vyřídit rychle a bez zbytečné administrativy.
Nestačí problém popsat, je potřeba připravit řešení, zajistit peníze, prosadit legislativu a uvést změny do praxe – a podle výsledků má být práce vlády posuzována. V bezpečnosti si stát podle ministra nemůže dovolit přešlapovat na místě: musí chránit občany před dnešními riziky a zároveň budovat schopnosti pro ta, která mohou přijít zítra.
